Lísková jádra - Corylus avellana

Český botanický název: Líska obecná
Běžný název: Líska, hazel, hazelnut, hazel nut, Haselnuss, Haselstrauch, european hazel, common filbert, european filbert, Harry Lauder´s Walking Stick, cokrscrew hazel, noisetier, noisetier commun, noisette, noisettes hazel, noisettes, noisetier du Japon, avellana, a
Latinský název: Corylus avellana
Rozšíření: Afrika, Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Lísková jádra - Corylus avellana

Tradiční ořech s využitím v léčitelství, kuchyni i ve stavebnictví.

Botanický popis rostliny

Líska obecná je typicky rozložitý opadavý keř dosahující výšky od 3 do 8 metrů (maximum naměřené výšky bylo 15 metrů). Koruna je kulovitá, nepravidelná a může být v nejvyšší bodě široká až 10 metrů v průměru. Kůra je hladká, hnědošedá a ve stáří může popraskávat. Líska se může dožít od 80 do 100 let. Listy jsou oválné, vejčité, střídavé, 6-12 cm dlouhé a široké, jemně chlupaté po obou stranách s dvojitě pilovitým okrajem s hrotem na konci. Řapík je dlouhý 1-2 cm.

Líska má značně větvený kořenový systém, u kterého vytváří velice silné postranní kořeny, které se rozprostírají v blízkosti povrchu a jejich průměrná délka je mezi 3-4 metry. Nejhustší síť kořenů lísky bývá v hloubce asi 30-50 cm. Líska má kvůli těmto parametrům negativní vliv na sousední plodiny. Líska vytváří zajímavou ektomykorhizu s třemi typy lanýžů a jiných hub.

Rostlina kvete na jaře, často od února do dubna, ještě před vyrašením listů. Květy jsou jednodomé, jednopohlavné, větrosnubné jehnědy (samčí květy) se žlutou nebo červenou barvou nebo nenápadné pupence s fialovočervenou bliznou (samičí).

Plodem je typický ořech uspořádaný do shluku po jednom nebo pěti každý obalený zhruba ze tří čtvrtin kožovitou, zvonkovitou, zelenou až hnědozelenou slupkou tvořenou srostlými listeny. Ořechy jsou oválné, 15-25 mm dlouhé, 12-20 mm široké, žlutohnědé až hnědé s vybledlou jizvičkou na bázi. Ořech při dozrání koncem léta vypadává ze slupky zhruba 7-8 měsíců po opylení.

Původ a rozšíření

Líska je původem z Evropy a Malé Asie. Oblast výskytu lísky zahrnuje podstatnou část Evropy (na severu od Velké Británie, Orknejí po Norsko k polárnímu kruhu), část Malé Asie (od Řecka, po Turecko, Kypr), Sýrie, severozápadní část Íránu, severní Afriky, sekundárně Severní a Jižní Ameriky a Kavkazu. Líska je typická průkopnická rostlina na nezalesněných půdách.

Na území České republiky a Slovenska se líska nachází velice hojně po celém území od nížinatých krajin po podhůří na okrajích světlých lesů, křovinách, pasek, podél cest a vodních toků kromě vyšších poloh, kde se vyskytuje spíše zřídka. Horní hranice výskytu v Krušných horách je as 800 m. n. m., v severních Alpách 12m.n.m., v Korutanech asi 1600 m. n. m.

Využití

V historii se nejvíce používal list z lísky obecné sbíraný v průběhu července, i když listy mají s plodem některé látky ve velice podobném množství. Listy obsahují třísloviny, glykosidy a silici, čímž mají nejširší uplatnění na trávicí soustavu - účinek protiprůjmový, močopudný a svíravý (záněty střev,...).

V historii se nejvíce používal list z lísky obecné sbíraný v průběhu července, i když listy mají s plodem některé látky ve velice podobném množství. Líska obecná bývá v mytologii spojována s moudrostí. V řeckých bájích má bůh Hermes hůl caduceus vyrobenou z lísky. Podobně má lískovou hůl severský bůh Ódin a běžně ji s sebou nosívali keltští soudci a mudrci. Další severský bůh Thór má topůrko své sekery vyrobené z lísky. Některé pohanské rituály (nejčastěji související s podsvětím) bývaly spojovány s lískou. Keltové pokládali své mrtvé na podložku upletenou z lískových větví. Alamani a další členi různých germánských kmenů zapichovali lístkové pruty do hrobů.

Líska bývala a je dosud velice oblíbenou součástí tradičních živých plotů oddělující jednotlivé pozemky v nížinatých krajích Anglie. Dřevo bylo pěstováno jako podrost, jako proutěné pletivo a také ve stavebnictví v dřevěných hospodářských staveních. Dřevo lísky je měkké a dobře ohebné. Dnes se používá převážně v řezbářství, košíkářství a v lidovém umění. Dříve se lískové dřevo používalo také v nábytkářství

Lísky jsou převážně pěstovány pro plody, ořechy. Ty se využívají buďto v syrové, pražené nebo pečené formě. Mohou se také drtit do pasty. Ořechy se používají v potravinářství při výrobě čokolád a jiných cukrovinek. Olej z lískových oříšků se dále používá v kosmetice a malířství.

Lískové oříšky jsou používány v cukrářství při výrobě pralinek, čokolád, cukrovinek a v produktech obsahující lískovou pastu. V Rakousku je lísková pasta velice běžnou základní ingrediencí při výrobě dortů jako je např. Vídeňský dort. V kijevském dortu je sněhové pečivo tvořeno drtí z lískových oříšků (posypka je roztroušena také po stranách). Dacquoise, francouzský dort, obsahuje vrstvu z lískových oříšků. Lískové oříšky jsou velice oblíbené v turecké a gruzijské kuchyni (churchukhela, omáčka satsivi). Lískový ořech je také hlavní ingrediencí italského likéru založeného na vodce - frangelicu.

Lidová tradice podporuje používání lísky jako ochrany před černou magií a přírodními katastrofami. V lidové tradici se také uchytila představy lísky jako ochrany před hady. Legenda o sv. Patrikovi vypráví, že vyhnal hady z Irska použitím lískové hole. Inkviziční protokoly popisují použití lísky v čarodejnictví k přivolání deště a k uklidnění průtrže mračen, který vyvolala.

Líska byla spojována s plodností a svádení věšením lískového prutu nad manželskou postel mělo přispět k léčbě bezdětnosti a při problémech v manželství. V němčině se dodnes udržela fráze "in die Haseln gehen" (jít do lískového keře) značící "námluvy".

V léčitelství se udrželo tradiční využití lískového jádra jako prostředku ke snížení celkového cholesterolu v plasmě a jako antioxidačního agens. Lidoví léčitelé doporučují pravidelnou konzumaci lískových ořechů jako prevenci ledvinových kamenů a ke snížení symptomů způsobených neléčením choroby.

Lidová medicína doporučuje pravidelné podávání lískových oříšků nebo dietu založené na konzumaci lískových ořechů při vysokém plasmatickém cholesterolu u seniorů i mladších lidí. V tradičním léčitelství Turecka a Kurdů se konzumují lískové oříšky využívajíce jeho antioxidačního účinku.

Lidové léčitelé podávají a v historii také tradičně podávali lískové ořechy proti průjmovým stavům jako adstingens (podobný účinek jako aktivní uhlí) na pročištění, proti střevním červům (antihelmentikum), zvláště proti roupu dětskému a hlísticím u dětských pacientů, proti žaludečním problémům spojených převážně s trávicími obtížemi. Skandinávské herbáře doporučovaly lísková jádra jako diaforetikum (k podpoře pocení), tonikum a jako ingredience s vysokou nutriční hodnotou.

Analýza vodných extraktů několika druhů lísky včetně lísky obecné pomocí revezní fáze HPLC-DAD ukázala zajímavé složení několika fenolických látek s jejich antioxidační schopností. Antioxidační potenciál byl měřen modelem redukční chemické analýzy a efektu chemického navazování radikálů látky DPPH (difenyl-1-pikrylhydrazyl) a beta-karotenu linoleatu s velice zajímavými výsledky. Tříslovinný extrakt vykázal vysokou na dávce závislou antioxidační aktivitu. Gram pozitivní bakterie se ukázaly citlivé na určitou koncentraci obsahových látek (MIC 0,1-1,0 mg/ml).

Stejné látky byly paralelně testovány pro antimikrobní aktivitu vůči gram pozitivním kmenům bakterií (Bacillus cereus, subtilis, Staphylococcus aureus), gram negativním bakteriím (Pseudomonas auruginosa, E. coli, Klebsiella pneumoniae) a houbám (Candida albicans, Cryptococcus neoformans). Identifikované látky jsou zmíněny v patřičném oddíle.

Účinné látky

100 gramů lískových jader poskytne 630-650 kalorií energie a jsou bohatým zdrojem nezbytných živin. Obzvláště jsou lísková jádra bohatá na proteiny, stravitelnou vlákninu, thiamin, vitamin E, kyselinu listovou, mangan, hořčík a fosfor (vše zhruba do 30% denní potřeby). V menší, ale pořád stále významné míře (10-20% denní potřeby) jsou obsaženy vitamin K, niacin, riboflavin, lutein, zeaxantin, vápník, sodík, železo, měď a zinek. Vysoký podíl je také v obsahu tuků.

Celkový obsažený tuk (zhruba 93% denní potřeby) je rozložen na mononenasycenou mastnou kyselinu - olejovou (75% celkového množství), polynenasycenou mastnou kyselinu - linoleová (13% z celkového množství) a nasycené mastné kyseliny - palmitová a stearová (dohromady 7%), proto dodávají tělu velké množství energie (doporučené pro turisty, trekaře nebo cyklisty). Pro sportovce je vhodné kombinovat s fíky, datlemi nebo rozinkami (k doplnění sacharidů).

Obsah tříslovin z jader a listů lísky je následující. Bylo identifikováno několik sloučenin, 3-, 4- a 5-kafeoylchinová kyselina, kafeoyltartarát, p-kumaroyltartrát, myricetin-rhamnosid, quercetin-3-rhamnosid, kaempferol-3-rhamnosid. Dále jsou obsaženy p-kumarinová kyselina, 3 deriváty myricetinu, quercetinu a další analoga. Obsahové třísloviny, glykosidy a silice mají nejširší uplatnění na trávicí soustavu - účinek protiprůjmový, močopudný a svíravý (záněty střev,...).

Dávkování

Neexistují žádné zdroje popisující optimální dávkování.



Pěstování

Líska nevyžaduje k pěstování velkou pozornost a snadno si sama poradí. Vystačí si se standardní zeminou, i když některé zahrádkářské zdroje upřednostňují "střední" úrodnost půdy a preferují humusovitou až písčoitý charakter zeminy. Radí nám, že jak bohatá tak chudá půda jsou nevhodné pro pěstování lísky. Vysoká kyselost půdy není optimální, a daří se jí v alkalickém prostředí (zhruba v pH 4,5-8,5) s dostatkem vláhy. Líska je celkem odolná vůči větru, znečištěnému prostředí a zimě, ne však vůči mrazu.

Líska se může pěstovat pro zemědělské využití nebo jak okrasná rostlina na okrajích pozemků. Rostlina je samosprašná, ale doporučuje se mít více rostlin na jednou místě k získání větší úrody. Zajímavostí je, že rostlina bývá terčem drobných škůdců, veverek a ptáci z čeledi krkavcovitých, a může dojít až ke zdecimování celé úrody.

Líska by měla být sázena nejlépe v době sklízení, na podzim. Rostlina klíčí na konci zimy nebo na začátku jara. Při pěstování uvnitř se doporučuje nechat semínko namočené v teplé vodě po dobu 48 hodin a poté uchovat asi 2 týdny v teple. Potom se nechá 3-4 rozvrstvit v mírném chladu a klíčí do 1-6 měsíců v teplotě 20°C.

Během první zimy se doporučuje zasadit semínka do jednotlivých květináčů a nechat je růst v chladnější konstrukci nebo zastřešeném místě venku. Může být však pěstována v krabici s hlínou. Během pozdního jara nebo brzkého léta nechat vysázet na trvalém místě a vrstvit na podzim. Množit se dá také řízkováním nebo roubováním.

Komerční lískové ořechy jsou pro své plody pěstovány v Evropě, Turecku, Íránu a na Kavkaze. Hlavní producent lískových oříšků je s velkým náskokem Turecko, speciálně v provincii Ordu. Turecká produkce lískových oříšků dosahuje zhruba 625 000 tun, což činí asi 75% celosvětové produkce.

Slevy v měsíci říjen

Chia semínka - Salvia hispanica kapsle 190ks DMT:31.7.2018
Chia semínka - Salvia hispanica kapsle 190ks DMT:31.7.2018
399 Kč  319,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Vlašské ořechy DMT: 31.12.2018
Vlašské ořechy DMT: 31.12.2018
1 Kč  0,90Kč
Ušetříte: 10% z ceny
Konopná semena loupaná 500g DMT: 1.12.2018
Konopná semena loupaná 500g DMT: 1.12.2018
279 Kč  251,10Kč
Ušetříte: 10% z ceny

Mladá zelená pšenice
Mladá zelená pšenice
3 Kč  2,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Maqui berry prášek DMT:1.3.2018
Maqui berry prášek DMT:1.3.2018
8 Kč  6,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Chilli Cascavel DMT: 1.5.2018
Chilli Cascavel DMT: 1.5.2018
3 Kč  2,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny

Mladá zelená pšenice kapsle 190 ks
Mladá zelená pšenice kapsle 190 ks
499 Kč  399,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Konopný olej panenský 500 ml DMT:1.10.2018
Konopný olej panenský 500 ml DMT:1.10.2018
349 Kč  279,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Konopná semena loupaná 250g DMT: 1.12.2018
Konopná semena loupaná 250g DMT: 1.12.2018
169 Kč  152,10Kč
Ušetříte: 10% z ceny

Copyright © 2018 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb