Univerzální bylina - odstraní poruchy trávení stejně jako moly ze skříní a opepří vaše plané jídlo i milostný život.
Botanický popis rostliny
Saturejka zahradní je bylina jednoletá s průměrným vzrůstem do 30 cm a celkově fialovým nádechem. Neatraktivní, začátkem dřevnatějící, rozvětvená lodyha je většinou lysá a nafialovělá. Malé, temně zelené kopinaté listy jsou dlouhé a úzké s málo výrazným řapíkem u konce. Drobné, klasovitě tvarované květy se barví do fialova, zřídka i do bíla. Bylina vstřebává výživu z půdy rozlehlým kořenovým systémem svazčitých kořenů.
Původ a rozšíření
Rod saturejka obsahuje na 30 druhů rostlin. Většina roste v subtropických a mírných pásmech zeměkoule. Saturejka zahradní je původem ze Středomoří, jihovýchodní Evropy a teplých oblastí jihozápadní Asie. Od období raného středověku se bylinka rozšiřuje do nynější Francie, Německa, Ruska, Bulharska a Iránu. Tradičními pěstiteli jsou Bulharsko, Německo, Francie, Rusko a Spojené státy. V Polsku, Česku a na Slovensku se pěstuje jen okrajově.
Využití
Saturejka je rostlinou oblíbenou od starověku jako koření. Dostala se na talíř do všech možných úprav jídel. Pro své účinky na pohlavní čilost byla Řeky zasvěcena bohům vína a volných mravů Dionýzovi, Římany Bakchovy a dostala od nich jméno satyrovy květiny. Pro nemravné myšlenky byla zakázaná v klášterních zahradách. Z mnoha písemných pramenů se dovídáme její roli v životě člověka 9. století, který jí nosil ve váčku na krku k povzbuzení mysli.
Římané saturejku louhovali v octu a ochucovali s ní omáčky. Než byl dovezen pepř, byla používána v kuchyních saturejka. Samotná se dá použít všude a dnes lze zakoupit mnoho směsí jako např.provensálské koření. V Bulharsku dala jméno směsi Čubrica a v některých oblastech je nepostradatelnou součástí koření "bouquet garni". Saturejka má příjemnou chuť a nahradí aroma i účinek pepře lidem, kteří ze zdravotních důvodů pepř nemohou.
Aroma saturejky je výrazné, a tak je vhodné myslet na to, že méně je někdy více. Silice podporují vylučování žaludečních kyselin, chuť k jídlu a odnímá nadýmání, což z ní dělá ideální koření těžkých jídel. Výraznou pepřovou chutí se hodí k tučným pokrmům, do nádivek, ke zvěřině a do polévek. Saturejka se přidává do bylinkového másla, hodí sedo francouzských a italských salátů. Pro zmírnění nadýmavosti luštěninových pokrmů, chleba, hub, ryb a vaječných pokrmů je ideální. Saturejka je skvělá i ve sterilovaných okurkách, houbách nebo zelí.
Dnes z rostliny dokážeme velice účinně extrahovat silice pro farmakologický a kosmetický průmysl, ale saturejka je v lidovém léčitelství a kulinářství stejně živá jako kdysi. Uplatňuje se při výrobě likérů, vermutů, v aromaterapii a balneoterapii. V kosmetickém průmyslu je silice saturejky součástí kosmetických přípravků a parfémů kvůli specifickým vlastnostem, pro nezaměnitelnou a výraznou chuť a vůni.
Normu pro drogu saturejky zahradní např. do provensálského koření specifikuje česká technická norma ČSN ISO 7928-2. Norma specifikuje požadavky na vůni, chuť, napadení hmyzem a plísněmi, příměsi a chemické složení pro lodyhy nebo celé listy a zlomky listů uváděných do oběhu.
Saturejka je i významná léčivá bylina. Nejdříve byla podávána svařená s vínem starším lidem na utužení zdraví. Během celého vegetačního období se používá celá nať na přípravu čajů a odvarů. Saturejka podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení jako stomachikum. Saturejka terapeuticky působí při nadýmání a plynatosti, pomáhá proti nevolnosti a při akutních i vleklých průjmech účinkuje jako antidiaroikum a jako spasmolytikum při kolice.
Silice získané ze saturejky působí antitusicky protidráždivému kašli, na zředění a odkašlání hlenu jako expektorans, zároveň dezinfikuje dýchací cesty. Při bolesti v krku se používají zábaly nebo kloktadlo z odvaru ze saturejky a obsahový gama-terpinen je také antioxidant.
Různé gastritidy léčí látky saturejky díky jejichantiseptickým, antimykotickým, antibakteriálním a protizánětlivým účinkům. V in vitro pokusech byly dokázány baktericidní a insekticidní účinky silice a kvetoucí stvoly (sušené i čerstvé) se dají pověsit do skříní k odpuzování molů a jiného hmyzu
Saturejka lokálně pomáhá hojit rány, snižuje projevy vosího bodnutí a pomáhá při pásovém oparu. Desinfekční a svíravé účinky se využívají k omývání mastné pleti. Za těmito účinky stojí látka karvaktol, která je užívána jako potravinové aditivum a v lékařství dokonce k tišení bolesti jako analgetikum.
Saturejka vyvolává vzrušení, je považována za afrodiziakum a pomáhá při impotenci a frigiditě. Je slabě močopudná, tlumí subjektivní pocit žízně u diabetiků.
Omezení
Většina zdrojů uvádí, že saturejka uklidňuje, tlumí tachykardii a snižuje tlak a je nápomocná hypertonikům (tak je i užívaná v aromaterapii). Některé zdroje však uvádí, že saturejka tlak lehce zvyšuje, a proto je před užíváním vhodná konzultace s vaším lékařem pokud máte problémy s tlakem.
Účinné látky
Rostlina obsahuje mnoho biologicky aktivních látek z řad terpenoidů, fenolů a polyfenolů. Za nejúčinnější látky jsou považovány aromatické uhlovodíky-silice. Silice z drogy je přes 30% tvořena karvakrolem a z 20% gama-terpinenem a zbytek tvoří cynen, alfa-terpinen a myrcen. Mimo aromatických siličnatých látek obsahuje saturejka mnoho polyfenolů ze skupiny tříslovin a flavonoidů, pryskyřice, minerální látky a hořčiny.
Tradiční dávkování
Přesné terapeutické dávkování není v literatuře dostupné, autoři naléhají na střídmost uživatelů. Dostupné jsou však lidové recepty na přípravku elixíru lásky: smísí se 5 hrstí saturejky, hrst máty, hrst listí ořešáku, hrst bazalky, kořen vlaštovičníku a nať třezalky, směs se louhuje v červeném vínu 14 dní a pak se popíjí po kalíšku denně.
Pro celkové posílení: lžičku sušené saturejky vsypte do šálku studené vody, přiveďte k varu. Odstavte a nechte 10 min. louhovat. Sceďte a užívejte 2-3 šálky denně před jídlem. Čaj: lžičku saturejky zalijeme šálkem vroucí vody a krátce louhujeme a cedíme. Na zažívací potíže pijeme, vychlazeným nálevem kloktáme při angíně a aftech. Malá vnější poranění, kožní plísně, pásové opary apod. překládáme čistou tkaninu navlhčenou vychladlým nálevem. Ocet/olej(stejný postup): 1 litr kvalitního octa mírně zahřejeme a nalijeme do skleněné lahve na snítky saturejky, kde louhujeme 2 týdny. Ocet přelíváme do nádoby s čerstvou snítkou saturejky k dekoraci. Můžeme přidat česnek, mátu, kopr a další aromatické byliny.
tradiční lidová jídla:
Pleskavice je tradiční jídlo v Srbsku, Černé hoře, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, Rumunsku, Bulharsku, Makedonii a Chorvatsku. Je to směs minimálně dvou mletých mas, cibule, feferonek, soli a saturejky. Směs se usmaží a podává se s cibulí v tradičním chlebu lepinja. Existují ještě varianty, do kterých se přidávají sýr a uzené vepřové maso.
Balkánská kapama
vytváří mix vepřového masa, dunajských klobás, cibule, paprik, rajčat, balkánského sýra, česneku a saturejky. Maso se osmahne. Vše se vrství do keramického hrnce počínaje cibulí a následně dusí v troubě. Nakonec se rozklepne několik vajec na vrch, krátce zapeče a podává s chlebem.
Bouillabaisse
je název odvozený od slov "boullir" (vařit) a "baisse"(zbytky). Ve velkém hrnci se vaří ryby všech velikostí s pórkem, cibulí, česnekem, rajčaty a kořením (bobkový list, fenykl, petrželka a saturejka).
