Rosolovka řasotvará - Tremella fuciformis

Český botanický název: Rosolovka řasotvará
Běžný název: Rosolovka, rosolovka stříbrná, bílá čínská houba, stříbrná čínská houba, pinyin, silver ear, xue er, snow ear, bai mu er, wood ear, shiro kikurage, white tree jellyfish, nam tuyet, ngan nhi, Yin Er, White jelly Leaf, Shirokikurage, snow mushroom, white jelly fungus, silver ear mushroom, chrysanthemum mushroom, snow mushroom, Silberohr, Tremelle en fuseau, Jamur kuping putih, Lember bodas, Raetngaenz
Latinský název: Tremella fuciformis
Rozšíření: Asie, Austrálie, Jižní Amerika, Severní Amerika

Rosolovka řasotvará - Tremella fuciformis

Jedna z nejoblíbenějších hub Číny a Japonska nejen v kuchyni, ale také v léčitelství.

Botanický popis rostliny

Jedná se o rod hub produkující rosolovitý, bílý a kapraďovitý basidiocarp (část produkující pohlavní buňky, neboli plodnice). Plodnice je téměř 7,5 cm dlouhá, složená z tenkých, větvených a vždy vzpřímených kapraďovitě uspořádaných listů s křehkým okrajem a texturou připomínající mořské řasy.

Hyfy jsou mikroskopicky sevřené a vytvářejí hustý rosolovitý matrix. Haustoria vyrůstají na koncích hyf tvoříce tak filamenta, která se napojují a pronikají do hostující tkáně. Basidie jsou elipsoidní až vejčité, rosolovité, někdy stopkovité s vertikálními přepážkami velikosti maximálně v desítkách mikrometru.

Rosolovka je parazitická kvasinka, která žije jako slizovitý, sliznici připomínající film dokud nenajde své houbovité hostitele. Své hostitele posléze napadne a spustí agresivní mycelární růst potřebný k vytvoření basidiocarpu.

Původ a rozšíření

Rosolovka je široce rozšířená, zvláště v tropech, kde se dá snadno nalézt na mrtvých větvích stromů s velkými listy. Celý rod rosolovek je však rozšířen v tropech a subtropech, může však expandovat do mírného pásu v Asii a Severní Ameriky.

Rosolovka je také velice známá v Jižní a latinské Americe, v Karibiku, subsaharské Africe, některých částech Severní Ameriky, jižní a jihovýchodní Asii, ostrovech v Pacifiku, Austrálii a Novém Zélandu. Houba je dnes komerčně pěstovaná a jedna z nejvíce oblíbených hub v čínské a japonské kuchyni a medicíně.

Využití

Název "sněžná houba" pochází z její bílé barvy a vzhledu připomínající sněhovou kouli. Je jedlá a v Číne a Japonsku považovaná za delikatesu. Textura je velice zajímavá. Je totiž jemná a přitom křupavá.

V čínské kuchyni je rosolovka tradičně využívána v přípravě sladkých pokrmů. Využívá se totiž její želatinové struktury a faktu, že je bez chuti a má určitý léčebný potenciál. Nejčastěji se používá k výrobě polévky nazvané luk mei často v kombinaci s cicimkem čínským, sušeným longanem a dalšími ingrediencemi. Také se v Japonsku a Číně používá k výrobě některých nápojů a zmrzlin.

Existuje mnoho způsobů jak připravit rosolovku. Může být orestovaná v olivovém oleji nebo na másle. Samozřejmě až po řádné rehydrataci houby. Proto se dají připravit s dalšími ingrediencemi (např. vajíčka, bylinky atd...). Tradiční vaření však zahrnuje přípravu dezertu. Nejdříve se přes noc nechá houba nasáknout cukernatým roztokem. Poté se povaří, aby se nadbytečná voda odpařila a poté se může přidat sirup, med nebo sladký ovocný nálev.

V roce 2000 byl v časopise International Journal of Medicinal Mushroom publikován článek popisující protirakovinný potenciál obsahových látek rosolovky řasotvaré. Konkrétně byly testovány heteropolysacharidické glukuronoxylomanany. Obsahové polysacharidy zřejmě stimulují imunitní systém k protirakovinné aktivitě. Stimulují vaskulární endoteliální buňky nesoucí efekt vůči radiaci, stimulují hematogenesi a vykazují antidiabetický, protizánětlivý, hypocholesterolemický, antialergický a hepatoprotektivní účinek. Rosolovka také obsahuje velké množství vápníku a vitamínu D. Doporučuje se tedy k dobrému růstu a vývoji. Vysoká koncentrace vlákniny v rosolovce přispívá ke střevní peristaltice a snížení absorpce tuků.

Vědecké práce z čínských laboratoří z 90tých let minulého tisíciletí přinesli zajímavé výsledky při pozorování zvýšeného obranného efektu vůči radioterapii a vůči projevům stárnutí. Od té doby proběhla celá paleta pokusů zaměřující se na popis potenciálu obsahových látek rosolovky na imunomodulační a protirakovinný efekt.

Slizotvorné polysacharidy obsažené v rosolovce řasotvorné byly pozorovány na zvířecích a na to návazných buněčných experimentech se zaměřením na klíčová receptorová místa na zvolených buňkách imunitního systému. Zvýšená aktivita těchto látek zvýšila produkci interferonů a interleukinů, 2 složek zodpovědných za stimulaci makrofágů a dalších složek imunitního systému.

Na buněčné úrovni tyto látky zvýšily produkci NK buněk (přirozených zabijáků) a efektivitu protilátek. V laboratorních podmínkách se potvrdil protirakovinný potenciál těchto látek. Konkrétně v této práci byl popsán inhibiční efekt zmíněných látek na růst nových cév a tedy zastavení výživy rakovinných buněk. Má se také za to, že přítomnost selenia podporuje protirakovinný potenciál houby.

Obsahové polysacharidy rosolovky jsou považovány za významného činitele proti následkům akutní radiace a k podpoře krvetvorby v kostní dřeni. V dávce 200 mg/kg obsahových polysacharidů během 3-5 následujících dní po vystavení cobalt-60 záření došlo k protektivnímu účinku kostní dřeni, jelikož došlo k redukci pouze 20% granulocytů oproti 60% redukci u kontrolní skupiny. U zvířat (nejdříve u myší, u psů a také u opic) aplikovaným obsahové látky rosolovky došlo navíc k významnému prodloužení doby přežití (průměrně o 30 dní), kdy byla zvířata vystavena gama paprskům.

Obsahové látky rosolovky mohou být při pravidelné konzumaci považovány a doporučovány ke zlepšení imunodeficience včetně AIDS, ke zlepšení fyzického stresu, stárnutí, k prevenci senilní degenerace zlepšením stavby a funkce menších cév (udržení dobré krevní perfuze životně důležitých orgánů). Rosolovka může zlepšit jaterní schopnost detoxifikace.

Polysacharidy rosolovky řasotvaré ukázaly stimulační efekt na syntézu DNA ve vaskulárních buňkách, čímž dochází k prevenci chorob, jako je ateroskleróza, hypertenze, tromboflebitida a komplikace plynoucí z neléčení těchto chorob. V jiných publikacích prokázaly účinek prodloužení protrombinového času, redukcí adherence destiček a snížení krevní viskozity.

Vodný extrakt a bezalkoholová tinktura rosolovky řasotvaré prokázaly významný potenciál v prevenci neboléčbě neurologických poškození. Experimenty na myších ukázaly zajímavé spojení mezi polysacharidy rosolovky řasotvaré a zvýšeným efektem proti stáří (protekce nervových buněk) a poškození tkání mechanismem navýšení aktivity enzymu superoxid dismutásy, přirozeného antioxidantu v lidském těle, v játrech a v mozku.

Pravidelná denní konzumace rosolovky řasotvorné v dávce 100 nebo 400 mg/kg po sobě jdoucích 14ti dnech u potkanů výrazně zlepšilo schopnost učení a paměti. Zdá se tedy, že by rosolovka (nebo její účinné látky) mohla být nadějným prostředkem při prevenci nebo léčbě kognitivních procesů.

Tradiční východoasijská medicína

Po staletí se houba používá v rámci tradiční čínské medicíny pro své významné pozitivní účinky na lidské zdraví, obzvláště při tuberkulóze, vysokém krevním tlaku a běžném nachlazení. Podle tradiční čínské medicíny rosolovka zvlhčuje plíce, žaludek a ledviny, dále posiluje kosti, napomáhá udržovat optimální váhu a poskytuje řádné provlhčení kůže. Rosolovka se velice často doporučuje v rámci tradiční medicíny k léčbě chronické bronchitidy u starších pacientů.

Čínské ženy, včetně legendární krásky Yang Guifei, tradičně aplikovaly rosolovku řasotvarou k udržení vlhké, hebké a pružné pokožky. V pojetí tradiční čínské medicíny byla rosolovka řasotvorná vždy považovaná za houbu mající významný benefit na lidskou kůži, která podporuje krásu. Obsahové polysacharidy z tremelly byly postupně přidávány do kosmetických produktů na zlepšení kosmetických parametrů pokožky, k protekci a zvlhčení pokožky, k udržení pružné a zploštěné bariéry s protizánětlivými a antialergickými vlastnostmi. Obsahové látky brání periferní vaskulární degeneraci, čímž rosolovka napomáhá k udržení krevní perfúze ve všech vrstvách kůže.

V japonské tradiční medicíně se rosolovka řasotvará používá k prevenci aterosklerózy vedoucí k tvorbě plaku v arteriálním řečišti. Mechanismus aktivity rosolovky je zřejmě snížení plasmatického cholesterolu. Toto tradiční pojetí zatím podporuje pouze jedna klinická studie a jedna menší studie provedená na lidských dobrovolnících.

Kosmetika

Francouzské a japonské kosmetické společnosti započaly až v poslední době testovat účinky obsahových látek rosolovky řasotvaré ve svých produktech jakožto slibné ingredience k lokálnímu užití. Polysacharid obsažený v rosolovce řasotvaré má neuvěřitelnou schopnost udržet v sobě vodu.

Kapacita houby udržet vodu odpovídající 500 krát většímu množství, což je více než dokáže kyselina hyaluronová a glycerin. Ukázalo se také, že po pravidelné aplikaci extraktu z rosolovky řasotvaré po dobu 4 týdnů se oproti kontrole značně zlepšila schopnost udržení objemu vody v kůži a vrstvě stratum corneum.

Účinné látky

Výše byly popsány efekty obsahových heteropolysacharidických glukuronoxylomananů. Jedna publikace popsala analytické výsledky rozboru heteropolysacharidů a zaznamenala v těchto složitých strukturách složení asi 1% proteinů, 3-4% acetylovaných skupin, 77-84% polysacharidů a dále stopová množství prachu a vlákniny.

Vodný roztok polysacharidů má kyselou povahu (pH od 5,1 do 5,6) a monomery jsou zastoupeny fruktózou, xylósou, ribósou, arabinósou, mannósou, galaktósou, glukósou a glukuronovou kyselinou spojené sériově alfa1-3 s beta větvením vedlejších řetězců. Z minerálních látek jsou v rosolovce nejvíce zastoupeny železnaté, sodné, draselné a vápennaté soli.

Také je přítomný vitamín D a selenium. V rosolovce jsou obsaženy tyto aminokyseliny v sestupné koncentraci: alanin, leucin, valin, glycin, serin, kyselina aspartamová, glutamová kyselina, cystein, isoleucin, methionin a threonin.

Tradiční dávkování

Doporučuje se nejprve omýt studenou vodou, vložit do nádobky s vodou na dobu 10-15 minut a vložit do lednice. Nechá se okapat a používat posléze na smažení, jako přísada k vajíčkám, do polévek nebo k dalším využitím výše zmíněných. Denní dávka u dospělého člověka by měla být v rozmezí od 1000 do 2000 mg rosolovky. Tinktura či jiné extrakty se dávkují podle uvedené koncentrace.



Pěstování

Před samotným pěstováním v domácím prostředí se musí získat divoký typ rosolovky. Pokud známe ekologii růstu rosolovky, dokážeme vypěstovat slušnou zásobu rosolovky. Nejdříve je třeba připravit vhodný substrát tvořený pilinami s otrubami a možno s obilovinou jako jsou např. jáhly či proso. Při komerčním pěstování se substrát sterilizuje. Po ochlazení se do substrátu naočkuje mycelium Hypoxylonu archeri a nechá se po několik týdnů růst, než se naočkuje rosolovka.

Po druhotném růstu parazitárního organismu a po vhodných podmínkách (vysoká vlhkost a stálá teplota) se pod plodnice dají sáčky. Po několika týdnech poté se shluky rosolovky prořezávají skrz sáčky a mohou se odříznout. Jelikož se po rehydrataci dosahuje rosolovka stejné velikosti a chuti jako kdyby byla čerstvá, velká část sklizně se nechává sušit do budoucna.

Rosolovka řasotvará je komerčně pěstována v Číně podle záznamů alespoň od 19. století. Dříve se pěstování provádělo používáním dřevěných špalků nebo kmenů a manipulací různými technikami opírající se spíše o štěstí a náhodu, že dojde ke kolonizaci. Později se metodika vylepšila používáním očkování spór a mycélií ve dřevěných špalcích.

Dnes se tato metoda široce používá a zahrnuje očkování směsí houbovitých organismů s pilinami v optimálních podmínkách. Nejoblíbenější a nejvíce používaný hostitel rosolovky řasotvaré se používá Annulohypoxylon archeri. Předpokládaná produkce v Číně v roce 1997 byla kolem 130 000 tun. V dalších východoasijských zemích se rosolovka také pěstuje ve velkém množství a ve zbytku světa ne již v takové míře.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>