Maliník obecný - Rubus idaeus

Český botanický název: Ostružiník maliník, Maliník obecný
Běžný název: Malina, maliník, raspberry, framboise (rouge, sauvage), framboisier, rubus, Rubi Idaei, frambuesa, frambuesco, chordonera, adi moruq, llwyn mafon, almindeliq hindbaer, harili vaarikas, lampone, tusemi, meža avene, paprastoji avieté, málna, framboos himbei
Latinský název: Rubus idaeus
Rozšíření: Asie, Evropa, Severní Amerika

Maliník obecný - Rubus idaeus

Všemi známá rostlina s příznivými účinky na celkové zdraví.

Botanický popis rostliny

Rostliny ostružiníku maliny jsou obecně trvalky, ale vytváří tzv. dvouleté stonky, které vyrůstají z trvalého kořenového systému. První rok nový a nevětvený stonek energicky roste až do svého výškového limitu, 1,5-2,5 m s velkými, kopinatými listy složeními z 5 až 7 listenů a bez květů. Druhý rok vyrůstá stonek ne tak vysoký jako první rok, je však několikrát větvený a na tipsech vedlejších větviček nese menší květy po 3 až 5 lístcích. Květy s průměrem asi 1 cm rostlina produkuje na konci jara. Plody jsou červené, jedlé se sladkokyselou chutí, které se tvoří na konci léta nebo na přelomu podzimu. Botanicky se nejedná o bobuli, ale o souplodí drobných peckovic.

Původ a rozšíření

Ostružiník malina pochází původně z Evropy a severní Asie s mírným podnebím. Příbuzné druhy maliny se vyskytují v Severní Americe. Dnes se rostlina převážně pěstuje v jiných regionech s mírných podnebím, nejvíce však ve východní Evropě (Rumunsko, Bulharsko, Makedonie,...). Ve volné přírodě roste ostružiník typicky v lesích formujíce pod stromy mohutné útvary. V jižní Avropě a centrální Asii se ostružiník nejčastěji vyskytuje ve vyšších nadmořských výškách než v mírném podnebí.

Využití

V potravinářství se maliny konzumují syrové nebo zpracované do džemů, marmelád, omáček, zavařenin, koláčů, dortů, zákusků, cukroví, tartaletek, makronek, piškotů a cheescake. Latinský název Idaeus vyplývá z hory Ida vyskytující se nedaleko Tróji v severozápadním Turecku, kterou znali a pojmenovali antičtí Řekové. Bylinné herbáře popisují využití malin hluboko do historie, zdroje popisují již 6. století našeho letopočtu. V roce 1597 byl list malinovníku poprvé zmíněn v knize "Herbář" a "Obecná historie rostlin". Lidové využití malinovníku je dodnes velice pestré a rozmanité.

Nejčastěji zmiňované fytoterapeutické zásahy konzumací maliny jsou v rámci menstruačních, gastrointestinálních, porodních a jiných potížích jako např. těhotenských potížích. Nejpodrobněji jsou její možná terapeutická a lidová využití rozepsána v odborných přírůčkách, lékopisech a vědeckých publikacích (např. Burn a Withell 1941, British Pharmaceutical Codex a Pharmacopoeia, Becket 1954, Wichtl 1984 a 2004, Reynolds 1989, Gruenwald 1998, Johnson, Mcfarlin v roce 1999, Duke 2002, Royas 2002, Tiran 2003 a Hall 2011) a také jsou dostupné práce zabývající se jejím chemickým složením (např. Zafrilla 2001, Aprea 2015, Klewicka 2016 a další).

Obsahové látky malin vykazují antioxidační potenciál. Tento efekt se ukázal mírný v léčbě a ničení rakovinných buněk žaludku a tlustého střeva. Antioxidační a protizánětlivý efekt obsahových látek malin byl v menší míře in vitro testován pouze u několik typů rakoviny (prsu, prostaty, jícnu,...) se zajímavými výsledky značící navození řízené buněčné smrti skrze podporu aktivity tumor supresujícího proteinu p53. Navíc se zdá, že některé obsahové látky malin dokáží udržet zdravé buňky nerakovinné, čímž dosahují preventivního protirakovinného efektu zřejmě skrze ovlivnění nitrobuněčného komplexu nuclear faktor kappa B.

Vysoké koncentrace obsahových flavonoidů (rutin, quercetin, isoquercetin, kaempferol) z různých částí maliny prokázaly v různých in vitro studiích antioxidační efekt. Další studie determinovala antioxidační schopnost obsahových polyfenolických látek metodou oxygen radical absorbance capacity, kde se potvrdila hypotéza vysoké hodnoty antioxidačního efektu za čerstva macerovaných látek z malin, která se stářím drogy klesá.

V další studii byl testován antioxidační a cytotoxický efekt polyfenolického profilu vodného extraktu plodů malin. Vodný extrakt těchto látek v různých koncentracích byl podroben testům vůči buňkám karcinomu hrtanu a adenokarcinomu tlustého střeva a prokázal vyšší účinek látek vůči buňkám adenokarcinomu tlustého střeva oproti karcinomu hrtanu, obojí však s cytotoxickým účinkem. Zdá se, že by se v brzké budoucnosti mohly napsat další studie popisující protirakovinný efekt. V jiné práci byly determinovány další obsahové látky, které zřejmě u pacientů sdílí antioxidační, metabolický a protizánětlivý efekt související s jejich možným využitím ke snížení metabolických onemocnění, kardiovaskulárních chorob, diabetu mellitu, vůči obezitě a Alzheimerově chorobě. Pravidelně se konzumace zeleniny a ovoce doporučuje v rámci optimální diety obecně k prevenci a oddálení chronických nemocí.

V plodech malin se vyskytují látky schopné in vitro v závislosti na dávce uvolnit krevní cévy a související svaly, čímž podporují porod (podpořeno v cca 7 studiích). Navíc se tato hypotéza předpokládá v užití při náročných nebo před závažnými porody (souvisí s rizikovým těhotenstvím). V celkem 9 publikacích se zmiňuje efekt obsahových látek různých částí malinovníku v úlevové terapii při bolestivé menstruaci (dysmenorrhey).

Vodný roztok různých bylinných částí maliny působil in vivo na těhotné samičky potkanů s výraznějším výsledkem na pravidelný svalový rytmus dělohy a s menšími kontrakcemi oproti kontrolám. Další studie potvrdila efekt vodného roztoku obsahových látek maliny spustit kontrakce u těhotných i ne-těhotných potkaních samic. V dalších testech provedených na morčatech byl prokázán relaxační efekt na různé typy hladkých svalů.

O odvarech bylinných částí malinovníku a jejich využití jako ústní vody je dostupných kolem 10, zhruba podobný počet studií se zabývá popisem adstringentního (částečně antibakteriálního) efektu obsahových látek malinovníku a jeho využití jako potenciálního kloktadla při zánětech ústní dutiny. V učebnici Herbal medicines, a guide for health-care professionals z roku 1996 od C.A. Newhalla je zmiňován protiprůjmový efekt adstrigentně působících obsahových látek z malinovníku po jednorázové (zvýšené) a po dlouhodobě podávané dávce.

Rheosmin, neboli keton maliníku, dokáže in vitro zvyšovat metabolismus podporou enzymatické aktivity, spotřeby kyslíku a produkce tepla v některých tukových buňkách. Urychlením metabolismu těchto tukových buněk se může přispět ke snížení pravděpodobnosti uložení nadbytečného tuku v tělesných "zásobárnách" a ke zvýšení spotřeby již uložených tukových zásob. Zlepšením metabolismu tukových buněk lze docílit snížení prozánětlivých buněčných faktorů, které se zřejmě produkují v tukové tkáni. Klinicky se dá uvažovat, že lze pravidelným podáváním rheosminu získaného z malin snížit pravděpodobnost výskytu zánětlivých onemocnění souvisejících s obezitou. S ohledem na kardiovaskulární systém je zavhodno zmínit další efekt rheosminu, t.j. částečná blokace aktivity pankreatické lipásy, čímž zřejmě dochází ke sníženému štěpení a vstřebání tuků.

V plodech malin byla nedávno identifikována glykosidická flavonoidní sloučenina nazvaná tilirosid. Tilirosid byl dosud v předběžných studiích in vitro v určité dávce hodnocen jako nespecifický blokátor hormonu adiponektinu, který je produkován v tukové tkáni a je pravděpodobně spoluzodpovědný za ukládání tuků v buněčných kompartmentech. Adiponektin je také částečně zahrnutý v rozvoji a patofyziologii diabetu mechanismem ukládání tuku, regulace plasmatického cukru, inzulinu a cholesterolu. Další fytochemická látka obsažené v plodu maliny je zodpovědná za blokaci aktivity enzymu alfa-glukosidásy, která normálně štěpí škrob na jednotlivé cukry a zvyšuje tím po vstřebání postprandiální glykémii. Blokací alfa-glykosidásy dochází ke snížení postprandiální glykémie, a proto se hodí do kombinace k farmakoterapii pacientům s diagnostikovaným diabetem 2.typu v rámci optimalizace jejich glykemických hodnot nebo pacientům s obezitou.

V myších in vivo modelech hyperoxalurie obstály obsahové látky různých částí malinovníku v prevenci vzniku ledvinových kamenů. Jsou však v tomto případě potřeba další informace ke zjištění přesného účinku a mechanismu. 3 in vivo studie se zabývaly popisem terapeutického benefitu pravidelné konzumace malin v léčbě a prevenci zánětu spojivek.

Těhotenství v evidence based madicíně

Celkem 156 žen bylo zahrnuto ve 2 na sobě nezávislých studiích a 1 reportu ke stanovení účinnosti a bezpečnosti užívání listů nebo dalších rostlinných částí ostružiníku maliníku na konci těhotenství. Konzumace ostružiníku maliníku byla hodnocena jako bezpečná během těhotenství, protože nebyl zaznamenán žádný signifikantní vedlejší účinek a byla absence vážného nežádoucího účinku oproti kontrolám (jedna studie měla 57 testovaných žen proti 51 kontrolám, druhá studie 96 testovaných proti 96 kontrolám, obě dvojitě zaslepené, randomizované, třetí studie neměla žádné kontroly, jednalo se pouze o "report" 3 pacientek). Nejčastěji zmiňované nežádoucí účinky byly nevolnost, zvracení, zácpa a průjem. Proto však byla zvolena i kontrolní skupina těhotných žen -> hlášené nežádoucí události byly spojené spíše se samotným těhotenstvím než užíváním extraktu malin v jakékoliv formě.

Od stejných autorů (Simpson et Parsons, Austrálie) pochází retrospektivní observační studie, u které sledovali 108 kojících matek užívajících různé dávky rostlinných částí malin ve formě čajů a běžných pochutin vycházejících z lidové medicíny. Nebyly zaznamenány žádné statisticky významné nežádoucí efekty při těhotenství a vzhledem k rizikům během porodu oproti "kontrolním" matkám neužívajících nic z ostružiníku maliníku.

Bezpečnost

Výše jsou popsány 3 studie popisující bezpečnost užívání různých částí malin na konci těhotenství a během kojení. Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí efekty projevující se u matek ani u plodu/novorozence. Jedna práce z roku 2009 popsala bezpečnost léčivých přípravků obsahujících v určitém rozmezí extrakt z maliníku a průzkum z roku 2011 poukázal na vcelku vysokou oblíbenost maliníku u náhodně vybraných těhotných žen v Norsku (vzorek čítal 600 žen).

Monitorovací centrum v Uppsale Světové zdravotnické organizace obdrželo 2 hlášení z farmakovigilančního střediska Velké Británie popisující jeden případ průjmu u těhotné, která zřejmě užila větší množství malin a jahod dohromady a druhý případ popisující menší petechie u novorozence. Zde je však nutno dodat, že matka užívala během těhotenství tablety s extraktem maliníku v dávce 500 mg 2x denně orálně a vaginálně (doporučená dávka je 1x denně pouze orálně). K tomu navíc užívala 6,5 g pupalkového oleje denně.

Lidová medicína

List a další části malinovníku v kombinaci se tradičně podávají při gastrointestinálních potížích zahrnující průjmy, křeče a bolesti v podbřišku, při chřipce, nachlazení, rýmě a bolestech hlavy nebo při srdečních potížích. V lidové medicíně se plody malinovníku nejčastěji podávají při žaludečních potížích, srdečních a respiračních nemocech, doporučují se při diabetu, retenci tekutin, bolavém krku, kožních vyrážkách a jako suplementace vitamínů.

Podává se k podpoře pocení, k podpoře aktivity ledvin a jater s cílem zvýšené produkce žluče a moči. Ve východoevropských herbářích jdou nalézt zmínky o použití malin k očistě krve, k utlumení symptomů při silné menstruaci, ranních nevolnostech, k prevenci potratů a k podpoře těhotenství. Dříve v historii se také maliny podávaly ke zlehčení těhotenství a k usnadnění rizikových porodů, nicméně záznamy v odborné literatuře se v této indikaci zmiňují až od roku 1941. V British Herbal Pharmacopoeia se indikace a využití rostliny "verifikovalo" v roce 1983 a od toho roku se objevuje velké množství experimentálních a chemických publikací zabývajících se problematikou využití malinovníku v terapeutickém a dietním (potažmo preventivním) režimu.

Účinné látky

V plodech maliníku se vyskytuje velké množství vitaminu C, E , folátu, fenolických a polyfenolických látek (hydrolyzovatelné tanniny 2,8-6,9%), gallotaniny (trigalloylglukósa, pentagalloyl-D-glukósa), dále anthokyany (cyanidin-3-sophosorid, cyanidin-3-(2-glukosylrutinosid) a cyanidin-3-glukosid, pelargonidiny, delphinidiny, malvidiny), ellagitanniny (estery gallové kyseliny a D-glukósy, sanguiin H-6 a lambertianin C a D), flavonoly, 0,5-1,0% flavonoidů (kaempferol, quercetin, hyperosid), glykosidy, stilbenoidy (resveratrol), alkoholy (oktanol, n-butanol), aldehydy (benzaldehyd, fenylacetaldehyd, dekanal, hexanal, hexen-2al, tetradekanal), terpenoidy (terpinolen, nerol, pulegon, terpineol, citral, oxoionol, amyrin, skvalen, cykloartenol), ellagová, gallová, methylgalát, chlorogenová, kumarová, ferulová, gentisová, vanilinová a kávová kyselina a hydroxycinnamát.

Malinový "keton", který se ve velkém měřítku používá v parfumérnictví, je chemicky 4-(4-hydroxyfenyl)butan-2-on, se však nezískává z plodu ani z jiných částí rostliny, ale připravuje se chemickou syntézou ve specializovaných firmách. V roce 1995 byly v malině identifikované těkavé složky, jejichž množství se v průběhu času mění (nejsou zdravotně závadné). Minerální látky v plodu maliny jsou vápník, hořčík a zinek.

Tradiční dávkování

Dávkování v lidové medicíně a potažmo u léčivých přípravcích obsahujících složky maliníku se značně liší nejen podle indikací, ale také podle věku pacienta a přidružených okolností. Ústně se doporučují listy, plody a další sušené nebo čerstvé rostlinné části malinovníku v dávce od 1,0-8,0 gramů 2-4x denně. Pokud se podávají sušené části, ze kterých se připravuje odvar, dávkují se 150 ml 3x denně. Sušený extrakt v dávce 113-226 mg v léčivých přípravcích se podávají 3-4x denně a podává se vždy s jídlem.

Pokud se maliny a přípravky z nich vyrobené užívají kvůli závažnějším indikacím, maximální doba pravidelného užívání bez snížení či vymizení symptomů by měla být 1 týden, poté by se měl konzultovat lékař nebo lékárník. Pokud se však do 3 dnů po 1. užívání symptomy zhorší, lékárník nebo lékař by se měl také kontaktovat.



Pěstování

Maliník je doporučováno sázet časně zjara, i když se maliníky mohou vysazovat kdykoliv během léta. Na jaře vysazené rostliny rostou lépe a mohou plodit hned první rok v létě. Doporučuje se vykopat díru asi 30 cm hlubokou a širokou. Ke hnojení se doporučuje mulčování nebo používat dobře nahnilý hnůj (kompost, houbovitý, organický) a s dostatkem vody se celý substrát vloží tak, aby se zakryly všechny kořeny. Další zemina se měla nahromadit pouze mírně, aby rostlina mohla v pohodě růst a rozprostírat se. Prostokořenná sadba se před sadbou může nechat namáčet v roztoku vitamínu B1 na dobu 6 hodin, což podpoří růst. Jako pravidelné hnojivo se doporučuje to s dusíkatými látkami - potom by rostlina mohla dorůst až do 2 metrů výšky.

Ostružiník preferuje mírně kyselou půdu, dobře odvodněnou, bohatou a s pravidelnou vláhou. Když se však blíží čas sklízení, dusíkatá hnojiva by se měla vysadit (rostlina se potřebuje soustředit na plody, ne na listy). Rostliny by měly mít dostatečnou, pravidelnou vláhu. Pokud chceme mít rostlinu produktivní a zdravou, mělo by se zabránit jejímu vysušení. Sucho by se mělo rostlině dopřávat v zimě. Ostružiník maliník je vcelku odolná rostlina vůči různým škůdcům a chorobám, což je velice dobrá informace, nemusí se používat žádné chemické ochranné prostředky.

Copyright © 2017 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb