Lípa srdčitá - Tilia cordata

Český botanický název: Lípa srdčitá (též lípa malolistá)
Běžný název: Lípa, tilia, small-leaved lime, lime, littleleaf lenden, small-leaved linden, basswood, tilleul de bois (male, sauvage, Europe), tilo, tilia, lime, sapwood, fleur séchée de tilleul
Latinský název: Tilia cordata
Rozšíření: Asie, Austrálie, Evropa, Severní Amerika

Lípa srdčitá - Tilia cordata

Bylinka na potíže s dýchací soustavou, v Českém lékopise již od roku 1948!

Botanický popis rostliny

Lípa srdčitá je opadavý, listnatý, statný strom s košatou nebo pyramidální korunou dorůstající až 40 metrů výšky. Strom má statný, až 1 metr v průměru silný kmen pokrytý tenkou, tmavě šedou, hladkou kůrou. Větve stromu jsou vzpřímené a s časem houstnou, více se větví. Listy lípy jsou 3-8 cm dlouhé, široké, řapíkaté, srdčité, žilkaté, lysé, na spodní straně jemně chlupaté a na větvi jsou postaveny střídavě. Pupeny stromu jsou černohnědé, střídavé. Květy se objevují od června do července, jsou oboupohlavné, žlutobílé, vrcholičnaté, rostou ve svazečcích od 5 po 11 květech a v době květu jsou omamně aromatické. Plodem je kulovitý, 6-7 mm dlouhý a 4 mm široký oříšek.

Původ a rozšíření

Lípa srdčitá je původem evropská rostlina. Její původní lokalizace sahá na sever po Skandinávii a Velkou Británii, na východ až na Kavkaz a po oblast Sibiře a jižně do Portugalska, Španělska, Řecka, Bulharska, Turecka. Kromě evropy a západní Asie má lípa místo výskytu na mnoha dalších místech po celém světě. Nejvíce zmínek o lípě nacházíme v Severní Americe, dále v Austrálii a ve východní Asii, konkrétně v Jižní Koreji. Na území České republice se lípa vyskytuje velice často v průměru do 900 metrů nadmořské výšky. Bývá silnou součástí listnatých a smíšených lesů, obvykle se uměle vysazuje v parcích, stromořadích a do alejí podél cest.

Využití

Lípa srdčitá je v historii bohatě zmiňována jako ornamentální strom s významným symbolickým smyslem. V USA se lípa během 17. a 18. století stala významnou součástí stavebního plánování. Podobný příklad lze nalézt v Berlíně (Unter den Linden). V temném evropském středověku se používala lípa k výrobě zbraní (viz Beowulf). Lípa je národním stromem České republiky, ale také Slovenska. Slovinci považují list lípy srdčité za jeden z jejich národních symbolů.

Lípa srdčitá je široce využívaný strom v mnoha odvětvích. Cíleně se vysazuje pro kvalitní dřevo, které je oblíbené mezi řezbáři a tesaři. Hodně se i v historii lípa využívala jako okrasná dřevina do parků a do zahrad k vytvoření stínu. Lípa se mimo jiné používá při výrobě hudebních nástrojů, nábytku, jako surovinu k výrobě dřevěného uhlí a živočišného uhlí ( Carbo medicinalis). Lýko lípy nachází široké uplatnění v obuvnictví, v košíkářství a při výrobě provazů.

Jedno z nejvíce známých a vyhledávaných použití je však to léčivé. Jako oficiální léčivá droga lípy se užívá květ s listenem (off. Flos tiliae). Květ se buďto používá samostatný nebo v různých kombinacích. Nejvíce se lípa srdčitá využívá jako podpůrný prostředek pomáhající udržovat normální stav dýchacího systému. Slizotvorné látky obsažené v květu lípy ve směsi s bezem černým, hluchavkou nebo dalšími bylinami se využívají proti zánětlivým chorobám dýchacího ústrojí, při nachlazení a při vlhkém kašli (pomáhá uvolňovat hleny a zesnadnit vykašlávání). Největší výběr z čajových směsí k podpoře vykašlávání a k udržení normálního stavu dýchacích cest s obsahem lípy jsou dostupné v německých lékárnách a prodejnách s bylinkami. 3 hodnocení dokonce prokázaly částečný antibakteriální a antimykotický efekt extraktu lípy srdčité. Některé z patogenních kmenů se mohou vyskytovat v dýchacím ústrojí.

In vitro analýza zjistila, že obsahové látky extrahované z lípy srdčité mají schopnost potlačit aktivitu lipidových peroxidů. Obsahové látky lípy srdčité by tak mohly mít antioxidační účinek. Obsahové látky lípy vykazují skvělé účinky antispasmodické (protikřečové), hypotensivní (snižující krevní tlak), adstringentní (svíravé), diaforetické (zvyšující pocení) a mírně sedativní (uklidňující). Všechny budeme postupně představovat. Jako diaforetikum se běžně podává v Německu a Polsku při nachlazení a horečnatých stavech. Zajímavostí je, že by lípa mohla v menší míře positivně ovlivňovat činnost trávicího ústrojí. V tomto směru se totiž v Polsku užívá.

