Nevíte si rady? Pomůžeme vám s výběrem i s objednávkou po telefonu:
+420 607 785 085
( po – pá: 8:00 – 16:00 )
0
0

Váš košík

Váš nákupní košík je prázdný
0 Váš košík

Jahodník - Fragaria

Český botanický název: Jahodník obecný
Běžný název: Jahodník, jahodník zahradní, jahoda, jahoda obyčajná, strawberry, fragaria, fraise, draise de bois, faise, fraisier vert, fresa, potentilla, fragola, Wald-Erdbeere, jordbaer, morango, amorodo, morogo, morodo, sivi, fresa salvaje, frutilla silvestre, yabani cilek, dag cilegi, šumska jagoda, jagoda, paprastoji žemuogé, erdei szamóca, szamóca, foldi eper, bosaardbei, ahomansikka, metsamansikka, poziomka pospolita, czerwona jagoda, koziomka, smultron
Latinský název: Fragaria vesca
Rozšíření: Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika
Jeden z nejoblíbenějších plodů na světě.

Botanický popis rostliny

Jahodník je 5-20 cm vysoká trvalá bylina se střídavými trojčetnými střídavými nebo pětičetnými listy. Jahodník má jednoduchý nebo větvený podzemní oddenek, pomocí něhož se rostlina může vegetativně rozmnožovat. Květy jahodníku jsou pětičetné, pravidelné a oboupohlavné v okolíkových vrcholcích. Korunní lístky jsou bílé, nažloutlé a delší než kalich. Jahodník kvete od května v období takřka celého léta, přičemž jahody průběžně dozrávají. Plodem je drobná nažka (drobná semínka), jelikož nepravý plod je souplodí, rostoucí na zdužnatělém, zbytnělém květním lůžku.

Původ a rozšíření

Rostlina je nejvíce rozšířena v mírném a subtropickém pásmu severní polokoule, ale dnes je rostlina rozšířena i v jižní polokouli, konkrétně v Jižní Americe. Jahodník obvykle zplaňuje na spíše osluněných místech v lesích, na pasekách, loukách a na mezích.

Využití

Archeologické nálezy naznačují, že jahody byly konzumovány již v době kamenné. Nejvíce zachovalých historických záznamů pochází z doby antického Říma. Do podvědomí běžných lidí se jahody dostaly až v pozdním středověku, kdy byly jahody po celé Evropě běžně pěstovány klášterními mnichy. Do té doby byly jahody považovány za ovoce králů či šlechty.

Dnešní zahradní jahody vznikly křížením několika druhů samostatných druhů jahod, které byly dovezeny v 17. století francouzskými korzáry ze všech koutů světa (převážně z Ameriky). Za vznik dnešního jahodníku můžeme děkovat zahradníkovi jménem Antoino Duchesne, který křížil navzájem zmíněné jahodníky. Na území České republiky se ve větší míře začal jahodník pěstovat v 19. století ve středních Čechách v okolí Benešova.

Jahody lze konzumovat syrové nebo po tepelné úpravě. Může být součástí náplně ovocných knedlíků, cukrářských výrobků (koláče, dorty, bublanina, buchty,...), zavařují se do kompotů nebo zavařenin, použít k výrobě moštu, jogurtů nebo se konzumují se šlehačkou. Samotné jahody se mohou používat jako dekorace. Jahodové aroma je oblíbená u žvýkaček, bonbonů, sušenek, čokolád, ale také hygienických pomůcek a drogeristického nebo kosmetického zboží.

Oproti ostatním plodům mají jahody nízký podíl sacharidů. Konzumace jahod má navíc mít příznivý účinek na syntézu testosteronu, který může pozitivně ovlivňovat tvorbu a aktivitu spermií. Některé obsahové látky jsou schopny zvyšovat krevní cirkulaci v menších cévách - i v pohlavních orgánech. Tyto efekty podporují efekt, že jahody byly konzumovány jako afrodiziaka k podpoře sexuálního apetitu.

Pilotní práce u lidských pacientů se zabývají širší potenciální působností jahody v pojetí lidského zdraví. Některé obsahové složky jahody (i když ve větší koncentraci) měly určitý pozitivní efekt při redukci symptomů nachlazení a horečky u dospělých pacientů. Jedna menší práce popsala klinicky přínosný efekt některých látek při nočním pocení. Obsahové látky jahodníku obecného jsou schopny podporovat metabolismus, vylučují a dokáží zabraňovat vzniku močových a žlučových kamenů. Jiné látky jahodníku snižují symptomy nachlazení a podporují kardiovaskulární soustavu.

Kyselina ellagová, obsažená také v plodu jahodníku obecného, byla testována v mnohým pracech pro své potenciální léčivé využití při mnoha indikacích. Kyselina ellagová se na buněčných linií několika typů rakovinných buněk prokázala v patřičné koncentraci jako látka schopna zastavit růst nebo zabít škodné buňky. Organické kyseliny v patřičné koncentraci dokáží zabraňovat růstu rakovinných buněk. Stejná látka má potenciál zastavit průjmová onemocnění a pomoct ustálit střevní peristaltiku jako adstringens.

V dřívějších dobách se jahody konzumovaly v určitém množství k podpoře pálení tuků a k zajištění krásné, štíhlé postavy. Již z historii pochází představa, že srdíčkový tvar plodu jahody zřejmě prospívá srdci a dobré siluetě. Moderní medicína poukazuje na fakt, že některé obsahové látky jahody mohou u zvířat pomáhat zvyšovat HDL cholesterol, mírně snížit krevní tlak a ochraňovat kardiovaskulární soustavu. Další obsahové látky prokázaly v animálních studiích schopnost snižovat úzkostlivé stavy a snížit tělesnou váhu.

Dosud vyšlo několik studií zabývajících se užitím vitaminu C před vznikem nebo již po vypuknutí věkem podmíněné makulární degenerace. Obsahové látky jahod by měly prospívat v prevenci katarakty, což může vést až ke slepotě v pokročilém věku. Naše oči potřebují vitamin C a další antioxidanty při ochraně před UV zářením, které může poškozovat bílkovinné útvary v našich čočkách. Obsahové látky jahod navíc posilují rohovku a sítnici oka.

Výzkumníci z Karolinska Institutet ve Stockholmu popsali, že vitamin C získaný z volně prodejných přípravků může být spojen s výskytem šedého zákalu u žen nad 65 let (pozorováno zvýšené riziko o 38%!). Zajímavé je, že pozorovali opačný problém u vitaminu C získaného ze zeleniny a ovoce. Závěr zní, že vitamin C je nejen bezpečný, ale účinný, nicméně volně dostupné přípravky obsahující vitamin C mohou obsahovat pomocné látky, které tomuto stavu nemusí prospívat.

Studie provedená v roce 2010 pod záštitou UCLA dokonce deklaruje, že obsažený vitamin C v jahodách má po pravidelné konzumaci po několika týdnech vysokou biodostupnost, čímž naznačují, že se obsahové látky dokáží ve zvýšeném množství dostat do systémového oběhu a terapeuticky účinkovat.

Existují rozdílná tvrzení, která dosud potřebují verifikaci a upřesnění, lze však říci, že vitamin C může mít určitý pozitivní vliv a přitom neškodí. Schopnost bojovat s volnými radikály, záněty a možno i s rakovinnými buňkami přispívají k zařazení obsahových látek jahod jako "imunomodulačních". Je pravdou, že stimulují imunitní systém a pomáhají v boji s celou řadou nemocí a patogenů.

Vitamin C obsažený v jahodách také pomáhá v syntéze kolagenu, který udržuje kožní elasticitu a odolnost. S věkem se pomalu vytrácí kolagen obsažený v pokožce a pravidelná konzumace jahod by mohla přispět ke zdravější a na pohled mladší kůži. Výzkumníci z Univerzity v Hallym (Jižní Korea) tvrdí, že ellagová kyselina viditelně zabraňuje kolagenové destrukci a zánětlivé odpovědi, což jsou 2 významné faktory při vzniku a rozvoji vrásek u lidské pokožky po častém vystavení škodlivého UV-B záření.

Studie provedená na Harvardské fakultě veřejného zdraví popsala, že ženy užívající 16 a více jahod týdně mají průměrně o 14% sníženou pravděpodobnost na snížených plasmatických koncentrací C reaktivního proteinu, nespecifickém indikátoru o zánětlivých procesech v organismu.

Stravitelná vláknina, obsažená v jahodách, snižují nepříjemné symptomy u zácpy a diverticulitidy, zánětlivého onemocnění střev, které trápí více něž 50% lidí nad 60 let věku. Zmíněná vláknina pomáhá snižovat hladiny plasmatické glukózy u diabetiků i zdravých lidí (různými mechanismy, zvláště ovlivněním absorpce), a proto mohou být v rozumné míře jahody konzumovány při diabetu.

Folát je vitamín z řady B-komplexu, který je vhodný a doporučovaný pro ženy snažící se počít anebo u těhotných žen pro optimální růst a vývoj plodu. Obsahový folát v jahodách by měl pomáhat zvláště při raných fázích těhotenství během vývoje centrální nervové soustavy, lebky a míchy plodu a zabraňuje vzniku některých vývojových vad.

Lidová medicína

Lidová medicína doporučuje podávat čerstvé, zralé a neslazené jahody k doplnění stávající terapie při cukrovce 2. typu, při chudokrevnosti, revmatismu, k pročištění krve a při překyselení žaludku. Léčitelé prosazují jahody a další byliny v kombinaci proti žlučovým, močovým a ledvinovým kamenům. Jahody se smetanou se doporučují na posílení srdce a nervů, při nedostatku vitamínu C a samozřejmě jako výtečná pochoutka, která všechny potěší.

V evropské lidové medicíně se jahody používaly k retenci moči, ke stimulaci metabolismu a trávení těžkého jídla a k předcházení bolestivé menstruace. Vysoká koncentrace vitaminu C a rozmanitému spektru obsahových polyfenolických látek lze jahody označit za zdroj antioxidačních látek, které zabraňují onemocnění kůže, zubů, kostí, zánětů kloubů (i arthritid!) a krevních cév.

Limity

Je důležité zmínit, že na jahody mohou být alergie. Nejčastěji se projeví již v dětském věku, kdy se dítě může po konzumaci jahod osypat (není zmíněné množství). Nejčastější projevy alergie na jahody jsou tedy ústní alergický syndrom a kopřivka, v literatuře je zmíněn pouze jediný případ anafylaktické reakce (ke znalosti autora textu).

Účinné látky

Jahody jsou bohatým zdrojem vitaminu C (dokáže konkurovat i citrusovým plodům), kde obsahuje 40-95 mg na 100 g plodů takřka bez kalorií. Dále jsou obsažené vitamin A, E, B6, B1, B2, B3, B12, D, beta karoten, organické kyseliny (citronová, salicylová, šťavelová, jablečná a ellagová), které jsou zodpovědné za typickou vůni a chuť plodů.

Asi 87% plodů je zastoupeno vodou, dále je přítomná stravitelná vláknina a minerální látky (zinek, draslík, hořčík, železo, síra, vápník, ale také nezvyklý bor, fluor, kobalt nebo molybden).V malém množství obsahují jahody bílkoviny, tuky, mastné kyseliny, cholesterol,

Tradiční dávkování

Nejsou k dostání informace ohledně správného nebo doporučeného dávkovacího režimu konzumace jahod. V rámci zdravého rozumu - s přihlédnutím k možné alergii - lze jahody konzumovat dle libosti, chuti a potřeb. Lidová tradice užívání listů jahodníku nebo jeho plodů doporučuje nalačno ráno nebo večer, pravidelně.

Pěstování

Sběr plodů jahodníku by měl nejlépe probíhat ručně v dopoledních hodinách (plody by měly být suché a lehce podchlazené) od června až do července. Zralé jahody mají svěží, sytou červenou barvu, nezralé jsou zelené, nažloutlé a přezrálé bývají až tmavěčervené a na dotek znatelně měkké. Kvůli delší trvanlivosti a výdrži plodů jahodníku by se po utržení měly skladovat v lednici nebo v chladné místnosti.

Většina jahod přítomných v obchodech pocházejí z plantážích rozesetých po celém světě, přičemž mezi největší světové pěstitele jahod lze zařadit USA, Rusko, Polsko, Japonsko, Itálii, Francii, Španělsko a další. Každoroční produkce jahod dosahuje až milióny tun, přece jen se jedná o významnou exportní komoditu.