Všemi známá rostlina s příznivými účinky na celkové zdraví.
Botanický popis rostliny
Ostružiník maliník je trvalka. Vytváří tzv. dvouleté stonky, které vyrůstají z trvalého kořenového systému. První rok nevětvený stonek roste až do svého limitu, 1,5-2,5 m s velkými, kopinatými listy složeními z 5 až 7 listenů bez květů. Druhý rok vyrůstá stonek ne tak vysoký, je však větvený a nese menší květy po 3 až 5 lístcích. Květy s průměrem asi 1 cm produkuje na konci jara. Plody jsou červené, jedlé se sladkokyselou chutí, které se tvoří na konci léta nebo na přelomu podzimu. Botanicky se nejedná o bobuli, ale o.souplodí drobných peckovic.
Původ a rozšíření
Ostružiník malina pochází původně z Evropy a Asie. Příbuzné druhy se vyskytují v Severní Americe. Rostlina se převážně pěstuje v mírném pásu, nejvíce ve východní Evropě (Rumunsko, Bulharsko,...). Ve volné přírodě roste ostružiník typicky v lesích formujíce pod stromy mohutné útvary. V jižní Avropě a centrální Asii se ostružiník nejčastěji vyskytuje ve vyšších nadmořských výškách než v mírném podnebí.
Využití
V potravinářství se maliny konzumují syrové nebo zpracované do džemů, marmelád, zavařenin, koláčů, dortů, zákusků, cukroví, piškotů a cheescake. Latinský název Idaeus vyplývá z hory Ida vyskytující se nedaleko Tróji v Turecku, kterou znali antičtí Řekové. Bylinné herbáře popisují využití malin hluboko do historie, zdroje popisují 6.století našeho letopočtu. V roce 1597 byl malinovník zmíněn v knize "Herbář".
Zmiňované fytoterapeutické zásahy konzumací maliny zahrnují menstruační, gastrointestinální, porodní a jiné. Nejpodrobněji jsou její terapeutická využití rozepsána v odborných přírůčkách, lékopisech a publikacích (např. Burn a Withell 1941, British Pharmaceutical Codex a Pharmacopoeia, Becket 1954, Johnson, Mcfarlin 1999, Royas 2002 a Hall 2011).
Obsahové látky malin vykazují antioxidační potenciál. Efekt byl mírný v léčbě a ničení rakovinných buněk žaludku a střeva. Antioxidační a protizánětlivý efekt látek malin byl in vitro testován u několika typů rakoviny (prsu, prostaty, jícnu,...) se zajímavými výsledky navozující řízenou buněčnou smrt skrze tumor supresující protein p53. Obsahové látky malin udržují nerakovinné buňky zdravé, čímž dosahují protirakovinného efektu ovlivněním nitrobuněčného komplexu nuclear faktor kappa B. Vysoké koncentrace obsahových flavonoidů maliny prokázaly v in vitro studiích antioxidační efekt. Absorpční schopnost obsahových polyfenolických látek malin metodou oxygen radical absorbance capacity potvrdila hypotézu antioxidačního efektu za čerstva macerovaných látek.
V další studii byl testován antioxidační a cytotoxický efekt polyfenolického profilu vodného extraktu plodů malin. Extrakt těchto látek byl podroben testům vůči karcinomu hrtanu a adenokarcinomu tlustého střeva. V jiné práci byly determinovány obsahové látky, které u pacientů vyvolaly antioxidační, metabolický a protizánětlivý efekt související s možným využitím u metabolických onemocnění, kardiovaskulárních chorob, diabetu mellitu a obezity.
V plodech malin se vyskytují látky in vitro uvolňující cévy a svaly, čímž podporují porod (7 studií). Efekt se předpokládá u náročných nebo před závažnými porody. 9 publikací zmiňují efekt malinovníku v terapii bolestivé menstruace. Malina působila in vivo na těhotné samičky potkanů na výrazně menší kontrakce svalů dělohy. Byt potvrzen efekt látek maliny spustit kontrakce u těhotných i ne-těhotných potkaních samic. V testech provedených na morčatech byl prokázán relaxační efekt na hladkou svalovinu.
Čaj z malinovníku jako ústní voda je zmiňován v asi 10 publikacích, podobný počet popisuje adstringentní, částečněantibakteriální efekt látek malinovníku a jeho možné využití jako kloktadla při zánětech ústní dutiny. V učebnici Herbal medicines, a guide for health-care professionalsz roku 1996 od C. Newhalla je zmiňován protiprůjmový efekt adstrigentně působících látek malinovníku po jednorázové nebo dlouhodobě podávané dávce.
Rheosmin, keton maliníku, zvyšuje in vitro metabolismus podporou enzymů, spotřeby kyslíku a produkce tepla v tukových buňkách. Výsledkem urychlení metabolismu tukových buněk je snížení množství uloženého tuku v "zásobárnách" a zvýšení spotřeby tukových zásob. Zlepšený metabolismus tukových buněk snižuje prozánětlivé faktorů, které jsou produkovány v tukové tkáni. Klinicky se uvažuje, že pravidelné podávání rheosminu (z malin) sníží výskyt zánětlivých onemocnění souvisejících s obezitou. S ohledem na kardiovaskulární systém je zavhodno zmínit efekt rheosminu, t.j. blokaci aktivity pankreatické lipásy, čímž se sníží štěpení a vstřebání tuků.
V malině byl identifikován glykosid nazvaný tilirosid. Tilirosid byl ve studiích in vitro hodnocen jako nespecifický blokátor adiponektinu, hormonu produkovaného tukovou tkání, který je spoluzodpovědný za ukládání tuků v buňkách. Adiponektin je částečně zapojený do patofyziologie diabetu. Další látka obsažená v malině blokuje aktivitu alfa-glukosidásy, která štěpí škrob na cukry a zvyšuje postprandiální glykémii. Blokací alfa-glykosidásy se snížení postprandiální glykémie. Je proto možná kombinace k farmakoterapii u pacientů s diabetem 2. typu v rámci optimalizace glykemických hodnot nebo u pacientů s obezitou.
V in vivo modelech hyperoxalurie obstály látky malinovníku v prevenci vzniku ledvinových kamenů. Jsou však potřeba další informace ke zjištění mechanismu. 3 in vivo studie popsaly terapeutický benefit konzumace malin v léčbě a prevenci zánětu spojivek.
Těhotenství v evidence based madicíně
Celkem 156 žen ve 2 studiích a 1 reportu bylo zahrnuto ke stanovení účinnosti a bezpečnosti užívání ostružiníku maliníku na konci těhotenství. Konzumace maliníku byla hodnocena jako bezpečná během těhotenství, nebyl totiž zaznamenán žádný vedlejší účinek oproti kontrolám (57 pozorovaných proti 51 kontrolám, 96 pozorovaných proti 96 kontrolám a "report" 3 pacientek). Zmiňované nežádoucí účinky byly nevolnost, zvracení, zácpa a průjem. Proto byla zvolena i kontrolní skupina těhotných žen; hlášené nežádoucí události byly spojené s těhotenstvím než užíváním extraktu malin. 108 kojících matek užívaly maliny ve formě čajů, atd. Nebyly zaznamenány žádné významné nežádoucí efekty během těhotenství.
Bezpečnost
Výše je popsána bezpečnost užívání malin na konci těhotenství a během kojení bez nežádoucích efektů u matek ani u plodu/novorozence. Práce z roku 2009 popsala bezpečnost léčivých přípravků obsahujících extrakt z maliníku a průzkum z roku 2011 poukázal na vysokou oblíbenost maliníku u těhotných žen v Norsku (vzorek čítal 600 žen).
Lidová medicína
Malinovník v kombinaci se tradičně podává při gastrointestinálních potížích zahrnující průjmy, křeče v podbřišku, při chřipce, nachlazení, rýmě a bolestech hlavy nebo při srdečních potížích. V lidové medicíně se maliny nejčastěji podávají při žaludečních potížích a respiračních nemocech, doporučují se při diabetu, retenci tekutin, kožních vyrážkách a jako suplementace vitamínů.
Maliny se podávají k podpoře pocení, k podpoře aktivity ledvin a jater . Ve východoevropských herbářích se maliny doporučují k očistě krve, k utlumení symptomů při silné menstruaci, ranních nevolnostech a k podpoře těhotenství. V British Herbal Pharmacopoeia se indikace a využití rostliny "verifikovalo" v roce 1983 a od toho roku se objevuje velké množství experimentálních publikací zabývajících se problematikou využití malinovníku v terapeutickém a preventivním režimu.
Účinné látky
Maliny se obsahují vitamin C, E, folát, fenoly a polyfenoly (hydrolyzovatelné tanniny 2,8-6,9%), gallotaniny (trigalloylglukósa, pentagalloyl-D-glukósa), anthokyany (cyanidin-3-sophosorid, cyanidin-3-(2-glukosylrutinosid) a cyanidin-3-glukosid, pelargonidiny, delphinidiny, malvidiny), ellagitanniny (estery gallové kyseliny a D-glukósy, sanguiin H-6 a lambertianin C a D), flavonoly, flavonoidy (kaempferol, quercetin, hyperosid), glykosidy, stilbenoidy (resveratrol), alkoholy, aldehydy (benzaldehyd, fenylacetaldehyd, hexen-2al, tetradekanal), terpenoidy (terpinolen, nerol, pulegon, terpineol, citral, oxoionol, amyrin, skvalen, cykloartenol), ellagovou, gallovou, chlorogenovou, kumarovou, ferulovou, gentisovou, vanilinovou, kávovou kyselinu, hydroxycinnamát a minerály (vápník, hořčík, zinek).
Tradiční dávkování
Dávkování v lidové medicíně a u léčivých přípravků se značně liší podle mnoha okolností. K léčbě se plody malinovníku doporučují v dávce 1 - 8 g 2-4x denně. Pokud se podávají sušené části, dávkují se 150 ml 3x denně. Sušený extrakt v dávce 113-226 mg se podává 3-4x denně s jídlem. Pokud se maliny užívají kvůli závažnějším indikacím, maximální doba pravidelného užívání by měla být 1 týden, poté by se měl konzultovat lékař nebo lékárník.
Lyofilizované plody - maliny celé jsou velice vhodné jako zdravé "mlsání" k televizi. Jsou velice chutné a jejich aroma přiláká celou rodinu.
