Botanický popis rostliny
Kolovník zašpičatělý je hubený strom dosahující výše až 20 metrů. Košatou a mohutnou korunou spíše připomíná kaštan koňský. Listy jsou oválné, na obou stranách kožovité, dlouhé až 20 cm a široké 5-7 cm. Čepel je kadeřavá a vlnovitá, řapík listů bývá dlouhý několik centimetrů. Květy jsou jedno nebo oboupohlavné, bílé, seskupené do hroznovitého květenství. Plodem kolovníku je podlouhlý měchýřek až 20 cm dlouhý. Mladé měchýřky bývají složeny do kulovitého útvaru po pěti a zralé bývají nahnědlé. Vnitřek je nahořklý.
Původ a rozšíření
Dodnes jsou kolová semena používána v některých částech Afriky jako platidlo. Muslimové považují kolová semínka za posvátná a dle toho se také chovají. Kolovník je původem ze střední a západní Afriky, kde jsou jeho domovinou hluboké deštné pralesy. Dnes se cíleně pěstuje v Nigérii, Súdánu a v Americe, kde se pěstování kolovníku nejvíce daří v Mexiku, Jamaice a Brazílii. Nachází se také v jižní Asii a tropických oblastech Indie.
Využití
Semena koly byla marketingově využita již v 19. století, kdy John Pemberton přišel na trh s vínovým nápojem obsahujícím výtažky z koky a kolovníku lesklého. Během let a americké prohibici byla do nápoje přidána soda a vznikl nový nápoj Coca-Cola. Dalším významným milníkem v historii kolovníku byla výroba německé energetické čokolády Scho-ka-kola, která se začala vyrábět v roce 1935 a vyrábí se dodnes.
Největšího významu se kolovník dočkal ve farmaceutickém průmyslu, kde je využíván při výrobě povzbuzujících přípravků (kolové víno, tablety, kapsle,...). V potravinářském průmyslu se používá k výrobě osvěžujících nápojů. V tradiční africké medicíně se vyhledává pro svůj stimulační efekt, při unylosti, ztrátě energie a trudnomyslnosti. V západní Africe se kolovníkové oříšky předepisují při erektilní dysfunkci a při duševních potížích (deprese, úzkost, frustrace,...). Tyto plody se mohou opékat, žvýkat nebo přidávat do různých nápojů jako je čaj, mléko či káva. Stimulační efekt kolovníku se dále vyhledává po celém světě.
Plody obsahují kolem 2-3% kofeinu a dalších přidružených alkaloidů, které podporují účinek kofeinu samotného. Ten má kýžený stimulační efekt, působí jako diuretikum (tzn. že pomáhá tvořit a vylučovat moč, proto je vhodné dodržovat pitný režim) a zvyšuje krátkodobě bdělost a stimuluje nervový systém. Podíl tříslovin se nejvíce podílí na tlumení průjmů a střevních potíží, protože fungují podobně jako dezinfekce.
Pro svůj obsah škrobu je vhodný k utlumení pocitu žízně a mírně povzbuzuje centrální nervový systém. V tradiční africké medicíně se plody kolovníku doporučovaly (a stále doporučují) k tlumení žízně, hladu, bolesti. Je pravdou, že mnoho moderních kombinovaných analgetik obsahuje kofein pro získání zesíleného účinku a zlepšení farmakokinetických vlastností preparátu (nástup účinku, absorpce,...).
Používal se k navrácení ztracené vitality, chutě do života, při únavě jakéhokoliv charakteru a také jako afrodiziakum. Účinné látky kolovníku v popředí s vysokým obsahem kofeinu se ve zmíněné míře a koncentraci sledují pro zvýšený účinek při získávání kontroly nad obezitou a poruchami příjmu potravy. U samotného kofeinu se zdá, že zvyšuje srdeční frekvenci a tím energetické spalování tukových zásob, čímž se v kombinaci (nejlépe s pohybem) může docílit snížení nadváhy nebo zvýšené tělesné hmotnosti.
Účinné látky
Významné účinné látky jsou alkaloidy v popředí s kofeinem, theobrominem a theofylinem. Další účinné látky jsou třísloviny (tanin a další fenolické látky), silice a velké množství škrobu.
Tradiční dávkování
Cola acuminata se na trhu nejvhodněji nalézá a prodává ve formě prášku. Doporučené dávkování se pohybuje v rozmezí 2 - 6 gramů, které se doporučují rozmíchat v nápoji (teplý nebo v pokojové teplotě). Dávkování by se nemělo převyšovat kvůli riziku nespavosti a neklidu. Kvůli vysokému obsahu kofeinu by colu acuminatu neměly požívat těhotné, kojící ani děti.
Pěstování
Pěstování kolovníku se vyznačuje mnoha proměnnými. Na jedné straně zde stojí riziko (a celkem časté) nízké klíčivosti semen a různorodost plodivosti jednotlivých jedinců. Vedle sebe mohou růst velice plodný a velice málo plodný strom. I tato variabilita však bohužel trápí pěstitele v příznivých podmínkách . Nelze (a neexistují případy, které by toto tvrzení vyvracovaly) pěstovat kolovník v mírných podmínkách České republiky - musely by být velice poupraveny a poté nelze vyhodnotit, jestli bude takové pěstování výhodné.