Ostropestřec mariánský - Silybum marianum

Český botanický název: Ostropestřec mariánský
Běžný název: Ostropestřec, silymarin, silymarine, cardus marianus, Scotch thistle, milk thistle, Mary thistle, variegated thistle, Artichaut Sauvage, Cardui Mariae Herba, Carduus marianus, Chardon Argenté, Legalon, Marian Thistle, Shui Fei Ji, Silibinin, St. Mary This
Latinský název: Silybum marianum
Rozšíření: Afrika, Asie, Austrálie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Ostropestřec mariánský - Silybum marianum

Obyčejný bodlák s neobyčejnými vlastnostmi.

Botanický popis rostliny

Ostropestřec mariánský je jednoletá nebo dvouletá bylina s kůlovým kořenem, chudě větvenou lodyhou, dosahující až 2 metrů výšky. Šířka na bázi rostliny může dosahovat 160 centimetrů. Lodyha ostropestřce je zaobleně hranatá a s bílou dření. Listy jsou v přízemní růžici až 40 cm dlouhé, pak jsou listy přisedlé, výše postavené jsou poloobjímavé, obvejčité, tvarem jsou kopinaté, poskládány jsou peřenolaločnatě s drobně ostnitými okraji. Úbory jsou jednotlivé, velké 3-7 cm, zákrov se skládá z nepravidelně ostnitých listenů. Květy jsou červenofialové, asi 4 cm dlouhé, s bílou korunní trubkou a objevují se od června do srpna na severní polokouli a od prosince do února na jižní polokouli. Plodem je několik milimetrů dlouhá, zploštělá, lesklá nažka s opadavým chmýrem. Pokud je ostropestřec jednoletka, na jaře vypučí trsem bodlinatých listů s bílými žilkami. Poté se zhruba koncem června objevují na lodyhách purpurově červená květenství, z nichž se koncem léta vyvíjejí plody. Plod se následně sklízí.

Původ a rozšíření

Ostropestřec mariánských pravděpodobně pochází z oblasti Středomoří, Malé Asie a Kanárských ostrovů. Jahn a Schoenfelder stanovují domovinu rostliny na horské oblasti Kréty a Řecka. Z jiného zdroje pochází teorie, že ostropestřec mariánský má domovinu na pobřeží jihovýchodní Anglie. Rostlina se dnes vyskytuje daleko od jeho obou potencionálních domovů, od Severní Ameriky, přes Austrálii a Nový Zéland, kde je rostlina považována za invazivní plevel, až po Írán a střední Asii. Do střední Evropy se tak rostlina zřejmě rozšířila sekundárně a zdomácněla zde. Pro farmaceutický průmysl se dnes rostlina pěstuje v širokém měřítku v Rakousku (nejvíce v oblasti Waldviertelu), Německu, Maďarsku, Polsku, Číně, Argentině, ale také v České republice.

Využití

Ostropestřec se někdy používá jako dekorativní element v zahradnictví (impozantní vzrůst a krásné vzezření) a sušené květní úbory mohou být součástí suchých buketů jako dekorace. Bylina je vlastně klasický bodlák, kterému je radno se vyhýbat řádnými oblouky. Ostropestřec se při pěstování hodí také jako obranná bylina na okraj pozemku, jelikož je jako přírodní plot účinnější než kdejaké pletivo.

Jeden z nejčastějších způsobů užívání ostropestřce mariánského je vaření čaje z roztlučených plodů rostliny. Roztlučení plodu zaručuje dostatečné vyluhování obsahových látek a zalití plodů se doporučuje za studena, jelikož horkem dochází k rozpadu účinných látek. Jsou k nalezení postupy, kdy se plody rostliny rozmixují nebo celé se přidávají do jogurtů nebo jiných pokrmů, ale i do tekutin, nápojů, džusů a dalších.

Obsahové látky ostropestřce mariánského mají největší podíl popsaných studií se zaměřením na prevenci před ztučněním jater (jaterní steatóza) a při dalších obtížích souvisejících se vznikem různých forem zánětů jater. Velké množství důkazů o pozitivním přínosu užívání ostropestřce mariánského přiklonilo zdravotnické organizace po celém světě k tvrzení o schopnosti přispívat k normální činnosti jater při pravidelném podávání ostropestřce mariánského. Jsou dostupné práce popisující výhody obsahových látek semen ostropestřce mariánského v léčbě některých druhů hepatitid, i v rámci preventivního zásahu.

Obsahové látky ostropestřce mariánského v několika studiích našly potenciál u řady onemocnění včetně léčby jaterních chorob, prevence a léčby rakoviny a podpory v léčbě otrav po konzumaci jedovatých hub. Cochranova databáze ukázala v roce 2007 výsledky z dosud 18 klinických studií, které hodnotily účinek obsahových látek plodů ostropestřce mariánského celkem u 1088 pacientů s alkoholickou hepatitidou a (nebo) hepatitidou B, C nebo jaterními chorobami způsobenými viry.

Jedna práce popsala výhody pravidelného podávání obsahových látek ostropestřce mariánského v případě některých onkologických onemocnění (prostaty, kůže, prsu a děložního čípku) a pozitivního ovlivnění T-lymfocytů, čímž dochází k protizánětlivému efektu. Nejen mechanismem zvýšení jaterních enzymů dochází zřejmě působením obsahových látek ostropestřce k protekci některých tkání, i když nejvíce popisovaná a deklarovaná je právě jaterní tkáň.

Celá řada obsahových látek extraktu semen ostropestřce mariánského jsou podle některých zpráv významnými antioxidanty. Antioxidační efekt obsahových látek ostropestřce má být natolik silný a významný, že by měl dokonce přinést protizánětlivý účinek a v lidském těle navíc podpoří stav a funkce některých složek imunitního systému.

Jedna studie doporučuje některé obsahové látky semen ostropestřce k podpoře normálního trávení, podpoře očistné funkci jater jako přírodní detox nebo k pročištění trávicího traktu a krve. Několik autorů doporučuje podávat extrakt nebo obsahové látky z ostropestřce po nadměrném užití alkoholu. Jiné zdroje popisují výhody podávání ostropestřce při drogovém postižení jater, ale také při rekonvalescencích, po ozařování, chemoterapiích a po dlouhodobém podávání antibiotik.

Navíc mají obsahové látky alespoň částečně podle některých dokladů snižovat periferní plasmatické koncentrace cukru, přispívat k normální činnosti srdce u některých patologických stavů a obecně by měly podporovat funkci a stav kardiovaskulárního systému. Trávicí trakt by měl být těmito látkami očišťován a zdá se, že mají obsahové látky ostropestřce mírný laxativní účinek. Naší pozornosti by nemělo uniknout, že některé flavolignany mají vykazovat částečný antivirotický a protinádorový efekt.

Homeopatika

V homeopatii se podává Silybum marianum ke zlepšení funkce žlučníku, proti žlučovým kamenům a při depresivních stavech.

Lidová medicína

V lidové medicíně se užití ostropestřce mariánského opírá o zkušenosti podávání byliny obzvláště při jaterních a žlučových chorobách. Některé extrakty však mají podporu v užívání byliny jako silného antioxidantu, protizánětlivého a protektivního prostředku vůči jaterním chorobám.

Účinné látky

Nejvýznamnější a biologicky nejúčinnější obsahovou látkou ostropestřce mariánského je silymarin, který je v semenech rostliny obsažen ze 4-6%. Pro lepší představu, silymarin vlastně není jedna chemická látka, ale jedná se o celkem komplexní směs polyfenolických molekul včetně sedmi chemicky příbuzných flavolignanů (konkrétně se jedná o silydianin, isosilybin A a B, silybin A a B, silychristin a isosilychristin) a jednoho flavonoidu (taxifolin). Někdy se v literatuře můžeme setkat se silibininem, což je částečně čištěná frakce silymarinu obsahující směs dvou diastereoisomerů, silybinu A a silybinu B, ve vyváženém poměru 1:1. Nažky obsahují až 35% s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin (linolová, olejová, linoleová a arachidonová) a nízkým podílem nasycených mastných kyselin (stearová, palmitová, kapronová). Další obsahové látky jsou silice, slizotvorné látky a bílkoviny.

Tradiční dávkování

Nejúčinnější forma léčby je konzumace drcených semen, plodu. Přímou konzumací semen se totiž efektivně vstřebávají účinné látky, zajišťuje se tak dokonce přímý dosah obsahových látek do střev, místu účinku. Nejvhodnější jsou nadrcená semena, která nepřišla do kontaktu s kovy a nebyla vystavena vyšším teplotám než 80 °C. Takto se semena ostropestřce podávají v množství 3-4 gramů 3-4x denně nalačno, tedy zhruba 2 hodiny po jídle nebo 30 minut před jídlem. Ve formě čaje se používá dostatečné množství semen (kolem 4 gramů) a může se zalévat vodou s teplotou asi 80 °C. Směs se může nechat louhovat 15 minut a poté se popíjí několikrát denně. Jinde se doporučuje podat až lžíci semen, 15 minut mírně vařit na ohni a po vychladnutí popíjet. Nadrcená semena se mohou vařit pouhých 5 minut, jelikož se obsahové látky nacházejí pod slupkou a voda k nim má přímý přístup.



Pěstování

Ruční sběr je pro některé jedince takřka nemožný, jelikož je minimálně dosti nepříjemný a přitom může být až nebezpečný. Sběr plodů probíhá v Evropě 1x ročně, v období od srpna do září, zhruba 2-3 týdny po kvetení. Před dozráním se celé úbory ořežou a nechají se na suchém a vzdušném místě uložit k dozrání. Semena se z úborů jednoduše vymlátí. Usušená semena jsou bez vůně a mají nahořklou chuť. Na území České republiky se pěstuje běžně na zahradách, lze jej ale nalézt na rumištích, polích, lukách a kamenitých stráních.

Slevy v měsíci říjen

Mladá zelená pšenice kapsle 190 ks
Mladá zelená pšenice kapsle 190 ks
499 Kč  399,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Maqui berry prášek DMT:1.3.2018
Maqui berry prášek DMT:1.3.2018
8 Kč  6,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Mladá zelená pšenice
Mladá zelená pšenice
3 Kč  2,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny

Konopný olej panenský 500 ml DMT:1.10.2018
Konopný olej panenský 500 ml DMT:1.10.2018
349 Kč  279,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Chilli Cascavel DMT: 1.5.2018
Chilli Cascavel DMT: 1.5.2018
3 Kč  2,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Vlašské ořechy DMT: 31.12.2018
Vlašské ořechy DMT: 31.12.2018
1 Kč  0,90Kč
Ušetříte: 10% z ceny

Konopná semena loupaná 250g DMT: 1.12.2018
Konopná semena loupaná 250g DMT: 1.12.2018
169 Kč  152,10Kč
Ušetříte: 10% z ceny
Chia semínka - Salvia hispanica kapsle 190ks DMT:31.7.2018
Chia semínka - Salvia hispanica kapsle 190ks DMT:31.7.2018
399 Kč  319,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Konopná semena loupaná 500g DMT: 1.12.2018
Konopná semena loupaná 500g DMT: 1.12.2018
279 Kč  251,10Kč
Ušetříte: 10% z ceny

Copyright © 2018 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb