Banánovník - Musa

Český botanický název: Banánovník
Běžný název: Musa, banán, banana, Plátano, bananier, banane, banaan, Pisang, Xijangjiao, muz, banána
Latinský název: Musa acuminata (balbisiana)
Rozšíření: Afrika, Asie, Jižní Amerika

Banánovník - Musa

Nejoblíbenější a nejkonzumovanější ovoce na světě.

Botanický popis rostliny

Banánovník je vlastně největší bylina na světě. Veškerá nadzemní část rostliny vyrůstá z jednoduché cibule. Banánovník je normálně vysoký a docela masivní, čímž se často chybně označuje za strom. To, co někteří popisují jako kmen, je vlastně "falešný" stonek (tzv. pseudostem). Bylina může dosahovat i několik metrů výšky (3-7 m), kořen může být hluboký do 1 metru. Listy jsou spirálovitě uspořádány a mohou růst do délky až 2,7 metrů a max 60 cm do šířky. Listy jsou velice křehké, mohou být jednoduše roztrhané větrem, čímž dosahují svého klasického vějířovitého vzhledu. Řapík listu vytváří kolem stonku pouzdro -> mnoho pouzder dohromady podporuje stabilitu stonku.

Když je banánovník zralý, cibule přestane produkovat nové listy a začne utvářet květový hrot, květenství. To roste uvnitř pseudostonku a nezralé květenství se postupně vynoří na vrcholu. Každý falešný stonek nese 1 květenství, což se někdy nazývá "srdce banánovníku". Po oplození hlavní stonek odumírá a postranní výhonky se klasicky rozvíjejí z báze rostliny a rostou dále. Z tohoto důvodu je rostlina klasifikována jako trvalka.

Plod banánu se vyvíjí ze srdce banánu ve velký shluk tvořený mnoha řadami ("rukami") s asi 20 plody na řadu. Celý tento shluk se nazývá trs a tvoří jej 3-20 řad plodů - banánů a může dohromady vážit 30-55 kilogramů. Každý jednotlivý plod banánovníku - banán (také nazývaný prst) váží kolem 125-200 gramů, z čehož asi 75% zaujímá voda a 25% sušina. Ovoce je popisované jako "kožovitá bobule" s protektivní vnější vrstvou (slupka nebo kůže) a pod ní vysoký počet dlouhých, tenkých, podélných pruhů. Vnitřní část ovoce může být podélně rozdělena do tří částí, které korespondují s vnitřní částí 3 plodových listů. U pěstovaných druhů ovoce jsou semena nepřítomna. Jejich pozůstatky jsou naznačeny černými skvrnkami uvnitř ovoce.

Původ a rozšíření

Doposud je označena jihovýchodní Asie a Papua Nová Guinea jako první místo pěstování banánovníku na světě. Nové archeologické nálezy (Kuk Swamp) předpokládají tamější pěstování banánovníku v rozmezí od zhruba 8000 do 5000 před naším letopočtem. Je však pravděpodobné, že jinde v jihovýchodní Asii byly nezávisle pěstovány jiné druhy rostliny. Další diverzita v druzích banánovníku je také v Africe.

V odborných kruzích se vede dodnes nedořešená debata ohledně počátku pěstování banánovníku v Africe, přičemž některé archeologické nálezy v Kamerunu deklarují možný výskyt již v roce 47 našeho letopočtu. Znalci místních jazyků zmiňují pravděpodobné zatažení banánovníku na Madagaskar v podobné době, a to z důvodů lingvistických. Je tedy pravděpodobné, že byly banány zavlečeny na Madagaskar a možná také na východní pobřeží Afriky během kolonizace z jihovýchodní Asie kolem 4 století.

Existují zápisy italských mořeplavců/cestovatelů ohledně banánových plantáží v křesťanském Kypru (kousek od dnešního Limassolu) za dob vrcholného středověku. Do Ameriky byly plody banánu přivezeny portugalskými mořeplavci ze západní Afriky v 16. století. Dodnes je banán ve východní Africe ve veliké oblibě a v zemích jako je Uganda, Burundi a Rwandě je největší spotřeba banánů na osobu za rok (odhaduje se asi 45 kg). V Severní Americe vzrostla obliba banánů po válce Severu proti Jihu, kdy se jednalo o vcelku drahou pochoutku. V Evropě byly na konci 19. století banány známé, nicméně se netěšily tak velké oblibě. Francouzům představil banány Jules Verne ve své knize Cesta kolem světa za 80 dní.

Jedna z nejranějších moderních plantáží banánovníku na světě byla zřízena na Jamajce a dalších Karibských ostrovech centrální Ameriky. Obchod zahrnoval dopravu parními loděmi a železnicí a souvisel s rozvojem chlazení, což značně přispělo k uchování trvanlivosti potraviny. Díky monopolním koncernům zaměřených na produkci, distribuce, prodej a marketing banánů se pěstování rozmohlo po celé Jižní Americe včetně Hondurasu, Guatemale a některých jižních států USA.

Využití

O banánech (jak výše popsáno) se zmiňuje mnoho starověkých textů. Buddhistické texty popisují banán cca 650 před naším letopočtem, některé arabské spisy popisují rozšíření banánovníku po Arábii a Africe, existují i záznamy o Alexandrovi Velikém a jeho setkání s touto exotickou pochoutkou. V Japonsku se traduje pěstování banánovníku pro jeho kvalitní vlákna pro textilní využití již od 16. století. Listy a výhonky banánovníku jsou ořezávány a vařeny v louhu. V Nepálu se ke stejnému využití používají vlákna ze stonku.

V místech pěstování je banán součástí celodenní stravy. Plody banánovníku se konzumují syrové, vařené, pečené, sušené atd. Zpracovávají se na mouku, suší a praží na chipsy, drtí a melou do prášku do nápojů. Banán se přidává do hlavních jídel, příloh anebo vystupuje samotný jako hlavní chod. Průměrný Američan sní za rok více banánů než jablek a pomerančů dohromady.

Plod banánu je velice bohatý na obsah pektinu, který pomáhá s trávením potravy, střevní peristaltikou a vychytáváním těžkých kovů z trávicí soustavy. S tím souvisí jeho vlastnost fungování jako prebiotika, prostředku stimulujícího růst a vývoj přirozené střevní mikroflóry. Zmíněná podpora střevní peristaltiky souvisí s příznivým vlivem obsahových látek banánu nejen při zácpě, ale také připrůjmových stavech (navíc upravuje elektrolyt). Příznivým vlivem na trávicí soustavu se nekončí, jelikož pektin vykazuje příznivý vliv na utlumení pálení žáhy, refluxu žaludečních kyselin a přináší úlevu při žaludečních vředech.

V místní léčbě jihovýchodní Asie se banán konzumuje k prevenci potíží s ledvinami, k ochraně očí při makulární degeneraci (věkem podmíněné) a kvůli vysokému obsahu vápníku k posílení kostí. Vysoký obsah sodíku v banánu se v některých afrických léčebných metodách doporučuje při poruchách učení, zvýšení postřehu a zlepšení intelektu.

Lidová medicína Latinské Ameriky doporučuje pravidelnou konzumaci banánu ke stabilizaci krevního cukru (mezi jídly), k utlumení ranní nevolnosti, ke snížení teploty (po horkém dni), ke zlepšení nálady (možná díky látce, která se v těle metabolizuje na serotonin) a při těžkých stavech plynoucích z odvykání kouření.

Klinické a preklinické studie se zabývají již několik let možným využitím obsahových látek banánu při různých fázích rakovin (řešena leukémie, kolorektální karcinom,...), asthmatu (snížení šance rozvoje astmatu o 34% u dětí) , vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních chorobách (řešena srdeční ischémie), diabetu (zlepšen krevní cukr, lipidy, inzulin), průjmových stavů, zlepšení (lépe zachování) paměti a zlepšení nálady u depresivních pacientů. Výsledky vypadají velice slibně.

Banán je jedno z nejvíce konzumovaných druhů ovoce. Opatrnost je doporučena u pacientů užívajících léčiva nazývaná betablokátory (proti vysokému krevnímu tlaku, srdečním chorobám,...). Proto by se případné dotazy mohly řešit s lékařem, lékárníkem.

Účinné látky

Syrové banány jsou tvořeny ze 75% vodou, zbytek je sušina (23% uhlohydrátů, 1% proteinů, 0,3% tuků), 100 gramů banánu poskytne energii kolem 89 kalorií. Banány jsou výborným zdrojem vitaminu B6 (asi 31 procent denní potřeby), magnesia (asi 13% denní potřeby), vitaminu C a vlákniny. Banán má nízké koncentrace tuků, cholesterolu a sodíku.

Tradiční dávkování

Banán je pro všechny velice bezpečné ovoce, a proto není v dávkování žádné omezení ani limitace.



Pěstování

Existuje celá řada rostlin z čeledi Musaceae (banánovníkovité), které nesou jedlé ovoce a pěstují se s cílem prodeje. Základem je výběr vhodného místa. Doporučuje se stinné místo (přístřešek) s ochranou proti větru a mrazu. Rostlina se sází nejlépe v pozdním jaru do dobře zavodněné půdy obohacené organickým materiálem (zahradnický kompost). Semena by se měla namočit do vody na 24 hodin. Sázet jednotlivě, asi 1 cm hluboko. Klíčení semen je velice rychlé, i když některá starší semínka mohou klíčit až 6 měsíců. Sazeničce postupně přidávat světlo, zavodnění a hnojení k podpoře růstu. Obecně platí, že pravidelné zavlažování a hnojení dodá rostlině nejkvalitnější růst listů a plodů.

Banánovník (menší odrůdy) lze také pěstovat v květináčích nebo menších kontejnerech, které se přes léto nechávají venku a v zimě se berou dovnitř. Nechává se takto v kompostu na hliněném podkladu a s hrubým pískem navíc (někdy se píše zhruba 30% celkového objemu). Zalévání a hnojení by na jaře a v létě mělo nejlépe probíhat v pravidelných týdenních intervalech. Na podzim by se mělo zalévání a hnojení redukovat a mělo by se zalévat pouze v suchých obdobích zimy. Banánovníky by měly být přestěhovány na přezimování dovnitř, když venkovní teplota klesne pod 14°C. Při růstu rostliny přesazovat do větších květináčů vždy na jaře každý rok. Pokud se začne s 30 cm květináči, po roce by se měl průměr květináč rozšířit asi o 10-15 cm každý druhý nebo třetí rok.

Pro optimální plození plodů banánovníku je doporučené dlouhé a slunečné období pro růst (9-15 měsíců) s optimální teplotou nad 15°C, přičemž průměrná venkovní teplota by měla být asi 27°C. Poté by měla následovat fáze zrání plodů (2-4 měsíce). Pokud se zvolí hnojivo obohacené draslíkem, mělo by to značně pomoct.

Množení banánovníku může probíhat sázením semen nebo dělením rostlin. Sázení semen je vhodnější pro některé druhy banánovníků, jelikož se touto cestou při dělení nevytváří přízemní výhonky. Semena by se měla namočit do vody na 24 hodin. Sázet jednotlivě, asi 1 cm hluboko. Klíčení semen je velice rychlé, i když některá starší semínka mohou klíčit až 6 měsíců. Sazeničce postupně přidávat světlo, zavodnění a hnojení k podpoře růstu.

Slevy v měsíci červen

Rebarbora kandovaná DMT: 18.4.2018
Rebarbora kandovaná DMT: 18.4.2018
1 Kč  0,80Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Chilli Cascavel
Chilli Cascavel
3 Kč  2,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Spirulina kapsle 60 ks DMT: 3.8.2018
Spirulina kapsle 60 ks DMT: 3.8.2018
249 Kč  199,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny

Mladá zelená pšenice kapsle 190 ks
Mladá zelená pšenice kapsle 190 ks
499 Kč  399,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Maqui berry prášek DMT:1.3.2018
Maqui berry prášek DMT:1.3.2018
8 Kč  6,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny

Chia semínka - Salvia hispanica kapsle 190ks DMT:31.7.2018
Chia semínka - Salvia hispanica kapsle 190ks DMT:31.7.2018
399 Kč  319,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Mladá zelená pšenice
Mladá zelená pšenice
3 Kč  2,40Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Mandle v jogurtové polevě DMT: 30.6.2018
Mandle v jogurtové polevě DMT: 30.6.2018
1 Kč  0,80Kč
Ušetříte: 20% z ceny

Copyright © 2018 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb