Lékořice lysá - Glycyrrhiza glabra

Český botanický název: Lékořice lysá
Běžný název: lékořice, sladké dřevo
Latinský název: Glycyrrhiza glabra
Rozšíření: Afrika, Asie, Austrálie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Lékořice lysá - Glycyrrhiza glabra

Lékořice-sladké dřevo - rostlina s mnohým využitím mající asi 50 krát sladší složky než řepný cukr.

Botanický popis rostliny

Rostlina lékořice dorůstá výšky až 1,5m. Jedná se o vytrvalou rostlinu s rovným silným stonkem a dlouhými kořeny. Květy jsou vyskládány v hrozny, jednotlivé mají na délku 0,8-1,2 cm, kvetou drobně fialovými kvítky na začátku léta. Plodem bývá lusk obsahující několik semen. Listy jsou spíše lichozpeřené (9-17 pohromadě) a jednotlivé lístky jsou kopinaté až vejčité měřící 7-15 cm.

Původ a rozšíření

Původní domovina rostliny se nachází ve středomoří a částech Asie. Botanicky má blízko k anýzu a fenyklu podle jejich obsahové podobnosti. Její název lékořice vzešel skrze staropanský výraz licoresse z řeckého výrazu glukurrhiza, což doslova znamená sladký (glukus) kořen (rhiza), popsaným již antickým Dioscoridem.

Do Čech se lékořice zřejmě dostala díky Benediktýnům, kteří ji přinesli do střední Evropy a začala se cíleně pěstovat už v 16. století. Divoké odrůdy Glycyrrhiza glabra jsou k nalezení na jižní Moravě.

Lékořice je rozšířená v jižní Evropě a části Asie, méně na americkém kontinentě a v Austrálii. V těchto oblastech patří kořeny několika druhů lékořice k důležitým rostlinným drogám a jsou ceněny v lidovém léčitelství i oficiální medicíně. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století. Později v 19. století se pěstovala hlavně na jižní Moravě v okolí Mikulova a Hustopečí, kde postupně zplaněla a ještě dnes ji můžeme nalézt na jižních a jihovýchodních stepních svazích, nebo mezi vinohrady.

Využití

Lékořice je jednou z nejstarších bylinných drog (léčivě využitelné části rostlin) na světě. Uvádí se již v egyptských papyrech několik století před n.l. jako lék na katary dýchacích cest. Kořen rostliny patří k důležitým drogám používaných v lidovém léčitelství, ale také v moderním lékařství. Lékořice byla užívána už v medicíně antického Egypta. V Indii byla lékořice míchána s vařeným mlékem, šáchorem a pepřem podávána k potlačení frigidity. Ve středověku je popisována v Mattioliho herbáři, kde se zmiňuje postup k pěstování, sklizni a přípravě léčivých přípravků. V Čechách zlidovělo užívání odvaru z lékořice k tlumení dráždivého kašle.

Nejužitečnější látkou nacházející se v lékořici je kyselina glycyrizinová (obsahuje jí až 15%). Tato látka účinkuje na žaludeční vředy - lékořice je jeden z nejsilnějších přípravků na vředy vůbec. Lékořice obsahuje flavonové kyseliny, které, zvláště pak likvicirin a likvicigenin, podporují tvorbu žaludečních kyselin ve stavech jejich nedostatku a naopak účinkuje proti vzniku žaludečních a dvanáctníkových vředů při překyselení (avšak ve vysokých dávkách, tj. 20-60 g extraktu rozpuštěného ve vodě denně).

Působí jako rozpouštědlo hustého hlenu v dýchacích cestách a uvolňuje ho z povrchu sliznice. Dnes lékořici často obsahují moderní sirupy proti kašli. Může být také použitá v konvenčních a přírodních produktech pro ošetření vředů v ústech. Droga a hlavně glycyrhizín působí reflexně. Drážděním sliznice žaludku dochází ke zvýšené sekreci v dýchacích cestách. Navíc reflexivně účinkuje na průduškový řasinkový epitel a pomáhá mu „vyhánět“ nečistoty z dýchací trubice, proto je užívána ke zmírnění dráždivého kašle a jako podpora vykašlávání při astmatickém kašli nebo bronchitidě.

Lékořice může být použita jako antivirotikum k místnímu působení k léčbě všech druhů oparu. Deriváty odvozené od kyseliny glycyrrhiziové jsou v poslední době hojně používané v Japonsku k léčbě a profylaxi chronické virové hepatitidy. Kyselina glycyretínová má antibiotický, antivirotický a protizánětlivý účinek. Vyrovnává osmotický tlak, čímž v případě potřeby zvyšuje krevní tlak (nedoporučuje se užívat lidem se zvýšeným krevním tlakem).

V lékořici se nacházejí isoflavony, které mají prokazatelný účinek proti bakteriím a podporují syntézu ženských hormonů. V laboratorních podmínkách vykazovali účinek na agregaci krevních destiček (ředí krev).

Lékořice dále ovlivňuje systém žláz s vnitřní sekrecí, jelikož obsahuje isoflavony (fytoestrogeny, viz výše). Glycyrrhizin a kyselina glycyrrhetinová ovlivňují účinky steroidních hormonů. Byla prokázána účinnost glycyrrhetinu ve vysokých dávkách vůči ženským pohlavním hormonům. Podporují tvorbu vaječníkových hormonů. Dále se v lékořici nacházejí látky působící estrogenně (obsahuje fytoestrogeny-látky rostlinného původu-látky které mají estrogenní účinky), které upravují nepravidelnost menstruace nebo jsou doporučovány jako podpůrná hormonální terapie v období menopauzy.

Alternativní použití

V tradiční čínské medicíně se běžně v rostlinných směsích používá lékořice jako ingredience harmonizující stabilitu celkového složení klasických meridiánů. V Ajurvédě se také běžně užívá k léčbě dýchacích a trávicích obtíží, v sanskrtu se nazývá Yashtimadhu a v Hindí má označení mulethi. Má specifické indikace žaludečních vředů, překyselení a průduškových onemocnění. Mulethi se navíc figuruje jako anabolický a antistresový činitel.

Jiné použití

Značná část produkce je využívána jako sladidlo a parfumerizace tabáku. Lékořice přináší vůni a chuti tabáku nasládlou příchuť dřeva, čímž narůstá jeho spotřeba. Lékořice navíc rozšiřuje dýchací cesty díky čemuž je umožněno snáze inhalovat větší množství kouře.

Toxicita

Nadměrná spotřeba lékořice nebo lékořicového sladidla (kolem 50 gramů denně po dobu 2 týdnů) je ve vzácných případech spojena s toxickým zatížením jater doprovázený kardiovaskulárními potížemi a zvýšením tlaku.

Těhotenství

Studie zabývající se vlivem příjmu obsahových látek lékořice a vzniku předčasných porodů byla příznivá. Aby totiž došlo k vyvolání porodu právě těmito látkami, konkrétně šlo o glycyrrhizin, muselo by se přijmout asi 500 mg čisté látky, která způsobí dehydrataci a tento stav právě předčasný porod, nicméně takové obrovské množství lze jen velmi těžko zkonzumovat, proto nebylo přijímání pendreku či čajových směsí spojeno s těmito komplikacemi. Nicméně lékořice je uváděna jako rostlina zvyšující krevní tlak a není tak užívání dětem, těhotným či lidem s vysokým krevním tlakem a  kardiovaskulárním onemocněním doporučována.

 

Účinné látky

Kořen lékořice, tedy léčivá část rostliny, obsahuje škrob, hořčiny, saponiny (nejvýznamnější je glycyrrhizin, který je asi 30-50x sladší než sacharóza), dále obsahuje mono- a oligosacharidy. Glykosidy jsou dalšími důležitými obsahovými látkami (konkrétně likviricin, likvirigenin,…), deriváty kumarinů. V menší míře obsahuje fytoestrogeny, vitamín E, komplex vitamínu B, mangan, jód, zinek a fosfor.

Tradiční dávkování

Kořeny lékořice lysé se sbírají na podzim. Sušení probíhá při teplotě kolem 30° C. Droga má výraznou vůni a lehce štiplavou chuť. Z kořene lékořice se připravuje extrakt - naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří, dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Extrakt má potom podobu tzv. pendreku.

Čaj využívaný k léčení vředových onemocnění

Je potřeba vytvořit bylinnou směs ze stejných dílů kořene proskurníku lékařského, plodu fenyklu obecného, kořene lékořice lysé a květu heřmánku, aby měla směs dohromady 50 g. 100 g nebo podle potřeby. 2 lžičky směsi se slijí s asi 200 ml vody, nechá se povařit a vylouhovat (obojí kolem 20 minut) a vzniklý odvar se pije po trošce před spaním.

Sirup proti kašli

Zhruba 25 g kořene lékořice lysé se smísí se 100 g rozinek a lžičkou semínek (lněných nebo piniových) v ½ litru vody. Vaří se tak dlouho, dokud se objem vody asi zdvojnásobí. Přidáme asi 60 g cukru a mícháme dokud se celé množství nerozpustí (možno navíc přidat ½ lžíce octa). Může se přefiltrovat a uchovávat v chladu nebo pít ihned za horka. Nejlépe je užívat před spaním.

Čaj na podporu vykašlávání

Směs stejného hmotnostního množství lékořice, kozlíku, rozinek a anýzu (může být užita pouze lékořice nebo lékořice s kozlíkem či lékořice a anýz, nejsou to ovšem plnohodnotné kombinace). Směs se přelije vodou a přivede k varu. Čaj se zfiltruje a sladí medem. Pít ráno a odpoledne.

Ústní voda na afty a záněty

Asi 30 g kořene lékořice (možno navíc smíchat s květy heřmánku) se zalijí 1/2 l studené vody a pomalu přivede k varu (vaří se 15 minut). Pitím nebo vyplachováním úst se používá na afty a záněty ústní dutiny.

Tinktura na afty

Vznikne louhováním etanol 60% s kořenem lékořice v hmotnostním poměru 5:1, který se po zfiltrování buď místně potírá, nebo polyká 2-5 ml maximálně 3x denně smíchaný ve vodě, šťávě a jiných tekutých nápojích či pokrmech.

Pendrek

Kořen se po sklizni očistí, nakrájí a rozemele. Extrakt se vaří v hrnci do zhnědnutí a zhoustnutí konzistence. Za horka se přelije do nádob, kde ztuhne. Hmota je křehká, lámavá. K dalšímu užití se zředí horkou vodou, hmota je ohebná a tažná. Má sladkou výraznou chuť, v obchodech je k sehnání pod pojmem pendrek.

Pozor na předávkování: V některé literatuře bývají často vyzdvyhovány nebezpečné následky konzumace lékořice. Během několika testů, které byly prováděny byly tyto nežádoucí rizika potvrzena avšak u velmi vyských dávek např. po užívání 500g lékořice denně po dobu jeden a půl týdne či muž který byl hopitalizován s hormonální poruchou po užívání 5-11dkg pravých lékořicových bonbonů po dobu 7 let. Předávkování lékořicí může způsobit vysoký krevní tlak či zažívací obtíže, křece v žaludku, bolest hlavy. Užívání běžných rozumných dávek vám však neuškodí.



Pěstování

Nejvhodnější prostředí pro růst lékořice jsou půdy s kvalitním humusem, dobře propustné s dostatkem slunce. Pěstuje se v teplých oblastech a nesnáší silné mrazy. Většinou se množí kořenovými řízky. Sázejí se vertikálně tak, aby končili 2,5 cm pod povrchem, v rozestupu cca 45 cm od sebe.  Když  už se rostlina lékořice  usadí může se chovat dosti agresivně, je proto lépe ji pěstovat v květináčích. 3 až 4 roky po zasazení se nejlépe sklízí na podzim. V rok kdy se rozhodnete pro sklizeň, zastipujte květní pupeny. Květy totiž odvádějí určitou dávku sladkosti obsažené v kořenech. Lékořice se cíleně pěstuje většinou v arabských zemích počínaje územím Malé Asie až po Čínu.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>