Botanický popis rostliny
Podzemnice je bylinná trvalka rostoucí do 50 cm výšky, která se řadí mezi luštěniny a vytváří symbiózu s bakteriemi v kořenovém systému. Listy jsou protistojné, kopinaté, složené ze 4 lístků (každý 1-6 cm dlouhý, 1-3 cm široký) a vykazují nyktinastii, tzv. spánkové pohyby. Květy jsou 1-2 cm velké, žlutooranžové až červené. Objevují se pouze na jediný den v úžlabních klastrech v nadzemní části. Po opylení se rapidně vytvoří stopka, která nese semeník a posléze se zavrtává směrem do země do hloubky až 6 cm a přetváří se na lusky. Arašídové lusky se vyvíjejí v podzemí, což je netradiční forma geokarpie, jsou velké od 3 do 7 cm a obsahují od 1 od 4 semen.
Původ a rozšíření
Podzemnice olejná pochází původem z Jižní Ameriky, kde byla zdomácněna a vyšlechtěna do dnešní podoby ( i když existuje několik rozdílných variant). Dnes je plodina rozšířena takřka po celém světě a pěstuje se v příhodných podmínkách od Severní Ameriky, po Asii, Evropu nebo Afriku.
Využití
Arašídy jsou typickou součástí pálivých omáček jihovýchodoasijské kuchyně (Malajsie, Vietnam, Indonésie). V Indii se arašídy konzumují syrové (v salátech nebo samostatné), pražené se solí, drcené (do cukroví nebo sladkostí), s cukrem nebo vařené. Vařené arašídy jsou oblíbenou pochoutkou v USA, Indii a Číně. V Peru, Mexiku a dalších zemích jsou vařené arašídy součástí masitých obědů. Na blízkém Východě, nejvíce v Izraeli, jsou oblíbené smažené arašídy v těstíčku se solí. K další regionům, které preferují arašídy v různé formě jako svačinku, počítáme západní Afriku (Nigérie, Senegal, Ghana) a východní Afriku (Uganda, Zambie,...).
Arašídový olej se používá na vaření nebo smažení v různých kulturách díky jeho výhodě vyšší teplotě rozkladu. Díky obsahu nasycených mastných kyselin je navíc zdravější variantou než jiné druhy potravinářských olejů a více odolává žluknutí. Z arašídového oleje se různými metodami připravuje arašídové máslo. Další využití nalézá arašídový olej nejen v potravinářství, ale také ve farmaceutickém průmyslu a kosmetice.
Podle některých zdrojů se arašídy díky vysokému obsahu tuků, proteinů a energie podávají v boji proti podvýživě. Světová zdravotnická organizace, UNICEF a Lékaři Bez Hranic používají arašídy k výživě dětí trpících podvýživou a dlouhotrvajícím nedostatkem dostupného jídla. Práce z roku 2000, 2002 a 2008 dokládají, že jsou arašídy nejen schopny zahnat hlad a nasytit dotyčného, po konzumaci arašídů je prokázán nárůst plasmatických hladin hormonu, který v mozku vyvolá pocit sytosti. Další výhodou konzumace arašídů je tvrzení, že arašídy nemají tendenci zvyšovat body mass index (BMI). Navíc jsou arašídy syté a mají vysokou kalorickou hodnotu, jejíž hodnota se ovšem nepřeměňuje do energetických zásob ve formě tuků.
Obsahový resveratrol oddaluje stárnutí tkáně na buněčné úrovni. Resveratrol s jeho deriváty (v tucích rozpustné látky) mají prokázaný antioxidační efekt, který se dále podílí na přínosu benefitu v boji proti rakovině,srdečním chorobám, degenerativním nervovým chorobám, Alzheimerově chorobě, nádorům a zánětlivým onemocněním. U resveratrolu se v určité koncentraci poukázalo na fakt, že dokáže zvýšit prokvení mozku o 30%, čímž dokáže snižovat riziko mrtvice a ochraňuje organismus před aterosklerózou.
Arašídy navíc obsahují určité množství koenzymu Q10, které dokáže regenerovat buňky, zároveň funguje jako částečný antioxidant, zvyšuje energii a oddaluje kardiovaskulární choroby. Obsahové aminokyseliny mají prokázané pozitivní účinky na imunitní systém, kardiovaskulární chorby a impotenci.
Na zvířecích modelech se prokázal efekt pravidelného užívání produktů z arašídů na snížení koncentrace celkového cholesterolu (o 11%), zlého cholesterolu (o 14%) a triglyceridů, zároveň došlo k významnému nárůstu hodného cholesterolu. Fytosteroly, obsažené v podzemnici olejné, jsou schopny na úrovni absorpce vychytávat cholesterol a snížit jeho výslednou plasmatickou koncentraci.
V další práci byl prokázán pozitivní efekt těchto látek na schopnost redukovat růst několika nádorových tkání (plic, žaludku, prostaty, prsu, tlustého střeva a vaječníku). Fytosteroly a další významné biologicky aktivní látky dokázaly různými mechanismy snížit růst a progresi nádorových buněk, nejčastěji však způsobem odstřižení cévního zásobení do postiženého místa.
Obsažené fytosteroly mají společně s flavonoidy a dalšími polyfenoly prokázaný antioxidační účinek. P-kumariny, také obsažené v arašídech, jsou schony zvýšit celkové antioxidační zhášení o 22%. Celkový antioxidační efekt obsahových látek arašídů je ve studii z roku 2006 zhodnocen jako vyšší než má zelený čaj nebo červené víno.
Existují klinické práce, které popisují pozorování sníženého kardiovaskulárního rizika po pravidelném užívání arašídů skrze zhodnocení snížených markerů této skupiny onemocnění. Některé obsahové látky mají prokázané kardioprotektivní účinky. Naší zvědavosti by neměla uniknout zpráva týkající se pacientů pravidelně užívajících arašídy, u kterých byla pozorována snížená incidence úmrtí z důvodu kardiovaskulárních chorob (Fraser et al., 1992).
U zhruba 4000 pacientů nad 65 let bylo pozorováno zlepšení kognitivních funkcí v prvotních fázích Alzheimerovy choroby, pokud užívali v určité dávce niacin, obsahovou látku z arašídů. Vitamin E má prokázaný neuroprotektivní efekt v centrální nervové soustavě. Resveratrol je z pohledu moderní medicíny považován za užitečnou látku v prevenci Alzheimerovy nemoci a jiných neurodegenerativních chorob.
Omezení
Arašídy obsahují proteiny, které mohou vyvolat alergickou reakci.
Účinné látky
Arašídy obsahují na 100 g asi 2390 kJ energie. Zároveň jsou výtečným zdrojem vitaminů B (thiamin, riboflavin, niacin, kyselina patothenová, pyridoxin a folát), vitaminu E, vitaminu C, minerálů (mangan, hořčík, fosfor, zinek, mangan, železo) a vlákniny. Na 100 gramů arašídy obsahují 25 g proteinů, 21 g uhlohydrátů a 48 g tuků. Významné biochemicky aktivní látky jsou polyfenoly (beta sitosterol, stigmasterol, kaempesteroly), polynenasycené a mononenasycené (největší podíl) mastné kyseliny, koenzym Q10 a fytosteroly. Nejzvýznamnější látkou s účinky na lidské tělo je resveratrol, který v hrsti arašídů je zasoupen asi okolo 70 mikrogramů.
Tradiční dávkování
Optimální dávkování nesoucí pozitivní účinek na lidský organismus není stanoveno.
Pěstování
Podzemnice olejná nejlépe roste na lehkých, písčitých půdách v optimální rozmezí pH od 5.9 do 7.0. Bohatým substrátem pro podzemnici olejnou je půda bohatá ne dusíkaté látky, které se přidávají k fertilizaci nebo přihnojování. V USA se při hnojení do půdy dodává vápník, sodík a fosfor a používá se střídání plodin na stejné půdě (zvýšení výnosnosti). Při optimálním dodávání vláhy, cca do 500 mm vodního sloupce, se může sklízet po 90-130 dnech po zasazení. Největší světoví producenti jsou Čína, Indie a USA (Georgia, Texas, Alabama) s celkovou výnosností kolem 44 milionů tun (v roce 2014). V Evropě se podzemnice pěstuje s dlouhou tradicí v Řecku. V Africe se nejvíce pěstuje v Nigérii a Súdánu.