Maca peruánská - Lepidium meyenii

Český botanický název: Řeřicha peruánská
Běžný název: maka, maca, maca-maca, maino, ayak chichira, ayak Illku, řeřicha peruánská, peruánský ženšen, brazilský ženšen, Lepidium peruvianum
Latinský název: Lepidium meyenii
Rozšíření: Jižní Amerika

Maca peruánská - Lepidium meyenii

Maca dnes užívaná pro vysoký podíl nutričních hodnot a podporu plodnosti.

Botanický popis rostliny

První celý druh popsal a latinsky pojmenoval Gerhard Walpers v roce 1843, v devadesátých letech minulého století byly jednotlivé druhy od sebe odděleny a více zkoumány. Podmínky k životu, velikost a tvar maky jsou hodně podobny tuřínu a ředkvi, rostlinám, ke kterým mají vývojově velmi blízko. Zelené, aromatické vrcholky jsou krátké a polehávají po zemi, tenké listy jsou rozvinuté do tvaru růže a rostou ve výšce okolo 12 cm nad povrchem půdy. Nazelenalé květy (oboupohlavní) vytváří mnoho zhruba 2 milimetrových semínek.

Maka je jediná svého druhu, jehož kořen srostl s nadzemní částí, čímž dal podnět k vytvoření tvaru rostliny připomínající hrušky. Od malých po velké, zakroucení či rovné, maka má velmi variabilní formy kořene.

Původ a rozšíření

Maka je nejvíce pěstována v Peru, Bolívii a v menší míře také v Brazílii. Tato bylina má domovinu v pohoří peruánských And v okolí jezera Junin. Je pěstována pro svůj masitý hypokotyl (nevyvinutý stonek), který je využíván jako zelenina, léčivá rostlinná část a tradičně jako afrodisiakum. Patří do čeledi brukvovitých. Domorodci je konzumován syrový a patří k hlavním částím zdejší stravy. Bojovníci Inků nejspíše konzumovali Lepidium před bojem ke zvýšení výdrže a síly. Během španělské okupace byla nazývána „sexuální rostlinou Inků".

Využití

Většinou se maka pěstuje k získání výživových a doplňkových hodnot, které se nacházejí v kořeni. Příznivý vliv na organismus mají také mnohé minerální látky (železo, vápník, hořčík, draslík, jód) a vitamíny (B, C).

Významné složky jsou rostlinné steroly, mastné kyseliny, důležité aminokyseliny a afrodiziakální látky p-methoxybenzyl-isothiokyanát a isothiokyanát. Dnes maku používají ženy (nejvíce z domorodých oblastí) a zařazují ji do svého jídelníčku, aby byly plodné a výkonné. Tradičně je maka užívána k posílení libida, zlepšení kvality a množství spermií.  Doporučuje se tak při neplodnosti  a užívat mohou obě pohlaví. 
Maka se používá také ve sportu díky obsahu pěti významných sterolů, které zvyšují fyzickou výkonnost. Oblíbená je zejména u kulturistů a členů bojových sportů, kterým pomáhá rozvíjet a budovat svaly. Zvyšuje fyzickou zdatnost a zlepšuje imunitu. U sportovců a u pacientů po úrazech byly pozorovány příznivé vlivy na svalovou regeneraci, dodává energii a není přitom spojován se vznikem nežádoucích jevů. Napomáhá regeneraci zabraňuje opotřebení šlach, kloubů a kostí. Pro schopnost příznivě ovlivňovat fyzický stav, podporovat mysl i reflexi, maku začala využívat i NASA jako doplňku stravy pro kosmonauty.

Maka se dále vyznačuje jako prostředek na tlumení žaludeční nevolnosti zapříčiněnou přebytkem žaludečních šťáv. Lze využít i na tlumení žaludeční nevolnosti po nadmíře konzumace alkoholu. Užívá se při nechutenství a  jako doplněk léčby při nádorových onemocněních, kdy mírní účinky chemoterapie a navrací chuť k jídlu.

Maca je vhodná pro všechny věkové generace, neobsahuje kontroverzní obsahové látky, ani látky v toxických dávkách pro děti, seniory, pacienty s nemocnými ledvinami či játry, je celkově dobře snášená. Díky svému vyváženému složení je vhodným doplňkem stravy.

Účinné látky

Sušená maka má významný obsah nutričních hodnot, stejně jako obiloviny, rýže nebo cereální plodiny. Průměrný obsah sušiny je 60-75 % polysacharidů, kolem 10 % bílkovin, 8% vlákniny a 2 % tuků. Je bohatá na obsah vápníku a draslíku a obsahuje dále menší množství železa, jódu, mědi, manganu a zinku. Olejové složky jsou zastoupeny kyselinami palmitovou, linolovou, a olejovou, obsahuje také 19 aminokyselin.

Tradiční dávkování

Sušená maka se dá uchovávat roky. Existuje mnoho receptů a způsobů, jak se může užívat, nicméně tradiční užívání maky je vařením. Čerstvý hypokotyl se může smažit v troubě, což je považováno za delikatesu, kořen může být namletý na kaši a povařen, čímž se získá sladký a hustý nápoj. Sušený a vmixovaný do mléka se vytvoří ovesná kaše. Vařený kořen je velmi vhodný do polévek, jamů, jako ingredience k výrobě chleba, dortů nebo palačinek. Existují také značky piva, které obsahují makový extrakt.

U sušeného kořene je doporučená denní dávka zhruba 1čajová lžíce, což odpovídá 6g, které se mohou smíchat s mlékem. Účinek takto připravované maky by se měl dostavit v řádech dní.

Maka se připravuje také ve formě extraktu. Obsahuje 4x více množství účinných látek oproti čistému kořeni, takže při dávkování stačí 4x méně množství. Snadněji se připravuje a jeho účinek zpravidla nastupuje rychleji. 0,5 g extraktu se užívá rozpuštěním ve sklenici vody (šťáva,…) ráno a odpoledne, přičemž denní doporučená dávka je cca 1,0 g.

 



Pěstování

 

Nejvhodnější zeměpisné podmínky pro růst maky jsou zhruba 12° jižní zeměpisné šířky a zeměpisná výška v rozmezí 3800-4400 metrů nad mořem. Teplota je vhodná kolem -2 až 13°C, avšak může poklesnout k -10°C. Silné povětrnostní podmínky a výrazné sluneční záření jsou typické pro domácí podmínky maky. Roste celý rok, ale kvůli náročným podmínkám dosud vyrůstá výhradně v poměrech její domoviny.

Maka se sází asi měsíc před mohutnými dešti na podzim. Hypokotyl a další části rostliny rostou v období dubna a května a po dalších zhruba 260 dnech se může sklízet. Pokud je nechávána v půdě, trvá další cca 2 měsíce (období chladna a sucha ) než se vytvoří kořen zvláštního typu, ve kterém dozrává tisíce semínek.

Semínka maky se vkládají do dutinek cca 50-100 centimetrů hluboko v různých typech půd, aby se předešlo vyschnutí.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>