Yacon - Smallanthus sonchifolius

Český botanický název: Jakon, Yacon
Běžný název: Yacon, Jakon, jacon, yacón, Peruvian ground apple, potato, pomme de terre, jicama, shicama, chicama, arboloco
Latinský název: Smallanthus sonchifolius
Rozšíření: Afrika, Austrálie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Yacon - Smallanthus sonchifolius

Zázračná bylina z Jižní Ameriky pěstovaná i v České republice.

Botanický popis rostliny

Jakon je v Evropě jednoletá, v původní domovině vytrvalá bylina, která dorůstá 2.5 m výšky. Lodyha jakonu je hustě větvená, čtverhranná, chlupatá, dutá, tmavě zelená až temně fialová. Listy jsou vstřícně postavené, šípovitě tvarované. Na hlavní lodyze vyrůstají asi 3 cm široké, žlutooranžové, oboupohlavné květy. Plodem je asi 2 mm velká, drobná a černá nažka (v evropských podmínkách se plod nevyvíjí). Na bylině je nejvýraznější kořenová hlíza s kulovitým tvarem, která roste nepravidelně ve svazcích po maximálně 20 kusech a může vážit až 0.5 kg. Hlízy mohou mít 2 formy. Krátké hlízy slouží k vegetativnímu rozmnožování, zatímco tlusté kořenové hlízy se pěstují k léčebným účelům. Čerstvá hlíza je šedohnědá až načervenalá, na vzduchu postupně tmavne.

Původ a rozšíření

Původní výskyt jakonu je usazen do vlhkých peruánských a bolívijských lesů And v nadmořské výšce od 1000 do 3770 m.n.m. Díky jeho nově objeveným vlastnostem a tolerování okolních podmínek se z prostředí Jižní Ameriky rozšířil téměř po celém světě. Jacon může být pěstován na zahradách s jemnými mrazíky a mírným klimatem, proto se pěstuje v Nepálu (Káthmandů), jižní Austrálii a na Novém Zélandu. Rostlina se dostala do Evropy, kde byla velice oblíbená v Německu a Itálii. Roslina byla v 80. letech minulého století dovezena do Japonska a postupně se rozšířila do Jižní Korey a Číny. Jakon byl poprvé dovezen do České republiky v roce 1993 z Nového Zélandu.

Využití

Hlíza Jakonu

Jakon je známý díky svým hlízám, které připomínají hlízy brambor. Hlízy se konzumují jak syrové, tak tepelně upravené (vařené, pečené). Hlíza má díky obsahovým látkám sladkou, mírně pryskyřičnou chuť. Za koloniálních dob měl jakon rituální využití v incké kultuře, které popsali katoličtí dobyvatelé. Jakon byl používán při pohřbech jako obživa mrtvých a dar vládcům jiného světa. Ještě donedávna, zhruba do počátku roku 2000, byl jakon pro vnější svět velkou neznámou a limitován spíše zvyklostmi a znalostmi místních obyvatel. Až od zveřejnění japonských publikací o možných antihyperglykemických vlastnostech se značně zvýšil zájem o rostlinu a tomu začala odpovídat nabídka.

Od Limy až do dalších peruánských měst se začal jakon strmě pěstovat. Farmaceutické firmy neztrácely krok a začaly prezentovat jakonové sirupy a čaje, které nabývají oblíbenosti jako nízkokalorických sladidel mezi diabetiky a dietetiky. Existuje hypotéza, která staví jakon do pozice potenciálního hypolipidemika a prostředku protiobezitě. Obsahové látky jakonu se osvědčily ve zlepšení lipidové homeostázy, pocitu nasycení a střevní motility. Dále snižují vysoký krevní tlak o 5-10% a ředí krev. Obsažené enzymy vstřebávají vápník, vitaminy, zmírňují bolest při vředovém onemocnění střev, oligosacharidy přinášejí úlevu při zácpách a obnovují střevní mikroflóru.

Hlízy jakonu tvoří látky na bázi inulinu, které udržují tlusté střevo v optimálním stavu a obsahují inzulin, čímž se stávají potravinou pro diabetiky. Fruktooligosacharidy jsou nestravitelné a nezvyšují plasmatické koncentrace glukózy. Sice mají sladkou chuť, ale procházejí trávicím traktem bez metabolizace (nízká nutriční hodnota). Až do tlustého střeva vcházejí připravené k fermentaci. Zde vykazují prebiotický efekt, stávají se potravou pro střevní bakterie, tvořící zdravou střevní mikroflóru a pomáhají v trávení. Oligosacharidy vykazují bifidogenní efekt, tj. selektivně stimulují množení přátelských bifidobakterií v tlustém střevě. Produkty fermentace, krátké mastné kyseliny, mohou potencovat růst těchto prospěšných kmenů bakterií za současného hubení patogenních populací (Clostridium spp a Escherichia coli). Definice prebiotika byla stanovena v roce 1995 Gibsonem a Roberfroidem jako (volně přeloženo) "nestravitelná potrava nebo její část, která má přínos pro hostitele skrze stimulaci růstu/aktivity jednoho nebo limitovaného množství kmenů bakterií v tlustém střevě".

Obsahové fruktooligosacharidy vykázaly dosud v různé míře antioxidační potenciál. Zdá se, že inulin a podobné látky dokáží snížit glykemický index,tělesnou váhu a riziko rakoviny tlustého střeva. Rakovina tlustého střeva je zhruba z 15% ovlivněna dědičnými faktory a asi 80% se objevuje sporadicky a bývají asociovány s ovlivnitelnými rizikovými faktory jako je životní styl a dieta (Siegel R.L.,Cancer Statistics 2016; Jasperson K.W., Hereditary and familial colon cancer 2010). In vivo publikace popisuje chemoprotektivní účinek hlízy jakonu vůči rakovině tlustého střeva. Popsána byla redukce buněčného dělení, celkového počtu a multiplicitě rakovinných buněk. Vodný roztok kořene jakonu samostatného nebo v kombinaci s Lactobaccilus acidophilus redukovala poškození DNA v leukocytech. Dysbalance a nepříznivé prostředí mikroflóry bývá také zmiňováno v souvislosti s rozvojem kolitidy a karcinogeneze tlustého střeva. Vědecká a klinická komunita proto široce přijímá a doporučuje podporu střevní mikroflóry k zdravému stavu a funkčnosti trávicího traktu, ale také imunitního systému.

Zvýšená produkce krátkých mastných kyselin je spojována se supresí zánětlivých faktorů a rakoviny a zvýšení místní imunitní odpovědi, snížením pH v tlustém střevě. Prokázány byly účinky popisující sníženou proliferaci a zvýšenou buněčnou smrt buněk tumoru tlustého střeva. Obsahové oligosacharidy modulují produkci IgA, koncentraci cytokinů, expresi toll-like receptorů, aktivitu interleukinů a "přirozených zabijáků", natural killer cells s neuvěřitelnou makrofágovou aktivitou. Konzumace jakonu zřejmě příznivě ovlivňuje imunitní systém přímo skrze střevní lymfatickou tkáň (GALT) nebo imunomodulací patogenních vzorů. Neznámo jak, synergický účinek obsahových látek jakonu zřejmě přispívá k protizánětlivému a antiflogistickému účinku.

Dietní opatření je součástí doporučené péče diabetu 2.typu . Obsahové látky yakonu pomáhají snižovat zvýšené hladiny glykémie, zároveň však nesnižují její optimální koncentrace. Oligosacharidy nacházející se v hlíze yakonu mohou potlačovat chuť k jídlu, zvláště na sladké. V in-vivo modelech byl pozorován významný nárůst inzulin-pozitivních buněk a glukagon-like peptidu se sníženým viscerálním tukem a zvýšenými hladinami sérového inzulinu na lačno u diabetických potkanů. V další studii yakon snížil glykémii a zlepšil insulinovou sensitivitu v játrech. V klinické studii mezi staršími jedinci byla popsána korelace mezi podáním obsahových oligosacharidů z jakonu a snížením glykémie.

Některé obsahové látky jakonu snižují vysoké hladiny triglyceridů a cholesterolu v plasmě, inhibují uptake glukózy, syntézu glykogenu a zároveň podporují metabolismus. Tím by mohly přispět k odvrácení insulinové rezistence u obézních pacientů. U dalších peptidů (ovlivněných oligosacharidy) bylo prokázáno zlepšení hladin glykémie, nárůst koncentrace inzulinu a snížení sekrece glukagonu ve slinivce. Ve studiích byl popsán pozitivní vliv jakonu na HDL, VLDL, triglyceridů a postprandiálního inzulinu.

Obsahový draslík stimuluje nervovou soustavu,funkčnost svalů a krevní oběh. Vápník přispívá k podpořesrážlivosti krve, pomáhá při svalovém stahu, nervovém přenosu,růstu kostí a zubů. Železo snížuje únavu a je součástí mechanismu tvorby červených krvinek, hemoglobinu a přenosu kyslíku. Po měsíci konzumace se zlepšily parametry aktivity slinivky břišní a vstřebání látek z potravy. Další bílkoviny a enzymy zvyšující metabolismus by mohly napomáhat při redukčních dietách a při zvýšeném riziku obezity.

List jakonu

Obsahové látky listu jakonu mají diuretické a hojivé účinky pokud jsou aplikovány na kůži. Zajímavé je, že u samotného listu jakonu byl prokázán hypoglykemický efekt u normálních, ale i nemocných zvířat. První vědecká publikace vyšla v roce 2001, kdy bylo po aplikování 10% odvaru z jakonových lístků snížení hladin plasmatického cukru a zároveň snížení hmotnosti a stabilizaci hladin inzulinu u diabetických potkanů. Publikace z roku 2010 přišla s úžasným výsledkem, kdy po 8 týdenní aplikaci odvarů z listu jakonu došlo ke kompenzování hladin cukru a inzulinu u potkanů. Další popisují významný pozorovaný hypoglykemický efekt jakonu po 30 dnech pravidelného užívání odvaru z listu jakonu. Výzkumníci z Argentiny a po celém světě se nemohou sejít v dohodě přesného mechanismu reakce. Zdá se, že účinek obsahových látek probíhá skrze ovlivnění aktivity inzulinu, hepatoprotektivních signálních drah a antioxidačních látek.

List se i v tradičních oblastech konzumuje samostatný, připravují se z něj odvary anebo se zapracovává do směsí další listnaté zeleniny, v Japonsku se s oblibou popíjí s čajovými lístky. V japonsku a USA se z listů jakonu vyrábí dietetické potraviny, pečivo a další pro pacienty s redukční, nízkokalorickou dietou nebo pro diabetiky. Zároveň se list jakonu zdá výborným prostředkem při jaterních dietách a při využití jeho hepatoprotektivního účinku.

Lidová medicína

V rámci lidové medicíny se yacón bez rozdílu na rostlinnou část podává k podpoře léčby diabetu, očistě organismu,ochraně jater, při zvýšeném tlaku,zácpách, zánětlivých onemocněních močového měchýře, ledvin, kloubů a nespavosti. Pravidelně se hlíza i list jakonu konzumuje při ateroskleróze, trávicích potížích (zácpa), vysoké hladině cholesterolu a cukrovce. V lidové terapii And se používá k oddálení procesu stárnutí a k mladistvému vzezření.

Lidová medicína vzpomíná na odvary nebo sušené listy jakonu při houbovitých infekcích, mykózách prstů na nohou, nehtů a ke kloktání při některých vláknitých nálezech v dutině ústní. Antibakteriální účinek listů jakonu se využívají k oplachů řezných, tržných ran, spálenin, jizev a odřenin v kombinaci s dalšími dezinfekčními prostředky. Při vnitřním užití má odvar z listů jakonu přispět ke stabilizaci glykémie, při vysokém tlaku, dále se popíjí jako antioxidant a hepatoprotektivum.

Omezení

Předávkování může být nekomfortní (bolest břicha, plynatost, průjem), ne však životu ohrožující. Z důvodů zabránění paciální hydrolýzy oligofruktanů na fruktózu, která může ve větším množství vyvolávat zvýšenou glykémii, se doporučuje hlízu jakonu řádně uchovávat v chladu a temnu.

Účinné látky

Sušina hlíz obsahuje kolem 80% sladkých fruktooligosacharidů, 0.3-3.7% bílkovin a nepatrné množství vlákniny. Uvádí se, že na 100 g hlízy vychází asi 81 g vody, 14 g sacharidů, 1 g bílkovin, 0.9 g vlákniny, 200 mg draslíku, 23 mg vápníku, malé množství hořčíku, 0.2 mg železa, fosforu, beta-karotenu, vitamínů A, B1, B2, C, asi 20 aminokyselin a enzymy. Oligosacharidy (převážně inuliny) nejsou lidským organismem vstřebány a slouží jako prebiotika pro střevní mikroflóru. Celková energetická hodnota 100 g hlíz je 1574 kJ nebo 373 kcal. Listy jakonu obsahují velké množství (až 5x větší!) proteinů, vlákniny, vápník, fosforu, železa, manganu a zinku. Dále jsou přítomny katechol, terpeny, kaurenová kyselina, diterpeny, gibereliny, melampolidy, sonchifolin, polymatin, enhydrin a flavonoidy

Tradiční dávkování

Prášek z hlízy jakonu se užívá 1 - 3x denně na lačno v dávce 2 - 5 g smísených ve vodě. Doporučuje se s vodou smísit v poměru 1:1 do vytvoření pasty, která se může postupně ředit vodou do vytvoření nápoje bez vytvoření hrudek. 2 - 10 g hlízy lze zalít 700 - 1000 ml studené vody, nechat povařit cca 5 minut, odstát a popíjet 1 - 3x denně opět cca 30 minut před jídlem. V případě sušených listů se podávají 1-2 polévkové lžíce na 750 ml vody a nechá se přivést k varu. Nechá se povařit asi 5 minut a odstát, následně se odvar scedí a může se 2-3x denně popíjet v množství asi 1 šálku.



Pěstování

Jakon roste ve své domovině na slunných stanovištích do nadmořské výšky 3000 m.n.m. Nejvýhodnější podmínky pro pěstování jakonu je sázení stonkových hlíz do řádků na počátku jara (cca konec dubna při teplotě 5-10°C). Jacon roste energicky a i když může mráz poškodit nadzemní část rostliny, hlíza zůstává nedotčena. Jakon preferuje dostatek vláhy a lehké půdy, přestože se jedná o přizpůsobivou plodinu z pohledu typu půd, slunečního svitu, atd. Vegetační doba se mění v závislosti na nadmořské výšce. Konec tohoto období se pozná vysycháním vrcholků stonku. V prostředí České republiky jakon roste také, výnosnost pěstování vychází v průměru na 40 tun/hektar. Hlízy se skladují v chladu bez slunečních paprsků a vydrží takto necelý rok.

Slevy v měsíci prosinec

Maqui berry prášek DMT:1.3.2018
Maqui berry prášek DMT:1.3.2018
8 Kč  4,80Kč
Ušetříte: 40% z ceny
Mladá zelená pšenice kapsle 190 ks
Mladá zelená pšenice kapsle 190 ks
499 Kč  399,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Červený rybíz sušený mrazem - lyofilizovaný
Červený rybíz sušený mrazem - lyofilizovaný
3 Kč  2,70Kč
Ušetříte: 10% z ceny

Mladá zelená pšenice
Mladá zelená pšenice
3 Kč  2,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Chilli Cascavel DMT: 1.5.2018
Chilli Cascavel DMT: 1.5.2018
3 Kč  2,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Vlašské ořechy DMT: 31.12.2018
Vlašské ořechy DMT: 31.12.2018
1 Kč  0,90Kč
Ušetříte: 10% z ceny

Copyright © 2018 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb