Botanický popis rostliny
Divizna velkokvětá je statná, na celém povrchu ochlupená dvouletá bylina dosahující maximální výšky až 2 metrů. V prvním (vegetativním) roce bylina vytváří růžici plstnatých, přízemních listů, ze které další rok vyrůstá přímá lodyha se střídavými, vejčitými nebo kopinatými listy a květy se zvonkovitým kalichem a světle žlutou korunou uspořádanými do koncovitého, větveného hroznu, lichoklasu (objevuje se od května do září). Plodem je tobolka.
Původ a rozšíření
Divizna velkokvětá se vyskytuje po celé Evropě, zvláště ve středním a jižním regionu. Na severu Evropy zasahuje maximálně do pásu jižního Švédska, na východě po střední Rusko a Gruzii nebo Ázerbájdžán. Směrem na jih divizna roste ve Španělsku, Portugalsku, Řecku i Itálii. Na území České republiky se jedná o velice běžnou a nenáročnou bylinu a hojně roste na zanedbaných lokalitách jako jsou rumiště, příkopy, skládky, vyskytuje se ale běžně na zahrádkách, na loukách, kamenitých stráních, v prosluněných částech krajiny a na polích. Divizna velkokvětá dnes roste mimo jiné v Asii a Americe.
Využití
Mimo léčitelské využití nachází divizna velkokvětá široká a praktická uplatnění v dalších lidských činnostech. Květy divizny se v historii používaly k výrobě knotů svíček, barva z květů se získávala k barvení vlasů nebo textilních vláken. Listy divizny se používají k aromatizaci potravin (především likérů) a ke zlepšení vzhledu ovocných čajových směsí. V lidové umělecké tvorbě se nachází několik zmínek v pohádkách, kde došlo k použití divizny za účelem zneviditelnění. Některá básnická díla dokonce oslovují diviznu jako "kněžnu". Divizna je mimo jiné důležitá pylodárná rostlina, jejíž pyl je významným zdrojem bílkovin pro včelí společenstva.
Divizna velkokvětá je však významná léčivka. Staletí se rostlina podávala k léčbě průduškových onemocněních,zánětů horních cest dýchacích a při nachlazení. Divizna nachází široké uplatnění jako prostředek proti různým druhům kašle, chorobám dýchacího systému spojených s kašlem anebo při bronchiálním asthmatu. Obsahové látky slizového charakteru dokáží vytvářet na sliznici horních cest dýchacích ochrannou vrstvu, kterým chrání tkáň před drážděním a vysycháním. Obsahové saponiny a flavonoidy jsou schopné zvyšovat sekreci průduškového epitelu a rozpouštět hlen, proto je celkově divizna považována za výborný prostředek pro optimalizaci dýchacích cest a zachování normálního stavu dýchacího ústrojí.
Obsahové látky divizny velkokvěté dokáží uvolňovat křeče a J.A. Zentrich doporučoval sušený květ (bylinná droga) k léčbě zánětlivých chorob žaludku a střev, v některých případech k podpoře funkce jater, sleziny , žlučníku a k tvorbě moči. Moderní in vitro modely ukazují, že by obsahové látky květu divizny velkokvěté mohly být v určité míře schopny uvolňovat křeče. Z toho důvodu lze o divizně tvrdit, že přispívá k normální funkci trávicího traktu a že napomáhá k lepšímu trávení.
Protizánětlivý a močopudný efekt obsahových látek divizny velkokvěté byl popsán v několika menším pracech, ale je nutno podotknout, že se shodují s tradičním využití léčivé byliny. Zdá se, že některé látky opravdu dokáží stimulovat tvorbu moči a zvýšeným odchodem moči a tento "čistící" efekt lze vysvětlit vytvořením částečného dezinfekčního působení v močové soustavě. Při některých stavech, kdy je znemožněno močení nebo je problematické, by mohl pravidelný příjem obsahových látek květů divizny dokázat podpořit normální činnost ledvin a močového měchýře.
K zevnímu podání se divizna užívá při oděrkách, bércových vředech, při revmatických bolestech a hemoroidech. K tomuto účelu se podávají kašovité obklady z květů nebo odvary ze sušených/čerstvých květů, které se jednoduše přikládají na otoky a zánětlivá místa. Květy macerované v oleji se používají k podpoře hojení ran.
Lidová medicína
Z lidového hlediska má divizna velkokvětá močopudný efekt, protizánětlivý účinek, mukolytický a expektorační (podpora vykašlávání). Evropská lidová léčba doporučuje diviznu velkokvětou k regulaci a optimalizování "rozházeného" menstruačního cyklu, k uvolnění křečí při průjmech a k pročištění trávicí a urogenitální soustavy. Rakouská lidová medicína zmiňuje použití divizny velkokvěté při rýmě, ucpaném nosu a zánětu nosohltanu.
Účinné látky
Květy divizny velkokvěté obsahují významné množství saponinů (verbascogenin, verbascosaponin), slizotvorných látek, tříslovin, iridoidů (katalpol, aucubin), karotenoidů, monoterpenoidních glykosidů, flavonoidů (rutin, apigenin, luteolin, hesperidin, diosmin, tamarixetin), lignanů, fenylethanolových derivátů a menší množství silic, éterických olejů, mastných kyselin, organických kyselin a polysacharidů (monomerní části galaktózy, arabinózy a kyseliny uronové).
Tradiční dávkování
Sbírají se různé části rostliny, přičemž největší využití nalézají květy divizny. V jednom případě se ještě ke květům přidávají listy v poměru 1:2 nebo 3:4 a popíjí se ve formě nálevu jako mírného projímadla. Květy se v různé formě a míře podávají zevně při některých onemocněních (zmíněné v sekci "Využití"). Čaj z divizny připravíme následovně: jednu vrchovatou plévkovou lžíci květů přelijeme 250 ml vroucí vody. Přiklopíme pokličkou a necháme louhovat na teplotu vhodnou k pití.
Při onemocněních dýchacích cest se může připravit průduškovou čajovou směs obsahující směs divizny, bazalky, lípy, bezu, slézu, tymiánu nebo yzopu.
Pěstování
Divizně velkokvěté se velice daří na chudších půdách bez živin, vláhy, poté na kamenitých nebo štěrkovitých, z čehož vyplývá její nenáročnost na pěstování. Co se však ještě týče půdy, divizna preferuje půdu zásaditou nebo neutrální. Důležitým mezníkem pro optimální růst divizny je dostatečné množství slunečního svitu. Rostlina se rozmnožuje prostým výseváním semen, které probíhá zjara. K léčivým účelům se od května do září sbírá žlutá koruna květu (lehce oddělitelná), někdy se však také používají listy nebo kořen. Květy divizny by se poté měly dostatečně a co nejrychleji usušit ve stínu nebo při umělém sušení za teploty do 60°C, jinak květy mohou rychle zplesnivět a podléhat zkáze.