Hořčice - Sinapis

Český botanický název: Brukev černá (syn hořčice černá) a hořčice setá
Běžný název: Brukev, hořčice, marathi, Kali Mohari, black mustard, hořčice bílá, bělohořčice setá, black moutarde, graine de moutarde noire, huile de moutarde noire, mostaza negra, sénevé, sarshap, Bai Jie Zi, Farine de moutarde blanche, mostaza blanca, Weibe Senfsamen, yellow mustard
Latinský název: Brassica nigra, Sinapis alba
Rozšíření: Afrika, Asie, Austrálie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Hořčice - Sinapis

Italské přísloví říká "Polibek bez kníru je jako biftek bez hořčice", naše přísloví je "Život bez hořčice je jako láska bez polibků".

Botanický popis rostliny

Hořčice černá a bílá jsou jednoleté byliny rostoucí do výšky až 2.5 m. Lodyha brukve je ve spodní části chlupatá, je silně větvená a vyrůstá z tenkého kořene. Jednotlivé větvičky brukve jsou dlouhé, široce rozevřené a ohebné. Přízemní listy jsou řapíkaté, kopinaté nebo vejčité, párované, široké asi 5 cm a dlouhé asi 15 cm. Výše postavené listy jsou celokrajné, užší a menší než přízemní a přisedlé. Oboupohlavné světložluté květy s asi 5 mm dlouhými kališními lístky vytvářejí vrcholová nebo úžlabní hroznovitá květenství, která se objevují od června do srpna. Plodem je dvoudílná, zploštělá, čtyřhranná a asi 2 mm široká šešule rostoucí vzpřímeně přitisklá k plodenství. Uvnitř plodu jsou 4-8 kulovitých, asi 1 mm velkých semen s mřížovaným osemením dozrávajících od července do září. Hořčice setá je od bílé odlišná převážně pilovitou čepelí listů a tmavohnědými semeny.

Původ a rozšíření

Celý druh brassica pochází původem ze Středomoří (část jižní Evropy), odkud se přirozenou aktivitou roznesl takřka na celé území Evropy (kromě nejsevernějších částí) a Afriky. Druhotně byla rostlina dovezena do západní a potažmo celé Asie, Ameriky a Austrálie. Už od starověku se hořčice pěstovala na území dnešního Německa, Francie, Ruska a v dalších zemích, kde dnes i roste divoce. Na území České republiky se v historii hořčice černá značně pěstovala, dnes se již nezpracovává. Aktuálně je hořčice černá klasifikována jako zdomácnělá rostlina, přičemž v teplejších oblastech (kde se šíří rapidněji) je považována za plevel.

Využití

Z hořčičných semen se pro potravinářské účely připravuje a postupně vyrábí všemi známá potravinová hořčice (smísením s vodou, octem, solí, atd...). Pokrmová hořčice se může připravovat z bílé i černé hořčice, nicméně bílá hořčice si zachovává déle ostrou příchuť. Zezačátku mírně palčivá, pálivá a olejnatá chuť, poté velice příjemná, která se s mnoha jídly perfektně doplňuje. Hořčice navíc stimuluje apetit a tvorbu žlučových kyselin - jako doplněk potravy naprosto vhodné.

Už z historie se zevně obklady z hořčičného semínka aplikovala na hruď při kašli, nachlazení a k úlevě od zánětlivých chorob při revmatismu, dně, ischiasu, nateklých kloubech, arthritických bolestech, při osteoarthritidě, lumbagu, bolestech krku a kloubů. Při bolestech dolní částí zad, ztuhlého krku a ochablosti svalů se přikládají lidové "hořčičné náplasti", které obsahují rozemletá a nadrcená hořčičná semena. Obsahové látky uvolňují svaly a působí proti bolesti. Koupele s hořčičným práškem se doporučují při nachlazení, zánětech dýchacích cest a hlavních nebo vedlejších dutin, při asthmatu a migréně. Obsahové látky semen hořčice lokálně dráždí a podporují prokrvení tkáně.

Jedna studie se snažila najít spojitost mezi nadprůměrně vysokou spotřebou hořčičných semen v japonské populaci a jejich vysokou očekávanou délkou života (největší na světě!). Ukázalo se, že hořčičná semena obsahují velké množství silných antioxidantů. Obsahové látky hořčice byly schopny zhášet "explozi" oxidovaných LDL molekul makrofágů v dýchacím a trávicím traktu, čímř došlo k in vitro zabránění rozvoje buněčné linie rakoviny tlustého střeva. Zároveň proběhlo k prevenci růstu a indukci apoptické smrti stejného kmene buněk. Obsahové látky hořčice byly schopny in vivo snížit plasmatické hladiny produktů lipidové peroxidace a společně s dietou nastartovaly aktivitu několika antioxidačních enzymatických systémů (superoxid dismutáza, kataláza, GSH-peroxidáza,...). Obsahové flavonoidy, karotenoidy a vitamíny C a E jsou silné antioxidanty zachovávající pospolitost membrán sliznic a pokožky.

Další studie extrahovala a identifikovala 14 látek v esenciálním oleji semen hořčice a testovala jejich širokospektrý antimikrobiální účinek. Společně se zesíťovací látkou (genipin) byla vytvořena enkapsulační matrix s komplexem koacervačních mikrotobolek a tato forma prokázala určitý inhibiční potenciál proti růstu některých druhů bakterií. Obsahové látky hořčice se používají jako přírodní konzervanty a jejich antimikrobní účinek může souviset s urychlením syntézy trávicích enzymů v dutině ústní, které rozrušují stavbu a funkci patogenních bakterií v trávicím traktu.

Vysoký obsah pyridoxinu zvyšuje a podporuje enzymatické procesy v rámci regulace metabolismu a podporují centrální funkce nervového systému (zlepšená kognice, zlepšení paměti, zvýšené prokrvení mozkového kortexu). Obsažený niacin má prokázaný hypolipidemický účinek snížením koncentrací cholesterolu a triglyceridů. In vitro studie se však zaměřují pouze na jednotlivé konkrétní obsahové látky hořčice, nezaměřují se na celek.

Homeopatie

Jako homeopatikum se hořčičné semínko doporučuje na opary, koliky, bolesti zubů a neurologické potíže. Preventivně má působit proti rakovině

Lidová medicína

V rámci lidové medicíny se bylinná droga používá již od dávných dob. Nejčastější léčebnou formou jsou obklady k zevní aplikaci k podpoře prokrvení dýchacích cest i ledvin. Podává se proto při zánětech pohrudnice, akutních katarech dýchací soustavy nebo při zánětech kloubního aparátu (revmatismus). Vnitřně se konzumuje při trávicích potížích . V lidové léčbě se uchytilo použití vnitřně k prevenci infekčních chorob, ke zvýšení diurézy při retenci moči nebo při edémech, ke zvýšení apetitu a ke zlepšení trávení. Zvýšené množství nadrcených hořčičných semen má projímavé účinky stimulací střevní stěny. V ayurvédské medicíně se hořčice aplikuje na kůži ke zmírnění bolesti svalů, při revmatismu a dokonce se podává na pokožku hlavy ke stimulaci růstu vlasů.

Účinné látky

Semena brukve černé obsahuje na 100 g zhruba 469 kcal energetické hodnoty. Semena obsahují asi 40% karbohydrátů s převahou vlákniny, do 10% vody, asi 30% tuků s významným podílem mononenasycených mastných kyselin, kolem 25% proteinů, dále vitamin A, thiamin, riboflavin, niacin, pyridoxin, folát, cyanokobalamin, kyselina askorbová, tokoferol, vitamín K a minerály (vápník, železo, sodík, draslík, fosfor, hořčík, zinek). Hořčičné silice obsahují těkavý olej, který vznikl štěpením glykosidů sinigrinu a sinalbinu, které nesou významné terapeutické a farmakologické vlastnosti části bylinné drogy. Další obsahová složka allyl isothiocyanát, která vykazuje také farmakologickou aktivitu. Aminokyseliny byly hmotnostní spektrometrií identifikovány následující; glutamin, cystein, prolin, kyselina glutamová a proteiny navázané s calciem.

Tradiční dávkování

Hořčičká silice se doporučuje aplikovat pouze v malé míře po snesitelnou dobu (odhad cca 10-15 minut) na postižené plochy. Hořčičné těsto se podává ve formě obkladu rozetřených hořčičných semen na plátně. Hořčičný papír/náplast se podává opět ve formě obkladu připraveného namáčením běžné náplasti ve výluhu z hořčičných semen. Tinktura se připravuje smísením několika gramů semínek s cca 50 ml 60% lihu a ponechá macerovat. Po několika dnech se slije a používá k vnějšímu užívání.



Pěstování

Oba druhy hořčice dávají přednost slunným nebo mírně zastíněným lokalitám s vlhkou, bohatou a propustnou nebo písčitou půdou. Nejvíce se rostlině daří v půdě s dostatečným obsahem humusu a dusíku. Klasickým místem výskytu hořčice jsou břehy vodních toků nebo nádrží, rumoviště, železniční nebo stavební náspy, mokřady nebo při okrajích cest, stezek a silnic. Samotné pěstování rostlin není nijak náročné, oba druhy hořčice si vystačí s relativně malou koncentrací živin, potřebují však teplé a suché podnebí bez vlhka, lehkou půdu s přídavkem nejlépe dusíkatých (chilský ledek, síran amonný) nebo fosforečných látek. Rozmnožování rostliny se provádí prostým vyséváním semen v březnu. Sklizeň hořčice bílé probíhá ve chvíli, kdy jsou tobolky hnědé a semena získávají žlutou barvu. Semena se z rostliny vymlátí, poté se dosušují a skladují. Sklizeň hořčice černé je složitější tím, že se tobolky otevírají snáz a objevuje se riziko ztrát při špatné nebo špatně načasované manipulaci.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>