Kokoška pastuší tobolka - Capsella burs-pastoris

Český botanický název: Kokoška pastuší tobolka
Běžný název: Kokoška, kapsička pastierska, mošnička, peněženka pastýře, toywort, Shepherd´s Purse, caseweed, cocowort, Tabouret, thlaspi, witches Pouches, Boursette, Course, Bolsa, blinde weed, capsella, capselle, Lady´s Purse, Mother´s heart, poor man´s parmacettie, Molette de Berger, Naeng-i, Zurron de Pastor, Peeper-and-salt, Erva-Do-Bom, sanguinary, caseweed, shovelweed, St. James Weed, Hirtentasche
Latinský název: Capsella bursa-pastoris
Rozšíření: Afrika, Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Kokoška pastuší tobolka - Capsella burs-pastoris

Kokoška se i v dobách Hippokrata podávala při krvácivých stavech.

Botanický popis rostliny

Kokoška pastuší tobolka je nenápadná vytvalá bylinka rostoucí do maximální výšky zhruba 50 cm. Lodyhu má kokoška často větvenou. Přízemní listová růžice je tvořená chobotnatě laločnatými nebo peřenosečnými listy, v horní části rostliny jsou, bezřapíkaté, celokrajné a kopinaté chlupaté listy. Květy kokošky pastuší tobolky jsou bílé, drobné (průměr 2.5-5.0 mm), bezkorunné, tvoří koncový hrozen a objevují se v období od února do října. Zajímavostí u kokošky je známý fakt, že při teplých zimách rostle kvete nepřetržitě a květy si udrží. Vejčité a nekřídlaté šešulky obsahují více trojúhelníkovitých a podlouhlých semen.

Původ a rozšíření

Kokoška pastuší tobolka se dnes nachází v mírném pásmu takřka po celém světě. V nížinách se nalézá hojně (v některých případech je považována za plevelnou bylinu), ve vyšších polohách se nalézá méně. Původně se vyskytovala v regionu Středozemního moře a v Malé Asii (více pravděpodobně však v Evropě), odkud se buďto lidskou činností anebo spíše svojí vytrvalostí rozšířila hlouběji do Evropy, Asie, Afriky i Ameriky (zde již díky osadníkům).

Využití

Kokoška pastuší tobolka je léčivá bylina, která je však velice často považována za plevel. Nať kokošky pastuší tobolky se sbírá z volně rostoucích nebo pěstovaných rostlin k jídlu, jako potravinový doplněk, pro kosmetické nebo léčebné účely. Velmi často se používá k dochucování čínského jídla v Šanghaji a přilehlých provinciích, kde se praží do rýžových koláčků nebo do náplně klasických čínských knedlíčků, wontonů. V Japonsku je kokoška pastuší tobolka tradiční ingrediencí jarního festivalu Nanakusa-no-sekku. V jižní Koreji je kokoška známá jako neangi a kořeny rostliny se přidávají do typického korejského pokrmu pojmenovaného namul.

U některých obsahových látek natě kokošky pastuší tobolky se prokázal koagulační účinek, zároveň by tyto látky měly stimulovat pohyblivost střev (vlastně celé gastrointestinální soustavy) a podporovat regulaci krevní cirkulace. Při vnitřním užívání by bylina měla mírně snižovat krevní tlak, snižovat neurodegenerativní obtíže v pubertě a přinášet úlevu při některých symptomech v klimaktériu. Při vnějším podání by kokoška pastuší tobolka měla zastavovat krvácení (z nosu, při děložním nebo silném menstruačním krvácení, při onemocnění urogenitálních ústrojí,...), pomáhat hojit rány, pohmožděniny, otoky, záněty šlach a vyrážky. Mnoho národních zdravotnických agentur již kokošce přiznalo protikrvácivý efekt a deklarují, že její podání může přispět k menstruačnímu komfortu a přispívat ke zlepšení parametrů oběhové soustavy.

Léčivé schopnosti obsahových látek natě kokošky pastuší tobolky jsou dohledatelné v několika obecných preklinických pracech (protikrvácivý, antithrombinový efekt), podpora procesu hojení a antioxidační efekt byl popsán v dalších asi 4 pracech. Ve všech antioxidačních analýzách prošla nať kokošky pastuší tobolky s významným účinkem. Testován byl in vitro antioxidační efekt metodou zhášení volných radikálů DPPH, superoxidových, dusnatých, peroxynitritových, LDL a mononenasycených volných radikálů. Zároveň byla měřena inhibiční schopnost obsahových látek vůči oxidativně působícím enzymům, např. superoxid dismutázám, katalázám a peroxidázám.

V několika preklinických studiích byl popsán in vitro a in vivo protirakovinný efekt skrze potlačení růstu a šíření nádorových buněk. Obsažené omega-6-mastmé kyseliny (např. kyselina linoleová) by podle Světové zdravotnické organizace měly i v nízkých koncentracích pomáhat v oddálení rizik a preventivně působit u koronárních chorob a kardiovaskulárních onemocněních. Obsažené fytosteroly v nati kokošky pastuší tobolky částečně inhibují opětovnou absorpci cholesterolu ze žluči.

In vitro analýza prokázala antibakteriální efekt extraktu z natě kokošky proti růstu a progresi Gram pozitivních bakterií (spíše než vůči Gram negativním). Autoři článku doporučují nálev z nati kokošky u imonokompromitovaných pacientů, kteří nejvíce podléhají infekčním chorobám a dokáží vyvolat antibakteriální efekt vůči specifickým druhům vyvolávající infekce močových cest a endokarditid. V jiné práci je popsána izolace peptidů s částečných antibakteriálním a antimykotickým účinkem a flavonoid-O-glykosidem s antioxidačním účinkem.

Lidová medicína

V rakouské lidové medicíně se vnitřně kokoška pastuší tobolka podává jako čaj nebo ve formě tinktury při kardiovaskulárních chorobách, bolestech hlavy, průjmu, k hemostázi a při gynekologických potížích a k vnějšímu užití jako např. mastička na kůži při různých potížích. Obklady nebo oplachy z kokošky jsou oblíbené při křečových žilách nebo při hemoroidech. V některých léčebných přístupech se podává kokoška pastuší tobolka při komplikovaném krvácení během porodu, v přítomnosti krve v moči, ve stolici nebo při zvracení.

Někteří léčitelé podávají kokošku v léčbě cystitid, průjmů a onemocnění zažívacího traktu. Tradičně se v asijských zemích podává kokoška pastuší tobolka k výplachům ústní dutiny při bolestivém hrdle nebo se popíjí při zánětech močové trubice. Tradiční čínská medicína doporučuje různé výtažky z kokošky k "ochlazení krve" a k léčbě dyzentérie, vysokého krevního tlaku a nadměrném krvácení po porodu. V kombinovaných přípravcích ke zlepšení zraku se může objevit i část kokošky.

Účinné látky

Nať kokošky pastuší tobolky obsahují vitamin A, cholin, acetylcholin, tyramin, fumarovou, oxalovou, jablečnou, glutamovou, citrónovou a askorbovou kyselinu, proteiny a další aminokyseliny (threonin, isoleucin, asparagin, tryptofan), linoleovou kyselinu, 3 omega polynenasycené mastné kyseliny (kyselina heptadekanová, palmitová, stearová, olejová), betain, saponiny, alkaloidy (kalystegin), tříslovinné fenoly, flavonový glykosid diosmin, flavonoidy (qurcetin glykosid, kaempferol rutinosid, quercetin, kaempferol), steroly (beta-sitoserol, kampesterol, stigmastaon, cholesterol, stigmasterol, ergostaon, lupeol a další), sirné glukosinolátové látky, minerální látky (dusík).

Tradiční dávkování

Nať se může připravit spařením, vařením, extrakcí čerstvé nebo sušené části natě nebo přípravou tinktury. Při krvácení se popíjí 2-4 x denně po 1 polévkové lžíci silného odvaru natě, v ostatních indikacích se podává zhruba 400 ml odvaru denně po menších dávkách nebo se pije ob den opět v malém množství. Čaj se připraví zalitím cca 250 ml vroucí vody 2-3 lžiček sušené natě kokošky pastuší tobolky a ponechá se max.10 minut louhovat. Extrakty se podávají po kávových lžičkách 2-3 x denně v množství 10-30 kapek v závislosti na výrobě přípravku.



Pěstování

Bylinu lze volně najít na polích, zahradách, rumištích, hřištích, sídlištích, zahradách, na cestách a na jejich okrajích, v přístavech, na dvorech a na návsích. Kokoška pastuší tobolka roste v nezávislosti na nadmořské výšce, daří se jí v nížinách i ve vysokých polohách (zde nicméně roste více roztroušeně). Kokoška není náročná na výběr a složení půdy. Roste v jílovitých, kypřených, písčitých, humózních, štěrkovitých půdách, které jsou ponechané ladem nebo jsou sešlapávané či jinak znehodnocované. Pěstování pomocí semínek je velice snadné. Lze jí nechat vyklíčit dokonce několikrát za rok, jelikož může kvést takřka kdykoliv ve stanoveném období. Kvetoucí nať kokošky jako bylinná droga se sbírá kdykoliv během vegetačního období.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>