Pampeliška lékařská - Taraxacum officinale

Český botanický název: Pampeliška lékařská / Smetánka lékařská
Běžný název: Pampeliška, smetánka lékařská, smetánka, dandelion, maskros, voikukka, voilill, blowball, taraxacum, taraxaci herba, taraxaci radix, taraxacum officinale (vulgare), taraxacum dens-leonis, Tete de Moine, Wild Endive, Dent-de-Lion, Diente de Leon, Florin d´
Latinský název: Taraxacum officinale
Rozšíření: Afrika, Asie, Austrálie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Pampeliška lékařská - Taraxacum officinale

Téměř nejrozšířenější bylina na území České republiky s překvapivými účinky.

Botanický popis rostliny

Pampeliška je trvalka, která dorůstá šíře 1-4 cm a může vyrůst až do výšky 70 cm (obyčejně však kolem 40 cm). Kořen je dlouhý, mrkvovitý, výrazný. Přízemní listy jsou kopinaté, okraje jsou mírně, hluboce zakulacené a vykrojené, zubaté, 5-45 cm dlouhé, široké až 10 cm a tvoří růžici. Řapík je buďto přímý, jednoduchý nebo s párovými křidélky. Stonek smetánky lékařské je mírně chlupatý, dutý, narůžovělý, vláknitý, vzpřímený nebo volný stvol, na kterém vyrůstá listová růžice. Květenství jsou tvořeny žlutými květními úbory, které jsou složeny z 200 jazykovitých, oboupohlavných květů.

Rostlina je prostoupená mléčnicemi obsahující hořkou šťávu - latex. Kvete od dubna do srpna. Způsob rozmnožování je většinou apomixií (nepohlavní rozmnožování, kdy je generace prakticky totožná s tou mateřskou), ale bylina bývá opylována různými druhy hmyzu. Plodem je šedá nebo zelenohnědá nažka s několika žebry, ostrými hranami a bílým chmýřím, které pomáhá velmi snadno roznášet větrem semena na velké vzdálenosti.

Původ a rozšíření

Pampeliška se vyskytuje takřka všude v mírném pásmu severní polokoule (Amerika, Asie, Evropa). Některé druhy však byly zavlečeny i do tropických oblastí (Austrálie, Brazílie,...). Pampeliška lékařská má zřejmě svůj původ v Řecku nebo možná v severních Himalájích, odkud se rozšířila do Středozemí, do mírného, stepního až arktického podnebí skrze Euroasii až po severní Afriku s rozsahem od subtropického podnebí až po biomy tundry. Dnes se dá pampeliška nalézt v arktickém nebo subarktickém prostředí Jižní nebo Severní Ameriky, horských nebo alpinských zónách Nového Zélandu nebo Austrálie, ve vlhkých a sezónních tropech Oceánie.

Pampeliška se vyskytuje na suchých loukách, na mezích, zahradách a jako volný plevel na polích. Rostlina je nazývána jako nitrofilní druh, což znamená, že preferuje půdy bohaté na dusíkaté látky. V posledních letech došlo k rychlému a masivnímu rozšíření pampelišky lékařské, jelikož bohaté a udržované pastviny zmizely a bylinka se dokázala rychle dostat na území dnes již neobhospodařovanému okolí. Louky byly také dříve značně hnojeny, a proto se v některých dříve zemědělských lokalitách pampelišce velice daří.

Využití

Pampeliška lékařská je významná rostlina jak pro domácí využití v kuchyni a přípravě různých pochutin, tak v lidovém léčitelství vycházejícím ze zkušeností předávaných po generace. Pampeliška je jedinečná včelařská rostlina a bývá někdy základem přípravy bylinných salátů nebo dokonce výroby vína. Pro léčebné účinky se sbírá kořen (v období před rozkvětem, březen-duben), listy, nať s kořenem, přičemž samotný kořen má jedno z nejširších uplatnění. Droga by měla mít nahořklou chuť, a měla by být bez zápachu. Po usušení, upražení a rozemletí lze z kořene připravit "mouku".

Obyvatelé severských zemí používaly pampelišku jako náhradu hlávkového salátu během zimy a někdy je kořen využíván jako náhrada kořene čekanky (cikorky). V některých zemích je pampeliška užívána v přípravě sýrů díky přítomnosti proteolytických enzymů a schopnosti srážet mléko. Všechny části rostliny se dají využít v přípravě polévek, hlavních jídel, desertů a také nápojů (víno, pivo, čaj, náhražka kávy).

Některé práce zabývající se využitím pampelišky lékařské u skotu zjistily, že je bylina výborným prostředkem k obohacení a zpestření stravy dobytka, ke zlepšení tvorby a kvality mléka a ke zlepšení stavů některých onemocnění hospodářských zvířat. Zjistily také, že bylina obsahuje optimální složení bílkovin a minerálních látek a že má jedinou nevýhodu, že je za syrová hořká a ne všemi přežvýkavci oblíbená.

V lidové medicíně se používá pampeliška při zánětech vylučovací soustavy, konkrétně při zánětech močových cest a ledvinových kamenech. Má také zvyšovat tvorbu žluči a rozpouštět žlučové kameny . V evropské lidové léčbě se z mnoha dalších dochovalo využití kořene pampelišky jako výborného diuretika a prostředku při zažívacích poruchách.

V Kanadě existuje registrovaný herbální přípravek s extraktem kořene pampelišky používaný jako diuretikum, v asijské lidové léčbě se používá jako mírné laxativum, ke zvýšení apetitu při nechutenství a jako hořčina k podpoře trávení, digestivum. Některé kultury používají kořen společně s latexem z pampelišky zevně proti bradavicím.

V Evropě byl kořen pampelišky používán mnohá staletí kezlepšení jaterních funkcí, ke snížení cholesterolu, snížení krevního tlaku, ke snížení tělesné váhy u obézních lidí a k léčbě nemocí žlučníku. Je popisován jako diuretikum, laxativum nebo antidiabetikum ke snížení vysokého plasmatického cukru. Bývá také využíván při dalších podmínkách včetně infekčních nemocí (zvláště virová onemocnění), dále zácpy a revmatismu, čímž se využívá jeho antioxidační a protizánětlivé aktivity.

Japonská laboratoř publikovala v roce 1998 práci, ve které popisovala výhody extraktu kořene pampelišky lékařské oproti jiným bylinkám v měření antioxidační aktivity. V Kanadě byla dlouhá léta distribuovaná a prodávaná jako přírodní tonikum značka Matol, obsahující asi 14 léčivých bylinných částí (včetně velkého podílu smetanky lékařské).

Dvě laboratorní práce popsaly výsledky účinku obsahových látek kořene pampelišky lékařské na tumorózní tkáň u potkanů a zmínily inhibiční efekt na tumory a metastáze, čímž ukázaly slibnou výzkumnou cestu v léčbě rakoviny. Jedna publikace studovala efekt extraktu z pampelišky lékařské a jeho vlivu na úlevu při urolithiáse (ledvinové kameny) a rozpouštění kamenů díky přítomnosti saponinových látek. Jedna skupina látek vykazuje antialergení potenciál, což se několikrát vyzkoušelo v klinické praxi při imunoterapii.

Ve svitu mnoha vědeckých prací a některých tvrzení z kazuistik jsou zdravotní a lékové státní organizace vedeny k uznání některých léčebných faktorů bylinných částí pampelišky. Kořen pampelišky byl uznán jako antioxidant s pozitivními účinky na funkce žaludku a jater. Je hodnocena jako bylina stimulující trávení a pomáhající při poruchách trávení (podpora zdraví trávicí soustavy) skrze funkci prebiotika a podpory střevní mikroflóry. Navíc pomáhá a harmonizuje stav zdraví močové soustavy.

Účinné látky

Zásobním cukrem je polysacharid inulin (jako všechny rostliny z čeledi Asteraceae), který je vhodný pro diabetiky. Dále jsou přítomny hořčiny (taraxacin, taraxasterin, laktopikrin), fytoncidy, třísloviny, flavonoidy (luteolin, apigenin, isoquercitrin), terpenoidy, triterpeny (taraxasterol, taraxerol), sesquiterpeny, cholin, inosit, steroly, aminokyseliny, pryskyřice, silice, kaučuk, minerální látky (měď, mangan, draslík)kyselinu kávovou, nikotinovou, p-hydroxyfenyloctovou a vinnou.

Tradiční dávkování

Na přípravu čaje z kořene pampelišky lékařské se doporučuje použít 1 vrchovatou lžičku sušeného kořene (nebo dvě malé), který se povaří v asi 250 ml vody a poté se nechá asi 15 minut luhovat (doporučeno na žaludeční, trávicí, ledvinové potíže, popřípadě na pálení žáhy a regurgitaci). Jiné zdroje doporučují použít na nálevy z kořene nebo čaje 2-8 gramů sušeného kořene a v případě vyrobení tinktury z kořene, měla by se použít 1-2 lžíce tinktury 1x denně. Při potřebě zvýšit diurézu se doporučuje podávat výluh z kořene pampelišky lékařské vícekrát za den, nejlépe 3x denně ve stejném množství.



Pěstování

Pampeliška lékařská je mnohými považována spíše za plevelnou rostlinu než léčivou, a proto ji mnohdy nalezneme na lukrativních místech takřka nedotčenou. Bylinka není prakticky náročná na pěstování. Stáčí roznést několik semen na místo s přímým světlem (stačí ale i polostín), normální vlhkostí mírného podnebí, s klasickou zahradní zeminou a rostlinka by se měla co nevidět ukázat na svět. Je vcelku mrazuvzdorná, takže je lze pěstovat venku než doma.

Z rostliny se dá sbírat hodně částí, nicméně kořen rostliny je nejen nejvíce známá a užitečná část, ale také v mnoha lékopisech je "lékopisná" část rostliny Radix Taraxaci. Kořen se sbírá nejlépe na jaře kolem března a dubna (před rozkvětem). Po omytí se suší ve stínu, na slunci nebo za umělého sušení při teplotách kolem 50°C. Důležitost sušení značně roste, jelikož vlhký kořen jednoduše plesnivý. Suché kořeny mohou být naopak napadány červy, myšmi, a proto je zde kladen vysoký důraz na pořádné uskladnění v uzavíratelných nádobách bez přístupu vzduchu.

Slevy v měsíci listopad

Konopná semena loupaná 500g DMT: 1.12.2018
Konopná semena loupaná 500g DMT: 1.12.2018
279 Kč  251,10Kč
Ušetříte: 10% z ceny
Červený rybíz sušený mrazem - lyofilizovaný
Červený rybíz sušený mrazem - lyofilizovaný
3 Kč  2,70Kč
Ušetříte: 10% z ceny
Arašídy v mléčné čokoládě DMT: 31.12.2018
Arašídy v mléčné čokoládě DMT: 31.12.2018
1 Kč  0,90Kč
Ušetříte: 10% z ceny

Vlašské ořechy DMT: 31.12.2018
Vlašské ořechy DMT: 31.12.2018
1 Kč  0,90Kč
Ušetříte: 10% z ceny
Mladá zelená pšenice
Mladá zelená pšenice
3 Kč  2,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Chilli Cascavel DMT: 1.5.2018
Chilli Cascavel DMT: 1.5.2018
3 Kč  2,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny

Mladá zelená pšenice kapsle 190 ks
Mladá zelená pšenice kapsle 190 ks
499 Kč  399,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Konopný olej panenský 500 ml DMT:1.10.2018
Konopný olej panenský 500 ml DMT:1.10.2018
349 Kč  279,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Maqui berry prášek DMT:1.3.2018
Maqui berry prášek DMT:1.3.2018
8 Kč  6,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny

Copyright © 2018 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb