Routa vonná - Ruta graveolens

Český botanický název: Routa vonná
Běžný název: Routa, ruta, german rue, garden rue, Herbe a la Belle-Fille (de Grace, de Repentance, de la rue), Herbygrass, raute, ruda, rue fetide, rue des jardins, ruta grav, sudapa, common rue, herb of grace
Latinský název: Ruta graveolens
Rozšíření: Asie, Evropa

Routa vonná - Ruta graveolens

Tradiční bylina užívaná při cévních chorobách.

Botanický popis rostliny

Routa vonná je stále zelený, částečně zdřevnatělý, vonný polokeř dosahující výšky až 80 cm. Listy má dužnaté, tečkované, modrozelené, podlouhlé a až 15 cm dlouhé. Květy routy jsou žluté a dorůstají do velikosti 12 mm. Routa kvete od března do září. Plodem je malá, hnědá tobolka.

Původ a rozšíření

Původní domovinou routy je jižní Evropa, konkrétně Balkánský poloostrov. Routa vonná na území České republiky roste na zahradách, na skalkách, na polích nebo lukách.

Využití

Již v antických časech popsal "botanik" Pedanius Dioscorides použití routy v kombinaci s oleandrem jako protijed při uštknutí hadem. Římský historik Pliny popsal routu jako účinný stimulant potratů. Ve středověkém textu o zdraví, Tacuinum Sanitatis, je o routě zmíněno, že bylina zlepšuje zrak a ulevuje při plynatosti. Routa roste na zahradách a je oblíbena pro svoji toleranci tepla a půdních podmínek.

Navzdory možnému kulinářskému využití routy se bylina málo podává kvůli své nahořklé chuti. V historii se routa v kuchyni podávala více než nyní a není dostupná ani v zelinářství. Nejvíce je využití routy v kuchyni viditelné v Etiopii. Tam se podává v berberu, specifické směsi koření a často se krátce namáčí v kávě před popíjením. 

V Chorvatsku a severní Itálii se routa používá k přípravě specificky chutnajících nápojů grappa a raki a připravovala se z ní celá řada piv. V Indii se používá routa vonná kolem zahrad a domů k odhánění hadů a podobným způsobem zřejmě funguje i proti kočkám.

Tradiční lidová medicína

Lidová medicína používá routu vonnou při cévních onemocněních (zpevňuje cévní stěnu a rozšiřuje cévy), má protisklerotické působení (při ateroskleróze), zabraňuje krvácení a doporučuje se při zánětech žil, jako prevence mozkových cévních chorobách a při vysokém krevním tlaku.

Další lidoví léčitelé podávají routu pravidelně ve správném dávkování k řešení některých symptomů nemocí trávicího traktu včetně potíží se žlučníkem, při špatném zažívání a při bolestivých křečích trávicího traktu.

Omezení a limitace

Routa vonná je mutagenní a hepatotoxická a ve velkém množství může značně škodit (existují i smrtelné případy otravy). Routa vonná se nesmí užívat v těhotenství.

Účinné látky

Routa obsahuje furanoacridony a 2 acridonové alkaloidy (arborinin a evoxanthin), dále kumariny (umbeliferon, skopoletin, psoralen, xanthotoxin, isopimpinelin, rutamarin a rutacultin), silice, furanokumariny (včetně chalepensin), alkaloidy (skimmianin, kokusaginin, edulinin), rutin, undekan-2-on, nonan-2-on a limonoidy.

Tradiční dávkování

Drogou je sušená kvetoucí nať nebo pouze list, který se sklízí od května do června, a může se z něj připravit čaj, macerát nebo tinktura. Dávkování je 1-3x denně na špičku nože prachu nebo 5 gramů sušené natě na půl litru vody (macerát by se měl však rozdělit na 3 dávky). 

Tinktura se podává v množství 20-30 kapek 2-3x denně. Doporučuje se však užívat routu vždy v kombinaci s ginkgem, kaštanem, hlohem, pelyňkem, světlíkem nebo nátržníkem. 



Pěstování

Drogou je kvetoucí nať, která se sbírá za slunných dnů ráno, 2x ročně, v červnu a na podzim. Nať se seřezává u zdřevnatělé části stonku. Nať byliny schne postupně, pomalu a doporučuje se její sušení v průvanu. Uložení natě musí být v suchu a temnu.

V prostředí České republiky lze pěstovat bylinu už od malého semínka. Routa vonná roste nejlépe na teplém stanovišti, preferuje lehké, propustné půdy s dostatečným množstvím vápníku a je odolná proti mrazu.

Copyright © 2020 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb