Právenka latnatá- Andrographis paniculata

Český botanický název: Právenka latnatá
Běžný název: Měkýn latnatý, Wall. Nees, Alui, Yavatikta, Bhui-neem, Bhunimba, Sam biloto, Chuanxinlian, Mahatita, Kalmegh, Kalmegha, Kirayat, Kalupnath
Latinský název: Andrographis paniculata
Rozšíření: Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Právenka latnatá- Andrographis paniculata

Perex: Nenápadná bylina s pozoruhodnými vlastnostmi

Botanický popis rostliny

Právenka je trvalá bylina dorůstající do výšky 30 až 110 cm. Má štíhlou, tmavozelenou lodyhu se čtvercovým průřezem a podélnými rýhami. Kopinaté listy byliny mají 8 cm na délku a 2,5 cm na šířku. Květy jsou drobné, narůžovělé, jednoduché, rozložené do lat a hroznů a objevují se od září do prosince. Plod má 2 cm na délku a je několik milimetrů široký. Tobolka obsahuje mnoho žlutohnědých, drsných a lysých semen.

Původ a rozšíření

Měkýn latnatý pochází původem z Indie a Srí Lanky, kde je bylina součástí místní lidové medicíny. Rostlina se běžně vyskytuje v tropických zemích Asie v rovinatých oblastech, i v nadmořské výšce do 500 m. n. m. Měkýn lze nalézt na různorodých místech, na pláních, stráních, při pobřeží, ale i na obdělávaných místech jako jsou silnice nebo obdělávané farmy.

Rostlina je dodnes široce pěstována v jižní a jihovýchodní Asii. Bylina je cíleně pěstovaná v severních oblastech Indie, na Jávě, v Malajsii, Indonésii a dokonce v Americe. Rostlina se dnes vyskytuje i na Filipínách, Hongkongu, v Thajsku, Bruneji, Singapuru a dalších částech Asie.

Využití

A. paniculata se používá po staletí v Indii, Číně, Thajsku a dalších asijských zemích a je součástí ájurvédského tradičního léčebného systému. Bylina je dokonce uvedena v lékopisu Čínské lidové republiky (vydání z roku 1992). Ve skandinávských zemích se používá imunostimulační přípravek, který obsahuje A. paniculataEleutherococcus. Bylina se také prodává ve Spojených státech amerických.

Lidová medicína

Měkýn se tradičně používá v léčbě průjmů, horečky a běžného nachlazení, souvisejících s infekčním onemocněním. Bylina se také tradičně podává k léčbě symptomů žloutenky, používá se jako tonikum a antioxidant jaterní a kardiovaskulární tkáně. Právenka se používá ke zlepšení sexuální dysfunkce a slouží jako antikoncepční přípravek. Lidová léčitelství určitých zemích používá měkýn latnatý jako protizánětlivý a antibakteriální prostředek.

A. paniculata se v ájurvédské medicíně podává k prevenci a léčbě rakoviny. Pro tuto indikaci však dosud neexistují žádné důkazy. Tradiční medicína také vzpomíná na právenku v případné léčbě žloutenky. Tradičně se bylina používá při jaterních potížích a horečce jako protizánětlivé a imunostimulační činidlo.

Protizánětlivý a imunostimulační účinek

Obsahové látky prokázaly protizánětlivé účinky v preklinických studiích. V jedné studii byly antigenově specifické i antigenně nespecifické imunitní reakce u myší stimulovány andrografolidem a ethanolovým extraktem byliny. Veškerá data u zvířat potvrzují imunostimulační účinek byliny.

Systematický přehled 4 klinických studií popsal, že A. paniculata samotná, nebo ve fixní kombinaci byla účinná při snížení závažnosti infekce horních cest dýchacích a souvisejících příznaků. Jiné klinické studie prokázaly podobné výsledky u respiračních infekcí.

Menší klinické studie ulcerózní kolitidy naznačují, že extrakt právenky může být stejně účinné jako mesalazin, protizánětlivé léčivo. Ve studiích byla použita dávka 1 200 - 1 800 mg extraktu denně ve 3 dílčích dávkách. U 60 pacientů s revmatoidní artritidou vedly andrografolidy 30 mg užívané 3x denně po dobu 14 týdnů ke zlepšení symptomů, otoku a citlivosti. Klinická studie hodnotící účinky právenky 170 mg 2x denně u 25 pacientů s roztroušenou sklerózou zaznamenala snížení únavy.

Antimikrobiální účinek

Extrakty byliny a deriváty andrografolidu prokázaly mírnou aktivitu in vitro a je potenciálním lékem proti HIV. V klinických studiích byl extrakt studován pro použití jako imunostimulant při infekcích horních cest dýchacích a infekci HIV. Extrakt právenky dokázal blokovat sekreci vyvolanou enterotoxinem Escherichia coli na modelech průjmu králíků a morčat. Studie s andrografolidem u HIV pozitivních pacientů neprokázala žádný účinek na virovou replikaci po 6 týdnech navzdory zvýšenému počtu CD4+. Studie hodnotila účinek extraktu 200 mg/den po dobu 5 dnů u nekomplikované infekce horních cest dýchacích, s výsledky ukazující benefit přípravku před placebem.

V roce 2018 byla publikovaná metaanalýza zahrnující 33 klinických studií s celkem 7 175 pacienty. Většina studií popsala zlepšení kašle a bolesti v krku ve srovnání s placebem. Bylina vykázala statisticky významný účinek na zlepšení celkových příznaků akutní infekce dýchacích cest ve srovnání s placebem. Důkazy naznačily zkrácení doby trvání kašle, bolesti v krku a pracovní neschopnosti. Nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí účinky a mírné účinky byly charakteru gastrointestinálních potíží.

COVID-19

Během pandemie Covid-19 schválilo Thajsko použití extraktu byliny v raných fázích infekčního onemocnění. Ministerstvo uvedlo, že rostlinný extrakt dokázal potlačit virus a snížit závažnost zánětu. Bylina se tradičně používá v Indii a Číně k léčbě nachlazení a při chřipce. Metaanalýza z roku 2017 hodnotila její použití při akutní infekci dýchacích cest a naznačila možnou podporu pro jeho účinnost i bezpečnost.

Protirakovinný potenciál

in vivoin vitro experimentech s použitím lidských rakovinných buněčných linií se zkoumal potenciální protirakovinný účinek byliny. Za pozorované účinky byly odpovědné andrografolid a další chemicky podobné látky. Protirakovinný účinek byl popsán v buněčných linií rakoviny prostaty, prsou, děložního hrdla, tlustého střeva, melanomu a lymfocytární leukémie.

Další účinky

Extrakt A. paniculata prokázal hepatoprotektivní aktivituin vivo studiích. Extrakty z právenky prokázaly hypoglykemický účinek u potkanů s diabetem vyvolaným streptozotocinem a alloxanem, což podporuje tradiční použití rostliny při cukrovce. V jedné klinické studii pacientů s mírnou hypertriglyceridémií (N=60) podávání andrografolidu 120 mg/den vedlo ke zlepšení hladiny triglyceridů v séru.

Bezpečnost

I když je obecně popsáno málo nežádoucích účinků, u těhotných se nedoporučuje bylinu užívat. Byly totiž popsány nežádoucí účinky včetně možného rizika potratu. V klinické studii byly u extraktu 10 mg/kg hlášeny bolesti hlavy, únava, vyrážka, hořká/kovová chuť, průjem, svědění a snížená sexuální touha.

Obsahové látky

Pro extrakci farmakologicky účinných látek se používají všechny části rostliny. Andrografolid je hlavní účinnou látkou extrahovanou z listů rostliny a je chemicky bicyklickým diterpenoidním laktonem. Další známé složky zahrnují v nati rostliny 14-deoxy-11-dehydroandrografolid, 14-deoxy-11-oxoandrografolid, 5-hydroxy-7,8,2',3'-tetramethoxyflavon, neoandrografolid, panikulid-A, B a C, a v kořeni panikolin.

Dávkování

Jednu čajovou lžičku přelijeme 250 ml vroucí vody. Přiklopíme pokličkou a necháme louhovat na teplotu vhodnou k pití. Užíváme 2× denně.



Pěstování

Rostlině se nejvíce daří ve vlhkém a slunném prostředí. Dodnes je bylina široce pěstována v jižní a jihovýchodní Asii. Semena by se měla vysazovat během května a června na severní polokouli ve vzdálenosti 60 cm x 30 cm od sebe.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>