Graviola - Annona muricata

Graviola - Annona muricata

Čeleď: Annonaceae (lahevníkovité) Rod: Annona Druh: muricata L.

Nativní názvy: graviola, soursop, brazilská papaya, guanábana, guanábano, guanavana, guanaba, ostnatý (pichlavý) corossol , huanaba, togebanreisi, durian benggala, nangka blanda, ostnatý cachiman

Používaná část rostliny: plod, list (Fructus annonae; Folium annonae)

Popis: Graviola je malý, vzpřímený stálezelený strom dorůstající výšky 5-6 m, s velkými, lesklými a hladkými, tmavě zelenými listy. . Graviola je domácí v nejteplejších tropických oblastech Severní a Jižní Ameriky, včetně Amazonie. Všechny části stromu gravioly jsou užívány v tropické přírodní medicíně - kůra, listy, kořeny, plody i semena. . Kůra, listy a kořeny působí jako sedativum, antispasmodikum, hypotensivum a nervové sedativum. Čaj pomáhá při rozličných potížích způsobených těmito jevy. Historie užívání gravioly v herbální medicíně je dlouhá a sahá daleko do historie. V peruánských Andách se čas z listů užívá při kataru (zánět sliznicových membrán). V peruánské Amazonii se kůra, kořeny a listy užívají při cukrovce a jako sedativum a antispasmodikum. Domácí kmeny v Guyaně pijí čaj z listů a/nebo kůry jako sedativum a kardiotonikum. V brazilské Amazonii se čaj z listů užívá při jaterních problémech. Olej z listů a nezralé plody jsou smíchávány s olivovým olejem a užívány zevně při neuralgii, revmatismu a artritických bolestech. Na Jamaice, Haiti a v západní Indii se kůra nebo listy používají pak jako spasmolytikum, sedativum a nervové sedativum, pro úpravu srdečního rytmu, při kašli, chřipce, obtížném porodu, astmatu, astenii, hypertensi a parazitech.

Od 40. let, kdy se započalo se zkoumáním vlastností gravioly, v ní bylo objeveno mnoho účinných složek a chemických sloučenin. Většina výzkumu se zaměřuje na nový soubor chemických látek, které se nazývají annonacenové acetogeniny. Graviola produkuje tyto přírodní sloučeniny v listech a stonku, kůře a semenech. Tři na sobě nezávislé výzkumné skupiny ve svých osmi klinických studiích potvrdily, že tyto látky mají značně protinádorové vlastnosti a selektivní toxicitu proti různým typům rakovinových buněk (aniž by poškozovaly zdravé buňky). Mnohé z acetogeninů prokázaly selektivní toxicitu proti nádorovým buňkám již ve velmi nízkých dávkách - tak malým jako 1 díl na milión. V roce 1998 byly publikovány čtyři studie, které dále specifikují chemické složky a acetogeniny s nejsilnějšími protirakovinovými, protinádorovými a antivirovými vlastnostmi. Dle studie na zvířatech z roku 1997 působily alkaloidy nově objevené v plodech gravioly antidepresivně. Annonacenové acetogeniny se vyskytují pouze v čeledi Annonaceae. U těchto chemických sloučenin obecně byly zaznamenány protinádorové, antiparasitické, insekticidní a antimikrobiální účinky. Studie o způsobu účinkování, nedávno uskutečněné ve třech nezávislých laboratořích zjistily, že tyto acetogeniny působí jako výborné inhibitory enzymatických procesů, které se dějí pouze v membránách buněk rakovinového nádoru. Proto jsou toxické pro rakovinové buňky, avšak nemají vliv na buňky zdravé. Na Purdue Universtiy ve West Lafayette, stát Indiana vypracovali velké množství studií o acetogeninech, většina z nich byla financována Národním ústavem pro výzkum rakoviny a/nebo Národním ústavem zdraví (NIH). Takto si nechaly Purdue University resp. její pracovní tým zaregistrovat minimálně devět amerických či mezinárodních patentů na své dílo o protinádorových a insekticidních vlastnostech a užitích těchto acetogeninů. V jedné ze svých zpráv nazvaných „Nové pokroky v oblasti annonacenových acetogeninů" konstatují: „Nedávno jsme sdělili, že annonacenové acetogeniny mohou selektivně inhibovat růst rakovinových buněk a také těch, které jsou rezistentní na adriamycin. Čím více acetogeninů bylo izolováno a provedeny dodatečné pokusy na cytotoxicitu, zaznamenali jsme, ačkoliv většina acetogeninů má vysokou působivost proti buněčným liniím vícera závažných nádorům, že některé deriváty vně různých strukturálních typů a poziční izomery jevily nápadnou selektivitu mezi jistými buněčnými liniemi; např. proti rakovině prostaty. Nyní již rozumíme primárním účinkům acetogeninů. Jsou silnými inhibitory ubichinon (=koenzym Q 10) oxidoreduktázy NADH, která je základním enzymem komplexu I vedoucího k oxidační fosforylaci v mitochondriích. Výzkum ukázal, že působí přímo na místě katalýzy koenzymu Q 10 v rámci komplexu I a mikrobiální glukozodehydrogenázy. Také inhibují oxidázu NADH spojenou s koenzymem Q 10, která je příznačná pro plazmatické membrány rakovinových buněk. Roku 1997 zveřejnila Purdue University zprávu se slibnou novinkou, že několik annonacenových acetogeninů je „...nejen účinných v boji proti nádorům, které se projevily jako rezistentní vůči protirakovinovým prostředkům, nýbrž se také zdá, že mají k takovým rezistentním buňkám zvláštní náklonnost. Vedoucí výzkumný farmakolog z Purdue Universtiy následně vysvětlil princip působení. Podle jeho slov rakovinové buňky, které přežijí chemoterapii, mohou dále rozvíjet rezistenci vůči původně užívaným prostředkům, stejně jako vůči jiným, i nepříbuzným léčivům. Tento jev se nazývá mnohočetná rezistence (multi-drug resistence, MDR). Jeden z hlavních způsobů, jak rakovinové buňky rozvíjejí rezistenci vůči chemoterapeutickým lékům, je ten, že vytvářejí mezibuněčnou pumpu, které je schopna vytěsňovat protirakovinové prostředky z buňky ještě před tím, než ji stihnou zneškodnit. Nazývá se P-glykoproteinová pumpa. V průměru pouze 2 % rakovinových buněk v daném jedinci jsou s to vyvinout tuto pumpu - avšak jsou to 2 %, která mohou eventuálně růst a rozvinout se v mnohočetně rezistentní nádory. Výzkumníci z Purdue zaznamenali, že acetogeniny přednostně ničily právě tyto nádory a to tím, že blokovaly transfer ATP - hlavního zdroje buněčné energie - do nich. Nádorová buňka potřebuje energii k růstu a rozmnožování a ještě více k pohonu pumpy a vypuzování atakujících prostředků. Inhibicí buněčné energie nemůže být pumpa poháněna. Zablokují-li acetogeniny dočasně přísun ATP do nádorové buňky, nebude mít buňka dostatek energie pro řízení výživných procesů - a zemře. Normální buňky zřídka vyvíjejí takovou pumpu; proto nevyžadují tak velké množství energie a obecně se nechovají nepřátelsky vůči inhibitorům ATP. Studie dále uvádí, že 14 různých testovaných acetogeninů vykazuje účinné ATP blokující vlastnosti (včetně několika nacházejících se pouze v graviole). 13 z těchto 14 acetogeninů bylo účinnějších proti mnohočetně rezistentním buňkám rakoviny prsu než všechny tři standardní léčiva (adriamycin, vincristin, vinblastin), které se užívají pro kontrolu. V kontrolním rostlinném programu z roku 1976, provedeném v Národním ústavu pro výzkum rakoviny, vykázaly listy a stonek gravioly účinnou toxicitu proti rakovinovým buňkám a od té doby výzkumníci tyto objevy stále doplňují. U specifických acetogeninů obsažených v graviole a nebo výtažků z ní byly in vitro zaznamenány selektivně toxické vlastnosti vůči těmto typům nádorových buněk: buňky plicního karcinomu; buňky vážného nádoru prsu u lidí; adenokarcinom prostaty; buňky pankreatického kacinomu; buňky adenokarcinomu tračníku; buňky rakoviny jater; buňky lidského lymfomu; mnohočetně rezistentní adenokarcinom prsu u lidí. Badatelé na Taiwanu roku 2003 sdělili, že hlavní acetogenin, annonacin, působil velmi toxicky na rakovinové buňky vaječníku, děložního hrdla, prsu, močového měchýře a kůže již v malých dávkách:„...annonacin je slibným protirakovinovým prostředkem a hodný dalších studií na zvířatech a, doufejme, také klinických pokusů." Zajímavá studie in vitro byla publikována v březnu 2002 vědeckými pracovníky v Japonsku, kde zkoumali mnohé acetogeniny, nalezené v různých rostlinných druzích. Naočkovali myši buňkami Lewisovy rakoviny plic. 1/3 nedostala nic (kontrolní skupina), 1/3 dostala chemoterapeutický lék adriamycin a 1/3 annonacin (v dávce 10 mg/kg). Po dvou týdnech bylo 5 z 6 myší v neošetřené kontrolní skupině ještě naživu. Byla změřena velikost plicního nádoru. Skupina s adriamycinem jevila redukci nádoru o 54,6% - ale 50% zvířat zemřelo na toxicitu (3 ze 6). Myši ošetřené annonacinem stále žily a nádory byly potlačeny z 57,6% - o něco lépe než adriamycinem - a bez toxicity. To vedlo vědce k závěru: „Toto svědčí o tom, že annonacin je pro myši méně toxický. Vzhledem k protinádorové činnosti a toxicitě by se annonacin mohl užít jako vodítko k vývoji potenciálního protirakovinového agentu." Výzkum rakoviny stále pokračuje na těchto významných rostlinách rodu Annona a jejích chemických látkách. Mnoho farmaceutických společností a univerzit pokračuje v bádání, testování a patentování a pokouší se o syntézu těchto látek s novými chemoterapeutiky. Navíc výzkumníci podali zprávu o tom, že inhibitory NADH dehydrogenázy mohou potlačit infekci HIV. Toto je dobře známá vlastnost annonacenových acetogeninů nalezených v graviole a dalších rostlinách rodu Annona, které byly zařazeny do kontrolního programu Národního ústavu zdraví proti AIDS na Purdue University. V podstatě se zdá, že graviola bude další v řadě jako jiný dobře známý lék - Taxol. Od té doby, kdy výzkumníci poprvé objevili protinádorový účinek kůry tichomořského tisu a v ní obsažený taxan, to zabralo 30 let dalšího výzkumu, než se začal prodávat první, FDA ověřený Taxol (založený na přírodním taxanu z kůry stromu). U gravioly to trvalo téměř 10 let, než byla úspěšně syntetizována hlavní protinádorová složka, annonacin. Tyto acetogeninové sloučeniny mají zvláštní parafinové jádro a jiné ojedinělé vlastnosti molekulární energie, které mařily dřívější pokusy, až to nakonec jedna z předních farmaceutických společností během vývoje vzdala (ačkoliv o protinádorových účincích přírodních chemických látek věděli). V současnosti jsou vědci schopni přetvořit tuto látku a mnoho jiných aktivních acetogeninů v laboratoři, dalším krokem je přeměnit látku právě tak dostatečně (bez ztráty jakýchkoli protinádorových účinků během postupu), aby se z ní stala nová sloučenina, kterou mohou patentovat a převést na nový patentovaný lék. (V přírodě se nacházející sloučeniny nemohou být patentovány.) Takto se zdá, že vědci jsou opět v úzkých - vždy když přetvoří látku dost na to, aby ji mohli patentovat, ztrácejí hodně protinádorových vlastností. Podobně jako při vývoji Taxolu by měly vládní úřady jako např. Národní ústav pro výzkum rakoviny a Národní ústav zdraví podniknout patřičné kroky a zahájit podrobný výzkum rakoviny u lidí na syntetizovaných nepatentovatelných rostlinných preparátech (což dovolí všem farmaceutickým společnostem, aby vyvíjely léčiva proti rakovině a zohledňovaly výzkum, jak tomu bylo u Taxolu). Tímto by se tato slibná léčba stala dostupnou pro nemocné rakovinou ve vhodnou dobu. Mezitím však mnozí pacienti a léčitelé nečekají... zařazují přírodní listy a stonek gravioly (přes 40 zaznamenaných přírodních acetogeninů včetně annonacinu) jako doplňkovou fytoterapii do svých protokolů o rakovině. Ostatně bezpečné používání gravioly v herbální medicíně má dlouhou historii a výzkum prokazuje, že protinádorové acetogeniny působí selektivně toxicky přímo na rakovinové buňky a ne na zdravé - a v nepatrném množství. Zatímco výzkum potvrzuje vysoký obsah acetogeninů v semenech a kořenech gravioly, jevily různé alkaloidové preparáty ze semen a kořenů předběžně in vitro neurotoxické účinky. Výzkumníci předpokládají, že tyto alkaloidy mohou být spojovány s atypickou Parkinsonovou chorobou v zemích, kde se semena užívají jako běžný prostředek proti parazitům. Proto se užívání semen a kořenů gravioly nyní nedoporučuje. Léčebná dávka listu gravioly se uvádí 2-3 g 3-4x denně. Produkty z gravioly (kapsle nebo tinktury) se na americkém trhu stávají čím dál dostupnější. Jedním z účinných mechanizmů gravioly je, že zbavuje rakovinové buňky energie z ATP; v kombinaci s jinými doplňky a přírodnými produkty, které zvyšují buněčnou ATP snadno dojde k poklesu účinku gravioly. Hlavní doplněk, který podporuje nárůst ATP je běžný antioxydant zvaný Koenzym Q 10 a z toho důvodu byste se mu měli vyvarovat, užíváte-li graviolu. Graviola je určitě nadějným přírodním prostředkem a jedním z těch, které opět podtrhnou důležitost ochrany a zachování ekosystému deštěných pralesů. Snad - pokud dost lidí věří, že možný neocenitelný prostředek proti rakovině se skutečně skrývá v rostlině deštného pralesa - učiníme kroky potřebné k ochraně zbylých deštných pralesů před zničením. Jakýsi badatel, který zkoumá graviolu, výmluvně shrnul tuto myšlenku: „Během přípravy tohoto nejnovějšího přehledu bylo z 37 druhů izolováno přes 350 annonacenových acetogeninů. Naše předběžné pokusy ukazují, že okolo 50% z více než 80 sledovaných druhů jsou významně bioaktivní a vhodný pro frakční destilaci; můžeme tedy očekávat, že tato skupina sloučenin v budoucnosti poroste geometrickou řadou, ale za předpokladu, že se pro podobné experimenty najde finanční podpora. Ústupem světových pralesů v tropických oblastech se taková práce stává naléhavou, dříve než se vytratí velká chemická rozmanitost, obsažena v těchto ohrožených druzích."

Kontraindikace: Při pokusech na krysách se u gravioly projevil stimulující vliv na dělohu, proto by se neměla užívat během těhotenství. Studie na krysách, kterým byl do žaludku aplikován extrakt z kůry stonku (100 mg/kg), prokázala nárůst aktivity dopaminu, norepinephrinu a monominoxydázy, jakož i inhibici vylučování serotoninu u krys vystavených stresu. Na základě toho lze soudit, že užívání byliny může být kontraindikováno v kombinaci s inhibitory MAO a některými předepisovanými antidepresivy. Poraďte se se svým lékařem. Pokud se dostaví útlum nebo ospalost, upravte užívané množství.

Interakce s jinými léky: žádné další nebyly zaznamenány; i tak může graviola zesílit účinek antihypertensiv a kardiodepresiv resp. antidepresiv a interferovat s MAO-inhibitory.

Vedlejší účinky: Pokusy na zvířatech ukázaly hypotensivní, vasodilatační a kardiodepresivní vliv gravioly. Lidé užívající antihypertensiva by se měli poradit se svým lékařem a podle toho sledovat krevní tlak (jako léky by měly být upraveny). V jedné studii na prasatech se projevily emetické vlastnosti. Velké dávky mohou způsobit nauzeu nebo zvracení. V takovém případě omezte užívání. In vitro byly prokázány významné antimikrobiální vlastnosti. Chronické, dlouhodobé užívání této byliny může vést k odumírání prospěšné bakterie v zažívacím traktu. Doporučuje se nahrazení diety probiotickými a zažívání podporujícími enzymy, pokud graviolu užíváte déle než 30 dní.

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis: Pro výše uvedené indikace se jako fytoterapeutická dávka uvádí nálev (1 šálek 3x denně)

Fytoterapeutické vlastnosti: Protirakovinový, protinádorový, antimikrobiální, antiparazitický, kardiodepresivní, hypotensivní, vasodilatační, sedativní, antidepresivní, antispasmodický, antivirový, snižuje horečku, vyhání hlísty, stimuluje zažívání, antikonvulsní.

Fytochemické složení: Annocatalin, annohexocin, annomonicin, annomontacin, annomuricatin A, B, annomuricin A až E, annomutacin, annonacin, annonacinon, annopentocin A až C, cis-annonacin, cis-corossolon, dohhexocin, epomuricenin A, B, gigantetrocin, gigantetrocin A, B, gigantetrocinon, gigantetronenin, goniothalamicin, iso-annonacin, javoricin, montanacin, montecristin, muracin A až G, muricapentocin, muricatalicin, muricatalin, muri-catenol, muricatetrocin A, B, muricatin D, muricatocin A až C, muricin H, muricin I, muricoreacin, murihexocin 3, murihexocin A až C, murihexol, murisolin, robustocin, rolliniastatin 1, 2, saba-delin, solamin, uvariamicin I, IV, xylomaticin.

Nálev (Infuse) Infuse je nejčastějším způsobem přípravy jemných květů, natí, listů a čerstvě natrhaných bylin. K přípravě obvykle užijeme 1 objemový díl práškové (tedy 2 objemové díly řezané drogy - sušené byliny) na 32 objemových dílů vody. To odpovídá - pro lepší představu poměru 1 čajové lžičky práškové (2 čajovým lžičkám řezané drogy - sušené byliny) na 6 - 8 obj. uncí (1,75 - 2,32 dcl) vody. Voda by měla mít teplotu kolem 80°C, tedy před varem (nikoliv vroucí). Obvykle zalijeme drogu vodou, necháme 5 - 10 minut odstát, poté scedíme a popíjíme. Pro zvýšení efektu můžeme před vlastní přípravou navlhčit bylinu menším množstvím (několika kapkami) studené vody. Nálev se doporučuje vypít v den přípravy (připravit tedy 600 ml. - 1 ltr. nálevu). Tento uchováváme v průběhu dne v termosce. Lze dochutit včelím medem.

Odvar (Dekoktum) K přípravě obvykle užijeme 1 objemový díl práškové (tedy 2 objemové díly řezané drogy - sušené byliny) na 32 objemových dílů vody. To odpovídá - pro lepší představu poměru 1 čajové lžičky práškové (2 čajovým lžičkám řezané drogy - sušené byliny) na 6 - 8 obj. uncí (1,75 - 2,32 dcl) vody. Sušenou bylinu navlhčíme, smícháme se studenou vodou a pozvolna uvedeme do varu. Na mírném plameni (pod pokličkou) vaříme 20 - 30 minut. U kořenů a kůr (lýk) je obvykle doporučováno doplnit úbytek vody varem do původního objemu (přidáním vody). Naopak u řezaných natí, listů nebo květů úbytek objemu varem nedoplňujeme. Poté odvar scedíme, případně ochutíme a popíjíme. .Odvar se doporučuje vypít v den přípravy (připravujeme tedy 600 ml. - 1 ltr. odvaru denně). Tento uchováváme v průběhu dne v termosce. K dochucení lze použít nejlépe včelí med.

 

Graviolu zakoupíte na našich stránkách



V této kategorii není vloženo žádné zboží.

Slevy v měsíci September

Koriandr plod mletý 35g DMT 17.10.2017
Koriandr plod mletý 35g DMT 17.10.2017
19 Kč  15,20Kč
Ušetříte: 20% z ceny
Chia semínka - Salvia hispanica kapsle 190ks
Chia semínka - Salvia hispanica kapsle 190ks
399 Kč  249,37Kč
Ušetříte: 38% z ceny
Lísková jádra DMT 31.10.2017
Lísková jádra DMT 31.10.2017
1 Kč  0,80Kč
Ušetříte: 20% z ceny

Arónie - Černý jeřáb kapsle 60ks DTM 31.10.2017
Arónie - Černý jeřáb kapsle 60ks DTM 31.10.2017
239 Kč  215,10Kč
Ušetříte: 10% z ceny
Arónie - Černý jeřáb kapsle 120ks DMT 31.10.2017
Arónie - Černý jeřáb kapsle 120ks DMT 31.10.2017
339 Kč  305,10Kč
Ušetříte: 10% z ceny

Copyright © 2017 Obchod Salvia Paradise | Spravuje: Ucinnejsiweb