Nejznámější a nejvíce skloňovaná léčivá houba na světě!
Botanický popis rostliny
Hlíva ústřičná je jedlá houba s kloboukem barvou a tvarem připomínající ústřice, z čehož vychází její jméno. Klobouky hlívy mohou být až 35 cm široké, jsou vějířovité, v mládí ploché, měkké až masité, hladké a bělavé. Mohou růst v trsech nebo vrstvách nad sebou a dosahovat až několik kilogramů hmotnosti. Třeň hlívy může být 4 cm dlouhý a 3 cm tlustý. Lupeny hlívy ústřičné jsou nízké, husté a zbarveny od bíla do šedé barvy. Dužnina houby je pružná, v mládí měkká, poté spíše tuhá, vláknitá, ve třeni mírně korkovatá, bílá až šedává a šťavnatá, chuť je mírně nasládlá a vůně silně houbovitá, chorošová.
Původ a rozšíření
Hlíva ústřičná se objevuje na živých nebo odumřelých kmenech a pařezech listnatých stromů (převážně na bucích, břízách, topolech, ořešácích,...) nebo výjimečně na jehličnatých stromech v druhotných smíšených lesích, v parcích nebo stromořadí. Hlíva roste v nezvápněných půdách, na chudých a mírně kyselých podkladech takřka po celém světě, nejvíce v mírném pásu nebo v lesích subtropického podnebí. Hlíva ústřičná se vyskytuje v trsech nebo střechovitě nad sebou.
Využití
Hlíva ústřičná je chutná a velmi oblíbená houba nejen u klasických houbařů navštěvujících les několikrát do měsíce. Místem častého využití čerstvé nebo sušené hlívy ústřičné se nachází v kuchyni do hotových jídel, polévek, omáček nebo samostatně. Hlíva ústřičná se může nakládat do octa s dalšími přísadami nebo sušit, udit, nelze ji smažit. Existují recepty s hlívovým gulášem. Ve východní Evropě se hlíva ústřičná nechá zkvasit a podává se jako kysané zelí. V japonské, korejské a čínské kuchyni se hlíva podává jako delikatesa. Bývá součástí omáček spolu se sójovou omáčkou nebo se podává do polévek. Hlíva je velice populární v indické gastronomii, nejvíce se kultivuje a vaří v Kerale. Mnoho omáček a polévek je také populárních v Čechách a na Slovensku.
Hlíva ústřičná má také široké fytoterapeutické využití.
Obsažené látky
Hlíva ústřičná obsahuje velké množství vitamínů skupiny B, vitamín C, D a K. Nejvýznamnější obsahové látky a biologicky aktivní látky jsou polysacharidy včetně beta glukanů. Z nich nejvíce vyčnívá pleuran a vláknina. Dalšími zajímavými látkami obsaženými v hlívě ústřičné jsou aminokyseliny, enzymy, fenolické sloučeniny, flavonoidy, terpenoidy, aromatické sloučeniny a polynenasycené mastné kyseliny. Z minerálních látek lze vymezit vápník, fosfor, zinek, selen a železo.
