Bylina s nejšetrnější a nejpříjemnější formou vlákniny.
Botanický popis rostliny
Jedná se o vytrvalou bylinu s krátkým oddenkem, který dorůstá maximálně do 60cm výšky. Má jednu přízemní listovou růžici v průměru 5-25 cm. Listy mají podlouhlou čepel tvarem spíše vejčitou s mírně tupou špičkou, na bázi je uťatý a jemně přechází v řapík. Okraj je celokrajný, nepravidelný, různě hluboce zubatý, lysý až mírně chlupatý. Jedna rostlina může mít až 20 stvolů, přičemž stvoly jsou poléhavé, vystoupavé, ale i mírně přímé. Klasy jsou válcovité. Plodem je tobolka, oddělovací štěrbinka je zakryta kališními cípy.
Původ a rozšíření
Druhy plantago roste víceméně po celé Evropě kromě severských oblastí, kde mu zima nesvědčí. Je rozšířen na východ až do střední Asie, na sever po Sibiř a do Íránu a severozápadní Afriky. Druhotně je rozšířen pomocí člověka po celém světě. Plantago ovata je rozšířeno v jižní Asii podéle Indického oceánu na území dnešní Indie, kde se také pěstuje.
Využití
Psyllium je užíváno hlavně jako součást dietních opatření pro výhodu obsahu rozpustné vlákniny, která se nevstřebává v tenkém střevě. Vláknina obsažená v psylliu vstřebává velké množství vody, nabobtnává a stimuluje střevní obsah k pravidelné pasáži. I když se díky tomuto mechanismus nejvíce využívá jako laxativa, dnes už je postupně předáván do jiné kategorie jako skutečný dietní prostředek, který redukuje symptomy jak u konstipace (zácpy), tak při mírných průjmových potížích.
Obsahové látky psyllia nejenže absorbují vodu, také zjemňují stolici a přitom mají nulový rizikový profil vzniku nadýmání (oproti jiným laxativům). Několik studií se zabývalo využitím psyllia při redukci plasmatického cholesterolu v rámci dietního režimu díky obsahu rozpustné vlákniny. V časopise American Journal of Clinical Nutrition vyšlo již mnoho článků zabývajících se obsahovými látkami psyllia jako o efektivním a velmi dobře tolerované složkce ve skupině režimů a opatřeních při rozumném zvažování léčby vedoucí k postupnému snižování mírné až středně závažné hypercholesterolémie - hladiny cholesterolu. Má se za to, že zmíněné obsahové látky jsou výtečnými činiteli při redukci zvýšených hladin glykémie a cholesterolémie. Tento efekt má dalekosáhlejší výsledek, když vezmeme v úvahu, že pacient snížením cholesterolu předchází zvýšenému krevnímu tlaku, zlepšení krevního obrazu a postupné ztráty funkce srdečního svalu.
Nejenže u diabetiků snižuje plasmatickou koncentraci cukrů a tuků, zvyšuje pocit plnosti, snižuje pocit hladu a potřeby jíst. Člověk získává lepší kontrolu nad příjmem potravy a s vhodnou dietou je to výborná kombinace při různých onemocněních a neduzích.
Pět derivátů kyseliny fenyloctové bylo dosud zaznamenáno a izolováno z psyllia a v následujících měsících byly podrobeny zkouškami u zvířecích modelů, kdy se zvířatům uměle vyvolal zánětlivý edém. V závislosti na změnách koncentrací arachidonové kyseliny byly tyto deriváty postupně v různých koncentracích a dávkách podávány zvířatům a výsledný efekt byl brán jako staticky významný protizánětlivý účinek, který je však třeba dále zkoumat.
Zjistilo se, že samotné psyllium nedokáže pohltit a neutralizovat karcinogeny v trávicím traktu, nicméně některé zdroje popisují možnost zlepšení ochrany střevní výstelky při chemoterapii. Psyllium navíc stimuluje normální proliferaci (dělení) a funkčnost výstelky tlustého střeva. Zdá se, že se psyllium v tlustém střevě částečně metabolizuje na protektivní butyráty, které podle všeho ochraňují endotel střeva před rakovinným bujením.
Pravé psyllium se získává mletím a drcením vnější vrstvy semena tohoto druhu jitrocele. Směs je čistá, bezbarvá, s jemnou vůní. Říká se jí psylliová slupka, materiál je bílý, fibrózní a hydrofilní. Dokáže absorbovat vodu a zvyšuje tím svůj objem. Tato směs je ve farmaceutickém průmyslu buďto prodávána v čisté podobě nebo se může plnit do želatinových tobolek (příklady v USA a UK).
Psyllium je všemi zdravotnickými agenturami koncipováno jako velmi bezpečné, záznamy o alergických reakcích jsou velmi sporadické a vzácné. Spíše jsou záznamy o špatném užívání psyllia, kdy se konzumovalo suché a došlo k dušení, kdy se musela kontaktovat rychlá zdravotní služba.
Účinné látky
Obsahové látky psyllia zahrnují především polysacharidy včetně pentóz, hexóz a uronových kyselin v přibližně 47% rozpustném celku. Další cukerné složky jsou hemicellulóza, arabinóza a xylóza. Obsahové látky psyllia nefermentují a jsou lépe stravitelné pro lidské tělo. Další obsahové látky jsou alkaloidy, glykosidy, silice a taniny.
Tradiční dávkování
Pokud je psyllium v práškované formě, dávkuje se 2 kávové lžičky psyllia (celkem asi 10 g) ve 100 ml vody 2x denně na ráno a na večer vždy nejvhodněji alespoň 30 minut před jídlem. V případě kapslí se obvykle doporučuje dospělým 2 kapsle 2x denně zapité vodou, čajem, šťávou atd, vždy před jídlem. Užívání psyllia ve formě slupek je dáno : 1 lžička ráno a večer, nalačno, rozmíchat ve 250 ml vlažné vody a vypít. Nepřekračovat více jak 5 lžiček denně. Psyllium ve formě celého semene se užívá stejně.
