Nevíte si rady? Pomůžeme vám s výběrem i s objednávkou po telefonu:
+420 607 785 085
( po – pá: 8:00 – 16:00 )
0
0

Váš košík

Váš nákupní košík je prázdný
0 Váš košík

Třezalka tečkovaná - Hypericum perforatum

Český botanický název: Třezalka tečkovaná
Běžný název: Třezalka, St. John´s worth, bylina sv. Jana, krevníček, svatojánská bylina, Tipton´s weed, rosin rose, goatweed, chase-devil
Latinský název: Hypericum perforatum
Rozšíření: Afrika, Asie, Evropa, Jižní Amerika
Nejpřirozenější přírodní antidepresivum, které se století používá při nespavostech a problémech s usínáním.

Botanický popis rostliny

Jednoletá bylina, která dosahuje maximální výšky až 1 m (obvykle však kolem 25-60 cm), mající zdřevnatělou, vzpřímenou lodyhu s větvičkami spíše v horní části rostliny. Oddenek je prodloužený. Listy jsou střídavé, eliptické, žlutozelené a bývají několik málo centimetrů dlouhé s patrnými černými tečkami. Jsou to siličné komůrky, které jsou typické pro tuto rostlinu. Květy jsou pravidelné, pětičetné se žlutými okvětními lístky. Plodem je tobolka.

Původ a rozšíření

Původem rostliny je Evropa, nicméně byla přenesena do všech koutů světa. V původní domovině ji lze nalézt téměř všude kromě arktických oblastí většinou od nížin po podhorské výšky. Vyskytuje se na slunných stráních, suchých pastvinách, po okrajích cest, lesů a polí. Dále je rozšířena po celé východní Asii až po Malou Asii, v Africe je hojná spíše v severních částech kontinentu a v Americe byla uměle vysazena, kde snadno zplaněla, její výskyt tedy není - kromě nadmořské výšky - nijak limitován.

Využití

Nejznámější a nejvíce užívaný účinek třezalky tečkované je její využití jako bylinného, středně silného antidepresiva. Existuje mnoho studií, které potvrzují stimulativní efekt obsahových látek v třezalce proti depresím slabějšího typu nebo lehké úzkosti. V lidovém léčitelství se objevuje v mnoha recepturách a babských radách proti zánětům nebo kožním ekzémům, pohmožděninám, zlomeninám. Stejné zdroje přisuzují jistý efekt proti bakteriím způsobujících kožní záněty. Co se týče účinků v rámci centrální nervové soustavy, je vhodné zmínit určitý efekt při terapeutickém zásahu u stresových situacích, premenstruálním syndromu, myalgií a jiných psychických potížích spojených s nervozitou a stresem.

Jistí léčitelé objevili její účinek v léčbě závratí a diskutují nad jejím efektem tlumit vnitřní krvácení, která by mohla být způsobena zhoršením funkčnosti a kvality cévních stěn. Květnímu macerátu v olivovém nebo slunečnicovém oleji se říká třezalkový olej. Ten má jasně červenou barvu, vykazuje mírný zklidňující a antidepresivní účinek. Tento macerát je vhodný k léčbě popálenin, omrzlin, ran, hemeroidů (tlumí palčivost a svědění) a vředů, vždy k vnějšímu užití. Ohřátý olej se používá slovenskými terapeuty při masáži svalů během terapie myopatií.

Třezalka a extrakty z ní jsou např. v Německu velmi běžné při lékařském předepsání pro snížení středních depresí. Na rozdíl od ČR má ovšem německá legislativa ošetřené zacházení s herbálními přípravkami (státní dozor, nepřetržitá kontrola nezbytností), které navíc musí být opřeno o klinické studie a aktuální znalosti na molekulární úrovni + neustálá kontrola účinných látek, hypericinu a pseudohypericinu. Tyto dvě látky jsou v rámci třezalky nejvíce prostudované.

Byla provedena analýza z proběhnuvších 29 studií díky Cochranově společnosti týkajících se studiem třezalky a jeho účinku na snížení deprese a bylo zjištěno, že třezalka má zaručeně vyšší účinek než placebo, má srovnatelný účinek s běžnými antidepresivy (stále nutno pozorovat dlouhodobé studie, stále běží!) s pozorováním méně závažných a nižším počtem nežádoucích účinků spojených s léčbou.

Zjišťoval se potenciál hyperforinu, další účinné látky z třezalky tečkované, ohledně jeho vlivu na alkoholismus, antibakteriální účinnost a lidové léčitelství označuje právě tuto látku zodpovědnou za určité protizánětlivé a antibakteriální účinky extraktu z třezalky tečkované. Jiná randomizovaná práce popisuje potenciál třezalky v antivirovém účinku u slabě nakažených dobrovolníků. Výzkumníci z Madridu zkouší účinek extraktu z třezalky při léčbě Parkinsonovi nemoci.

Třezalka je bohužel kontraindikovaná u pacientů s nízkým krevním tlakem, s cukrovkou a alergiků. Je možné vzít v úvahu, že po jejím užívání (většinou dlouhodobém) může dojít k přecitlivělosti pacienta na ultrafialové záření. Není vhodné sbírat rostliny, které vypadají podobně jako třezalka. Existují rostliny obdobně vypadající (dokonce i jiné druhy třezalek!), které jsou ovšem hůře snášené bez zjevných účinků, je proto doporučováno sbírat vždy se zkušeným bylinkářem. Opatrnost je doporučována u pacientů užívajících jiná léčiva, včetně hormonální antikoncepce. Je proto vhodné zkonzultovat lékárníka nebo lékaře možná rizika vyplývající z lékové interakce.

Účinné látky

Třezalka obsahuje mnoho látek, nicméně pouze pár jich je dostatečně účinných, že je lze terapeuticky využít. Největší skupinu obsahových látek zahrnují převážně flavonoidy. Ty mají léčebný charakter na stěny cév a dodávají jim patřičnou elasticitu a pevnost v tahu. Výčet alespoň nejznámějších flavonoidů je následující: rutin, isoquercetin, quercetin, kempferol,...

Nejvýznamnější obsahové látky mající antidepresivní účinek a vliv na stav a charakter lidského vnímání jsou hypericin, pseudohypericin, hyperforin. Tyto látky jsou zodpovědné za fotosenzitivní nežádoucí účinky byliny. Jsou také viditelné v siličných nádržkách listů, které jsou tak typické pro daný druh rostliny, že jim dle toho dává druhové pojmenování "tečkovaná"

Dalšími obsahovými látkami jsou taniny, fenoly, nenasycené mastné kyseliny, floroglucinoly a vitaminy.

Tradiční dávkování

Dávkování třezalky se liší podle věku, indikace a státních agentur. Například světoznámá americká Mayo clinic oznamuje, že u dospělých trpících nižší až střední depresí/úzkostí stačí 0,9 gramů 2x denně. Česká literatura se zmiňuje o možnosti užívat třezalku až 3x denně. Pokud máme sušenou bylinnou část na přípravu čaje, stačí 1 kávová lžička zalitá vodou v obyčejném hrnku, po 15 minutách louhování se čaj vyndá a takto se může popíjet až 3x denně.

Třezalkový olej se dá buďto koupit nebo doma vyrobit, je však nutno dbát opatrnosti a natrhat opravdu správný druh této byliny! Pokud nasbíráme asi 150 g čerstvě natrhané a nasekané natě třezalky, je možné ji zalít 0,5 litrem co nejkvalitnějšího oleje (literatura doporučuje olivový, je možné použít i slunečnicový, není to ovšem to pravé) v nádobě, která jde uzavřít. V otevřené nádobě se takto nálev nechá být několik dní v temnu a chladnu a poté se uzavře a několik týdnů (nejlépe kolem 6 týdnů) se nechá na teplém slunném místě. "Hotový" olej se pozná jednoduše tím, že má jasnou rubínovou barvu. Čím déle se nechá louhovat, tím lépe. Takového oleje stačí bohatě 1 kávová lžička i 3x denně!

Upozornění: Třezalka tečkovaná může způsobit fotosenzibilizaci.

Pěstování

Třezalka se může rozmnožovat jednak sexuálně, ale také asexuálně, neboli vegetativně. Variantu vždy volíme podle podmínek, které určí její okolí, vzor se liší dobami vlhka (zima x léto) a dle toho se přizpůsobí. Rostlina je brána jako odolná vůči více extrémním vlivům, než je to u jiných rostlin. Nicméně i pro třezalku existují určité limity, přes které se její pěstování setká s nezdarem; jedná se o nadmořskou výšku nad 1500 m. n. m., extrémní vlhko, teplota nad 24°C a pod cca 14°C. Třezalka se proto rozhoduje, jakou formou bude růst a rozmnožovat a ovlivňuje to nejen její okolí, ale také její věk. Například ve vlhkém létě převládá její vegetativní forma růstu, která posléze přechází na sexuální formu rozmnožování pylem. Semínka třezalky mohou přetrvávat i v zamrzlé půde několik let, dokud nevzniknou lepší podmínky k životu a může vyklíčit.

I když bývá třezalka mnohdy pěstována komerčně (od východní Evropy, po jižní Afriku až k Novému Zélandu), někteří zemědělci ji označují za plevel a někteří pěstiteli dobytka třezalku považují za "jedovatou" rostlinu a dle toho ji likvidují. Je pravda, že třezalka je velmi odolná rostlina, navíc dokáže vytlačit jiné rostliny z jejich přirozeného/původního místa. Proto je označována za invazivní. Agresivní bývá na pastvinách, kde může způsobit škody chovatelům na kusech dobytka. Stává se totiž, že se rozšíří po určit ploše pastvin a dobytek, který pozřel třezalku, může vyvolat citlivost na světlo, určitou depresi centrální nervové soustavy nebo velmi vzácně nechtěný potrat či smrt zvířete.

Protože jde o velmi odolnou rostlinu, je možné říci, že je vhodná pro pěstitele/zahradníky začátečníky. Účinnou částí rostliny třezalky tečkované je její nať. Literatura popisuje výhodu sběru natě brzy nad ránem (vychází z lidových pověstí) nejlépe ke dni sv. Jana (24.6.).