Štětka lesní - Dipsacus fullonum

Český botanický název: Štětka lesní, syn. planá
Běžný název: Štětečka, Venušin kalíšek, teazle, Dipsacus sylvestris, Dipsacus horridus, wilde Karde, cardaire, Cardo de Cardar, Cabaret des Oiseaux, Card Thistle, Cardencha, wild teasel, teasel, kardvadd, Brushes and Combs, Barber´s Brush, Baignoire de Vénus
Latinský název: Dipsacus fullonum (sylvestris, horridus)
Rozšíření: Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Štětka lesní - Dipsacus fullonum

Přírodní prostředek nejen proti borelióze!

Botanický popis rostliny

Štětka lesní neboli štětka planá je statná, dvouletá bylina dosahující výšky až 2 metrů. Lodyha byliny je přímá, v horní části značně větvená a ostenatá. Lodyžní listy jsou 20-40 cm dlouhé a 2-6 cm široké, vstřícně postavené, kopinaté, eliptické nebo vejčité, vroubkované, přisedlé, na okrajích mohou být lysé. Listy rostou pouze první rok, poté odumírají. Květy jsou uspořádány do strboulu 4-10 cm dlouhém a 3-5 cm širokém, vztyčeném a ostnitém, koruna je 10-15 mm dlouhá a světle fialová nebo bílá. Rostlina kvete od července do září. Plodem je nažka.

Původ a rozšíření

Dnes se volně vyskytuje v západní, střední a jižní Evropě, na Kavkazu, v Malé Asii a směrem na východ až do Íránu. Štětka lesní byla sekundárně dovezena do Severní (téměř všechny státy USA) a Jižní Ameriky (Uruguay, Argentina, Ekvádor). Původ byliny se nachází v severní Africe, jižní Evropě nebo jihozápadní Asii. Na území České republiky se vyskytuje spíše v teplejších oblastech od nížin po pahorkatiny, jinde (polohy nad 500 m.n.m.) je vzácnější nebo úplně vymizela. Štětka lesní běžně roste na pastvinách, okrajích lesů, mezích, náspech, při okrajích cest, u křovin, na rumištích, zbořeništích a skládkách.

Využití

Štětka se v historii široce používala při zpracování vláken jako přírodní hřeben k očišťování, zarovnávání a zvýšení síly vlásečků látky, obzvláště vlny. Štětka lesní slouží někdy jako ornamentální rostlina a sušené květy mohou sloužit ve floristice. Odkvetlé strbouly štětky jsou oblíbenou součástí dekorace v květinových věncích. Jelikož se dříve věřilo, že po umytí se rostlinou dotyčný zkrásní, rostlině se říkalo Venušin kalíšek. Tradičně byly rostliny podávány zevně při drobných poraněních, při fistulích a rakovinných výrůstcích.

Kořen je ve farmakognozii zařazen jako diaforetikum, diuretikum a stomachikum. Obecně se k léčebným účelům sbírá nať a kořen. Sběr probíhá během léta, kořen je ale vhodnější sbírat až na podzim. Dostupné vědecké práce testovaly in vitro nebo in vivo výsledky obsahových látek štětky lesní v podmínkách arthritických zánětů, psoriatických lézí, drobných poranění s nepatrnými výsledky. Výsledky dalších prací jsou však o to zajímavější.

Obsahové látky štětky lesní zřejmě pomáhají při borelióze a virových infekcích (herpes a další). Analýzy dosud prokázaly přítomnost 23 aktivních derivátů a jejich bakteriostatické účinky. 2 lipofilní (ethanolový a ethylacetátový) extrakty štětky lesní vykázaly významný in vitro inhibiční efekt vůči růstu spirochet. Navíc, závažným problémem je nedostatečná nebo problematická antibiotická léčba infekcí Borrelia Sp. V tom tkví výhoda bylinné léčby štětkou lesní, která je považována za lépe snášenou a zároveň efektivní!

Je dostupný zdroj ve formě review popisující in vitro účinnost obsahových látek štětky lesní a mnoha dalších proti aktivním a latentním formám Borrelia burgdorferi. Mnoho látek (včetně obsahových látek ve štětce lesní) se jeví jako nadějná výzkumná cesta k vytvoření přírodního léčiva proti borelióze nebo jiným bakteriálním G+ a G- druhům, i když práce přesně nezmiňuje bakteriostatický nebo baktericidní efekt.

Lidová medicína

Štětka se používá zevně i vnitřně. Zevně se podávají obklady nebo se připravují koupele z kořene byliny při rozpraskané kůži, rtech, při ekzémech, zánětlivých projevech, akné, revmatoidní arthritidě a nádorových výrůstcích. Lidová medicína doporučuje štětku lesní při bradavicích, jako diaforetikum a k výrobě homeopatie. Vnitřně se výluh ze štětky užívá při retenci moči, při zánětech trávicího traktu a vředech, při dně a dříve se podávala k léčbě tuberkulózy. Výluh z byliny popíjeli pacienti hledající detoxikant, který je schopen očistit tělo skrze potní žlázy, moč a žluč.

Účinné látky

Kořen štětky lesní obsahuje alkaloidy, silice, pryskyřici, flavonoidy (baikalein, monolaurin, luteolin), tříslovinné látky, hořčiny, iridoidy, saponiny, deriváty kyseliny kávové, apigenin, malvidin, viniferin, hydroxytyrosol, kyselinu deceinovou, minerální látky, mastné kyseliny a zajímavý glykosid skabiosid.

Tradiční dávkování

K podpoře imunity se doporučuje podávat 2-5 gramů kořene zalitých 250 vroucí vody (nechaných 10 minut louhovat). Takto připravený čaj s hořkou chutí popíjet až 3x denně. Z kousků kořene lze vyrobit tinkturu zalitím do 60% alkoholu. Kousky kořene se nechají celé zalité a nechají se v teple a tmě macerovat cca měsíc. Z lidového léčebného pohledu se tato tinktura podává v dávce 5-15 kapek 2-3x denně.

Na mírném ohni je možné připravit odvar připravený smísením jedné polévkové lžíce kořene byliny se 750 ml vody, který se nechá 3-5 minut povařit a tato dávka se rozdělí do tří, které se užijí během dne.



Pěstování

Způsobem růstu a vzhledu se liší divoká a pěstovaná varianta štětky lesní. Štětka lesní nejčastěji roste na mírně vlhkých, dusíkatých, výživných, jílovitohlinitých, ale i na vápnitých a kamenitých půdách. Preferuje však jílovité půdy. Semínka se mohou zasít venku nebo in situ na počátku jara a ven zasadit v období mezi únorem a květnem. Na podzim se sbírají kořeny jednoleté byliny.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>