Tradiční bylina z jižní Afriky vhodná při chřipce a nachlazení pro děti, těhotné a kojící.
Botanický popis rostliny
Honeybush je malý (asi 1 metr velký), drobný keř, který se dá lehce přehlédnout, pokud zrovna nekvete. Keřík má formu dřevnatého, velice větveného a nažloutlého stonku. Lístky jsou drobné, zelené, které mají tvar jehliček. Honeybush kvete na jaře světle žlutými, velice aromatickými květy. Hnědá semena jsou uložena v menších luscích, které zráním pomalu hnědnou. Když semena zrají, lusky vysychají a rozevírají se během několika týdnů.
Původ a rozšíření
Rostlina je endemická ve specifických horských oblastech Jižní Afriky, nikde jinde ve světě se zatím keřík nepodařilo vypěstovat. Jeho velký rozruch kolem medového keře spoutala vlna lidí podporující alternativní terapeutické přístupy vůči jejich zdravotním obtížím. Sice byla dosud vyšlechtěna jedna odrůda vypěstovaná mimo oblast jižní Afriky, stejně pochází většina honeybushe právě ze své původní domoviny.
Využití
Použití a obliba honeybushe je již známa po staletí domorodými kmeny, které nálev využívaly při nachlazení nebo chřipkách. Stejně jako roiboos se honeybush dostal do podvědomí západní civilizace díky výzkumné práci švédského botanika Carla Thunberga, který obě rostliny popsal kolem roku 1772 při svých cestách jižní Afrikou, ačkoliv již první záznamy pocházejí z počátku 18. století, z roku 1705. Brzy se honeybush setkává s oblibou veřejnosti západní civilizaci a honeybush již není pouhým domácím nápojem domorodých kmenů, ale je součástí čajových dýchánků západních osadníků v tomto regionu. Kolem 30. let dalšího století se honeybush setkává s blahodárným terapeutickým popisem na lidský organismus a za dalších cca 50 let se rozšiřuje po starém kontinentě.
Nálev z byliny má výraznou vůni medu a květin s jemnou chutí. Honeybush obsahuje velké množství minerálních látek a antioxidantů, které se velice hodí k remineralizaci lidského těla, při virózách nebo nachlazení. Kmenoví léčitelé používali již generace honeybush při nachlazení, chřipce a po jídle na podporu trávení. V lidové medicíně v tamějším prostředí nesahali často po honeybushi pro jeho velký obsah fluoru a vápníku, ale spíše pro svůj úlevový charakter při chřipce a nachlazení a jeho silné aroma bylo bráno spíše jako výhoda navíc..
Zdá se, že koncentrované obsahové látky účinkují proti virům, plísním a bakteriím. V dnešní době je stále honeybush v lidové medicíně doporučován jako výborný prostředek proti zánětům horních cest dýchacích a proti různým virózám. Doporučují to právě léčitelé jako výbornou alternativní cestu kvůli absenci tělu zatěžujících látek. Listy z honeybushe obsahují navíc velké množství antioxidantů, které jsou schopny potlačit zánět, otok a tím také příčinu bolesti, dokáží také posilovat imunitu a obsahové polyfenoly účinkují mírně antisepticky, antibakteriálně a podporují funkci bílých krvinek.
Jehličnaté lístky honeybushe totiž obsahují významnou látku nazvanou pinitol, který společně s pinenem bývá součástí mnoha přírodních léčivých přípravků proti kašli (většinou ve formě sirupu). Pinitol v patřičné dávce a pomocí vhodné formy usnadňuje vykašlávání, rozpouští hlen a bývá obsažen v adekvátní koncentraci, u kterých bývá velice nízké riziko nežádoucích účinků.
Oproti klasickému čaji z rostliny Camellia sinensis obsahuje honeybush podobné látky, avšak liší se (stejně jako roiboos) tím, že neobsahuje třísloviny, ani kofein, a proto je nejlepší volbou pro těhotné, kojící ženy, děti a pacienty mající problémy s kardiovaskulárním systémem a ledvinami. Vysvětluje se tím, proč je honeybush tak oblíben v Japonsku zvláště u školních dětí, které ho mohou pít bez omezení v jakémkoliv množství kdykoliv během dne. Dalším důvodem, proč právě zvolit honeybush pro děti, je obsah fluoru a vápníku, tedy minerálů vhodných pro zdravý růst kostí a zubů. Navíc obsahuje honeybush určitou koncentraci železa, které se dá využít k jeho doplnění při těhotenství nebo kojení.
Honeybush se dá popíjet při nechutenství - je takto doporučován pro děti. Lze jej dlouhodobě užívat při potížích trávicí soustavy, zvláště pokud trpí vředovými chorobami a bolestmi žaludku. Obsahové látky honeybushe vykazují v optimální dávce mírné protizánětlivé účinky, mohou být proto užívány při zánětlivém onemocnění trávicího traktu. Honeybush je již stovky let v tradičním pojetí vnímána jako vhodná léčebná pomůcky při bolení břicha, při chronických bolestech žaludku, křečích a nepříjemném pocitu při trávení při zachování minimálního rizika z nežádoucích účinků.
Existují recepty popisující využití studeného honeybushe s mlékem při zažívacích potíží u dětí a kojeneckých kolik v různých poměrech. Rozbouřený žaludek se u obyvatel jižní Afriky zklidňuje mírným povařením lístků honeybushe v čerstvém mléce. Lidová medicína vzpomíná na lístky honeybushe při potížích s nadýmáním, při zácpě u starších lidí, u menstruačních bolestí a může být skvělou variantou bez pomoci léků.
Obecně se o účinných látkách honeybushe soudí, že pomáhají u pacientů mírně snižovat zvýšený krevní tlak a mírně redukovat koncentraci cukru v plasmě. K tomu nahrává fakt, že honeybush sám o sobě je velmi sladký a k pití není potřeba více sladit. Dá se touto cestou snížit příjem sacharidů a zároveň však popíjet sladce chutnající nápoj s blahodárnými účinky. Zdá se také, že určitá koncentrace pinitolu zvyšuje efektivitu inzulinu a je tedy možno užívat při zvýšeném cukru nebo cukrovce, tento vědecký předpoklad se však musí dostatečně prokázat.
V lidové medicíně se dále doporučuje s pozitivním efektem na aktivitu centrální nervové soustavy, osvědčuje se při menstruačním a premenstruačním syndromu (zmírňuje také menstruační křeče), při klimakteriu nebo k úpravě menstruačního cyklu. Léčitelé doporučují honeybush při vyšších hodnotách arteriálního tlaku, ke zmírnění symptomů kožních nemocí a ekzémů. V poslední době se ukazují zprávy o testování obsahových látek honeybushe a jeho možného využití při kožních potížích souvisejících buďto s nadměrným vystavením slunci, zánětlivými chorobami nebo stárnutím pokožky. Blahodárné účinky se již pomalu začínají popisovat u osob trpících akné, ekzémy i záněty. Zdá se, že se dostavuje zmírňující (úlevový) efekt u akutních potíží a u chronických potíží se zvyšuje odolnost kůže zvláště proti UV záření a tvorbě vrásek.
Je vhodné se ještě vrátit k účinku proti vysokému krevnímu tlaku. Obsahové látky honeybushe, konkrétně se jedná o isoflavony, flavony a flavonoidy, účinkují jako silné antioxidanty mající za úkol neutralizovat negativní účinek škodlivých radikálů. Tímto efektem se navíc popisuje potenciál proti rakovině, nicméně efekt vůči kornatění tepen je již prokázán. Radikály totiž nasedají na endotel cév, nabalují na sebe cholesterol a další mineralizující látky, čímž se zvyšuje kornatění tepen a zvyšuje se riziko rozvoje aterosklerózy. Obsahové xantiny v patřičné dávce a koncentraci snižují krevní lipidy, upravují mírně srážlivost krve a společně s adekvátním pohybem a životosprávou mírně snižují pravděpodobnost rizika zvýšeného krevního tlaku.
Účinné látky
Honeybush neobsahuje polyfenoly (taniny) ani kofein. Další obsahové látky jsou již podobné čaji, jedná se hlavně o flavonoidy, flavony a isoflavony. Jedna ze složek je aromatická kyselina skořicová, poté alfa-terpineol a fenylethyl alkohol. Dalšími látkami jsou koumestan, xanthonoid, mangiferin, isomangiferin, luteolin 7-rutinosid, luteolin, eriotricin, scolymosid, iriflophenon-3-C-beta-glukosid, hesperidin, hesperidin a diosmin a jejich různé deriváty. Antioxidačně působí také vitamin C. Minerální obsahové složky jsou vápník, fluor a železo. Honeybush obsahuje velkou plejádu polysacharidů.
Tradiční dávkování
Honeybush je vcelku náročný na skladování, protože abychom si pochutnali na čerstvém a aromatickém nálevu, je třeba dodržet několik rad a ohlídat si přinejmenším volbu nádoby ke skladování. Ví se, že tolik nezáleží na volbě materiálu nádoby jako spíše jeho dostatečná schopnost nepustit vzdušný kyslík, vlhkost a samozřejmě slunečních paprsků. Pokud se člověk postará o tyto 3 základní aspekty, přispěje k udržení výborné vůně a chuti honeybushe po delší dobu než bez těchto opatření.
K 1 lžičce sušeného čaje se přidá asi 200 vroucí vody a nechá se louhovat po dobu asi 5 minut. Nálev se přecedí, mírně ochutná a případně dochutí medem, mlékem, juicem, citronem nebo cukrem. Jiné zdroje popisují optimální dávku jedné plné lžíce honeybushe s 1 litrem vroucí vody, který se nechá louhovat alespoň 15 minut. Pokud dotyčný zvolí keramiku, může nechat louhovat kratší dobu, nikdy však kratší než 10 minut. Pokud je preferována plnější chuť a intenzivnější vůně, je možno nechat směs během louhování po určitou dobu vařit na sporáku a rozhodnout se vše scedit dle své potřeby.
