Jedna z nejstarších rostlin, kterou kdy lidstvo společensky využívalo.
Botanický popis rostliny
Původně (divoce) rostoucí strom se v dnešní době pěstuje jako keř nebo strom. Rostlina je bohatě větvená (obloukovité větve) s hustě porostlými listy. Jejich tvar bývá kožnatý, tmavězelený, formou je spíše protáhlý. Dorůstají do délky až 15 cm a liší se podle umístění na větvi. Kvete bílými květy v období od dubna do května a plodem je bobule (velikosti a tvaru třesně) obsahující 2-3 plochá semena. Zralé oplodí je jasně červené, bývá však i žlutavé. Plody zrají 9-14 měsíců. Zajímavostí je, že květy i plody mohou zrát současně na jedné rostlině. První úrodu rostlina dává po dvou až tříletém vegetativním růstu.
Původ a rozšíření
Kávovník má původ na africkém kontinentu v oblasti dnešní Etiopie. Odtamtud se postupně díky Arabům rozšířila po tehdejším muslimském světě k Evropanům na sever a na východ do oblasti kolem Indického oceánu.
Využití
Nápoj kávy je jeden z nejpopulárnějších nápojů na světě. Zdroje tvrdí, že po ropném trhu je trh s kávou nejvíce žádaný a nejvíce vytížený. Účinek kávy, o kterém by měla mít společnost největší podvědomí, je diuretický neboli "močopudný". To je důvod, proč by se měla káva v restauracích a doma servírovat se sklenicí vody, aby se organismus neustále hydratoval. Tento účinek se využívá i terapeuticky, kdy se izolací účinných látek a vyvoláním diuretického efektu sníží krevní tlak. Kofein se dále prokázal účinný ve zvýšení pozornosti v krátkodobém horizontu (nedoporučuje se nadměrné chronické užívání). Navíc samotné navýšení fyzické i psychické výkonosti je potřeba zmínit, pokud se mluví o využití kávy. Je mnohdy užívána při nadměrném studijním a pracovním vytížení a mnohdy se setkáváme s konzumací kávy za účelem navýšení fyzické zdatnosti.
Celkový vliv kofeinu na zdraví je sporadický. Vyskytují se odborníci a lékaři deklarující, že pravidelné užívání kávy není zdravé. Všichni odborníci se shodují, že nadměrné užívání kávy nepříznivě ovlivňuje stav zdraví a pohody. 22letá studie však tvrdí, že pravidelné užívání kávy může vést k benefitu na zdraví (i když jsou třeba další studie). Mortalitní studie nepotvrdila hypotézu, že by se lidé nekonzumující kávu dožívali delšího a kvalitního života (samozřejmě se berou v úvahu přidružená onemocnění).
V mnoha kulturách napříč světem se lze setkat s mnoha rozdílnými terapeutickými zásahy v případě onemocnění vycházející s dlouholetého pozorování, přenášení generačních znalostí a tradičního užívání. Káva se tradičně spojuje s cílem užíváním při Alzheimerově demenci, Parkinsonovi, srdečních chorobách a cukrovce typu 2. Studie se těmito možnými kauzalitami zabývaly a přiznávají mírný efekt na příznivý vliv fyziologických mediátorů. Bohužel však upozorňují, že je nezbytné pozorování stávající léčby, její výsledky, další onemocnění paralelně s ohledem na věk, pohlaví a stav.
V kávě se navíc vyskytují specifické antioxidanty, které vykazují buněčnou ochranu před oxidativními radikály, které způsobují poškození buněčných kompartmentů (možná příčina rakoviny). Obsah těchto antioxidantů je rozdílná podle typu kávy a způsobu přípravy. Analýza zaznamenala vyšší přítomnost antioxidantů v pražené kávě, než v zelené.
Konzumace kávy již není chápána jako zdravotní riziko. Prokázalo se, že střídmé užívání kávy nevedlo ke komplikacím kardiovaskulárního systému oproti pacientům užívajících nadměrné množství kofeinu. U těch se tato konzumace projevila jako riziková.
Účinné látky
Nápoj kávy je mírně kyselý (pH kolem 5,0), obsahuje tedy látky mírně kyselé povahy. Největší význam mají látky, které nazýváme jako purinové alkaloidy. Sem se řadí molekula kofeinu. Jde o antagonistu (protivníka) adenosinových receptorů, čímž se vysvětluje jeho psychoaktivní stimulativní vliv. Dále lze izolovat molekuly karbolinu a harmanu, což jsou inhibitory monoaminooxidásy (zřejmě také psychoaktivní látky). Kofein se v játrech metabolizuje na theofylin a theobromin (každý s dílčími terapeutickými vlivy). Další významnými látkami jsou diterpeny a antioxidanty.
Tradiční dávkování
Obsah kofeinu se liší v typu zrnka kávovníku (viz výše Pěstování). Optimální denní dávka pro dospělého je určena na 200-300 mg. Toto odpovídá 2-3 "klasickým" šálkům kávy. Měření je sice nepřesné, nicméně nám dává ilustrativní představu o množství, které ještě lze snést. Po překročení této dávky dochází k přehnaným projevům, které však vyplývají z jeho terapeutického efektu. Navíc dochází k nespavostem, třesům, žaludečním vředům a zvracení. Navíc bývá kofein označován za "návykový", pokud je užíván pravidelně v nadměrném množství.
