Jasmín - Jasminum officinale

Český botanický název: Jasmín
Běžný název: Jasmín, poet´s jasmine, white jasmine, jessamine, summer jasmine, true jasmine
Latinský název: Jasminum officinale
Rozšíření: Afrika, Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Jasmín - Jasminum officinale

Klasická součást parfémů a čajů dodávající jim svěží aroma.

Botanický popis rostliny

Jasmín je velice živá, rychle rostoucí ovíjivá opadavá liána nebo keřík s ostrými, zašpičatělými listy a hvězdicovitými shluky bílých nebo růžových květů, které se mění z poupat během léta. Jsou velice aromatické. Jasmín kvete zjara nebo na začátku léta. Plodem je černá bobule.

Původ a rozšíření

Jasmín je původem z Kavkazu nebo někde z oblasti střední Asie zahrnující severní Írán, Afghánistán, Pákistán, Tádžigistán, Indii, Nepál a západní Čínu. V Číně se jasmínový čaj těší veliké oblibě. Je možné, že původem jasmínu je historická Persie, nicméně faktem zůstává, že je jasmín národní rostlinou Pákistánu. Čínský název jasmínu totiž vychází z perštiny a arabských dialektů. Jasmínem se ochucují všechny typy čajů, bílé, černé, oolongy a také například čaj zelený. Takové čaje vynikají svoji výtečnou nasládlou chutí a příjemnou květnatou vůní.

Do evropských zahrad se jasmín zřejmě dostal skrze arabsko-normanskou kulturu Sicílie, kde se již historicky střetávaly mnohé kultury. Zhruba v polovině 14.století byl jasmín zaznamenán v románu Dekameronu od Boccaccia hned na několika místech. Postupem času se použití jasmínu rozšířilo do Švýcarska, kde se ho spotřebovalo při výrobě parfémů natolik, že cestovatelé z jiných zemí se domnívali, že je jasmín v tamní přírodě přirozeně k nalezení. Dnes již zdomácněl ve Francii, Itálii, Rumunsku, na Balkáně, západní Indii, Alžírsku, na Floridě a jižním pobřeží Severní Ameriky.

Využití

Esenciální oleje obsažené v jasmínu se velmi hojně užívají v aromaterapii pro svoji nevtíravou a uklidňující vůni. Ne nadarmo se koncentrovanému esenciálnímu extraktu říká "král mezi oleji", protože jeho silné a přitom nevtíravé aroma miluje většina lidí. Květy uvolňují svoji vůni při soumraku, proto bývají květy sbírány na večer a menší množství oleje se získává extrakcí v roztoku. Čistý extrakt bývá většinou hodně kvalitní, nicméně však dost drahý. Dají se však pořídit oleje s nižší koncentrací, aby produkty z něho připravené vyšly trochu více ekonomicky.

V rámci aromaterapie a lidové medicíny se přípravky nebo esenciální, vonné oleje získávané z jasmínu používají v léčbě depresí,neklidu, ztuhlosti svalů, křečí, bolestí hlavy a stresu stejně jako proti některým respiračním obtížím nebo bolestem v krku. Západní medicína zná několik léčivých přípravků ve formě sirupu obsahujících látky jasmínu proti kašli, nicméně tyto přípravky jsou registrované pouze na 2 trzích a zatím se zdá, že se jim registrace neprodlouží. Různé vodné extrakty, odvary nebo nálevy se často doporučují jako afrodisiakum nebo při mírnějších sexuálních potížích. Aromaterapie hodnotí jasmín jako prostředek posilňující pocit lásky, zlepšující náladu, zvyšující sebevědomí a povzbuzující smysly. Zajímavostí je, že v regionu jižní Číny se tobolky s obsahem extraktu květu jasmínu používají proti hepatitidám a podobných postiženích, infekcí a chorob jater.

Zevně se esenciální olej z jasmínu tradičně doporučuje při obtížích souvisejících z přecitlivění a otoků pokožky. V rámci tradiční bylinné medicíny je využití jasmínu při kožních potížích velice široké. Léčitelé vzpomínají na jasmín v dermatologii jako antiseptikum a jako na mírný protizánětlivý prostředek. Je vhodné zmínit, že vysoká koncentrace antioxidačních katechinů může zodpovídat za zmíněný efekt. Zdá se, že samotný jasmínový čaj obsahuje jisté koncentrace antioxidantích látek v závislosti na typu zvoleného čaje. Černý i zelený čaj s jasmínem obsahují katechiny, u kterých je prokázána schopnost vychytávat volné radikály nebo jiné látky mající radikálovou povahu.

Je popsáno několik laboratorních studií in vitro popisujících antivirotický potenciál velmi koncentrovaného roztoku obsahových látek jasmínu na specifické kmeny oportunních virů. Je potřeba více informací, nicméně se zdá, že by dosavadní poznatky mohly přispět k podpoře užití jasmínového čaje proti lehčím hepatitidám a zánětům hltanu či nosohltanu. Zajímavá je jistě další studie, která popisuje testování vodného roztoku čerstvých poupat jasmínu na vliv plodnosti potkaních samic mechanismem mírného efektu na snížení sérových hladin progesteronu.

Několik zdrojů vypovídá o schopnosti antioxidačních látek obsažených v jasmínu v kombinaci s pravidelným cvičením a dietním režimem s pozitivními výsledky na urychlení metabolismu při spalování tuků, redukci hmotnosti a podpoře imunitního systému. Tradiční lidová medicína se opírá o fakt, že obsahové látky vykazující protizánětlivý účinek extraktu z jasmínu přispívají k potlačení otoků, ke snížení nežádoucí okysličení tkáně a možném využití těchto látek při artritických zánětech a bolestech kloubů.

Tradiční čínská medicína doporučuje jasmínový extrakt obecně k podpoře zdravého zažívání, udržení zdravého prostředí žaludku a předcházení gastrointestinálním typům rakoviny přes mechanismus stimulace nitrobuněčných enzymů a antioxidantů, jejichž účinek by se neměl ani tak sčítat jako spíše potencovat. Jako druhotný pomocník hlavního léčiva se ve stejném léčitelství aplikuje k efektivnější regulaci diabetu. Lidová léčba používá jasmín také jako antibiotikum, jako prostředek na hubnutí a podporu v boji proti rakovině nebo diabetu. Cukrovka je velmi závažné onemocnění a jasmín se jeví jako prospěšný pomocník při prevenci nebo léčbě v kombinaci s léčivy.

Účinné látky

Jedny z nejvýznamnějších obsahových látek v jasmínu jsou polyfenolické katechiny, které vykazují antioxidační efekt. Co se týče obsahového rozpětí esenciálního oleje, analyzační studie se velice liší. Shodují se v celkovém počtu, jehož odhad kolísá mezi 85-115 obsahovými složkami, nicméně hlavními chemickými komponenty jsou zvláště benzylacetát, citronellol, linalool, benzyl alkohol, geraniol, geranial, cis-jasmon, metyl anthranilát, indolové deriváty a v menším množství také kresoly, farnesol, hexenyl benzoát, eugenol, isohytol, phytol, nerol, nerolidol, ceosol, benzoová kyselina a benzaldehyd a terpineol.

Tradiční dávkování

Tradiční dávkovací poměr vody ku sušené bylině při konzumaci jasmínu je 1:50 dílů nebo se doporučuje 1-3 lžičky sušeného květu louhovat zhruba ve 300-500 ml ne 100°C vody. Pokud popíjíme směs jasmínu se zeleným čajem, vhodná teplota vody je kolem 75-80°C. Některé zdroje zabývající se problematikou popíjení čaje doporučují zalít směs nejdříve do 1/3 nádoby a poté 2-3x znovu dolít, přičemž doba louhování je dle potřeby konzumenta 1-3 minuty. Po slití se před popíjením doporučuje co nejdéle vychutnávat vůni, značně to podpoří chuťový zážitek.



Pěstování

Aby se dosáhlo vhodné vůně květů jasmínu, pro pěstování by se mělo vybrat nejlépe teplé prostředí plné sluníčka a částečného přístřešku, ale umí si poradit v částečném stínu a chladnějšími podmínkami, pokud je půda mírně vlhká, ale dobře zavodněná. V létě je třeba jasmín řádně zalévat a přihnojovat. Jasmín vyžaduje půdu jílovitou, písčitou a humusovitou. Ph půdy může být mírně kyselá, zásaditá a také neutrální. V létě vystačí běžná teplota, v zimě okolo 8-10°C, ne však pod 6°C.

Rozsévání se provádí v létě vrstvením dřevnatých nebo stonkových řízků. Jasmín se může přesazovat v březnu, mladé rostlinky by se měly přesadit každý rok, starší až po dvou nebo po třech letech. Výborně se jasmínu daří na východních oknech. Dnes je pěstován ve vysokých nadmořských výškách, přičemž nejvýznamnější oblastí pěstování je čínská provincie Fujian, další jsou Jiangsu, Jiangxi, Zhejiang, Hunan a dalším významným producentem je Vietnam.

Copyright © 2017 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb