Botanický popis rostliny
Pepřovec brazilský je dvoudomý expandující keř nebo malý strom dorůstající výšky 6-10 metrů (někdy až 50 metrů) s povrchovým kořenovým systémem. Větve mohou být na jedné rostlině vzpřímené, skloněné nebo téměř ovíjivé jako vinná réva. Listy jsou jednoduché nebo lichozpeřené (5-13 lístků), 10-17 cm dlouhé, kopinaté, na větvích jsou střídavě postavené, přisedlé. Okraje lístků jsou jemně zoubkaté, jsou oválné, až 6 cm dlouhé, silně aromatické. Květy jsou drobné, jednopohlavné, uspořádané do vrcholnatých lat nebo hroznovitých pseudohroznů. Plodem je kulovitá, drobná, červená, až 5 mm dlouhá peckovice s tvrdou nebo kožovitou peckou. Semeno je zploštělé.
Původ a rozšíření
Rod pepřovec je široce rozšířen v Jižní Americe od Patagónie po Ekvádor kromě Amazonie. Pepřovec brazilský pochází původně ze suchých oblastí subtropického a tropického pásu Jižní Ameriky; jihovýchodní Brazílie (státy Alagoas, Espírito Santo, Bathia, Pernambuco, Rio de Janeiro, Rio Grande do Sul, Sao Paulo, Sergipe), Paraguaye a severní Argentiny. Pepřovec brazilský navíc zdomácněl na různých kontinentech. Mimo svoji rodnou domovinu roste pepřovec brazilský v USA, kde se mu velice daří v subtropickém pásu Kalifornie, Texasu, Arizony, Hawaie, Louisiany a Floridy.. V mnoha subtropických regionech se středními až vysokými srážkami jej lze nalézt také; Austrálie, Kuba, Fiji, Francouzská Polynésie, Bahamy, Bermudy, Malta, Maurítius, Nový Zéland, Nová Kaledonie, Jižní Afrika, Čína, Portoriko a Guam.
Využití
Pepřovec brazilský, ergo červený pepř, je odlišný druh, než je černý pepř, který známe jako klasické koření. Sušené plody pepřovce brazilského se nejvíce používají jako poměrně slabé koření s aroma připomínající černý pepř a fenykl. Indiáni z And vyrábějí z plodů pepřovce brazilského alkoholický nápoj tzv chichade molle a v Mexiku se připravuje nápoj pulque. Chuť červeného pepře je nasládlá, aromatická a mírně pikantní.
Směs 27 látek obsahující látky extrahované z pepřovce brazilského vykázala v in vivo modelu zmírnit symptomy infekce MRSA (methicilin-rezistentní zlatý stafylokok). Směs sice nedokázala bakterie zabít, byla však schopna zrušit "komunikaci" mezi jednotlivými organismy a v podstatě deaktivovala jejich aktivitu, což je vylučování toxinů poškozujících tkáň. Organismus a potažmo imunitní systém má pak delší čas se vypořádat s infekcí skrze delší přípravný čas na syntézu protilátek a aktivních buněk imunitního systému. In vitro studie prokázala antibakteriální účinek esenciálního oleje získaného z plodů pepřovce proti bakteriímAlcaligenes faecalis, Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa a vůči některým houbám (včetně rodu Candida).
V roce 2002 popsali vědečtí pracovníci z Argentiny, že obsahové látky pepřovce brazilského vykazují toxický in vitro potenciál proti lidským buňkám rakoviny jater, čímž se ukazují jako potencionální antineoplastický lék. Výluh z plodů pepřovce brazilského snížil in vivo vysoký krevní tlak, stimuloval aktivitu svalů dělohy a prokázal protikřečové vlastnosti. V 70tých letech byl popsán zajímavý protizánětlivý efekt výluhu z pepřovce brazilského u zhruba 100 pacientů s chronickým zánětem děložního hrdla a zánětem pochvy.
Obsahové látky jako terebinthon a kyseliny hydroxymastikadienové, terebinthonové a ursolové prokázaly antimikrobiální aktivitu proti některým patogenním druhům (např. Pseudomonas) a proti plísňovým organismům. Jedna studie popsala protizánětlivý efekt obsahových látek pepřovce brazilského skrze inhibici fosfolipázy A2 a podpora procesu hojení vychází z účinku triterpenoidů obsažených v jeho plodech. Zdá se, že obsahové látky esenciálního oleje mohou vykazovat léčebný efekt přirevmatismu, přioftalmologických zánětech a ve větších dávkách jako silné projímadlo.
Některé obsahové látky pepřovce brazilského (arbutin, hydrochinon, kyselina kojová) pomáhají vnější vrstvu pokožky nejen vybělit, ale zároveň vydesinfikovat a částečně vyhladit. Extrakt pepřovce brazilského navíc dokázal in vitro snížit tyrosinásovou aktivitu, což v důsledku snížilo hladinu melaninu a bílých krvinek v melanocytech. Z tohoto důvodu se osvědčilo využití pepřovce brazilského při hyperpigmentaci kůže oproti klasickým bělícím molekulám využívaných v kosmetice.
Lidová medicína
Nejširší lidové léčebné využití nachází význam v Mexiku a původním regionu, kde se dodnes pepřovec brazilský používá při léčení revma. Léčebně se mimojiné používá kůra, listy, plody, pryskyřice a oleobalzám. V jihoamerické léčebné terapii se pepřovec brazilský používá jakoadstringens (svíravý účinek). diuretikum,digestivum, stimulans, tonikum a hojivý, antibakteriální a antivirotický prostředek. V peruánské lidové terapii se pepřovec brazilský podává jako mírné laxativum, diuretikum a lokální antiseptikum. V Jižní Africe se různé části pepřovce brazilského podávají k léčbě nachlazení, ke kloktání při bolavém krku, laryngitidách, proti depresím, hypertenzi a nepravidelnému srdečnímu rytmu. v Argentině se podává při močopohlavních infekčních zánětech, při bronchitidách, menstruačních poruchách a bolestech hlavy. V rámci lidové léčby se pepřovec brazilský podává ve formě obkladů na infikované rány a hnisavé vředy.
Účinné látky
Chromatografie prokázala velké množství obsahových látek v různých částech rostliny. Se zaměřením se na plod pepřovce brazilského lze zmínit terpenové sloučeniny (delta-karen, alfa-pinen, sylvestren), seskviterpeny (např. beta-myrcen). Další identifikované látky byly beta-pinen, alfa-fellandren, beta-fellandren, limonen, myrcen a o-cymen. Další studie prokázaly ve spektru obsahových látek germakren a isoterpinolen. Jiné studie popsaly přítommný terebinthon a kyseliny hydroxymastikadienové a ursolové. z fenolických látek byly definovány taniny (galloyl deriváty, gallotaniny...), alkaloidy, steroidních saponinů, 4 anthocyanidiny (konkrétně pelargonidiny), biflavonoidy (různé biapigeniny) a methoxylované flavonoidy. Konkrétní látky jsou bergamont, cadinen, humulen, cadinol, kyanidiny, fisetin, sabinen, quercetin, quercitrin, fenol, palmitová kyselina a linalool.
Tradiční dávkování
Nálev plodu pepřovce brazilského se připraví smísením 5-6 plodů s 500-1000 ml vody a podává se polovina hrníčku 2x denně. Tinktura připravená z plodů pepřovce brazilského se podává v množství 2-3 ml 2-3x denně podle potřeby a podle závažnosti choroby.
Pěstování
K optimálnímu růst vyžaduje pepřovec brazilský dostatek vláhy (střední až vysoké srážky za rok), bohatou půdu a značné množství slunečního záření (subtropický až tropický pás zmíněných oblastí). V některých regionech je růst pepřovce natolik nekontrolovatelný, že je koncipován za invazivní rostlinu. Rostlina se rozšiřuje díky svým povrchovým kořenům a vytváří bazální výhonky, i když se stonek odřeže. Rostlina navíc vytváří bohaté množství semen, které roznášejí ptáci a hmyz. V původní domovině se díky jednoduchému pěstování a vcelku invazivnímu šíření po krajině používá k zalesňování vytěžených/vyžďářených ploch.