Nespěte na vavřínech! Bylina s mytologickým nádechem a využitím v kuchyni, to je bobkový list.
Botanický popis rostliny
Vavřín je pouhým pozůstatkem stromů keř nebo menší strom dosahující v ojedinělých případech až překvapivých 18 metrů. Rostlina může být dvoudomá, tedy vytvářet buďto pouze samičí nebo samčí květy na jedné rostlině. Květy jsou zelenožluté, bledé, mají asi 1 cm v průměru a rostou v párech vedle listu. Listy jsou vláknité, 6-12 cm dlouhé a 2-5 cm široké s celistvým okrajem. Některé vavříny mají vlnitý okraj. Plodem je malá, černá, lesklá, bobulovitá peckovice.
Původ a rozšíření
Dnešní vavřín je široce rozšířený, avšak pouhý pozůstatek stromů, které pocházely původně z Malé Asie, odkud se rozšířily do celého regionu Středozemí, jehož klima bývalo více vlhké. S postupným nárůstem sucha v regionu během pleistocénu se hluboké vavřínové lesy stahovaly a rostliny se redukovaly na keříky až menší stromy rozseté po horských pásmech jižního Turecka, severní Sýrii, přes Řecko, Itálii po jižní Španělsko, severní Portugalsko, sever Maroka, Madeiru a Kanárské ostrovy.
Využití
V antickém Řecku byl vavřínový věnec považován za symbol nejvyššího společenského postavení. Vavřínový věnec byl také nejvyšší cenou řeckých Pýthijských her, které byly na počest boha Apollóna a jeden z jeho symbolů je právě vavřín. V římské kultuře byl vavřín symbolem úspěchu a vítězství; často se vavřínovými věnci zdobili vítězní vojevůdci. Z latinského pojmenování vavřínu laurus vychází slova jako "baccalaureate" a "laureát" nebo výrazy "přinést vavříny", "boj o vavříny", "usnout na vavřínech". V současné době se vavřín často pěstuje jako keřík nebo zakrslý stromek v květináči na zahradách nebo terasách pro okrasné účely. Kolem Středozemního moře se rostlina pěstuje k uměleckému tvarování keřů a v Sýrii se používá vavřínový olej k výrobě "Aleppského mýdla" (Aleppo soap, Syrian soap, laurel soap, ghar soap,...).
Ve veliké oblibě se vavřín ušlechtilý (potažmo bobkový list) používá v široké škále receptů jako koření nebo bylinná přísada obzvláště ve středozemní kuchyni. Sušené listy vavřínu se v kulinářství využívají jako koření bobkový list. Velice často se aromatické listy vavřínu v celku podávají do omáček italských těstovin. Pokud není bobkový list používán jako obloha, bývá po uvaření a před servírováním odstraňován. Mletý bobkový list může být volně konzumován a přidává se do polévek, bujónů a Bloody Mary. Jeho velkou výhodou je, že bez ztráty příjemné chuti vydrží při stabilní teplotě a vlhkosti i přes rok.
Vavřín ušlechtilý obsahuje látku laurosid B, což je prokázanýin-vitro inhibitor proliferace 3 lidských kmenů melanomových buněk (rakovina kůže), pokud je podávaný ve zvýšených koncentracích. Maligní melanom je velice agresivní forma rakoviny, která často odolává chemoterapii. Laurosid se ukázal efektivní nejen při aktivaci apoptózy rakovinných buněk, zároveň inhibuje protektivní mechanismy, které se snaží rakovinné buňky chránit. Obsažený oxid zinečnatý extrahovaný z listů vavřínu byl ve vysokých koncetracích účinný ve zpomalení růstu a dělení buněk rakoviny plic. Mechanismus protirakovinného efektu zůstává však stále nezodpovězen, i když se zdá, že obsahové látky zasahují do buněčného cyklu, indukují apoptózu, diferenciaci, nahromadění tubulárního proteinu, inhibují aktivitu telomeráz (v nádorových buňkách jsou vysoce aktivní), zastavují metastáze a tkáňové invaze a v neposlední řadě angiogenezi.
Chemická analýza prokázala přítomnost oxidu zinečnatého v listech vavřínu ušlechtilého, který vykázal antibakteriální účinnost jak vůči bakteriím Gram positivním (Staphylococcus aureus) tak Gram negativním (Pseudomonas aeruginosa) v různých koncentracích a ve výsledném výsledku. Obsahové látky vavřínu ušlechtilého byly schopny zastavit růst bakterií (Enterobacteriaceae a Pseudomonas spp) a mykobakterií. Obsažené glykosidické látky vykazují také antibakteriální potenciál skrze inhibici ATPázy. Další studie prokázala antivirotický efekt obsahových terpenických látek vavřínu ušlechtilého při nízkých koncentracích. Vyšší koncentrace byly schopny zastavit dělení a množení jednotlivých virů.
Costunolid a dehydrocostuslakton obsažené v listech vavřínu se v poslední testují v mnoha směrech vědeckého zájmu. Vykazují totiž protizánětlivý, protirakovinný,antibakteriální, antivirotický, antimykotický, antioxidační (inhibicí lipidové peroxidásy), antidiabetický (inhibicí alfa-glukosidázy), protivředový a antihelmentický potenciál. 6 izolovaných glykosidických derivátů na základě kaempferolu byly izolovány z vavřínu ušlechtilého a s pozitivním výsledkem testovány v jejich potenciálním využití při kardiovaskulárních potížích jako je chronické srdeční selhávání a srdeční arythmie zřejmě skrze inhibici Na+/K+ adenosin trifosfátové pumpy (ATP).
Obsahové látky ve větších koncentracích působí antioxidačně, působé proti křečím (v některých případech jako antiepileptikum), proti bolestem a zánětům. V textu klinických diabetických zkoušení se zdá, že souběžná konzumace vavřínových listů (v jakékoliv podobě) v kombinaci s perorálními antidiabetiky snižuje hladinu glykémie na lačno, zlého LDL cholesterolu a krevních tuků, tzv. triglyceridů u pacientů s diabetem. U nemocných lidí se pozoroval také nárůst hodného HDL cholesterolu.
Klinická studie navíc testovala možnosti prevence nebo zmírnění diabetu 2. typu. Po 30 dnech bylo naměřeno významné snížení hladin glykémie, LDL cholesterolu a triglyceridů, zároveň se navýšila koncentrace hodného HDL cholesterolu. Užívání listů vavřínu snižuje rizikové faktory diabetu a kardiovaskulárních chorob, a proto vykazují přínos u pacientů s diagnózou diabetes 2. typu, přičemž se aktivní antidiabetickou komponentou jeví látka polyfenolického charakteru.
Lidová léčba
V lidové léčbě se listy vavřínu uchytily jako prostředek proti plynatosti, k podpoře tvorby žluči a také k lokální aplikace při mytí proti lupům. Při masážích se používá esenciální olej z vavřínu, ke kterému se váže pověst výtečného prostředku ke zmírnění arthritid, revmatismu a posílení žaludku. V aromaterapii se navíc používá k léčbě bolesti ucha a zmírnění vysokého krevního tlaku. Podáván na bolavé klouby je vavřín v lidové medicíně doporučovaným prostředek proti arthritidám. Lidová medicína podporuje listy vavřínu při různých formách rakoviny a k podpoře pocení při horečnatých stavech. Vodný odvar z vavřínu ušlechtilého se v lidovém používá jako adstringent a v některých případech k očištění a oplachu otevřených ran.
Omezení
Z nedostatku informací se užívání listů vavřínu nedoporučuje těhotnými, kojícími matkami a dětmi do 3 let. Kvůli interakci se srážlivými krevními faktory se vavřín doporučuje vysadit cca 2 týdny před plánovaným chirurgickým zákrokem.
Účinné látky
Listy vavřínu obsahují velké množství (až 1.4%) éterických olejů s převahou terpenických látek a terpenoidy, např. 1,8-cineol neboli eucalyptol, dále terpen alfa terpinylacetát, terpinen-4-ol, alkoholy, ketony, seskviterpeny (methyleugenol), alfapinen, betapinen, alfa-butyrolakton, kostunolid, sabinen jako cyklické terpeny, phellandren, geraniol, p-cymen, o-cymen, limonen, karvacrol, linalool, guajanolidy, hydroperoxid, reynosin, santamarin, zaluzanin D a laurovou kyselinu.
Tradiční dávkování
Lidová medicína ani místní a zahraniční kuchařky se nezmiňují o vhodném dávkování vavřínu neboli bobkového listu. Vždy je doporučeno "rozumné množství". Klinické a preklinické studie popisují 1-3 gramy/denně po dobu 30 dní sušených nebo čerstvých listů k dokázání a pozorování klinického efektu.
