Velice známá bylina spojená s mnoha bájemi, ale i vědeckými pracemi.
Botanický popis rostliny
Kopřiva dvoudomá je vytrvalá, dvoudomá bylina dosahující výšky až 2 metrů. Lodyha je přímá, zelená, čtverhranná, značně chlupatá, může být však lysá. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, křižmostojné, s dlouhou čepelí, vejčité až kopinaté, jemné, při bázi jsou spíše srdčité, až 15 cm dlouhé. Okraje čepele listu jsou pilovité nebo zubaté, na povrchu chlupaté s velkým množstvím žahavých tyčinek na žilnatinách. Rostlina má velké množství stolonů a oddenků, žloutnou transformací na kořeny. Květy jsou jednopohlavné, utvářené v květenstvích, která vyrůstají z paždí listů. Květy jsou čtyřčetné, nenápadné a nazelenalé až nahnědlé. Rostlina kvete zhruba od června do října.
Původ a rozšíření
Původně se kopřiva dvoudomá nalézala po celé Evropě od západní hranice Sibiře (se zásahem do Íránu) až po Skandinávii a jižní Evropu. Nejčastější výskyt byl v náplavových lesích a na vlhčích půdách, především poblíž vodních toků. Dnes kopřiva dvoudomá roste prakticky po celém světě okolo člověkem ovlivněných míst. Na kopřivu lze nahlížet jako na spolehlivý indikátor výskytu dusíku v půdě.
Přirozeně se kopřiva dvoudomá vyskytuje na severní polokouli a v Jižní Americe je uměle vysazená, avšak zplaněla a vystupuje jako velice invazivní bylina. Je rozšířena na celém území České republiky bez ohledu na nadmořskou výšku. Kopřiva je hojně k nalezení na rumištích, v příkopech podél cest, ve vlhkých lesích, okolo plotů, na loukách, kolem křovin. Bývá často nevítaný plevel na zahrádkách a kolem chat či chalup, který miluje dusíkaté a vlhké půdy a vytváří husté a vysoké podrosty.
Využití
Kopřiva dvoudomá byla součástí folklóru po staletí. S tím souvisí i lidová pořekadla a jiná. Z okolí Slaného se dochovala pověra, kdy se o noci před prvním májem scházela děvčata venku trhat trsy kopřiv. V každém domě se poté zasadila vždy jedna kopřiva do opálky s pískem a s cedulkou se jménem hospodyně. Opálka se donesla do sklepa a ráno prvního máje (muselo být před východem slunce) se šly na kopřivu a podívat a pokud byla bylina zvadlá, znamenalo to smrt hospodyně do 1 roka. Kopřiva byla obecně chápána jako silný prostředek vůči většině chorob a lidé si je věšeli doma pro ochranu. V případě onemocnění se pro lepší zotavení člen rodiny řádně vyšlehal.
Listy kopřivy dvoudomé se v gastronomii připravují na způsob špenátu. Přidává se do rizota, na nudle, noky, do knedlíků nebo se z nich připravuje polévka. Listy kopřivy se mohou přidávat jako topping na pizzu, do těstovin, závinů, nádivek nebo omelet. Ze syrových listů se dělají pomazánky, může se přidávat do sladkých jídel, do koláčů, vaflí nebo jako součást koření. Pokud si k jídlu zvolíme syrové listy kopřivy dvoudomé, doporučuje se je nasekat na jemné částečky, které se poté ještě pomačkají válečkem na nudle, čímž se odstraní žahavé trichomy.
V historii se z kopřivy připravoval puding a zvláštní odrůdy piva. Z macerovaných listů se speciálními procedurami připravuje sýr (například cornwallský Yarg), těstoviny, likéry nebo bylinné čaje. Kopřiva dvoudomá se také pěstuje k extrakci přírodního proteinu podobnému z tofu (vyráběný ze sóji). V nejsevernějších částech Británie se kopřiva dvoudomá vždy používala ke krmení prasat, aby více ztučněla.
Stonky kopřiv obsahují velké množství pevných vláken a mohou být tedy užívány v textilním průmyslu. Tato vlákna byla široce využívána v Německu a Rakousku během první světové války. Kopřivy se často používají k barvení tkanin. Profesionální zahradníci používají někdy kopřivy (bohaté zdroje živin) k vytvoření speciálního tekutého substrátu pro jiné rostliny. Listy se běžně používají v kosmetice.
Podle východoevropské lidové medicíny lze kopřivu dvoudomou využít jako prostředek ke zvýšení diurézy (močopudný efekt), ke snížení vysokých hladin plasmatického cukru, obecně proti zánětům, proti krvácení, při různých typech anémie a při potřebě zvýšit krvetvorbu, při potřebě pročistit krev, kezvýšení produkce mateřského mléka při kojení, při potížích metabolismu, ke zlepšení trávení, připlynatosti, zahlenění horních cest dýchacích, při obtížném a bolestivém močení, při zánětech močových cest a ke zlepšení střevní peristaltiky.
Anglosaské lidové herbáře doporučují vnitřně užívání výluhu z listů a natě kopřivy dvoudomé při bolestech hlavy, přizánětu ledvin a močových cest, při vysoké hladině cukru v krvi (dokonce i při cukrovce!), kpodpoře činnosti slinivky břišní, při alergiích (například u senné rýmy zabírá po delší době pravidelného popíjení), přižaludečních vředech (velké množství kopřivového čaje), přinastydnutí, kolikách žlučovodu, při křečích žaludku a střevních vředech. Tinktura z kopřivy dvoudomé se doporučuje při chorobách jater, sleziny (i při rakovině), chorobách žlučníku a plic.
Zevně se přikládá kopřiva ve formě obkladu kurychlení hojení řezných, sečných a bodných ran, k regeneraci pokožky, proti pocení, ke snížení otoků a pocitu těžkých nohou, při ekzematických projevech, plísni na nehtech, kuřím oku, při revmatických bolestech kloubů, při dně a dnavých záchvatech. Tinkturu z kopřivy doporučují léčitelé při popáleninách, krvácení z nosu, při vypadávání vlasů, při lupech a lupénce.
Čerstvé nadzemní části rostliny se přikládají na postižená místa při mrtvici na uklidnění, při ischiasu v rámci první pomoci, při bolestech kříže (lumbago) a dokonce se literatura zmiňuje při zánětech nervů na periférii, konkrétně na rukou a nohou. Čerstvá šťáva se v lidové medicíně doporučuje při žloutence v dávce kolem 40-150 g denně. V jiném dávkování se pak šťáva z kopřivy dvoudomé doporučuje při kopřivce, hemoroidech nebo při průjmech.
České tradiční herbáře využívají listů kopřivy dvoudomá pro jejich detoxikační, adstringentní, posilující a čistící účinky. Kopřivu dvoudomou doporučují ke snížení vysokého krevního tlaku, ke snížení projevů aterosklerózy a při dně. Výluhy z kopřivy byly používány proti virovým onemocněním, proti kašli, pro diabetiky, k podpoře trávení, k vylučování žluči, jako prostředek působící příznivě na játra a žaludek, jako antiseptikum, při vnitřním krvácení, při chřipkách a k podpoře oživení organismu, tj. adaptogenní efekt.
Jedno z nejtradičnějších použití v lidové medicíně zahrnuje protizánětlivý efekt. Ve vědecké rovině je toto tvrzení podporováno mnoha faktory, z nichž nejzajímavější je inhibice NF-kappaB kaskády a dalších prozánětlivých faktorů obsahovými látkami listů a natě kopřivy dvoudomé. Podobné látky jsou přítomné v kořeni kopřivy, které by podle lidové medicíny měly pomoci při zvětšené prostatě.
Kopřiva byla ve velké míře studována a obsahové látky její listů a stonku se dosud ukázaly nadějné v léčbě Alzheimerovy choroby, artritidy, astmatu, infekcí močového měchýře, bronchitidy, zánětu dásní, střev, kopřivky, kamenů ve vylučovací soustavě, laryngitidy, roztroušené skleróze, zvětšené prostatě, ischiasu a zánětu šlach . V kosmetických přípravcích a dalších externě používaných produktech je kopřiva výborným prostředkem proti vypadávání vlasů a proti tvorbě mazu a tvorbě lupů.
Mnoho přípravků vychází z faktů, že je kopřiva vhodným prostředkem jako diuretikum a proti prostatickým potížím. V Německu se například vyrábějí přípravky s obsahem kopřivy, které mají využití ve zmírnění revmatických projevů a protizánětlivého účinku zvláště močového traktu a prostaty. V USA se mnoho léčebných vlastností odkazuje na kopřivu, a proto se list kopřivy používá jako diuretikum, proti artritidě, prostatitidě, revmatoidní artritidě, vysokému krevnímu tlaku a alergické rýmě.
Obsahové látky listů a natě kopřivy mají prokázanou interferenci s prozánětlivými faktory a cytokiny produkující prostaglandiny. Proto se tyto látky někdy hodnotí jako protizánětlivé. Existuje i určitý imunomodulační efekt těchto látek. Chemické látky na terminálních částech kopřivy užité vnitřně vykazují analgetický efekt. Mírní "čití" bolesti a zasahují do nervové dráhy přenosu bolestivého impulzu do centrálního nervového systému. Oba efekty přispívají ke snížení bolestivých vjemů, artritické ztuhlosti a dalších podobných stavů. Stejné látky mají prokázány snížení množství histaminu, které je vyplavenou buňkami při styku s alergenem. Zmíněné obsahové látky kopřivy dvoudomé mohou pomáhat ke snížení alergických symptomů (prokázáno na jedné studii s lidskými dobrovolníky).
Tekutý extrakt z listů a natě kopřivy dvoudomé byl s určitým efektem využit ke zmírnění nepříjemných symptomů bolesti svalů a ke zmírnění bolesti u artritických kloubů. Adstringentní vlastnosti částí kopřivy dvoudomé pomáhají zmírnit otoky hemoroidů a zastavit krvácení z menších/nezávažných kožních ran jako jsou např. ranky po holení. Adstringentní látky smrsknou a sevřou několik nejsvrchnějších kožních vrstev nebo slizničních membrán, čímž dochází k utlumení sekreci spodnějších vrstev tkáně, zmírnění iritace a zlepšení pevnosti tkáně. Pro plný efekt se doporučuje rostlinu užívat pravidelně po minimální dobu 30 dní.
Jak bylo zmíněno výše, minimálně 3 studie z nedávné doby u lidí a dalších alespoň 5 na hlodavcích se zabývaly popisem a studiem extraktu kopřivy na kompromitování prozánětlivé kaskády a snížení produkce prostaglandinů a snížení odpovědi T buněk imunitního systému. Existují data (i když limitovaná) z klinických studií užití listu kopřivy na snížení bolestivosti u osteoartritidy s částečně pozitivními výsledky. Experimentální data na zvířatech prokázala zvládání symptomů benigní hyperplasie prostaty možným ovlivněním různých mechanismů. Došlo k redukci plasmatických hladin sex hormone-binding globulinu (protein navazující systémové androgeny a estrogeny) a slabé inhibici 5 alfa-reduktázy a aromatázy, což bylo prokázáno i ve studiích in vitro.
Kopřivy jsou tradičně využívány jako diuretika, čímž mají přispívat ke snížení vysokého krevního tlaku. Extrakt kopřivy dvoudomé zastavil trombinem způsobené nashromáždění krevních destiček zřejmě díky přítomnosti flavonoidů. U animálních studií byla pozorována redukce celkového a LDL cholesterolu, apolipoproteinu B a celkové hustoty cholesterolu při současném užívání velmi tučné potravy a vodného extraktu z listů kopřivy dvoudomé. Další pozorování u zvířat proběhlo v rámci diuretického a hypotenzního účinku. Dále bylo popsáno snížení srdeční frekvence, inotropické aktivity, zvýšení tlaku v levé srdeční komoře a zvýšená vaskulární kontraktilita.
Co se týče již zmíněného diabetu, zdá se, že lektiny obsažené v semínkách a listech kopřivy hrají potenciální roli ve zvládání různých variací diabetu. In vitro studie popsaly efekt zvýšeného vychytávání glukózy do Langerhansových a svalových buněk, stejně jako snížení absorpce glukózy ze střev. V některých animálních studiích došlo k redukci plasmatických hladin glukózy u diabetes indukovaných potkanů po podání extraktu z kopřivy dvoudomé. Jsou dohledatelné kazuistiky popisující vyvolání hypoglykemický efekt po použití přípravků s obsahem kopřivového extraktu.
U jedné dvojitě zaslepené studie byl statisticky významně pozorován lepší efekt 600 mg lyofilizovaného listu kopřivy oproti placebu v použití symptomatické kontroly alergické rýmy u dospělých jedinců. Tento efekt je zřejmě způsobem imunomodulačním nebo protizánětlivým efektem (popsáno u 4 studií). 4 in vitro studie popisují antivirový efekt vůči viru HIV, cytomegaloviru a některým zvířecím virům. Byl však pozorován i antibiotický efekt vůči některým bakteriálním kmenům. Sedm na sobě nezávislých prací popsalo antioxidační efekt listů kopřivy dvoudomé, který může v praxi znamenat až hepatoprotektivní efekt a anti-apoptický efekt u mozkových buněk.
Z výše uvedených studií vyplývá schválení zdravotnických agentur tvrzení, že kopřiva dvoudomá pomáhá k optimalizaci respiračního zdraví, ke zdravé kůži, proti lupům, hojení ran, ke zdravým cévám a v pomoci při pocitu těžkých nohou, k lepší funkci ledvin (vylučování), přispívá k osvěžení těla, zdraví kloubů, k podpoře přirozené obranyschopnosti (imunitního systému) a obsahuje velké množství železa a dalších minerálů.
Z několika metabolických důvodů se doporučuje vyhýbat užívání kopřivy dvoudomé u těhotných a kojících.
Účinné látky
Složení látek a jejich koncentrace se liší v závislosti na části rostliny. Rostlina je komerčním zdrojem chlorofylu a proteinů, kterých je v rostlině obsaženo cca dvojnásobně v porovnání se sójovými boby. Rostlina také obsahuje velký podíl minerálních látek (vápník, hořčík, draslík, fosfor a železo). Z řady vitaminů lze zmínit kyselinu askorbovou, vitamin K a celá řada B komplexu.
Dalšími složkami jsou beta-karoten, glukokininy, agglutinin, organické kyseliny, sacharidy (nejvíce celulóza, fytoncidy, acetylcholin, steroidní látky (stigmasterol, kampesterol, stist-4-en-3-on), lignany (deriváty tetrahydrofuranu) a třísloviny. Žahavé trichomy obsahují aminy, histaminy, serotonin a cholin. Mnohými sofistikovanými analytickými metodami, tj. liquid nebo gas chromatografie, HPLC, kapilární elektroforézou atd. byl determinován lektin.
Tradiční dávkování
Nálev z listů kopřivy dvoudomě lze připravit smísením vrchovaté čajové lžičky (2-3 g) sušené části s 0,25 litry vody, nechá se spařit a krátce vyluhovat. Popíjí se ráno nalačno (asi půl hodiny před jídlem) jeden šálek a poté se přes den popíjí 1-2 šálky. Je možné smíchat s heřmánkem nebo mátou pro zlepšení chuti. Tinktura se připravuje nadrobno nakrájením částí rostliny, které je třeba, a naplní se tím celá lahev. Poté se přidá žitná pálenka (30-40%) a nechá se luhovat po dobu cca 14 dní na teplém místě.
Kopřivový sirup se připravuje zalitím 250 g nati 500 ml studené vody, nechá se 10 minut vařit, vyluhuje poté dalších 24 hodin, nechá se slít a smíchá s 0,5 kg medu. Uchovává se v lednici a užívá se lžíce/den na podporu imunity nebo při potížích s prostatou. Směs na hemeroidy se připraví smísením 15 dílů kopřivy, 10 dílů smetánky lékařské, 30 dílů řebříčku a 30 dílů jablečníku. Jedna lžička směsi se spaří 250 ml vody a nechá se 10 minut luhovat. Popíjí se 2-3x denně v pomalých doušcích.
