PharmDr. Marek Lapka
Co je kratom a k čemu se užívá?
Kratom strom, který je vzdáleně příbuzný s kávovníkem. Už od historie se kratom proslavil díky svému stimulančnímu účinku, a to hlavně v Asii. Strom roste v tropických oblastech jihovýchodní Asie a můžeme najít spisy o tradičním využití kratomu již z 19. století, přičemž právě tato bylina se v některých těchto oblastech později používal i jako náhražka opiátů.
V jihovýchodní Asii je kratom součástí bohaté lidové medicíny, kde se listy žvýkají k úlevě od bolesti, ke zvýšení energie, apetitu a posílení sexuální touhy. Listy a odvary se také lokálně přikládají k hojení ran a k utlumení lokální bolesti. V Thajsku se bylina podává proti střevním parazitům.
Co kratom obsahuje a jak se užívá?
Usušené listy kratomu mohou být žvýkány, kouřeny nebo použity pro tvorbu extraktu. Přípravky z kratomu obsahují alkaloidy, zejména mitragynin a 7-α-hydroxymitragyninu (7-HMG), dále mitraphylin, raubasin, mitragynalin, paynanthein, rhynchophylin a spoustu dalších.
Obsahové látky, převážně však mitragynin působí na opioidní receptory. Dále blokuje vápníkové kanály a zabraňuje uvolnění neurotransmiterů v nervových zakončení, čímž vědecká komunita vysvětluje jeho analgetické schopnosti.
Dnes se z kratomu připravuje převážně nápoj podobný čaji. Bylina má velmi podobné účinky jako káva, pokud se dodržuje optimální dávkování. Kratom vykazuje určité opioidní vlastnosti a stimulující účinky. Stimulující účinek lze odvodit podle dávky. Zhruba do 4 g byliny lze u dospělého dosáhnout stimulačního účinku, nicméně při vyšších dávkách lze pozorovat euforizující, až sedativní účinky.
Další zdroje uvádí, že malé dávky mají horní hranici u 5 gramů byliny. Vyšší dávky se nachází mezi 5–15 gramy, kdy kratom vyvolává sedativní účinek (podobně jako u opioidů) a ve velmi vysokých dávkách nad 15 gramů kratom vyvolává sedaci a může způsobit ztrátu vědomí.
Důležité je připomenout, že všechny zmíněné dávkovací režimy jsou nastaveny pro dospělé jedince bez kontraindikací.
Aktuální situace a legální status
V dnešní době se v Evropě setkáváme s rozšířením komerčně dostupných produktů s obsahem kratomu. Jedním z problémů je, že u těchto produktů lze najít velmi variabilní obsah psychoaktivních alkaloidů, který závisí na mnoha proměnlivých faktorech (např. na podnebí a počasí, konkrétní odrůda či kvalita půdy). V tomto bodě je nutno důvěřovat prodejci, že bude dostatečně kontrolovat nebo sám vyhotovovat analytické reporty, kde obsahové složky budou splňovat legislativní normy a zároveň budou v čase konzistentní anebo alespoň nezavádějící. Dle studií se totiž obsah účinné látky mitragyninu v komerčně dostupných produktech pohybuje mezi 1,2 - 6,3 %, tzn. produkty skutečně vykazují značnou variabilitu v účincích.
Dost důležitá informace je, že ve státech, kde je bylina tzv. „doma“, má značnou regulaci. Už v roce 1979 byl v Thajsku zakázán nákup, prodej, import i držení kratomu. Malajsie měla kratom legální až do roku 2003. Od té doby za distribuci kratomu hrozí postih. Kratom je také zakázaný v několika zemích Evropy, např. v Dánsku, Polsku anebo Švédsku. Americká FDA se snaží prodej kratomu regulovat. Jakožto zakázané narkotikum se kratom nevyskytuje na trzích v Austrálii a Barmě. Naopak v Indonésii je kratom legální a odtud se globálně exportuje.
Česká republika
S paradoxní situací se setkáváme v České republice, kdy zatím není prodej ani užívání kratomu zatím zakázáno, nicméně dle současné legislativy není kratom schválen ani jako doplněk stravy. Kratom si tak lze de facto koupit, ale na druhou stranu by teoreticky neměl být konzumován.
V České republice se u dospělých objevují případy užívání kratomu jakožto alternativy kávy, což je z pohledu farmakodynamiky v pořádku. V tento moment je však nutno připomenout, že několik národních zdravotních úřadů po celém světě označilo kratom za veřejné ohrožení, a dokonce jej zakázaly. Časté a nejvíce popsané nežádoucí účinky rostliny u dospělých se mohou objevit již v nízkých dávkách (1-5 g čerstvých listů) a jedná se o nevolnost, zvracení a zácpu. Závažnější vedlejší účinky zahrnují zástavu dýchání, závislost, zrychlený tep, zvýšený krevní tlak, psychotické jednání, zhoršené spaní, toxicitu jater a záchvaty. Jen v USA mezi roky 2016 a 2017 bylo popsáno 152 úmrtí kvůli předávkování kratomem (vždy společně v kombinaci s návykovými látkami).
Aktuálně lze tedy kratom zakoupit a užívat pro vlastní potřebu. Je však nutno upozornit na zdravý rozum v rámci dávkování a apelovat na každého dospělého, aby kratom nedistribuoval dále. V České republice se totiž objevují případy, kdy kratom žvýkají nebo jinak užívají děti. Tento fakt je již alarmující a měl by rodinné příslušníky a bezprostřední okolí přinutit k edukaci a zásahu.
Zároveň jsou výše zmíněné důvody apelem směrem k regulačním úřadům alespoň k mírné aktivitě.
Závěrem
Na základě dostupných dat vykazuje kratom stimulační, psychoaktivní a analgetické účinky, které lze terapeuticky využít. Bohužel se kratom zneužívá pro rekreační nebo jiné účely. Při jeho užití bych tak zákazník měl vždy zvážit možné benefity a rizika a v tuto chvíli se jedná o individuální posouzení, kdy zodpovědnost je na uživateli.
Mezi největší rizika užívání kratomu patří vznik závislosti a potenciální toxicita a velkým problémem je nedostatečná kontrola kvality, kdy produkty 1) mohou být kontaminovány jinými a potenciálně i toxickými látkami, 2) nemusí být standardizované, tedy stejné množství obsahových látek, a 3) jsou užívány dětmi.
I když je kratom rostlina se zajímavými benefity, měli by klienti být velmi opatrní. Existuje řada neznámých a potenciálních rizik a lokální legislativa umožňuje jeho volnou distribuci mezi lidmi.
Reference:
1) Gorelick DA. Kratom: Substance of Abuse or Therapeutic Plant? Psychiatr Clin North Am. 2022;45(3):415-430. doi: 10.1016/j.psc.2022.04.002.
2) Grundmann O. Patterns of kratom use and health impact in the US—results from an online survey. Drug and alcohol dependence. 2017; 176: 63-70.
3) Hanna J. Bogus Kratom market exposed. Entheogen Review, 2012. 12(1): 26-8.
4) Hassan Z, et al. From Kratom to mitragynine and its derivatives: physiological and behavioural effects related to use, abuse, and addiction. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 2013; 37(2): 138-51.
5) Kapp FG, et al. Intrahepatic cholestasis following abuse of powdered kratom (Mitragyna speciosa). Journal of Medical Toxicology. 2011; 7(3): 227-31.
6) Kikura-Hanajiri R, et al. Simultaneous analysis of mitragynine, 7-hydroxymitragynine, and other alkaloids in the psychotropic plant “kratom”(Mitragyna speciosa) by LC-ESI-MS. Forensic toxikology. 2009; 27(2): 67-74.
7) Singh D et al. Kratom (Mitragyna speciosa) dependence, withdrawal symptoms and craving in regular users. Drug and alcohol dependence. 2014; 139: 132-7.
8) Stanciu C, et al. Kratom as an opioid alternative: harm, or harm reduction? A systematic review of literature. Am J Drug Alcohol Abuse. 2022 3;48(5):509-528. doi: 10.1080/00952990.2022.2111685.
9) Swogger MT, et al. Experiences of kratom users: a qualitative analysis. Journal of psychoactive Drugs. 2015; 47(5): 360-7.
10) Swogger MT et al. Kratom use and mental health: A systematic review. Drug and alcohol dependence. 2018; 183: 134-40.
11) Swogger MT, et al. Understanding Kratom Use: A Guide for Healthcare Providers. Front Pharmacol. 2022;13:801855. doi: 10.3389/fphar.2022.801855.
12) Warner ML et al. The pharmacology and toxicology of kratom: from traditional herb to drug of abuse. International journal of legal medicine. 2016; 130(1): 127-38.
13) Yamamoto LT, et al. Opioid receptor agonistic characteristics of mitragynine pseudoindoxyl in comparison with mitragynine derived from Thai medicinal plant Mitragyna speciosa. General Pharmacology: The Vascular Systém. 1999; 33(1): 73-81.
