Hledáte podporu léčby srdečních potíží a vysokého tlaku? Potřebujete posílit srdce, průchodnost tepen a cév a snížit krevní tlak? Pak hledáte přednosti hlohu obecného.
Botanický popis rostliny
Hloh obecný je opadavý, listnatý keř nebo strom dosahující výšky až 12 metrů s hustou korunou. Botanický název crataegus vychází z řeckého slova „krataigos“, což znamená silný. Hloh je totiž známý pro své silné dřevo. Hloh vytváří tenké, šedavé větve rostoucí z paždí 2 – 3 cm dlouhých trnů se střídavě postavenými laločnatými listy o délce 3 – 6 cm a šířce 2 – 5 cm.
Oboupohlavné květy hlohu obecného jsou růžové až bílé, velké zhruba 15 mm, pětičetné, rostoucí po 5 – 10 v chocholících s typickým nepříjemným zápachem. Květy jsou opylovány hmyzem. Plodem hlohu je tmavěčervená 6 – 10 mm dlouhá malvice s 2 – 3 semeny, která vyrůstá během podzimu.
Původ a rozšíření
Původní lokalitou hlohu jsou některé plochy v severní hemisféře od centrální Evropy, Severní Ameriky a Asii až po severní Afriku. Domovina hlohu je území dnešního Maďarska, Slovenska, České republiky a dále na západ až ke Španělským nejzápadnějším hranicím. Dnes roste v celé střední a západní Evropě, částečně je hloh rozšířen v Asii a severní Africe. Hloh roste podél cest, potoků, na okraji lesů, na stráních a v houštinách v nížinách i vyšších nadmořských výškách. V podmínkách České republiky hloh zdomácněl a pěstuje se jako součást živých plotů.
Využití
Hloh obecný je rostlina, z jejichž listů, plodů a květů lze vyrábět léčivé přípravky. Ve velké oblibě jsou také potraviny vyráběné z hlohu jako jsou různé kompoty, džem, zavařeniny a víno. V různých historíckých dobách a místech světa získal hloh přízeň místního obyvatelstva především jako podpora kardiovaskulárního systému, což se promítlo do jeho širokého využití v lidovém léčitelství, ale i v klasické medicíně. Obsahové látky hlohu obecného dokáží zlepšovat činnost srdce a stimulovat srdeční sval při chronickém srdečním selhání a městnavém srdečním selhání. Hloh se doporučuje jako podpora standardní terapie k prokrvení a posílení srdce, zároveň k využití jeho schopností zprůchodnit tepny a cévy.
V lidovém léčitelství se mimo jiné podává ke kompenzaci nízkého i vysokého krevního tlaku. Zúžené tepny vedou k zvýšenému krevnímu tlaku, což v kombinaci s vysokým cholesterolem může vytvářet aterosklerotické plaky. Hloh přispívá k rozšíření cév, čímž zprostředkuje pokles krevního tlaku.
Obecně se hloh v různých kulturách tradičně používá při mírných formách anginy pectoris, srdečního selhávání a nepravidelného srdečního rytmu. Pomocí hlohu lze podle některých bylinkářů předcházet infarktům, srdečním chorobám a arytmii. Významným dopad na stav a funkci srdce mají změny v remodelaci srdce. Veškeré alterace včetně síly srdeční stěny, velikosti komor, dimenze a počtu buněk a objem extracelulárního prostoru. Extrakt hlohu redukoval objemy komor po zúžení aorty a dokázal zmírnit škodlivou remodelaci srdce po srdeční hypertrofii.
Za farmakologické účinky hlohu obecného na tkáně kardiovaskulárního systému zřejmě mohou obsahové proanthocyanidiny. Výzkumy ukazují, že obsahové látky hlohu obecného dokáží snížit „zlý“ LDL cholesterol, snížit akumulaci tuků v játrech a aortě. Mechanismus snížení LDL cholesterolu zřejmě tkví v jeho zvýšeném vylučování do žluči a ve zvýšení produkce LDL receptorů, které je vychytávají z plasmy. Snížení LDL cholesterolu by tak mohlo přispět k prodloužení života a snížení případných z něho vyplývajících kardiovaskulárních komplikací.
Metaanalýza několika randomizovaných a placebem kontrolovaných studií prokázala, že extrakt hlohu v kombinaci se standardní léčbou vykazuje několik prospěšných účinků na kardiovaskulární parametry v porovnání s placebem. V Cochrane databázi z roku 2008 lze najít zmínku o významném benefitu užívání extraktu hlohu v symptomatické kontrole a fyziologických výsledcích v kombinaci se standardní farmakologickou léčbou.
Extrakt hlohu je možné obecně považovat za prospěšnou podporu konvenční terapie u pacientů s diagnostikovaným srdečním selháváním (třída NYHA I-III) díky jeho pozitivně inotropnímu, antiarytmickému a vasodilatačnímu efektu. Zároveň obsahové látky hlohu obecného přináší úlevu na symptomatické úrovni (únava, zhoršené dýchání, rychlé vyčerpání, atd...).
Někteří lidé doporučují hloh obecný v jakékoliv formě přizažívacích potížích jako jsou dyspepsie, průjem, bolest břicha a obecně při špatném trávení. Hloh obecný se také podává k léčbě tasemnic a dokáže se vypořádat s některými střevními infekcemi. K dosažení požadovaných pozitivních výsledků je třeba pravidelné a dlouhodobé užívání.
Po delším a pravidelném podávání hlohu jsou patrné i uklidňující účinky. Hloh se v tradiční fytoterapii podává ke snížení úzkosti jako sedativum. K pozitivním vlastnostem hlohu se tak řadí i účinek proti nespavosti a zmírnění některých negativních projevů menstruace. Existují menší práce dokládající, že by obsahové látky hlohu v kombinaci s hořčíkem mohly pomáhat v léčbě a tlumení mírných až středních úzkostných stavů.
Někteří léčitelé podávají hloh obecný na pokožku při popáleninách, bolácích a vředech. Dokonce některé hromadně připravované přípravky z hlohu obecného se používají k oplachům při bolácích, při svědění a omrzlinách.
Ukazuje se, že by obsahové látky hlohu obecného mohly vykazovat antioxidační efekt. Několik polyfenolických látek (epikatechiny, vitexin a hyperosid) bylo testováno na potenciální antioxidační účinek extraktu hlohu. Několik analýz prokázalo antioxidační účinek obsahových látek hlohu obecného, ale také jeho extraktu. Předpokládaný mechanismus reakce vyplývá ze schopnosti obsahových látek hlohu tlumit peroxidaci tuků a aktivity klíčových enzymů v srdeční tkáni a dýchacím řetězci v animálních modelech. Kardiovaskulární choroby jsou obecně spojovány se strukturálními a funkčními poruchami v mitochondriích srdečního svalu, v energetické zásobárně. Dávkování extraktu hlohu předcházelo oxidativním procesům a zničení enzymů Krebsova cyklu v mitochondriích, což podpořilo antioxidační stav buněčného prostředí.
Extrakt hlohu prokázal dokonce na dávce závislý protizánětlivý efekt v animálnímu modelu v porovnání s indometacinem jako referenční látkou. Ve stejné studii prokázal zmíněný extrakt gastroprotektivní účinek, tzn. dokázal přirozeně chránit žaludeční sliznici v porovnání s ranitidinem, což je antacidně působící léčivo. V laboratorních podmínkách sledovali vědci „downregulaci“ neboli snížení specifických zánětlivých markerů (COX-2, TNFalfa, IL-1beta, IL-6) po pravidelném podávání extraktu hlohu. Zároveň došlo k redukci dusíkového stresu, oxidativního stresu a apoptózy. Hloh dokázal v dalších studiích a analýzách snížit vznik superoxidových aniontů, uvolnění elastáz a redukoval chemotaktickou migraci, produkci TNFalfa a IL-8 a produkci leukotrienu B4. Navíc byl pozorován středně silný antibakteriální efekt proti druhůmMicrococcus flavus, Bacillus subtilis a Lysteria monocytogenes.
Limity
Hloh není doporučený pro pacienty s nízkým krevním tlakem. Užití hlohu se souběžnou farmakoterapií k léčbě onemocnění srdce a krevního tlaku nejdříve konzultujte s vaším ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem a neužívejte v kombinaci s betablokátory nebo digoxinem bez vědomí ošetřujícího lékaře. Není vhodný pro těhotné a kojící ženy.
Lidová medicína
Kromě již krátce zmíněných indikací v lidové léčbě se ještě různé formy hlohu obecného podávají při močových kamenech, k úlevě při křečích močové a trávicí trubice, při špatném dýchání a asthmatu. V rámci tradiční čínské medicíny se hloh podává při gastrointestinálních potížích, při špatné cirkulaci a chronických potížích dýchací soustavy.
Účinné látky
Flavonoidní obsahové látky hlohu obecného zahrnují vitexin-2-rhamnosid, vitaxin, isovitexin, rutin, hyperosid, isoquercitrin, deriváty eriodictyolu, luteolinu, hyperosidu, chlorogenní kyseliny a epikatechinu. Dále jsou obsaženy polymerické procyanidiny, triterpeny, fenolické karboxylové kyseliny (ursulová, oleánová, crataegová). Listy hlohu obsahují mimo jiné proanthocyanidiny, krategovou, kávovou, gallovou a oleovou kyselinu. Květy pak produkují silice guercitin a guercetin a další. Malvice mohou obsahovat v různé míře glykosidy, třísloviny a pak cukry.
Tradiční dávkování
Bylinný nálev hlohu lze připravit z listů, plodů či květů. Plody se však užívají zřídkakdy. Nejvíce účinných látek obsahují květy. Zhruba 2 lžičky drcené suroviny se zalije 250 ml vroucí vody a nechá se asi 20 minut odstát. Nálev se popíjí 2 x denně po 1 šálku (cca 250 ml) ráno a večer. Hořkou chuť nálevu je možno upravit smícháním s medem, cukrem či citrónem. Pokud se užívá extrakt z hlohu, obecná dávkovací doporučení se pohybují v rozmezí 160 – 1800 mg rozdělených do 2 – 3 denních dávek.
