Podběl lékařský - Tussilago farfara

Český botanický název: Podběl lékařský, podběl obecný
Běžný název:

Podběl lékařský preferuje hlinité, vápnité a jemně vlhčené půdy na stanoviště s plným sluncem. Často se vyskytuje jako tzv. pionýrská rostlina na ruderálních plochách, navážkách, náspech, rumištích, pastvinách, polích, příkopech, lomec
Latinský název: Tussilago farfara
Rozšíření: Afrika, Asie, Austrálie, Evropa, Severní Amerika

Podběl lékařský - Tussilago farfara

Bylina proti chřipce, nachlazení a proti neduhům dýchacího ústrojí.

Botanický popis rostliny

Podběl lékařský je vytrvalá jarní bylina s dlouhým (až 1 metr!), plazivým podzemním oddenkem, ze kterého vyrůstá šupinatá, asi 5-15 cm dlouhá, přímá a tenká lodyha. Jednoduché listy s dlouhým řapíkem, široce dlanitou čepelí a srdčitým, laločnatým tvarem se objevují po odkvětu v přízemní růžici. Okraje listu jsou zubaté, v mládí oboustranně plstnaté, postupem času líc olysává. Na konci stonku vyrůstá jediný zlatožlutý, 2-3 cm široký úbor složený z mnoha trubkovitých květů a okrajových jazykovitých květů, který se v nízkých nadmořských výškách objevuje zhruba od března do dubna, v horských oblastech až do srpna. Plodem je 3-5 mm velká chmýrnatá nažka.

Původ a rozšíření

Podběl lékařský pochází původem z Evropy a po celém kontinentu je značně rozšířen. Nejvíce se vyskytuje v severní polovině evropského kontinentu, na západním pobřeží se prakticky nevyskytuje. Bylina má značný přesah do Asie, kde se nachází od Kavkazu, Írán a Indii, na severu zasahuje přes Sibiř na Dálný východ. Přirozeně se vyskytuje v horských regionech severní Afriky, do Severní Ameriky byla bylina zavlečená člověkem. Na území České republiky roste podběl ve vysoké koncentraci od nížin po hory.

Využití

Podběl lékařský se již v antickém Řecku a Římě podával v jeho tradiční a nejběžnější indikaci; na potíže dýchací soustavy. Plinius podával list podběle jako náhražku tabáku při asthmatických obtížích, při onemocnění průdušek a kašli. Podběl byl navíc v tehdejší době zavěšen nad vchodem apatykářů a lékařů, byl to jejich symbol. Dodnes se udrželo chápání podběle lékařského za tradičního lidového posla jara. Dodnes má podběl spirituální význam a mnoho lidí jej používá k magickým účelům.

Americké a evropské zdravotnické agentury pod tlakem velkého množství vědeckých důkazů vydaly zdravotnická tvrzení popisující benefity dosažení normální funkce dýchací soustavy ovlivněním imunitního systému při užívání květů podběle lékařského. Znamená to tedy, že existují objektivní výhody užívání této byliny a existuje celá řada vědeckých prací popisující specifické účinky na dýchací systém u obsahových látek podbělu (při použití extraktu) nebo přímo konkrétních látek. Některé studie jsou popsány níže.

V jedné in vitro studii dokázal extrakt z květu podbělu lékařského zastavit replikaci entrovirů, čímž by se mohlo dospět k léčbě virové infekce zapříčiněné tímto kmenem. Jiná in vitro studie prokázala různými technikami, že asi 8 obsahových látek květu podbělu má zřejmě cytoprotektivní vlastnosti. Další studie potvrdila neuroprotektivní účinek na buněčné úrovni. To znamená, že v určitých situacích, kdy je organismus ve vypětí, psychicky nebo fyzicky při zátěži, dokáží obsahové látky podběle ochraňovat buňky před oxidativním stresem a působí v neutralizaci škodlivých radikálů.

V roce 2016 vyšel článeček v časopiseInternational Immunopharmacology, kde byl popsán protizánětlivý účinek seskviterpenu tussilagononu izolovaného z květu podbělu lékařského ve specializovaném in vivo modelu. Po aplikaci testované látky bylo pozorováno snížení prozánětlivých markerů, např. indukovatelné oxid dusný synthásy (iNOS), samotného oxidu dusnatého, produkce prostaglandinu E2, nukleárního faktoru beta a exprese cyklooxygenásy-2. Stejná látka byla schopna v jiné práci snížit produkci prozánětlivého markeru v makrofázích (zde bylo záměrně ve studii navýšené množství). Lze tedy soudit, že alespoň část obsahových látek podbělu má protizánětlivý účinek a podporuje funkci imunitního systému.

Další in vivo studie z roku 2016 identifikovala 4 flavonoidní látky (kyselina chlorogenová a 3 deriváty kávové kyseliny), u kterých se prokázal významný antitusický účinek. Antitusický znamená, že dokáže tlumit dráždivý kašel. Studijní tým testoval stejné látky v modelech vlhkého kašle s obdobnými výsledky (expektorační účinek). Všechny testované látky snížily zánět horních cest dýchacích. V diskuzi autoři popisují možný protizánětlivý účinek obsahových látek v dýchacím systému. Podobného výsledku se dobrala další studie popisující významný antituberkulární efekt obsahových látek podbělu lékařského skrze snížení počtu mykotických bakterií kmene Mycobacterium tuberculosis.

Lidová medicína

V lidové medicíně se podběl podává při asthmatu, k tlumení kašle a zároveň k podpoře vykašlávání, při zánětech nosohltanu, při zahlenění, zápalu plic, chrapotu. Vnitřně se dále podává k podpoře antidiabetické terapie, zevně na ekzémy a jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní a hrdla. Čaj se v lidovém pojetí podává při revmatismu, dně a na bolesti obecně. Květy podbělu lékařského mají dezinfekční a protizánětlivý účinek. Podává se obecně při zánětech horních cest dýchacích samostatný nebo v čajových směsích. Dále mají květy částečný diuretický (močopudný) účinek a antiasthmatický efekt. V evropské i asijské lidové medicíně se uchytilo použití podbělu v různých indikacích včetně asthmatu, bolestivosti v krku, kašle,bronchitidy, laryngitidy, dýchavičnosti a supění.

Omezení

Kvůli obsahu pyrolizidinových alkaloidů v květech podbělu lékařského se nedoporučuje dlouhodobé užívání. Je však pravdou, že je jejich obsah velice nízký a navíc proces jejich obsah sušení rapidně snižuje. I když se obecně považuje bezpečné konzumovat čajovou směs s maximálně 15% složením podbělu, nelze jej volně zakoupit jako bylinu pro přípravu bylinného čaje - nálevu.

Účinné látky

Květy podbělu lékařského obsahují velké množství flavonoidů, slizotvorných látek, glykosidových hořčin, tříslovin, xanthofylových barviv a menší množství silice, organických kyselin (kyselina gallová, mléčná, jablečná, vinná, kávová, isochinonová, chinonová, transskořicová, hydroxybenzoová, kumarinová,...), cholinu, quercetinu, isoquercetinu, kaempferolu, loliolidu, monosacharidů a polysacharidů (nejvýraznější je inulin). V listech podbělu je podobné spektrum obsahových látek jako v květu, je jich tam jen méně a v menší míře. Květy podbělu obsahují významné množství těchto minerálních látek; zinku a draslíku. V různé míře byly v květu podbělu detekovány seskviterpenoidy (tussilagon a různé deriváty petranonu). V květech byly navíc identifikovány látky ze skupiny pyrolizidinových alkaloidů (senkirkin, tussilagin, senecionin), které limitují množství zkonzumovatelného podbělu.

Tradiční dávkování

Jako bylinná droga se používá sušený květ podbělu lékařského. K přípravě nálevu se spaří 2 lžičky bylinné drogy ve vroucí vodě a ponechá 10 minut louhovat. Popíjí se 1-3x denně. Odvar se připravuje smícháním 1 lžičky květů s 250 ml vody, směs se nechá přejít varem a nechá 15 minut louhovat. Podává se 1-2x denně po doušcích, na omývání kůže při přecitlivění anebo jako kloktadlo. Inhaluje se vrchovatá polévková lžíce květů vhozená do vroucí vody. Na bolavé klouby, záněty, otoky, záněty žil a vředy se podávají obklady z přiložených namáčených a mírně otlučených květů podbělu lékařského. Med z podbělu se připraví mírným povařením cca 250 g květů podbělu s cca 1 kg cukru a s přídavkem citrónu (k podpoře odkašlávání). Tradiční čaj k podpoře odkašlání se připravuje z podbělu, divizny a petrklíče nebo z podbělu, mateřídoušky, heřmánku, anýzu a tymiánu.



Pěstování

Podběl lékařský preferuje hlinité, vápnité a jemně vlhčené půdy na stanoviště s plným sluncem. Často se vyskytuje jako tzv. pionýrská rostlina na ruderálních plochách, navážkách, náspech, rumištích, pastvinách, polích, příkopech, lomech a dalších. Nejen na území České republiky se podběl lékařský vyskytuje od nížin po horské oblasti v hojné míře téměř jako plevelná rostlina, ale téměř všude v mírném pásu se bylině daří velice dobře. Semena rostlina mají úžasnou schopnost klíčení. K tomu dochází v několika hodinách po zasazení a z každého kousku kořene vyroste samostatná bylinka. Při cíleném pěstování je vhodné vysévat rostlinu v létě do vlhké půdy nebo na podzim používat dělení rostlin či řízkování. Zjara a za suchého počasí v odpoledních hodinách se sbírá květ, který se ve stínu suší nejlépe při telotě 40°C. Sušený květ je bez pachu s nahořklou chutí.

Copyright © 2019 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb