Botanický popis rostliny
Grapefruit je citrusový strom, obvykle rostoucí do výšky 5–6 metrů, vzácně až 13–15 metrů. Listy stromu jsou tmavě zelené, dlouhé až 150 mm, úzké a neopadávají.
Kmen, listy a květy stromu se velmi podobají pomerančovníku. Zralé ovoce je o něco delší a větší než největší pomeranč. Květy grapefruitu mají 5 okvětních lístků a jsou velké asi 5 cm. Plod, grapefruit, má žlutou slupku (exokarp) a v průměru 10–15 cm. Vnitřní dužina je dělená, a její barva může být od bílé a růžové až k červené. Plody se liší i sladkostí.
Původ a rozšíření
Grapefruit původně pochází z Barbadosu. Dnes se jedná o globálně rozšířenou plodinu s největšími producenty v Číně, Brazílii, Izraeli, Vietnamu, USA (Texas, Kalifornie, Florida), Turecku, Mexiku a ve Španělsku.
Využití
Grapefruit byl poprvé oficiálně objeven na ostrově Barbados v Karibském moři, odkud byl dále importován do Ameriky (na Floridu) Hrabětem Odet Philippem v roce 1823. Jedná se zřejmě o křížence jamajské odrůdy pomeranče (Citrus sinensis) a indonéského pomela (C. maxima). Grep se může pěstovat jen jako okrasná rostlina, jako ovoce je populární až od 19. století.
Grapefruit (nazývané zakázané ovoce) bylo poprvé zdokumentováno v roce 1750 velšským reverendem Griffithem Hughesem, který popsal vzorky v The Natural History of Barbados. V roce 1814 přírodovědec John Lunan publikoval termín grapefruit v popisu podobné jamajské citrusové rostliny. V roce 1830 dostala jamajská verze rostliny botanický název Citrus paradisi od botanika Jamese Macfadyena.
Na Kostarice se grapefruit vaří k odstranění jeho kyselosti. Stává se tímto způsobem sladkým a vyrábí se z něj dezert zvaný toronja rellena (plněný grapefruit). Na Haiti se grapefruit používá převážně pro jeho šťávu (jus de Chadèque), a také k výrobě džemu (confiture de Chadèque).
Detoxikace
Plody grepu obsahují velké množství vitaminů (zejména vitamin C), i když v menší míře než jiné plody. Velké množství vlákniny může pomoci regulovat trávení a tzv. detoxikovat trávicí trakt vychytáváním škodlivých částeček.
Kardiovaskulární systém
Vláknina má také v patřičné dávce příznivý vliv na hladinu cholesterolu i cukru v krvi, a ochraňuje cévní stěny. Studie z roku 2006 uveřejněné v časopise Journal of Agricultural and Food Chemistry popsala, že grapefruit snižuje hladinu cholesterolu až o 15,5 %.
Vědci zkoumali 57 pacientů s vysokým cholesterolem, kteří podstoupili bypass. Polovina pacientů po chirurgickém zákroku konzumovala pravidelně grapefruity, zatímco druhá ne. Ve skupině s grapefruitem došlo k výraznému snížení hladiny cholesterolu.
Podle studie American Heart Association, vyšší konzumace flavonoidů může snížit riziko ischemických mrtvic u žen. Riziko tohoto typu mrtvice bylo o 19 % nižší u pacientů užívajících citrusy.
Kombinace obsahových látek by obecně mohly přispět k prospěchu kardiovaskulárního systému.
Ovoce dokáže snížit hladinu triglyceridů, které obecně ucpávají tepny a zvyšují hladinu cholesterolu. Konzumace grepu je mimo jiné díky vysokému obsahu draslíku a naopak nízkému obsahu sodíku vhodná pro kardiaky a pacienty s vysokým krevním tlakem.
Další randomizovaná studie prospektivně vyhodnotila roli grapefruitu při snižování tělesné hmotnosti a krevního tlaku v podpoře zlepšení lipidového profilu u dospělých s nadváhou. Po dobu 6 týdnů užívala polovina pacientů čerstvý grep 3× denně s každým jídlem. Bylo zjištěno mírné snížení hmotnosti, systolického krevního tlaku a významné snížení celkového cholesterolu a lipoproteinů s nízkou hustotou.
Antioxidanty
Grapefruit obsahuje velké množství antioxidantů, přičemž největší množství je obsaženo v červených odrůdách. Právě tyto odrůdy mají vysoké množství karotenoidů a lykopenů. Obě tyto látky dodávají ovoci jeho barvu. Obecně karotenoidy mohou snížit riziko srdečních onemocnění.
Celkem třináct flavonoidů bylo kvantifikováno v extraktech z grapefruitových slupek s těmito schopnostmi. Naringin, isonaringin a další flavonoidy vykázaly silný cytoprotektivní účinek na buněčné linie neuroblastomu.
Specifické zdroje antioxidantů grepu (vitamin C a další) mohou pomoci v boji proti tvorbě volných radikálů, které podle odborníků vedou k rakovině. Malý grep může poskytnout asi 68,8 mg vitaminu C, přičemž doporučený příjem vitaminu C pro dospělé je 75 mg u žen a 90 mg u mužů denně. Malý grapefruit obsahuje 2 270 mikrogramů lykopenu, dalšího antioxidantu.
Jedna populační studie z roku 2016 zkoumala údaje u téměř 50 000 mužů. Autoři studie došli k závěru, že existuje souvislost mezi vysokou spotřebou rajčatové omáčky, která obsahuje lykopen, a nižším rizikem rakoviny prostaty. Lykopen je ve velké míře obsažen i v grepu.
Trávení
Grapefruit obsahuje vodu a vlákninu. Malý grapefruit o hmotnosti 200 g obsahuje až 182 g vody a 2,2 g vlákniny. Obě složky, voda i vláknina, mohou pomoci předcházet zácpě a podporují pravidelnost trávení a přispívají ke zdravému zažívacímu traktu.
Obecně by dospělí se měli zkonzumovat až 33,6 g vlákniny denně samozřejmě v závislosti na jejich věku a pohlaví. Také existují důkazy, že vysoký příjem vlákniny může pomoci předcházet rakovině tlustého střeva a konečníku.
Přírodní antibiotikum
Semínka grepu vykazují antibiotické vlastnosti. Extrakt ze semínek se tak stávají zajímavou prevencí před infekčními chorobami a kvasinkami. Extrakt z grepů pomáhá proti plísním, akné, oparům, a vyrážkám. U obsahových látek grapefruitu bylo pozorováno významné zvýšení hodnot antioxidačních látek.
Dieta
Výhodou ovoce je, že jeho hořkost pomáhá tlumit chuť na sladké. Grapefruit je navíc nízkokalorické ovoce pro pacienty, kteří potřebují snížit tělesnou hmotnost. Grapefruit také má nízký glykemický index a nezvyšuje tolik hladinu cukru v krvi.
Jedna studie z roku 2013 popsala grep jako prostředek významně snižující riziko diabetu druhého typu. Autoři zároveň vyzdvihnuli obsah naringinu.
Kosmetika
Grepové extrakty se v rámci kosmetiky používají k odstranění nečistot a posílení vrchní vrstvy pokožky. Extrakty z grapefruitu dodávají kůži jas a vitalitu. Jsou prospěšné pro pacienty s náchylností k lupům, akné, bakteriálním infekcím kůže a vyrážkám. Obsahový vitamin C dokáže stimulovat produkci kolagenu jakožto základního stavebního kamene kůže, který jí dodává plasticitu a elastičnost. Obsahový lykopen společně s dalšími látkami působí antioxidačně, což přináší své benefity i na kůži.
Grapefruitové obsahové látky vykazují výborné antiseptické a protizánětlivé vlastnosti, které působí blahodárně na kůži, čistí ji a dodá ji svěží nádech. Grapefruitová esence dodává produktům osvěžující a zajímavou nahořklou vůni.
Interakce s léčivy
Grapefruity obsahují furanokumariny, které ovlivňují metabolismus jater a zpracování mnoha léčiv. Konzumace grapefruitů může ovlivnit metabolismus léčiv proti alergii. Grapefruit také interaguje s léčivy proti vysokému tlaku, jelikož vysoký obsah draslíku v ovoci pomáhá snižovat krevní tlak.
Současné podávání grapefruitového džusu může zvýšit plazmatickou koncentraci mnoha léků a snížit koncentraci jiných. Zvýšení plazmatických koncentrací léčiv může vést k nežádoucím účinkům a snížení koncentrací může vést k selhání léčby a projevům původního onemocnění.
Účinné látky
Ve 200 gramech grapefruitu najdeme 64 kcal energie, 1,3 gramů bílkovin, 16,2 gramů sacharidů, 0,21 gramů tuků a 2,2 gramů vlákniny. Grep obsahuje vysoké množství vitamínu C, B1, K, a flavonoidů. Dále je v grepu obsažen v menší míře hořčík, železo, vápník, fosfor, folát, cholin, vitamin A. Další ke zmínění jsou lykopeny, lutein a zeaxanthin.
Tradiční dávkování
K léčbě obesity se specifické produkty obsahující extrakt z grepu podávají v dávce 450-700 mg dvakrát denně po dobu 12 týdnů. Efekt byl pozorován i u konzumace půlky grepu třikrát denně nebo užívání kapslí s extraktem grepu 500 mg třikrát denně před jídlem po dobu 12 týdnů.
Pěstování
Grapefruit je subtropický strom známý pro své velké, kyselé až polosladké, nahořklé plody. Dužina je segmentovaná a má různorodou barvu od světle žluté až po tmavě růžovou.
Grapefruit sice pochází z Barbadosu, kde vznikl zkřížením sladkého pomeranče a zřejmě pomela nebo jiných druhů, dnes se nejvíce pěstuje v Číně, Brazílii, Izraeli, Vietnamu, USA (Texas, Kalifornie, Florida), Turecku, Mexiku a ve Španělsku.
Jeden strom dokáže ročně plodit až 700 kusů plodů grepu a v roce 2019 činila světová produkce grapefruitů zhruba 9,3 milionu tun, z toho větší polovina (53 %) v Číně. Mezi další významné světové producenty patří dnes Vietnam a Mexiko.