Přírodní štít proti civilizačním chorobám, dodavatel energie a lehkosti.
Botanický popis rostliny
Ječmen je zástupce rodiny travnatých rostlin. Jedná se o samoopylovací rostlinu. Divocí zástupci této rostliny zřejmě pokrývali travnaté plochy skrze celou oblast západní Asie a severovýchodní části afrického kontinentu. Morfologii má velice podobnou pšenici (mírně vzdálení příbuzní). Květenstvím ječmene je klas a plodem je útvar nazývaný obilka.
Původ a rozšíření
Archeologicky je původ rostliny doložen v Evropě, Asii a Africe už z prehistorických dob. Do Evropy ječmen zřejmě přinesly stěhovavé národy z jihozápadní evropy. Dnes se ječmen nalézá převážně na severní polokouli, pěstuje se však i v Jižní Americe a v oblastech jižní Afriky s dostatkem vody. Ječmen je jedna z prvních domestikovaných a cíleně pěstovaných plodin. Divoké odrůdy ječmene se nyní rozléhají v oblasti od severní Afriky, přes Krétu až po střední Asii. Archeologické nálezy popisují možnost pěstování ječmene již v období kolem 8000 př. n. l. na území dnešní Sýrie. Její rozšíření muselo být velice bouřlivé, když si uvědomíme, že zhruba v období 4000 př. n. l. se předpokládá nástup pěstování ječmene na dalekém evropském severu, konkrétně na území dnešního Finska. V antickém Egyptě byl ječmen záměrně pěstován k vaření piva a pečení chleba. Byl již tedy populární rostlinou, o které se vědělo, že pokud se jí bude dařit, nebude hlad a bude dobrý rok.
Využití
Celý rod ječmene má mnohé využití v potravinářství (jedna z nejstarších plodin vůbec), kosmetice a lidovém léčitelství. Důležitost druhu Hordeum vulgare, ječmen obecný, je spatřován ve výrobě cereálií, krmivu pro dobytek a při výrobě piva a whisky.
Ovlivněním enzymatické aktivity (např. superoxid dismutásy) a přítomností antioxidačních látek (vitamíny A a E) lze předpokládat účinek proti oxidativním radikálům. Tento účinek je nazýván jako antioxidační. Dále jsou přítomny látky, které dokáží ovlivňovat základní fyziologické funkce organismu. Jiné látky neutralizují kyselé látky v organismu, u kterých se předpokládá negativní vliv na homeostázu. Další látky blokují vstřebání toxických látek z potravy a zprostředkovávají inaktivaci látek již vstřebaných. Navazují se na ionty kovů a látky, které vyvolávají toxicitu.
Mladý ječmen má stejné využití v léčitelství jako mladá pšenice. Obsahovými látkami si jsou obě rostliny velmi podobné, i když se liší charakterem látek, jejich podílem a obsahem. Významný rozdíl je navíc v aspektu chuti, které se od sebe výrazně odlišují a je třeba, aby každý člověk subjektivně posoudil, co mu více chutná. Nelze jednoduše říci, co jakému člověku bude chutnat více. Co se týče účinku, je ječmen vhodný ke stimulaci metabolismu, je proto vhodný k dietním plánům k hubnutí. Má vysokou energetickou hodnotu a je tedy vhodný k užívání při chronických únavách a depresivních stavech - doslova nabíjí.
Účinné látky
Na nutriční hodnotě ječmene se nejvíce podílí polysacharidy (škrob). Dále jsou přítomně látky s antioxidační činností (vitaminy B a E). V mladém ječmeni je plejáda účinných látek daleko pestřejší díky růstu organismu. Vitaminy B a E jsou zde ve větším množství a navíc obsahuje vitamín A a K. V mladém ječmeni je navíc přítomný beta-karoten a mnoho minerálních látek a stopových prvků. Dále obsahuje niacin, biotin, kyselinu listovou, aminokyseliny jako je: Alanín, Arginín, Methionin, Fenylalanín, Serín, Glycín, Treonin, Prolín, Histidín, Tyrosín, Valín, Lyzín, Izoleucín, Leucín, další jsou kyseliny glutamová a aspartamová a minerály typu hořčík, draslík, zinek, vápník, křemík. Dále a především chlorofil a enzymy.
Sklízení ječmene se provádí právě v období největšího vegetativního růstu rostliny, kde je hodnocen nejvyšší obsah látek mající významný vliv na lidskou fyziologii.
Tradiční dávkování
Zelený ječmen je ideální užívat zhruba 30 minut před jídlem nebo alespoň 2 hodiny po jídle. Dávkování závisí na fyzické potřebě člověka (aktivita, pracovní nasazení, životní styl, zdravotní stav pacienta) a pohybuje se od 1-3x denně. V práškované formě stačí jedna kávová lžička, ve formě klíčků může jít o několik lžiček. Ječmenem (vzato jako zeleninou, obilninou) se nelze předávkovat a neexistují varování, která by omezovala užívání ječmene u dětí, těhotných nebo starších lidí. Je však vždy záhodno se u příležitosti návštěvy lékaře na užívání ječmene optat.
