Pomerančovník čínský - Citrus sinensis


Český botanický název: Pomerančovník čínský
Běžný název: Pomeranč
Latinský název: Citrus sinensis
Rozšíření: Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Pomerančovník čínský - Citrus sinensis

Léčebná rostlina s výbornými plody.

Botanický popis rostliny

Pomerančovník je neopadavý strom vysoký až 15 metrů s pravidelně větvenou, kulovitou korunou. Mladé větvičky pomerančovníku mívají hranaté, štíhlé a ostré trny. Větve jsou porostlé střídavými 7-15 cm dlouhými a 3-8 cm širokými, tmavě zelenými, kožovitými a zašpičatělými listy s křídlatým řapíkem.

Květy pomerančovníku jsou oboupohlavné, bílé, aromatické, mají pět kališních lístků, jsou 2-3 cm velké a vyrůstají jednotlivě nebo po šesti květech na koncích větví. Květy jsou uspořádány do vrcholíku. Květy jsou opylovány hmyzem, nejčastěji včelami.

Plodem je kulovité hesperidium, což je bobule měřící až 10 cm, která zraje po devíti měsících. Vnější vrstva bobule je oranžová nebo žlutá s aromatickými žlázkami. Endokarp je složen z 10 nebo 14 oddílů z klínovitých, blanitých váčků se sladkou dužinou. Podle odrůdy může být dužina žlutá, oranžová až krvavě červená. V každém dílku mohou být 2-4 nepravidelná semena s možností klíčivosti až půl roku.

Původ a rozšíření

Pomerančovník čínský pochází pravděpodobně z oblasti jihozápadní Číny a severovýchodní části dnešní Indie. Do Evropy se celá rostlina dostala buďto s italskými nebo portugalskými mořeplavci během 15. století našeho letopočtu.

Od té doby se cíleně pěstují v subtropickém klimatu, v oblasti kolem Středozemního moře, zprvu pro jeho léčebné vlastnosti, později pro jeho chutné plody, ovoce.

Využití

Pomerančovník čínský (Citrus sinensis) je zřejmě nejrozšířenějším druhem rodu citrus. V dnešní době neexistuje jeho planá varianta nebo divoce rostoucí typ. Z tohoto důvodu nelze přesně vyhodnotit původ rostliny, ale dodnes se odhaduje morfologický kříženec mandarinky a pomela.

Jedná se o jedno z běžných ovocných dřevin a zřejmě se jedná o nejvíce pěstovaný strom na světě.

Dřevo pomerančovníku je tvrdé, dobře se opracovává, soustruží a má nažloutlou barvu. Vyrábí se z něj nábytek a další truhlářské produkty. Dřevo z pomerančovníku je však náchylné k napadení termity a piliny mohou způsobit astma.

Olej a květy

Olej lisovaný ze semen se používá jako stolní olej a zhruba z jednoho kilogramu květů lze vyrobit jeden gram oleje ceněného v kosmetice. Rostlina je důležitá medonosná rostlina a zhruba čtvrtina veškerého medu na západním pobřeží USA je citrusového původu.

Květy se pro své aroma používá v celé řadě čajových směsí a v lidové medicíně se okvětní plátky pomerančovníku podávají k uklidnění nervů, proti vysokému tlaku, zvracení, astmatu, při horečkách a při nechutenství.

Plody

Plody pomerančovníku jsou výborným zdrojem kvalitního vitaminu C. Konzumují se čerstvé, kompotované nebo lisované do formy ovocné šťávy. Ze slupek pomeranče se získává pektin, esenciální oleje sloužící k aromatizaci potravin, kosmetických produktů a také se používá ve formě tinktur ve farmacii a lékařství.

Silice

Silice z pomerančovníku (odborně Aurantii etheroleum) se získávají z oplodí, které tvoří až 2.5 % a převažují zde linalol a methylantranilát. Dalšími látkami z oplodí jsou hořčiny (limonoidy), flavonoidy a furokumariny.

Silice pomerančovníku je v mnoha oficiálních herbářích indikována jako mírný prostředek k uvolnění křečí. V lidové medicíně se podává silice i květ při bolesti v krku, při nervozitě, nespavosti, k relaxaci, uvolnění, při úzkostechnervovém napětí.

Někteří lidoví léčitelé podávají silici při nechutenství a při poruchách trávení. Anglické herbáře doporučují použití silice k úlevě od bolesti při zánětech, k léčbě akné, ale také jako čistič domácnosti a nezbytný přídavek do domácích čisticích prostředků.

V kosmetice se silice pomerančovníku podává v krémech na mastnou a zralou pleť, také v přípravcích pro ústní hygienu. Bývá také součástí některých krémů a mastí proti celulitidě k masážím a koupelím. Někteří výrobci proklamují použití této silice v deodorantech a v aromalampách pro svoji svěží a pronikavou vůni.

Antimikrobiální účinek silice

Studie z roku 2012 prokázala, že 24 hodin po podání silice v koncentraci 1 % a méně došlo k významnému pozastavení růstu bakterie Escherichia coli z hovězího masa při teplotě chlazení. Z tohoto závěru lze potvrdit zajímavý antimikrobiální/konzervační efekt silice k zajištění prevence otravě jídlem, což právě zmíněný kmen způsobuje.

Další studie ze stejného roku prokázala, že nízká koncentrace silice pomerančovníku dokáže zničit kmen Staphylococcus aureus rezistentní na antibiotika (MRSA, VISA), které infikovaly lidské keratinocyty (buňky pokožky).

In vivoin vitro studie z roku 2018 prokázala, že silice pomerančovníku s převahou d-limonenu dokáže zničit některé kmeny plísní, konkrétně Aspergillus niger, Mucor wutungkiao, Penicillium funiculosum, a Rhizopus oryzae. Závěrem je zlepšení kvality potravin po přidání této silice.

Úzkost a deprese

Zdá se, že aromaterapie se silicí pomerančovníku dokáže zmírnit symptomy úzkosti a deprese. Pediatrická studie z roku 2013 zjistila, že aromaterapie se silicí pomerančovníku dokáže významně snížit koncentrace kortizolu a srdečního pulzu u dětí ve stavech úzkosti během dentálních procedur.

Další studie z roku 2015 testovala vliv aromaterapie silice pomerančovníku u 100 žen při porodu. Ukázalo se, že inhalace silice zřejmě pomohla ke snížení úzkostných stavů u žen během porodu v porovnání s kontrolní skupinou, která inhalovala vodu.

Studie z roku 2019 testovala in vivo obsahovou složku silice, limonen, na několika úrovních. Autoři popsali zajímavý antidepresivní efekt limonenu, který by se mohl v budoucnosti otestovat na dobrovolnících.

Úleva od bolesti

Od roku 2008 proběhlo několik klinických studií testujících potenciál pomerančové silice na úlevu od bolesti. Velice zajímavé jsou výsledky dvou studií. První testovala vliv oleje kombinovaného z pomeranče a zázvoru podávaného na kůži při bolestech kolene. Proti kontrole pacienti hlásili významné působení proti krátkodobé bolesti.

Druhá studie publikovaná v roce 2017 testovala možnost inhalace proti bolesti při frakturách. V porovnání s kontrolními skupinami byl pozorován snížení bolesti u pacientů, kteří inhalovali silice z pomerančovníku.

Ostatní účinky

Limonen má prokázaný protirakovinný potenciál a dokáže zastavit buněční růst a vést k buněčné smrti v buňkách rakoviny tlustého střeva. Další in vitro studie popsala inhibiční efekt silice v buňkách rakoviny prostaty a plic. Silice pomerančovníku dokonce prokázala antioxidační vlastnosti.

Malá studie z roku 2016 popsala efekt inhalované silice na cvičení u mladých atletů. Zdá se, že atleti měli po inhalaci rychlejší časy a zlepšené fyziologické funkce plic. Další menší in vivo studie popsala efekt na snížení tělesné hmotnostisnížený cholesterol po pravidelném podávání tobolek s obsahovými látkami silice.

Studie z roku 2012 popsala potenciál silice pomerančovníku jako insekticidu.

Omezení

Nejlépe popsaný nežádoucí účinek pomerančovníku a všech produktů z tohoto stromu je zvýšená citlivost, která se projevuje ve formě alergické reakce. Silice může způsobit nadměrné zcitlivění organismu převážné vůči UV záření, což může vést až k zánětlivým projevům na pokožce, zpuchýřovatění a vytvořením tmavých skvrn (odborně se tento stav nazývá fotosensibilita). Z tohoto důvodu se po aplikaci doporučuje nevystavovat pokožku přímému slunci.

Silici chraňte před dětmi. Olej se nesmí dostat do očí a v případě zasažení je potřeba pořádně oči vypláchnout.

Obsahové látky

Plody pomerančovníku obsahují minimální množství tuků, vlákniny a bílkovin. Dále obsahuje stopové množství mastných kyselin a prakticky nulový cholesterol. Významnějšími látkami jsou cukry, sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, zinek, vitamin C, karoten, malé množství vitaminu E, vitaminu B6, thiaminu, riboflavinu, niacinu, celkového dusíku, železa, mědi a zinku.

Silice pomerančovníku zastupuje až 2.5 % z množství oplodí a převažují v ní přítomný linalol, limonen a methylantranilát. Dalšími látkami z oplodí jsou mimo jiné hořčiny (limonoidy), flavonoidy a furokumariny.

Dávkování

Suché oplodí se může podávat v množství 4-6 gramů denně ve formě čajových směsí. Tinktura se může podávat v dávce 2-3 ml denně a tekutý extrakt v množství 1-2 ml denně.

K použití do aromalamp se přidává 3-5 kapek oleje do vody v odpařovací misce. Někdy postačí nádobku s olejem položit na topení nebo olej nakapat na savý materiál. V sauně lze také použít několik kapek éterického oleje a nakapat jej na horké kameny.

Do teplé vody s teplotou kolem 30 °C pro koupel lze nakapat až 20 kapek silice arelaxovat, nejvýše však 30 minut. Déle se nedoporučuje. K inhalacím se doporučuje 5-10 kapek do horké vody k inhalacím po dobu 5-10 minut maximálně 3x denně.



Pěstování

Semenáče pomerančovníku nemají zachované vyšlechtěné vlastnosti předchozí generace, a proto se nové stromy získávají naočkováním požadovaných kultivarů na podnože. Podnože pak ovlivňují rychlost růstu, odolnost, produktivitu a vlastnosti plodů rostliny. Následný rok jsou roubovance pomerančovníku přesazeny na trvalejší stanoviště.

Půda vhodná k růstu rostliny musí být dostatečně vzdušná, odvodněná, hluboká a nezasolená. Nejvhodnější jsou stanoviště s průměrnou roční teplotou 21 °C s denní teplotou od +5 °C do +35 °C. Starší strom dokáže krátkodobě přežít pokles teploty pod bod mrazu, plody však nikoliv. Při nesprávné teplotě v době dozráváni jsou plody zelené až hnědé.

K docílení co největší efektivity se pomerančovník ve velkém pěstuje na plantážích ve sponu nejčastěji 7,5 × 7,5 m. Stromy v takovém prostředí začínají plodit ve věku 3 až 5 let, jsou zároveň pravidelně prořezávány, hnojeny, ošetřovány a v případě potřeby i zavlažovány.

Statné a volně rostoucí pomerančovníky ve Středomoří mohou vyplodit ročně až 3 000 plodů, stromy z plantáží asi 300 ks. Z plantáží lze vytěžit 130 až 160 tun z 1 ha prostoru při použití průměrné váhy plodu 0,3 kg. Zralé plody se dodnes sklízejí ručně.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>