Už v roce 1986 byla provedena série pokusů, které postupně ověřovaly a následně potvrzovaly in vitro protikřečový účinek obsahových látek extraktu lípy srdčité na buňky zvířecího duodena. U flavonoidů a fenolových kyselin získaných z květů lípy se prokázal antispasmodický efekt ve dvou na sobě nezávislých hodnoceních. Další velká práce z roku 2007 popsala zajímavý efekt obsahových látek lípy na snížení motility a aktivity hladkého svalstva trávicího traktu.

Lípa obsahuje některé látky, které mají zároveň mírný diuretický účinek. Jejich užívání se doporučuje při potížích s ledvinami, zánětech močového měchýře nebo celého močového traktu. Obsahové látky dokáží mírně stimulovat vylučování vody z organismu skrze posílení funkce ledvin,pročišťovat močový trakt a vyvolávat již zmíněný tzv. diuretický efekt.

Květ lípy mohou v některých případech přinášet stav uklidnění, zmírnit úzkost a pomáhat proti nervovému napětí. Několik za sebou provedených in-vivo experimentů potvrdilo hypotézu, že by obsahové látky lípy srdčité mohly ovlivnit centrální nervový systém. Ukázalo se, že extrakt z lípy dokázal prodloužit dobu spánku, snížit úroveň úzkosti (behaviorální metodou), ovlivnit pozornost, zvědavost, motorické funkce a částečně vykázal myorelaxační účinek. In-vivo model poukazuje, že lipový květ by mohl přinášet anxiolytický efekt skrze stimulaci benzodiazepinového receptoru v centrální nervové soustavě.

Obsahové flavonoidy dokáží snižovat cholesterol, zároveň je u nich prokázaná v patřičné dávce schopnost zpevňovat cévy. Blumenthal et al v roce 1998 popsal, že k hypotensního účinku zřejmě dochází utlumením nervového systému. V Polsku se dokonce se od roku 1978 oficiálně podává k uklidnění (Ozarowski).

Obsahových látek extrahovaných z květů lípy srdčité je v celkovém ohledu obrovské množství a postupně se získávají informace o jejich možném terapeutickém využití. Téměř většina obsahových flavonoidů a kumarová kyselina vykázaly diaforetický účinek ve dvou studiích, částečně se podpořilo tvrzení o hepatoprotektivním účinku obsahových látek v in-vitro pokusech. Další práce z roku 2010 popisuje, že by samotné květy lípy mohly mít dokonce antidiabetický efekt a s tím spojený antihypertenzivní účinek, čímž by mohl pomoct v prevenci obou chorob současně (v případě, že spolu souvisí). Otoom a kolektiv v roce 2006 popsal menší klinickou studii, kde se popsal obdobný antidiabetický účinek, pokud se lípa podávala ve směsi spolu s dalšími bylinami.

Lidová medicína

Lipový květ se obecně v rámci lidové léčby doporučuje při nachlazení, při zánětech dýchacích cest, ucpaném nose, horečkách, bolesti v krku a bolestech hlavy. Lidoví léčitelé doporučují odvary nebo výluhy z lidového květu při bronchitidách a jako expektorans, tedy k podpoře rozpuštění a vykašlání hlenů v dýchacích cestách.

Samoléčba vzpomíná na lípu při nervovém napětí, k podpoře pocení, při inkontinenci a potížích s udržením moči. V lidové medicíně se lipový květ spařený v horké vodě přikládá při popáleninách,svalových křečích, celulitidě, revmatitidě a při zánětech pohybového ústrojí.

Účinné látky

Nejvýznamnější obsahové látky lípy se nacházejí v jejím květu. Jedná se o uhlovodíky (konkrétně alkany; hexan, heptan), karboxylové kyseliny (vinná, jablečná, kávová, kumarová, chlorogenová) a jejich soli, polysacharidy (rhamnóza, galaktóza, arabinogalaktany, arabinóza, glukóza, manóza), kyselina uronová, flavonoidy (hesperidin, rutin, kvercitrin, isokvercitrin, myricetin, hyperosid, astragalin, tilirosid, kempferol, kvercetin), glykosidy, terpeny (farnesol, geraniol), fenoly (tokoferol, kaempferol), třísloviny, saponiny, stopové prvky (mangan, jód) a přírodní steroidy.

Tradiční dávkování

Podle dostupných lékopisných doporučení nebo prostě historicky zažitých přístupů se množství bylinné drogy a frekvence užívání přirozeně liší. Obecně se doporučuje podávání 2-4 g byliny k přípravě čaje přelité horkou vodou, ponechání chvíli louhovat a poté 1-2x denně se popíjí v případě potřeby. Česká republika je v Evropě zajímavým mezníkem, jelikož v našem prostředí není dávkování omezené pro děti. Doporučuje se 1.5 g byliny zalité 250 ml vody 2x denně pro děti ve věku 4-12 let a od 1 roku 1x denně.



Pěstování

Strom vyhledává výhodná stanoviště s hlinitou půdou, může však růst na písčitých, neplodných substrátech bez přístupu dostatečné závlahy. Lípa odolává zimním mrazům, dormantní větve dokážou přežít mráz až do -34°C. Nicméně nedokáže odolávat suchu. Nejlépe se lípě srdčité daří v půdě s pH od 5.0 do 8.0. Strom preferuje vlhká, dobře odvodněná stanoviště s minimální přítomností soli. Květ lípy srdčité se sbírá před rozkvětem (nesmí v něm být plody). Květy se posléze suší a používají se k výrobě čajových směsí.

Copyright © 2019 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb