Pomerančovník hořký - Citrus aurantium

Český botanický název: Pomerančovník hořký
Běžný název: Pomeranč, bitter orange, bitter orange peel, bigaradie, kijitsu, neroli oil, laranja-amarga, zhi shi, zhi qiao, Fleur d´Orange Amére, Orange Amére, naranja, zhi ke, shangzhou zhiqiao, nagaranga, naranj, nerenxa, marmalade orange, chongcao, chin ch´lu, Kua
Latinský název: Citrus aurantium
Rozšíření: Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Pomerančovník hořký - Citrus aurantium

Čínské rčení říká: chceš-li nesmrtelnost a štěstí, vezmi si pomerančovník hořký.

Botanický popis rostliny

Trvale zelené stromy mohou dorůstat výšky maximálně 10 m s pravidelně uspořádanými větvemi. Kůra je šedohnědá. Listy jsou 7-10 dlouhé, kožovité, oválné, tmavě zelené a střídavě uspořádané. Květy jsou bílé s 5-8 okvětními kožovitými lístky a objevují se od května do června. Plod je oválný, tmavší a pevnější než sladký pomeranč. Slupka plodu je hořká a trpká.

Původ a rozšíření

Druh citrus aurantium má pravděpodobně původní domovinu v jihovýchodní Asii, odkud se zřejmě rozšířil přes zbytek Asie až do Evropy díky aktivitě obchodníků. Během 10. a 11. století byl pomerančovník dovezen do regionu v okolí Středozemního moře, kde se začal široce pěstovat. Dodnes se komerčně pěstuje tropickém a subtropickém pásmu, nejvíce však v jižní Evropě, konkrétně ve Španělsku a Portugalsku, ale také v Karibiku nebo v Izraeli. Strom se zřejmě z obchodních důvodů rozšířil také do Jižní Ameriky během 15. století.

Využití

První záznamy o pomerančovníku hořkém pochází z písemných arabských zdrojů. Přesná doba výskytu rostliny v Evropě není známa, i když se odhaduje období mezi 10. a 11. stoletím. Hořký pomerančovník se dodnes používá jak v lidové medicíně, tak ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, v Českém lékopise se např. nachází "aurantii dulce pericarpum".

Jako příchutě v potravinách se pomerančovník používá u alkoholických a nealkoholických nápojů, mražených dezertů, cukroví, pečiva, želatiny, masných výrobků a dalších, velice oblíbený je v Íránu, Turecku a Iráku. V jižní Indii je oblíbený v Tamil kuchyni společně s jogurtovou rýží thayir sadam. Marinády k masu často obsahují pomerančovník hořký v Nikaraguy, na Kubě, Haity a v Dominikánské republice. V Belgii je oblíbený Witbier, bílé pivo s trochou esence hořkého pomeranče.

Racionální indikace pomerančovníku hořkého v USA zahrnuje preventivní zásah při vzniku rakoviny kůže, prsu a tlustého střeva. Několik dalších studií se zabývalo popisem aktivity pektinu, vitaminu C a flavonoidních látek na jejich preventivní zásah do procesu vzniku rakoviny tlustého střeva, plic a slinivky; nesou tedy protirakovinný potenciál.

Lokálně se pomerančovník aplikuje k léčbě rezistentníchmykotických infekcí a vnitřně se užívá při pálení žáhy. Pomerančovník se v USA považuje za slabší a bezpečnější náhradu přípravků na hubnutí. V roce 2004 byly kvůli bezpečnosti přípravků zakázány prodeje doplňků stravy obsahující efedrin a od té doby mnoho výrobců nabízí přípravky obsahující pomerančovník hořký.

Synefrin, obsažený v oplodí pomerančovníku, je chemicky "příbuzný" s adrenalinem nebo efedrinem. Působí na odbourávání tuků, klinicky na snížení hmotnosti a "nabytí" energie bez nežádoucích účinků na kardiovaskulární systém. Synefrin zvyšuje výdej energie, vyvolává termogenezi a upravuje metabolismus směrem ke spalování kalorií. Klinicky bylo provedeno několik studií, které potvrzují zvýšený efekt synefrinu, a navíc podporují tvrzení "spalovače energie" a zvýšené produkce tepla při užívání slupky pomerančovníku hořkého. Další obsažený N-methyltyramin zvyšuje aerobní odbourávání mastných kyselin a pomáhá zvyšovat fyzický výkon.

Olej nebo vodný extrakt slupky hořkého pomeranče se v mnoha asijských státech podává při gastrointestinálních potížích, jako jsou duodenální vředy, zácpa, průjem, krev ve stolici a nadýmání. Obecně lze pomerančovník doporučit při zažívacích potížích, při špatném trávení a dyspepsii. Navíc je známo, že hořčiny, obsažené v pomerančovníku, stimulují tvorbužlučových kyselin, podporují žaludeční astřevní motilitu a pomáhají vyplavovat hormonypodporující chuť k jídlu. Někteří lidé jej používají při diabetu, ke stimulaci srdeční činnosti a očistě krve. Tradiční čínská medicína vzpomíná na možné využití hořkého pomeranče k posílení jater, k rozpuštění ledvinových a žlučníkových kamenů.

Obsahové látky vodného extraktu pomerančovníku hořkého byly podstoupeny řadou menším animálních studií na otestování možného ovlivnění dýchací soustavy a respiračních funkcí. Výsledky vyšly vcelku nadějně a pomerančovník jako takový lze doporučovat obecně na obtíže respiračního traktu. 2 animální studie deklarují určitý antivirotický efekt obsahových látek, konkrétně hesperidinu, neohesperidinu, naringinu a rutinu, což může souviset s úlevovou léčbou katarů horních cest dýchacích.

Existují menší klinické studie popisující pozitivní úlohu extraktů z pomerančovníku hořkého při lokální aplikaci u mykotických infekcí, pásového oparu a plísně nohou. V aromaterapii se používá esenciální olej k aplikaci anebo k inhalaci při bolestech, migrénách, při stresu a problémech při usínání.

V rámci kardiovaskulárního zdraví je vhodné zmínit výsledky studie, u které bylo popsáno zvýšení hladin HDL a snížení LDL koncentrace po pravidelném podávání hesperidinu a vitaminu C. Regulace plasmatického cholesterolu mohla být navíc ovlivněna přítomností vlákniny, pektinu.

Několik in vivo prací se zaměřilo na testování anxiolytického a relaxačního účinku extraktu slupky pomerančovníku hořkého s příznivými závěry. Nejenže u zvířat došlo ke snížení úzkosti v modelech anxiety, extrakt navíc potencoval (zvýšil) hypnotický účinek pentobarbitalu. U zvířat byl také prokázán antidepresivní účinek synefrinu, a proto můžeme o pomerančovníku tvrdit, že napomáhá navozovat spánek a uklidňovat rozbouřený nervový systém.

Lidová medicína

V tradiční čínské medicíně se hořký pomeranč podává jako tonikum a karminativum k léčbě dyspepsie. V historii se také doporučoval při břišním napětí, průjmu a krvi ve stolici. Na Haiti se kůra pomerančovníku používá jako antiseptikum a laxativum. V lidové léčbě se používá jak k navození apetitu, tak zároveň k opačnému stavu, hubnutí a pálení tuků. Další indikace zahrnutí žaludeční nevolnosti, ucpaný nos a chronický únavový syndrom. V Turecku se navíc využívá v jiném směru, a to jako sedativum, uspávací prostředek a při nedostatku vitaminu C.

V evropské lidové medicíně se hořký pomeranč užíval jako sedativum při nervových obtížích a insomnii, jako profylatikum při gastrointestinálních potížích, k léčbě anafylaxe, srdečních problémech, srdečním selhání a rakovině. Brazilská lidové medicína využíváantikonvulzivní účinek citrus aurantii a k léčbě úzkosti a nespavosti.

Omezení

Neexistují informace ohledně bezpečnosti pomerančovníku u těhotných a kojících, a proto se jeho užívání v těchto případech nedoporučuje. Navíc, látky v pomerančovníku interagují na úrovni metabolizace s mnoha léčivy (antivirotika, některá antihypertenziva a další), a proto je vhodné konzultovat lékaře či lékárníka.

Účinné látky

Oplodí pomerančovníku hořkého obsahuje látky alkaloidní povahy (synefrin neboli symfatol/oxedrin, tyramin, octopamin, hordemin, n-methyltyramin), silice (90% monoterpeny, limonen, citralcitronellal), polysacharidy (glukopyranosidy), alkoholy, hořké flavonoidní glykosidy (hesperidin, isohesperidin, aurantiamarin), glykosylované flavanony (naringin, neohesperidin), nobiletin, narkotin, rhoifolin, beta-sitosterol, beta-daucosterol, ergostanol, aldehydy, estery, kumariny a furanokumariny, tetranotriterpenoidy (limonin), aminokyseliny (asparagin, tyrosin, valin, alanin, isoleucin), minerály, pektin, vitaminy (A, B1, C), karotenoidy, organické kyseliny a spoustu dalších.

Tradiční dávkování

Zdravotničtí specialisté popisují doporučenou dávku 1-2 g sušené kůry vylouhované 10-15 minut v cca 200 ml vody. 3 hrnky denně se doporučují jako denní dávka pro dospělého jedince. 12-20 ml vodného odvaru z pomerančovníku se používá při některých obtížích nebo podobné množství čaje (nálev). Další dávkování slupky pomerančovníku není dostupné.



Pěstování

Rostlina vyžaduje suché půdy s podmínkami Středozemního moře. Tři roky po roubování rostlina začíná kvést, dokud nedosáhne svého maxima (kolem 20. roku). Množství plodu závisí na věku stromu a okolnostech (100 zdravých dospělý stromů dokáže vynést přes 1 tunu plodů). Sklizeň probíhá během léta a do pozdního podzimu. Největší plantáže hořkého pomerančovníku se nacházejí v jižní Francii (zároveň s průmyslem), v Kalábrii, na Sicílii a na Maltě. Strom je vcelku odolný vůči parazitickým organismům v porovnání s jinými citrusy.

Slevy v měsíci August

Koriandr plod mletý 35g DMT 17.10.2017
Koriandr plod mletý 35g DMT 17.10.2017
19 Kč  15,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Arónie - Černý jeřáb kapsle 60ks DTM 31.10.2017
Arónie - Černý jeřáb kapsle 60ks DTM 31.10.2017
239 Kč  215,10Kč
Ušetříte: 10% z ceny

Copyright © 2017 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb