Black Weekend

Kávovník arabský - Coffea arabica

Český botanický název: Kávovník arabský
Běžný název: káva, espresso, moca a další nápoje připravované z kávových zrnek
Latinský název: Coffea arabica, robusta (výjimečně excelsa, liberica a canephora)
Rozšíření: Afrika, Asie, Austrálie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Kávovník arabský - Coffea arabica

Jedna z nejstarších rostlin, kterou kdy lidstvo společensky využívalo.

Botanický popis rostliny

Původně (divoce) rostoucí strom se v dnešní době pěstuje jako keř nebo strom. Rostlina je bohatě větvená (obloukovité větve) s hustě porostlými listy. Jejich tvar bývá kožnatý, tmavězelený, formou je spíše protáhlý. Dorůstají do délky až 15 cm a liší se podle umístění na větvi. Kvete bílými květy v období od dubna do května a plodem je bobule (velikosti a tvaru třesně) obsahující 2-3 plochá semena. Zralé oplodí je jasně červené, bývá však i žlutavé. Plody zrají 9-14 měsíců. Zajímavostí je, že květy i plody mohou zrát současně na jedné rostlině. První úrodu rostlina dává po dvou až tříletém vegetativním růstu.

Původ a rozšíření

Kávovník má původ na africkém kontinentu v oblasti dnešní Etiopie. Odtamtud se postupně díky Arabům rozšířila po tehdejším muslimském světě k Evropanům na sever a na východ do oblasti kolem Indického oceánu.

Využití

Nápoj kávy je jeden z nejpopulárnějších nápojů na světě. Zdroje tvrdí, že po ropném trhu je trh s kávou nejvíce žádaný a nejvíce vytížený. Účinek kávy, o kterém by měla mít společnost největší podvědomí, je diuretický neboli "močopudný". To je důvod, proč by se měla káva v restauracích a doma servírovat se sklenicí vody, aby se organismus neustále hydratoval. Tento účinek se využívá i terapeuticky, kdy se izolací účinných látek a vyvoláním diuretického efektu sníží krevní tlak. Kofein se dále prokázal účinný ve zvýšení pozornosti v krátkodobém horizontu (nedoporučuje se nadměrné chronické užívání). Navíc samotné navýšení fyzické i psychické výkonosti je potřeba zmínit, pokud se mluví o využití kávy. Je mnohdy užívána při nadměrném studijním a pracovním vytížení a mnohdy se setkáváme s konzumací kávy za účelem navýšení fyzické zdatnosti.

Celkový vliv kofeinu na zdraví je sporadický. Vyskytují se odborníci a lékaři deklarující, že pravidelné užívání kávy není zdravé. Všichni odborníci se shodují, že nadměrné užívání kávy nepříznivě ovlivňuje stav zdraví a pohody. 22letá studie však tvrdí, že pravidelné užívání kávy může vést k benefitu na zdraví (i když jsou třeba další studie). Mortalitní studie nepotvrdila hypotézu, že by se lidé nekonzumující kávu dožívali delšího a kvalitního života (samozřejmě se berou v úvahu přidružená onemocnění).

V mnoha kulturách napříč světem se lze setkat s mnoha rozdílnými terapeutickými zásahy v případě onemocnění vycházející s dlouholetého pozorování, přenášení generačních znalostí a tradičního užívání. Káva se tradičně spojuje s cílem užíváním při Alzheimerově demenci, Parkinsonovi, srdečních chorobách a cukrovce typu 2. Studie se těmito možnými kauzalitami zabývaly a přiznávají mírný efekt na příznivý vliv fyziologických mediátorů. Bohužel však upozorňují, že je nezbytné pozorování stávající léčby, její výsledky, další onemocnění paralelně s ohledem na věk, pohlaví a stav.

V kávě se navíc vyskytují specifické antioxidanty, které vykazují buněčnou ochranu před oxidativními radikály, které způsobují poškození buněčných kompartmentů (možná příčina rakoviny). Obsah těchto antioxidantů je rozdílná podle typu kávy a způsobu přípravy. Analýza zaznamenala vyšší přítomnost antioxidantů v pražené kávě, než v zelené.

Konzumace kávy již není chápána jako zdravotní riziko. Prokázalo se, že střídmé užívání kávy nevedlo ke komplikacím kardiovaskulárního systému oproti pacientům užívajících nadměrné množství kofeinu. U těch se tato konzumace projevila jako riziková.

Zelená káva

Výzkumy prokazují, že za slávu zelená káva vděčí především fenolům na prvním místě s kyselinou chlorogenovou. Té je procesem pražení likvidováno až 70 %.

Kyselina chlorogenová má vliv na enzymovou aktivitu glukosa-6-fosfatasy. Ta je posledním enzymem glukogeneze a přispívá k udržování (homeostáze) glukosy v séru. Výzkumy zabývající se účinkem zelené kávy s vysokým obsahem kyseliny chlorogenové přinesly výsledky o významném účinku vstřebgávání glukózy ze stravy. Kyselina chlorogenová během testu snížila absorpci glukózy a inzulínu. Toto má potenciální význam pro zdraví ze dvou hledisek. Jednak snižováním vstřebávání cukru se úměrně snižuje riziko přeměny přebytečných cukrů na tuky a jejich následné ukládání. Za druhé se jeví jako látka snižující glykemický index a tedy možnou působnost v oblasti prevence diabetu typu 2.

Další výzkum z roku 2011 došel k závěru, že fenoly obsažené ve velké míře v zelených kávových zrnech vedou k podpoře energetického metabolismu. Snižují tvorbu tuků (lipogenezi) což vede ke snížení ukládání přebytečných tuků v našem těle. Z množství analýz zeleného kávového extraktu vyplívá, že užívání přípravku vede k úbytku tělesného tuku a tělesné hmotnosti.

V trávicím traktu dochází k hydrolyzaci kyseliny chlorogenové na kyselinou kávovou a chinovou. Obě zmiňované jsou označována jako významné antioxidanty.

Cascara

– sušené kávové slupky, ze kterých lze připravit osvěžující nápoj

Použití názvu cascara se zřejmě datuje z koloniálních dob, jelikož původ slova vychází ze španělského slova cáscard, což znamená lusk. Je však nutné připomenout, že nápoj z lusků a zrn není jediný. Existuje také nápoj, který se připravuje odvarem usušených větviček.

Zajímavostí je, že káva se začala pražit až několik století po jejím „objevení“, a proto lze tvrdit, že její konzumace ve formě čaje (jako je cascara) je z pohledu historie starší. Příprava tohoto nápoje byla ještě donedávna běžně známá a například v rámci rituálů používána pouze v tradičních oblastech pěstování kávy jako je Etiopie, Somálsko, Jemen, Uganda, ale také například Bolívie nebo Brazílie.

Slupky kávovníku jsou nasládlé a výsledný nápoj může dokonce připomínat rooibos nebo šípový čaj, nicméně zde dost záleží na způsobu sklizně kávových zrnek.

Cascara obsahuje velké množství vitamínů a antioxidačně působících látek. Oproti jiným nápojům však obsahuje o dost méně kofeinu, konkrétně zhruba 10,7 mg ve 100 ml nápoje (porovnejte s espresem, 175 mg ve stejném objemu), což lze teoreticky využít.

Cascara obsahuje polyfenoly, které dokáží pozitivně ovlivnit a posílit imunitní systém. Bylo popsáno, že některé tyto látky dokáží positivně stimulovat centrální nervový systém a „bránit“.

Obsahové látky dokáží pomáhat při regeneraci organismu, působit protizánětlivě a zvýšením koncentrace BDNF mohou podpořit lepší spánek, zpomalit stárnutí neuronůzmírnit dopady stresu.

Obsahové fenolické sloučeniny vykazují antioxidační, protizánětlivý a protirakovinný potenciál, který může hrát významnou roli v prevenci mnoha chronických onemocnění.

Příprava cascary je velice jednoduchá. Do zhruba půl litru vroucí vody se vsype cca 20 g cascary a nechá se 5-10 minut louhovat. Takto se přes sítko přelije do šálků a může popíjet. Pro intenzivnější chuť se je potřeba nechat nápoj louhovat déle. Do cascary lze přidávat skořici, zázvor, muškátový oříšek, ale také med a citron. Ledová cascara cascara se připravuje smísením 20 g cascary a půl litru studené vody. Směs se vloží do lednice a nechá se 24 hodin odstát.

Účinné látky

Nápoj kávy je mírně kyselý (pH kolem 5,0), obsahuje tedy látky mírně kyselé povahy. Největší význam mají látky, které nazýváme jako purinové alkaloidy. Sem se řadí molekula kofeinu. Jde o antagonistu (protivníka) adenosinových receptorů, čímž se vysvětluje jeho psychoaktivní stimulativní vliv. Dále lze izolovat molekuly karbolinu a harmanu, což jsou inhibitory monoaminooxidásy (zřejmě také psychoaktivní látky). Kofein se v játrech metabolizuje na theofylin a theobromin (každý s dílčími terapeutickými vlivy). Další významnými látkami jsou diterpeny a antioxidanty.

Tradiční dávkování

Obsah kofeinu se liší v typu zrnka kávovníku (viz výše Pěstování). Optimální denní dávka pro dospělého je určena na 200-300 mg. Toto odpovídá 2-3 "klasickým" šálkům kávy. Měření je sice nepřesné, nicméně nám dává ilustrativní představu o množství, které ještě lze snést. Po překročení této dávky dochází k přehnaným projevům, které však vyplývají z jeho terapeutického efektu. Navíc dochází k nespavostem, třesům, žaludečním vředům a zvracení. Navíc bývá kofein označován za "návykový", pokud je užíván pravidelně v nadměrném množství.



Pěstování

Na českém trhu se nejvíce vyskytuje odrůda Coffea arabica, která sice vykazuje nižší obsah účinných purinových alkaliodů, nicméně disponuje širokým spektrem chutí a vůní. C. arabica se pěstuje ve vyšších nadmořských výškách (1000-3000 m. n. m.) na skalnatých a sopečných půdách, může také růst jako lesní varianta. Kávovník se pěstuje prakticky po celém světě, vyhovují-li k tomu příznivé podmínky. Kávovník vyžaduje dostatek vláhy a slunce, proto je nejvýhodnějším prostředím vlhké tropické prostředí. Existují samozřejmě varianty, kterým vyhovují odlišné podmínky. Největší úrodu kávovník vynáší po 5 až 6 letech růstu. Celkově se rostlina může dožít až několika desítek let, pokud je mu poskytována řádná péče. Kávovník vyžaduje pravidelné přihnojování, prořezávání a ochranu před negativními vnějšími vlivy. Druhy kávovníků se liší tvarem rostliny, způsobem pěstování (souvisí i s výše zmíněnou rozdílnosti podnebí na pěstování), potřebou o péči a odolností, tvarem zrn a kvalitou chutí související s obsahem účinných látek. Dnes je káva za účelem zisku pěstována ve více než 70 státech, nevíce však v regionu latinské Ameriky, Afriky a jihovýchodní Asie. Bobule kávovníku jsou po úrodě sbírány, tříděny a čištěny, aby mohly být posléze usušeny. Zrnka, která jsou uvnitř jsou pražena v různé délce a intenzitě v závislosti na chuťových potřebách.

Keříky kávovníku bývají předpěstovány v oblastech kultivace bavlny. Po dosažení velikosti zhruba 50 cm se rostliny přesazují do plantáží, které jsou pro kávovník speciálně vybrané. Pokud se člověk rozhodne pěstovat kávovník v českém prostředí, měl by zprva vybral lokalitu, která je na jaře a v létě teplá, vlhká a světlá. Půda by měla být převážně provzdušněná, slabě kyselá a mírně písčitá. Rostlina vyžaduje dostatek vláhy, zároveň však nesnáší převodnění, čili dotyčný by měl pozorně sledovat rostlinu, jak vnější podmínky snáší a podle toho reagovat. Kávovník potřebuje řádnou péči.

Copyright © 2008 - 2022 Obchod Salvia Paradise