Pradávný strom s plody, které pozvedají náladu, léčí kožní choroby, pomohou Vám zhubnout a vyčistí zažívací trakt i pleť.
Botanický popis rostliny
Broskvoň obecná je oblíbený ovocný strom, který roste i planě ve formě nízkých keřů (30-50 cm). Stromy v sadech a na zahradách rostou do výšky 3-5 m a některé zdroje uvádí dokonce i 9 m. Broskvoň je opadavý strom dožívající se 18-20 let, který tvoří úzký a nízký kmen, z něhož se široce větví kotlovitá koruna. Kůra stromu je ze začátku hladká, šedohnědá a časem jí rozbrázdí jemné trhliny. Listy broskvoně jsou úzce kopinaté, dlouhé 5-15 cm, široké maximálně 4 cm, na okrajích jemně zubaté a k větvím je pojí 1,5 cm dlouhé řapíky.
Broskvoň je mimo jiné i okrasa zahrady a krásně kvete od března do května. Lžícovitě prohnuté lístky květu jsou 2-4 cm široké, z obou stran stejné barvy různých variací směsi bílé a červené. Semeník kryjí dlouhé mléčné chloupky. Dokonce sám Darwin si zaznamenal poznámku o dvojím plození broskvoně! Plody broskvoně obecné Prunus persica jsou totiž dvojího druhu 1) pravá broskev je dužnatá, smetanově chlupatá, kulovitá a 4-8 cm velká peckovice. Zralá má růžovou až načervenalou barvu a dužina je oranžová. Pecky jsou vrásčité, dolíčkaté a snadno oddělitelné od dužiny a 2) nektarinka je naprosto hladký a lesklý plod podobný spíše švestkám. Pecka je také snadno odstranitelná od dužiny.
Původ a rozšíření
Poslední archeologické výkopy (červenec 2015) proběhly v jihovýchodní Číně na spodním toku řeky Yangtze v provincii Zhejiang, kde byly odkryty starověké zkamenělé broskvové pecky. Díky velikostní rozmanitosti nálezů vyvozují vědci, že tehdejší lidé již uměli roubovat a zlepšovali metody pro větší sklizně. Radiokarbonová metoda určila stáří nálezu na 7,500 let a toto místo jako oblast první kultivace broskvoně.
Předpokládaná cesta broskve z Číny začíná za dob Alexandra Velikého, který ji| měl s vojskem přivést do Řecka a přes střední Asii do Persie (dnešní Irán), kde natolik zdomácněla, až byla milně považována za původně perské ovoce. Starověcí Římané ji znali jako perská jablka (malum persicum/persikon melon), od čehož je pojmenován celý rod. České sady u domů se prvně objevují v 11. století a z 12. století pochází písemná zmínka, ze které víme, že štěpování jsme se naučili od Římanů a zkomolením latinského brassica (brukev) vzniklo staročeské slovo břeskev.
Ve větším měřítku na velkoplošných výsadbách se v České republice začalo v 60. letech s odrůdou Redhaven, což je jedna z komerčně nejúspěšnějších odrůd světa, která vyhovuje českému mírnému podnebí. Největšími producenty broskví jsou země s teplým klimatem okolo Středozemního moře (Španělsko, Itálie) a některé státy USA (Kalifornie, Georgie).
Využití
Broskev má široké uplatnění v mnoha oborech lidského zájmu. Každý pěstovaný kultivar broskve se pěstuje podle poptávky na trhu a je vhodný k jinému účelu (okrasné, na zavařování nebo přímou spotřebu), do jiného podnebí a jejich plody se různí tvarem, barvou, chutí apod. Prvotní důvodem k pěstování broskví byly jejich lahodné plody oblíbené zvláště na císařských stolech, existuje i mnoho okrasných broskvoní (Dekorativnyj Rjabova, Broskvomandloň Rubra, Belmondo) sázených pro rozmanitost svých květů, které lahodí oku a mění sad v umělecké dílo.
Broskev našla obrovské uplatnění v potravinářském průmyslu, kde je, pro svoji aromatičnost, užita do sladkých šťáv, jako příchuť limonád, zmrzlin a žvýkaček. Každý si může plod broskvoně obecné užít po svém oblíbeném způsobu. Pokud se broskev nekonzumuje čerstvá, dá se z ní vyrobit džem, povidla, čatní (chutney), přesnídávka a pokud není tolik místa v mrazáku, dá se vytvořit broskvová dřeň, zavařenina do špajzu. Broskví lze marinovat masité pokrmy, zapéct s masem (vepřové, kuřecí, krůtí) a upéct koláč nebo bublanina. Z většího množství broskví se pálí broskvovice s přibližnou výtěžností 300kg/9-12 l nebo tradiční německý likér Persiko.
Broskev obsahuje alfa-hydroxylové kyseliny (AHA) neboli "ovocné kyseliny", což je skupina přírodně se vyskytujících kyselin, které ochraňují buňky před oxidací. V plodu broskve jsou všechny z nejznámějších antioxidantů, které hydratují, čistí a chrání (elastin,kolagen) pokožku před volnými radikály a obecně vypínají a stahují póry. Díky těmto dermatologickým účinkům zřejmě známe rčení o "tvářičce jako broskvičce" (hladké a hebké). Zředěná broskvová esence, popisovaná jako plná, ovocná a šťavnatá, se dá vyrobit i v domácích podmínkách a používá se do mýdel, koupelových solí, pleťových a tělových krémů.
Zinek v broskvích napomáhá hojení ran, léčit různá onemocnění kůže jako jsou akné, ekzém, lupénka. V plodech broskve se nachází kyselina citronová, která, jakožto přirozená konzervační látka, ničí bakterie, kvasinky a také plísně. konzumace broskví se doporučuje ve větším množství během těhotenství díky obsahu kyseliny listové. Aby byl však účinek na vývoj mozku a míchy, probíhající v prvních týdnech těhotenství, co největší, ovoce by se mělo jíst už zhruba 3 měsíce před otěhotněním.
Plod broskvoně obecné obsahuje z většiny vodu, neunavuje tedy trávení a její lehce projímavé účinky ve spojení s vysokým obsahem vlákniny pročišťuje a udržuje tlusté střevo zdravé, snižuje pocit hladu , navozuje pocit nasycení a vykazuje slabé projímavé účinky. Obsahové látky broskve obecně pomohou při zácpách i jako detoxikace a prevence proti hemeroidům. Minimální obsah sodíku, tuků a nutriční hodnota 220 kJ (52 kcal) na 100 g dělá z broskve ideální ovoce pro redukční diety a při rozumné konzumaci sladkou odměnu pro diabetiky.
Obecně vzato, pokud se obecné látky tepelně nebo jiným způsobem nenaruší (nejvhodnější je tedy konzumace v čerstvém stavu), je broskev jako stvořená pro podporu srdce. Vitamín C se podílí na syntéze kolagenu a je faktorem ovlivňujícím pevnost vlásečnic. Pro udržení pravidelného srdečního tepu je důležitý vysoký obsah hořčíku (Mg) a draslíku (K), které podle studií snižují riziko srdečních onemocnění a mozkových příhod (dokonce o 40 %!).
Pro své protikřečové účinky je hořčík (Mg) používán jako adjuvantní léčivo při astmatu a ke zmírnění menstruačních potíží a křečí. Navíc společně s niacinem (B3) uklidňují mysl a zlepšují náladu. Stopové množství železa v plodech broskvoně obecné zbystřuje intelekt, čilost a prospěch u dětí, což prokázaly jednoduché porovnávací studie (pozorování vztahu jídelníček -> známky).
Lidová medicína
Broskvím je připisován pozitivní vliv na krásu, většinou kvůli úsměvu, který vyvolá její sladká chuť a také díky čáře, která dělí plod broskvoňe obecné na tvar připomínající oblé dámské pozadí.
Omezení
Provitamín A (beta-karoten) v přírodní formě je bez vedlejších účinků. Je však nutno poznamenat, že vitamín A ve formě tablet, konzumovaný ve větším množství během těhotenství, může poškodit plod a jeho užívání je třeba konzultovat s lékařem nebo lékárníkem. Látky podobné kyanovodíku mohou vznikat z obsahu pecek broskví a je rozumné se jim vyhýbat. Při větší konzumaci může obsažená kyselina citronová poškodit sklovinu.
Účinné látky
Plod broskve obsahuje velké množství vody (asi 88%). Obrovské množství sušiny zaujímá kromě vlákniny také jednoduší cukry s převahou sacharózy a dextrózy. Broskve obsahují kyselinu citronovou, jablečnou a hlavně kyselinu listovou (vitamin B9). Z minerálních látek lze zmínit hlavně sodík a hořčík. Podíl tuků a bílkovin je prakticky zanedbatelný. V broskvi ještě najdeme betakaroten/provitamín A, vitamíny B (thiamin B1, riboflavin B2, B3, C, E). Barvivo karoten plod chrání proti hmyzu a xantofyl zabraňuje vznikům volných radikálů.
Tradiční dávkování
Nejsou dostupná data k přesnému stanovení optimální dávky broskve. Zajímavý je však postup k přípravě broskvové masky. Broskve se umyjí a odpeckují. Ovoce se rozmačká, přidá se ušlehaný bílek a šťáva z 1/2 citronu. Směs se nanáší kosmetickým kartáčkem nebo štětcem na odlíčenou a vyčištěnou pleť. Ručník namočený v horké vodě, vyždímaný a přiložený na masku zvýší prokrvení obličeje. Po 20 min. relaxaci se ručník sejme a maska se smyje vlažnou vodou. Maska zužuje póry, vyhlazuje vrásky a po dokončení by se měla pokožka ošetřit hydratačním krémem.
