Švestka obecná - Prunus domestica

Český botanický název: Slivoň švestka (syn švestka domácí)
Běžný název: Slivoň, slíva, švestka, švestička, slivka, sliva, kadlátka, kadlata, karlátka, karlata, kadlátko, trnka, blumy, bluma, ringle, zamastilka, duranka, damaška, damazíny, garancie, uherka, damaščanka, bryja, kadlátke
Latinský název: Prunus domestica
Rozšíření: Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Švestka obecná - Prunus domestica

Nenechte se nachytat na švestkách a dejte si pár!

Botanický popis rostliny

Slivoň švestka roste jako strom nebo keř, který může být až 10 m vysoký s vejcovitou a silně větvenou korunou. Ve střední Evropě se švestka objevuje jako dřevina nižšího vzrůstu. Kmen má hnědou nebo šedavou borku, která bývá podélně rozpraskaná. Mladé větvičky jsou zelené a ze začátku mírně chlupaté. Starší větve jsou fialové, hnědé až tmavě hnědé. Listy jsou šedozelené nebo tmavozelené, střídavě rostoucí, vejčité až eliptické, 2-8 cm dlouhé a 1.5-2 cm široké, zašpičatělé, na bázi zúžené, vroubené nebo pilovité a mírně chlupaté. Květy rostou obvykle po 2 nebo po 3, jsou 1-3 cm široké, zelenkavé, mírně chlupaté a objevují se od dubna po květen. Plodem je podlouhlá, vejcovitá, 2-5 cm dlouhá, tmavomodrá nebo tmavofialová, aromatická, dužnatá a šťavnatá švestka, peckovice s jednou peckou.

Původ a rozšíření

Většina botaniků a autorů herbářů se shoduje na teorii původu slivoně švestky, která se opírá o možnosti zkřížení druhů slivoně třešňové a slivoně trnky. Někteří autoři však ke stejnému názoru nedospěli, jelikož nabízejí snadnější případ zkřížení 2 jihoevropských druhů slivoně než jednoho, který je původní ve střední Evropě a druhého ze Střední Asie a Kavkazu. Nakonec se ale zdá, že slivoň švestka má svoji původní domovinu na Kavkazu a že se do střední Evropy dostala společně se slovanským obyvatelstvem. Sekundárně byla švestka převezena do Severní Ameriky, kde se široce rozrostla cílenou činností zemědělců.

Využití

Švestky mají obrovské využití v mnoha sférách, z nichž pestré a velmi známé je podávání v kuchyni a gastronomii. Měkké švestky se běžně používají k zavařeninám nebo povidlům, které nacházejí uplatnění ve sladké teplé nebo studené kuchyni. Díky obsahu cukru a polysacharidu pektinu lze plody švestky nakládat a uchovávat je po mnoho let, proto se často podávají švestky naložené, sušené a připravují se z nich různé buchty, koláče, ale také výborné zmrzliny. Švestky se také nacházejí v ovocných knedlících, v omáčkách nebo se podávají s rybami, sýry či uzeninami. V poslední době narůstá velké množství "babských" rad k výrobě kompotů nebo přípravě švestkových džemů. Nejznámější tradiční využití slivoně švestky však zahrnuje fermentační procesy přes destilaci kvašených plodů vedoucí k výrobě oblíbené slivovice.

Několik studií potvrdilo pozitivní účinek flavonoidů, anthokyanů a flavanolů obsažených v plodu švestky na paměť, učení a schopnost vybavování si. Předpokládá se antioxidační efekt obsahových látek švestek, čímž se dosáhne neuroprotektivního účinku s pozitivním efektem na neurologické funkce bez nežádoucích účinků. K pozitivním vlivům na centrální nervovou soustavu je důležité zmínit potvrzený anxiolytický efekt v animálním modelu úzkosti a akutního stresu. Polyfenolické látky obsažené v plodu švestky, konkrétně anthokyany, mají prokázané antioxidační vlastnosti. Klinické studie (celkem 25 prací) popisuje slibné výsledky popisující protizánětlivý, antioxidační a protialergický efekt. Je zde následně popisován zdravotní benefit švestek na zlepšení kognitivních funkcí, kostních parametrů a rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob. Polyfenolické látky (konkrétně taniny) prokázaly v mnoha studiích výrazné antioxidační účinky v modelech in-vitro antiradikální účinnosti, redukování síly oxidantů atd...

Celá řada studií popsala významný benefit aplikací extraktu slivoně švestky na profil krevních lipidů včetně inhibice oxidace nízko denzitního lipoproteinu (LDL),snížení hypercholesterolémie,dyslipidémie a pozitivního účinku na kardiovaskulární choroby. Antioxidační efekt obsahových látek švestky zřejmě také ovlivňují antidyslipidemické modulace v krevním řečišti. Vysoký podíl vlákniny zabraňuje vstřebání mastných kyselin a lipidových složek potravy a snižuje tím jejich koncentraci v plasmě. Obsahové flavonoidní látky, které zpevňují cévní endotel, snižují riziko vzniku a komplikací kardiovaskulárních chorob. Zároveň by měly napomáhat oddálení rizika vzniku aterosklerózy mechanismem zprůchodnění tepen, které trpí na ucpávání.

Existují zprávy dokazující pozitivní vliv obsahových látek švestky na harmonizaci funkce střev, na ustálení zhoršení gastrointestinálních a střevních funkcí. Zmíněné účinky jsou potvrzené preklinickými studiemi popisující zmírnění zácpy. Společně s vodou se švestky konzumují v pravidelných intervalech ke zlepšení a harmonizaci peristaltiky nejen z pohledu tradiční medicíny. Celá řada odborníků, kliniků doporučuje pravidelnou konzumaci švestek ke zlepšení trávení a využívá tak mírného laxativního účinku těchto plodů (vhodné použití i pro děti). Vláknina obsažená ve slupkách plodů švestky podporuje pravidelnou střevní peristaltiku a přináší úlevu při zácpě.

Další obsahové látky švestky pozitivně ovlivňují stav močového systému a detoxikují organismus od některých metabolitů, které způsobují anebo mají zvýšené hladiny při revmatismu, dně a zánětlivých chorobách. Zároveň přispívají k očistě trávicího traktu (konkrétně střev), ulevují při nadýmání, zácpě a při dietních režimech. Obsažený pektin ze slupek švestek podporuje blahodárný růst střevních bakterií a vykazuje prebiotický efekt. Má se navíc za to, že by obsahové látky švestek měly přispívat k harmonizaci funkce střev a oddalovat vznik a rozvoj střevních zánětlivých chorob u imunokompromitovaných pacientů.

V animálních modelech prokázaly obsahové látky (zvláště kyselina chlorogennová) slivoně švestky in vivo a in vitro anxiolytický efekt. Tento protiúzkostný účinek zřejmě funguje skrze aktivaci benzodiazepinového receptoru. Vitamíny komplexu B a další přispívají ke zvýšené metabolizaci látek, což vede ke stimulaci mentálních procesů, pocitu svěžesti, přidání energie, výkonu a vyšší tolerance stresových situací. V lidové terapii se švestka podává při pocitu neklidu, nervozity a napětí.

Lidová medicína

Lidová íránská medicína používá několik přípravků vyrobených z švestky jako sedativum, při neurasténii a také proti anémii a proti stárnutí v rámci Alzheimerově nemoci. Z pohledu evropské tradiční medicíny, včetně lidové tradice střední Evropy, se plody švestky pravidelně konzumují za cílem zlepšení symptomů dny, revmatoidních arthritid a bolestivých projevů těchto onemocnění. Lidové herbáře popisují topické přípravky vyráběné z plodů švestek k podávání na klouby při revmatismu. V lidovém pojetí se nadále podává a doporučuje švestka při jaterních a ledvinových chorobách, při nemocech systémového oběhu, při dietních opatřeních, potřebě snížit zásobní tukové rezervy, při odvodnění a pomáhá blahodárně na proces trávení.

Účinné látky

Plody švestky obsahují přes 3/4 hmotnosti vodu. Zhruba 5-15% tvoří sacharidy, z nichž převažují invertní cukr a pak sacharóza, dále jsou přítomné organické kyseliny (jablečná, vinná, fenolové kyseliny,...) jako je kyselina neochlorogennová, caffeoylchinová, chlorogenová, kryptochlorogennová, kávová, dusíkaté látky, anthokyany, třísloviny, flavonoidy (quercetin, rutinosid), flavanoly, vitamíny A, B1, B2, B12, biotin, vitamín C, E a minerální látky (vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, železo, měď, zinek, síra,...).

Tradiční dávkování

V závislosti na indikaci se doporučuje zkonzumovat 5-15 švestek 1-3x denně na lačno nebo společně s jídlem, pořádně zapít.



Pěstování

Slivoň švestka se pěstuje v České republice v sadech nebo zahradách v místech s ročními srážkami do 700 mm/ročně, ale roste také planě. Slivoň švestka roste v křovinatých příkopech, na svazích, v okolí sadů nebo volně na lukách. Na území České republiky rostou nejkvalitnější švestky na jižní Moravě kolem Vizovic, v Čechách jsou kvalitní v Železných horách nebo na pohraničí. Roste v nadmořské výšce zhruba od 300 do 500 m.n.m. nejlépe na stanovištích se středně těžkými půdami a možností nízkého množství živin. Slivoň nemá žádné preferenci půdy, důležitá je jen propustnost. U slivoně švestky je výhodná zvlněná krajina spíše než rovná, je světlomilná a preferuje teplejší prostředí. Navíc, strom snáší a toleruje zimní mrazy, jarní mrazíky ji ale nesvědčí. Sklizeň švestek by měla probíhat ručně, několik dní před úplným dozrátím kvůli snížení rizika napadení plísněmi. Největší světový producent švestek je Čína následovaná USA, Srbskem, Rumunskem a Chile s celkovou odhadovanou sklizní 12.0 miliónů tun plodů ročně. V USA se nejvíce komerčně pěstovaných švestek vyprodukuje ve státech Idaho, Michigan, Oregon a Washington.

Slevy v měsíci září

Mladá zelená pšenice kapsle 190 ks
Mladá zelená pšenice kapsle 190 ks
499 Kč  399,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Konopná semena loupaná 250g DMT: 1.12.2018
Konopná semena loupaná 250g DMT: 1.12.2018
169 Kč  152,10Kč
Ušetříte: 10% z ceny
Maqui berry prášek DMT:1.3.2018
Maqui berry prášek DMT:1.3.2018
8 Kč  6,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny

Mandle v jogurtové polevě DMT: 30.6.2018
Mandle v jogurtové polevě DMT: 30.6.2018
1 Kč  0,80Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Arašídy v jogurtové polevě DMT: 31.5.2018
Arašídy v jogurtové polevě DMT: 31.5.2018
1 Kč  0,80Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Konopný olej panenský 500 ml DMT:1.10.2018
Konopný olej panenský 500 ml DMT:1.10.2018
349 Kč  279,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny

Konopný olej panenský 250ml DMT: 1.10.2018
Konopný olej panenský 250ml DMT: 1.10.2018
229 Kč  183,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Mladá zelená pšenice
Mladá zelená pšenice
3 Kč  2,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Chia semínka - Salvia hispanica kapsle 190ks DMT:31.7.2018
Chia semínka - Salvia hispanica kapsle 190ks DMT:31.7.2018
399 Kč  319,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny

Copyright © 2018 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb