Lišejník islandský - Cetraria islandica

Český botanický název: Lišejník islandský
Běžný název: Island moss, Lichen islandicus, Islandisches Moos, Lišajník islandský, Porost islandzski, Islandslav, Lichene islandico, Lichen d´Islande
Latinský název: Cetraria islandica
Rozšíření: Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Lišejník islandský - Cetraria islandica

Zázrak z Islandu na dýchací potíže!

Botanický popis rostliny

Botanicky se jedná o velice pomalu rostoucí lišejník, jehož vzpřímený tvar a lístkovité uspořádání připomíná mech (odkud plyne i anglický název moss). Lišejník je vlastně symbiotické spojení řasy a druhu houby. Lišejník může mít bledou kaštanovitou barvu, nicméně většina jedinců má spíše bílostříbřitošedivou barvu a roste do výšky 10-15 cm. Větvičky jsou ve tvaru trubiček nebo kanálků a jsou zakončeny zploštělými lalůčky.

Původ a rozšíření

Islandský lišejník pochází původně z hornatých oblastí severních zemí a je obzvláště typický přítomností na lávových svazích a pláních západního nebo severního pobřeží Islandu. Lišejník lze mimo jiné nalézt na severních horách Walesu, severní Anglii, Skotsku a na severu Irska. V Severní Americe se naleziště lišejníku rozprostírá od Arktického pobřeží, Aljašky a Newfounlad až po Skalisté hory, stát Colorado a Novou Anglii.

Využití

V historii byl lišejník běžně užíván jako potravina, ochucovalo se s ním maso, přidával se do polévek a omáček. Časem se uchytilo léčebné využití, obzvláště v lidové medicíně. Mnozí léčitelé využívají hořké chuti lišejníku jako "hořčiny", dále se podával jako tonikum, k úlevě při zánětech dýchacích cest, při dráždivém kašli, při nachlazení a také se doporučoval jako mírné projímadlo.

Někteří evropští lidoví léčitelé považují islandský lišejník za přírodní antibiotikum a také ho tak využívají. Jeho podávání má pomáhat při katarech horních cest dýchacích, k úlevě suchého kašle a má přinášet snížení symptomů při zažívacích potížích. Někdo lišejník islandský více přirovnává k dezinfekciím.

Výhradně lidová medicína podává islandský lišejník při ztrátě apetitu.

Účinné látky

V komerční sféře se setkáme s chrupavčitou strukturou islandského lišejníku, která je téměř bezbarvá a má nahořklou chuť. Lišejník obsahuje zhruba 70 % licheninu (nebo lišejníkového škrobu). Islandský lišejník obsahuje specifickou modifikaci chlorofylu (tzv. thaloflor), kyselinu fumarovou, lichenostearovou, lichesterinovou a cetrarovou (odtud nahořklá chuť).

Tradiční dávkování

K úlevě dýchacích potíží a k ústupu symptomů nachlazení se lišejník islandský doporučoval práškovaný v dávce 2-4 gramy. Podle Evropské komise pro Herbální Medicínské Produkty (volný překlad HMPC) se lišejník islandský může podávat jako bylinný čaj v dávce 1.5 gramu vařený ve 150 ml vody až 4x denně. Další schválené formy jsou tinktury a jemné extrakty.

Doba podávání lišejníku islandského by neměla překlenout dobu 1 týdne (do ústupu symptomů). Pokud bude doba delší, měla by být pod dozorem a s konzultací ošetřujícího lékaře.

Užívání bylinného čaje z islandského lišejníku není doporučené pro děti do 12 let kvůli nedostatku informací. Tinktura by měla být užívána nad 18 let věku mladistvých (kvůli přítomnosti alkoholu).



Pěstování

nejsou dostupné zprávy o správném pěstování lišejníku islandského. Rostlina vyžaduje čistý vzduch a je velice citlivá na znečištěné prostředí (proto se jí nedaří ve městech). Přirozenými stanovišti lišejníku jsou vlhké, bažinaté mokřady.

Copyright © 2020 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb