Tradiční rostlina s potenciálním účinkem proti červům a potížím s prostatou.
Botanický popis rostliny
Tykev je jednodomá jednoletka s popínavou nebo keříkovitou lodyhou dosahující někdy až několika metrových výšek. Stonek má 4-5tihranný průřez, je drsně chlupatý a má větvené úponky. Listy jsou trojúhelníkové, řapíkaté, 15-45 cm široké, dlanitolaločnaté s různě zaříznutými laloky a různě zubatými okraji. Květy jsou obou nebo jednopohlavné. Koruna je zvonkovitá, asi 10 cm dlouhá a žlutooranžová.
Plodem je mnohosemenná bobule s velikostí od centimetrů po decimetry, s dužninou různého zabarvení (bělavá až krémovitá), chuti (sladká až hořká) a konzistence (vláknitá až tekutá), možno duté a s vahou několika kilogramů. Tvar plodu je různorodý (okurkovité, diskovité až houbovité). Oplodí je tuhé, pevné, možno dřevnatějící, povrch hladký, voskovaný a rýhovaný. barvy jsou také variabilní (zelená, oranžová, žlutá,...), stejně jako barevné vzorkování (jednobarevné, pruhované, tečkované,...). Semena jsou 5-20 mm dlouhá, jsou zploštělá, kapkovitého tvaru, s bělavým osemením.
Původ a rozšíření
Tykev pravděpodobně pochází ze Střední Ameriky, kde byla možná jedna z prvních zdomáctělých plodin (minimálně před několikika tisíci lety). Několik zdrojů odkazuje na původ v dnešním Mexiku (naleziště 8750 př.n.l.), kde byla pěstovaná společně s fazolí a kukuřicí (další autoři zmiňují možnost pěstování ještě před kukuřicí) nebo z jihovýchodu amerického Texasu. Tykec obecná je v mírném pásmu jeden z nejzákladnějších a nejpěstovanějších druhů tykví. Zřídkakdy zplaňuje a když ano, tak pouze krátkodobě.
Využití
Plod tykve lze konzumovat syrový, podává se jako součást zeleninové přílohy u hlavního chodu. Tykev lze dusit na másle, připravovat z ní polévka, omáčka nebo se z ní připravují různé druhy zavařenin.
Semínka lze konzumovat syrová, namočit je na 1 den do slaného nálevu, scedit a pojídat. Mohou se dát pražit na pánvi nebo cca 30 minut do trouby při teplotě 150°C. Dýňová semínka lze připravit smažením také s cukrem a špetkou chilli, vždy podle chuti. Přidávají se do krémových polévek, do zeleninových salátů (se špenátem nebo hlávkovým salátem) nebo do masových směsí.
Obsahové fytosteroly tykve obecné prošly preklinickým testováním se závěrem částečného snížení plasmatického cholesterolu u zdravých potkanů a částečně u nemocných zvířat s vyvolaným diabetem.
Obsažený zinek by měl být v patřičné koncentraci, při které by po pravidelné konzumaci mohl pomoci při prevenci osteopenie (pozor, nebylo zjišťováno u žen po menopauze!). Zinek společně s dalšími zásobními minerály a vitaminy z řady B mohou přispívat k optimalizaci zdraví kůže, vlasů a nehtů.
Semínka tykve nebo olej z tykvových semínek byl mnohokrát hodnocen v menších klinických studiích pro jejich léčebné účinky, zahrnujíceantihelmentický, hypotenzní a hypoglykemický efekt. Obsahové látky tykvových semínek mírně snížily plasmatickou hladinu glukózy u alloxan-indukovaných diabetických zvířat. Jedna klinická práce popsala sníženou postprandiální a hladiny glukózy na lačno u pacientů s 2. typem diabetu užívající šťávu z tykvových semínek. Menší klinická práce (počet probandů=10) demonstrovala snížení plasmatické hladiny glukózy 3-4 hodin po užití semen z tykve.
Extrakty z tykvových semínek mohou být užitečné při zvládání některých symptomů benigní hyperplasie prostaty a úzkostlivých stavů, i když jsou dostupná pouze limitovaná (menší množství) data z klinických studií. Několik klinických prací popsalo možný antiandrogení (vůči benigní hyperplasii prostaty) a protizánětlivý efekt extraktu ze semínek tykve. Jedna zvířecí studie popsala protektivní efekt olejového extraktu ze semínek tykve u potkanů s testosteronem navozenou benigní hyperplasií prostaty.
Větší klinická studie se zmíněnými obsahovými látkami (počet probandů=476) přišla s výsledkem, že se zlepšily symptomy spojené s "prostatou", i když nebylo naměřeno významné zlepšení plasmatických hodnot objektivních kritérií (p-vol nebo post-void testy). Jiná klinická studie popsala zlepšení některých kritérií benigní hyperplasie prostaty (průtok moči, čas potřeby na močení, residuální moč a frekvence potřeby na močení) při užívání přípravku obsahujícího curbicin v porovnání s placebem.
V laboratorních podmínkách (3 publikace) se některé obsahové látky tykvových semínek s pozitivním účinkem podávaly proti kmeni Schistosoma japonicum a parazitům vyvolávající malárii, vykazujíce tak antihelmentický účinek. Nejpřesnější data uveřejnila jedna preklinická práce, která popsala antihelmentický efekt cucurbitinu podávaného společně s jednorázovou dávkou klasického antihelmentika v dávce 23 g tykvových semínek na 100 ml vody extraktu.
Menší počet animálních prací (celkem 3) poukazuje na možnost využití tykvové šťávy v boji proti rakovinotvorným buňkám. Všechny publikace uvažují nad možným preventivním antineoplastickým účinkem. Olej z tykvových semínek prokázal u 2 animálních studií zlepšení plasmatického lipidového profilu, v jedné studii antioxidační účinek v játrech a srdci a hypotenzní účinek samostatný nebo v kombinaci s registrovanými antihypertensivy captoprilem a felodipinem.
30 gramů tykvových semínek denně bylo podáváno jako suplementace železa pro dospělé pacienty s nedostatkem železa (netýkalo se suplementace těhotných). 30 g semínek tykve vydá cca 4 mg železa (publikováno v článku).
Tykvová semínka obsahují velké množství tryptofanu, u kterého byla provedena klinická studie (s dobrým výsledkem) porovnávající možné zlepšení sociální fobie a insomnie s glukózou v porovnání se standartní léčbou.
Lidová medicína
Semínka tykve jsou tradičně dlouholetou praxí spojována s diuretickým a antihelmentickým účinkem. Tykvová semínka se v některých lidových terapeutických směrech podávají k léčbě helmintických infekcí a k odstranění parazitů z trávicího traktu. V některých kulturách se menší množství semínek tykve podává denně jako prevence proti parazitujícím infekcím.
V ayurvédském pojetí mají semínka tykve rozličné účinky. Lidová medicína Indie podává tykev díky chladivým vlastnostem a jakoadstringentní prostředek k očištění krve, odehnání žízně a únavy. Ve větším množství se semínka podávala k léčbě bronchitidy a horečky. Lidová medicína často doporučuje semínka z tykve při opakovaných infekcích ledvin a močového měchýře.
Účinné látky
Semínka tykve obsahují zajímavé polysacharidy a pektiny (z výzkumného měřítka), stejně jako triterpenoidy, cucurbitanové glykosidy, karotenoidy (včetně luteinu a beta karotenu), fytosteroly (spinasterol, stigmasterol, beta-sitosterol,...), cucurmosin, tokoferoly, cucurbitin (vykazuje antihelmentický účinek!), skvalen, nenasycené mastné kyseliny (oleje jsou obsaženy dohromady cca z 25-50%) a např. ribozom-inaktivující protein (inhibitory serin proteásy mají potenciál proti plevelným rostlinám).
Semínka tykve jsou bohatým zdrojem proteinů - asi 30% (jiné zdroje zmiňují rozmezí od 30 do 40%). Z aminokyselin lze vytyčit leucin, valin, fenylalanin, tryptofan a kyselinu aspartamovou. Tykvová semínka obsahují velké množství železa a sodíku.
Tradiční dávkování
Dostupné je menší množství kvalitních dat popisujících terapeutické dávkování pro jednotlivé indikace. 30 g semínek tykve vydá cca 4 mg železa a byla popsána jako suplementace železa u dospělých. Při potížích s benigní hyperplázií prostaty v dávce 480 mg extraktu z tykvových semínek odpovídá také několika desítek gramů semen. Nebyla zaznamenána toxická dávka nebo dávka vyvolávající nějaké nežádoucí či vedlejší nežádoucí účinky.
