30na30

Pepřovec brazilský - Schinus terebinthifolius

Český botanický název: Pepřovec brazilský
Běžný název: : Pepřovec, pepř červený, brazilský pepř, Brazilian peppertree, wilelaiki, wililaiki, Christmasberry, aroeira, broadleaved pepper tree, rose pepper, pirul, Peruvian peppertree, aroeira, aroeira sala, escobilla, aguaribay, anacahuita, castilla, gualeguay, mulli, molli del Peru, pimentero, pimientillo
Latinský název: Schinus terebinthifolius
Rozšíření: Afrika, Asie, Austrálie, Jižní Amerika, Severní Amerika

Pepřovec brazilský - Schinus terebinthifolius

Červený pepř je vhodný do jakéhokoliv jídla nebo pití!

Botanický popis rostliny

Pepřovec brazilský je dvoudomý expandující keř nebo malý strom dorůstající výšky 6-10 metrů (někdy až 50 metrů) s povrchovým kořenovým systémem. Větve mohou být na jedné rostlině vzpřímené, skloněné nebo téměř ovíjivé jako vinná réva. Listy jsou jednoduché nebo lichozpeřené (5-13 lístků), 10-17 cm dlouhé, kopinaté, na větvích jsou střídavě postavené, přisedlé. Okraje lístků jsou jemně zoubkaté, jsou oválné, až 6 cm dlouhé, silně aromatické. Květy jsou drobné, jednopohlavné, uspořádané do vrcholnatých lat nebo hroznovitých pseudohroznů. Plodem je kulovitá, drobná, červená, až 5 mm dlouhá peckovice s tvrdou nebo kožovitou peckou. Semeno je zploštělé.

Původ a rozšíření

Rod pepřovec je široce rozšířen v Jižní Americe od Patagónie po Ekvádor kromě Amazonie. Pepřovec brazilský pochází původně ze suchých oblastí subtropického a tropického pásu Jižní Ameriky; jihovýchodní Brazílie (státy Alagoas, Espírito Santo, Bathia, Pernambuco, Rio de Janeiro, Rio Grande do Sul, Sao Paulo, Sergipe), Paraguaye a severní Argentiny. Pepřovec brazilský navíc zdomácněl na různých kontinentech. Mimo svoji rodnou domovinu roste pepřovec brazilský v USA, kde se mu velice daří v subtropickém pásu Kalifornie, Texasu, Arizony, Hawaie, Louisiany a Floridy.. V mnoha subtropických regionech se středními až vysokými srážkami jej lze nalézt také; Austrálie, Kuba, Fiji, Francouzská Polynésie, Bahamy, Bermudy, Malta, Maurítius, Nový Zéland, Nová Kaledonie, Jižní Afrika, Čína, Portoriko a Guam.

Využití

Pepřovec brazilský, ergo červený pepř, je odlišný druh, než je černý pepř, který známe jako klasické koření. Sušené plody pepřovce brazilského se nejvíce používají jako poměrně slabé koření s aroma připomínající černý pepř a fenykl. Indiáni z And vyrábějí z plodů pepřovce brazilského alkoholický nápoj tzv chichade molle a v Mexiku se připravuje nápoj pulque. Chuť červeného pepře je nasládlá, aromatická a mírně pikantní.

Směs 27 látek obsahující látky extrahované z pepřovce brazilského vykázala v in vivo modelu zmírnit symptomy infekce MRSA (methicilin-rezistentní zlatý stafylokok). Směs sice nedokázala bakterie zabít, byla však schopna zrušit "komunikaci" mezi jednotlivými organismy a v podstatě deaktivovala jejich aktivitu, což je vylučování toxinů poškozujících tkáň. Organismus a potažmo imunitní systém má pak delší čas se vypořádat s infekcí skrze delší přípravný čas na syntézu protilátek a aktivních buněk imunitního systému. In vitro studie prokázala antibakteriální účinek esenciálního oleje získaného z plodů pepřovce proti bakteriímAlcaligenes faecalis, Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa a vůči některým houbám (včetně rodu Candida).

V roce 2002 popsali vědečtí pracovníci z Argentiny, že obsahové látky pepřovce brazilského vykazují toxický in vitro potenciál proti lidským buňkám rakoviny jater, čímž se ukazují jako potencionální antineoplastický lék. Výluh z plodů pepřovce brazilského snížil in vivo vysoký krevní tlak, stimuloval aktivitu svalů dělohy a prokázal protikřečové vlastnosti. V 70tých letech byl popsán zajímavý protizánětlivý efekt výluhu z pepřovce brazilského u zhruba 100 pacientů s chronickým zánětem děložního hrdla a zánětem pochvy.

Obsahové látky jako terebinthon a kyseliny hydroxymastikadienové, terebinthonové a ursolové prokázaly antimikrobiální aktivitu proti některým patogenním druhům (např. Pseudomonas) a proti plísňovým organismům. Jedna studie popsala protizánětlivý efekt obsahových látek pepřovce brazilského skrze inhibici fosfolipázy A2 a podpora procesu hojení vychází z účinku triterpenoidů obsažených v jeho plodech. Zdá se, že obsahové látky esenciálního oleje mohou vykazovat léčebný efekt přirevmatismu, přioftalmologických zánětech a ve větších dávkách jako silné projímadlo.

Některé obsahové látky pepřovce brazilského (arbutin, hydrochinon, kyselina kojová) pomáhají vnější vrstvu pokožky nejen vybělit, ale zároveň vydesinfikovat a částečně vyhladit. Extrakt pepřovce brazilského navíc dokázal in vitro snížit tyrosinásovou aktivitu, což v důsledku snížilo hladinu melaninu a bílých krvinek v melanocytech. Z tohoto důvodu se osvědčilo využití pepřovce brazilského při hyperpigmentaci kůže oproti klasickým bělícím molekulám využívaných v kosmetice.

Lidová medicína

Nejširší lidové léčebné využití nachází význam v Mexiku a původním regionu, kde se dodnes pepřovec brazilský používá při léčení revma. Léčebně se mimojiné používá kůra, listy, plody, pryskyřice a oleobalzám. V jihoamerické léčebné terapii se pepřovec brazilský používá jakoadstringens (svíravý účinek). diuretikum,digestivum, stimulans, tonikum a hojivý, antibakteriální a antivirotický prostředek. V peruánské lidové terapii se pepřovec brazilský podává jako mírné laxativum, diuretikum a lokální antiseptikum. V Jižní Africe se různé části pepřovce brazilského podávají k léčbě nachlazení, ke kloktání při bolavém krku, laryngitidách, proti depresím, hypertenzi a nepravidelnému srdečnímu rytmu. v Argentině se podává při močopohlavních infekčních zánětech, při bronchitidách, menstruačních poruchách a bolestech hlavy. V rámci lidové léčby se pepřovec brazilský podává ve formě obkladů na infikované rány a hnisavé vředy.

Účinné látky

Chromatografie prokázala velké množství obsahových látek v různých částech rostliny. Se zaměřením se na plod pepřovce brazilského lze zmínit terpenové sloučeniny (delta-karen, alfa-pinen, sylvestren), seskviterpeny (např. beta-myrcen). Další identifikované látky byly beta-pinen, alfa-fellandren, beta-fellandren, limonen, myrcen a o-cymen. Další studie prokázaly ve spektru obsahových látek germakren a isoterpinolen. Jiné studie popsaly přítommný terebinthon a kyseliny hydroxymastikadienové a ursolové. z fenolických látek byly definovány taniny (galloyl deriváty, gallotaniny...), alkaloidy, steroidních saponinů, 4 anthocyanidiny (konkrétně pelargonidiny), biflavonoidy (různé biapigeniny) a methoxylované flavonoidy. Konkrétní látky jsou bergamont, cadinen, humulen, cadinol, kyanidiny, fisetin, sabinen, quercetin, quercitrin, fenol, palmitová kyselina a linalool.

Tradiční dávkování

Nálev plodu pepřovce brazilského se připraví smísením 5-6 plodů s 500-1000 ml vody a podává se polovina hrníčku 2x denně. Tinktura připravená z plodů pepřovce brazilského se podává v množství 2-3 ml 2-3x denně podle potřeby a podle závažnosti choroby.



Pěstování

K optimálnímu růst vyžaduje pepřovec brazilský dostatek vláhy (střední až vysoké srážky za rok), bohatou půdu a značné množství slunečního záření (subtropický až tropický pás zmíněných oblastí). V některých regionech je růst pepřovce natolik nekontrolovatelný, že je koncipován za invazivní rostlinu. Rostlina se rozšiřuje díky svým povrchovým kořenům a vytváří bazální výhonky, i když se stonek odřeže. Rostlina navíc vytváří bohaté množství semen, které roznášejí ptáci a hmyz. V původní domovině se díky jednoduchému pěstování a vcelku invazivnímu šíření po krajině používá k zalesňování vytěžených/vyžďářených ploch.

Copyright © 2008 - 2023 Obchod Salvia Paradise