Čistec lesní - Stachys sylvatica

Český botanický název: Čistec lesní
Běžný název: Čistec, whispot, hedge nettle, hedge woundwort, hadgerow, Shady hedge, woundwort, all-heal
Latinský název: Stachys sylvatica
Rozšíření: Asie, Evropa

Čistec lesní - Stachys sylvatica

Všelék nejen proti silnému krvácení a hojení ran.

Botanický popis rostliny

Čistec je vytrvalá bylina dorůstající výšky až do 120 cm. Lodyha čistce je přímá, jednoduchá, ne často větvená, hranatá, žláznatá a po celé délce značně chlupatá. Listy jsou vstřícně postavené, srdčité nebo vejčité tvarově, řapíkaté, chlupaté, na konci zašpičatělé a na okrajích pravidelně pilovité a mírně zubaté. Květy jsou na krátkých stopkách, kalichy zvonkovité, členěné, objevují se od června do září. Koruna je dlouhá do 2 cm, nachově červená. 6 květů bývá uspořádáno do lichopřeslenů. Plodem je 4 komorová tvrdka.

Původ a rozšíření

Čistec se nachází v mírném a subtropickém pásu Evropy od Británie a jižního Norska až po Portugalsko, Sicílii a jižní cípy Řecka, dále na východ po Kavkaz, Sibiř a střední Asii až k Himalájím. Objevuje se takřka po celé Evropě, existují záznamy o výskytu čistce za polárním kruhem. Na území České republiky čistec hojně roste všude v nížinatých polohách kromě horských nadmořských výšek a suchých pahorkatin (v Krkonoších nalezen maximálně do 1200 m.n.m.). Čistec preferuje paseky, okraje lužních a listnatých lesů. Nalézá se na pasekách a nedaleko vodních ploch.

Využití

Jméno byliny vychází z její vlastnosti čistit rány a podpořit hojení. V dřívějších dobách byl čistec užíván k léčbě řezných ran a různých druhů poranění ve formě obkladů. V historii byla rostlina považována za prostředek proti hadímu uštknutí, ale také proti pomluvám, uřknutí a zlým jazykům. Novověcí alchymisté se domnívali, že v nati čistce se nachází v různých formách zlato, v dnešní době však víme, že zlato není to nejcennější, zvlášť jedná-li se o zdraví.

Slavný bylinkář 17. století John Gerard byl rostlinou skoro omámen a popsal její úžasné léčivé vlastnosti v některých svých spisech. John Gerard byl zřejmě sám poraněn kosou a nedaleko bydlící farmář mu ošetřil zranění čistcem. Je zaznamenané, že několikrát poté tento slavný bylinkář použil čistec k léčení velmi závažných zranění - některé dokonce životu ohrožující. Švýcarský bylinkář Johann Kunzle popsal čistec lesní jako bylinu posilující srdeční funkce podobně jako náprstník velkokvětý, ovšem s menším výskytem nežádoucích účinků.

Bylinná droga čistce lesního vykazuje protikřečové vlastnosti a léta je zmiňována ve starých prescriptiones magistrales k léčbě bolesti způsobené křečemi a k léčbě bolesti kloubů. Díky obsahovým látkám čistec vykazuje adstringentní potenciál s antiseptickými vlastnostmi, což z něj dělá přípravek proti krvácení, k podpoře hojení, ale také prostředek k léčbě průjmů.

S ohledem na tradiční farmacii je na čistec pohlíženo jako na univerzální prostředek proti velké skupiny nemocí. Nať čistce vykazuje léčebné vlastnosti včetně antipyretických (snížení teploty),antiseptických (proti mikrobům),antibakteriálních (proti bakteriím),adstringentních (svíravý),antispasmodických (protikřečový),karminativních (proti plynatosti), diuretických (odvodňovací), vermifugních (odpuzujících červy), hypotenzních (snížení krevního tlaku), tonických a stomachických účinků.

Éterický olej čistce působí antibakteriálně jako přírodní antiseptikum, tříslovinné látky na sebe nabalují a neutralizují cizorodé látky, detoxikují, zvyšují schopnost odstraňovat produkty metabolismu a podporují srážení krve (denaturují krevní bílkoviny). Obsahový stachydrin, který se z rostliny extrahoval ve válečných dobách, dokáže zastavovat krvácení , navíc pomáhá hojit rány. Čistec se s oblibou používal na vnitřní i vnější krvácení, proti křečím, dně a bolestím kloubů.

Lidová medicína

Bylinná droga v lidovém léčitelství zastavuje krvácení ovlivněním procesu srážlivosti. V gynekologických zákrocích se často používal k zastavení silných krvácení. Lidoví léčitelé podávali čistec ke zvýšení tonu dělohy, ke snížení vysokého tlaku a k sedaci. V evropském lidovém léčitelství se čistec doporučuje jako tonikum,emenagogum, diuretikum a obecně k zastavení krvácení. Lidová medicína vzpomíná na čistec lesní při potížích s prostatou, při infekcích dolního segmentu močových cest.

Omezení

Z nedostatku informací se užívání čistce lesního nedoporučuje pro těhotné, kojící a děti do 3 let.

Účinné látky

Nať čistce lesního obsahuje betainy (turicin, trigonellin, hyperosid, stachidrin, betonicin, kyselina betulinová), saponiny, delphinidin, rutin, třísloviny (kyselina tannová), kyselinu rosmarinovou a ursolovou, silici, vitamíny, slizotvorné látky, alfa-pinen, beta-pinen, germakren-D, cholin, allantoin, kamfor, oleová kyselina, mangan a další.

Tradiční dávkování

Na různé infekce vylučovacího systému se připravuje odvar smísením 1-2 lžic natě čistce s 250-300 ml vody nebo 1-3 lžičky natě s 100-150 ml vody povařených 3-5 minut, poté ponechaný louhovat 10-15 minut a užívaný 3x denně 30 minut před jídlem. Lze připravit tinkturu užívanou podle potřeby v dávce 15-25 kapek 2-4x denně. Jiný recept popisuje použití 250 ml vody s 50°C slité s 2-5 g natě čistce.



Pěstování

Rostlinu milují včely. Nejlepším způsob cíleného pěstování je sázení semínek, přičemž nejvhodnější období pro výsev rostliny je zjara při jemných mrazících. Nejdříve by se semínka měla zasadit do jednotlivých květináčů a až po nárůstu (zhruba v létě) se doporučuje dát sazeničky do venkovního prostoru. Osvědčila se výhodná stanoviště v mírném stínu, v chladu a již v pokročilejším stadiu růstu během léta. Čistec roste v různých druzích půd, nicméně s oblibou roste na vlhkých, mokrých, hlinitopísčitých půdách. Bylina preferuje kyselé půdy, roste ale v neutrálních i zásaditých půdách. Sbírá se nať v období po rozkvětu.

Copyright © 2017 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb