Druh máty s největším terapeutickým využitím v rámci lidové medicíny.
Botanický popis rostliny
Jedná se o vytrvalou přímou bylinu s oddenkem a výškou od 30 do 100 cm s různorodou mírou povrchových chloupků na lodyze nebo na listech a s masitým podzemním oddenkem. Listy jsou na stonku křižmostojné, přisedlé nebo s krátkými řapíky, 5-9 cm dlouhé a 1,5-3 cm široké se zoubkovitým okrajem. Čepel listu marocké máty je kopinatá, podlouhlá, tvarem elipsoidní nebo vejčitá. Žilnatina je na spodní straně výraznější a má až 10 postranních žilek.
Stonek má čtvercový půdorys, čímž se automaticky zařazuje do čeledi Lamiaceae, a v horní části je bohatě větvená. Máta klasnatá vytváří své růžové až bílé květy (2,5-3 mm dlouhé a široké) v nepatrné (úzké) na bázi přetrhané klasy vyrůstající nad horními lodyžními listy, které bývají 4-11 cm dlouhé. Korunní lístky mají od světle růžové barvy po růžově fialovou. Z každé koruny vyrůstají konce čtyř stejně dlouhých tyčinek. Rostlina kvete od července do září. Oddenek je 5-15 cm dlouhý, může být chlupatý, výběžky má lysé a z většiny je uložen v podzemí. Zmíněné chlupy jsou z většiny husté trichomy, které jsou navíc zahnuté směrem dolů, promísené s větvenými chlupy nebo maličkatými papilami (zdánlivě lysá rostlina).
Původ a rozšíření
Původem pochází máta klasnatá zřejmě ze západní Evropy, i když některé zdroje zmiňují původ v centrální Evropě a do většiny částí světa se rozšířila spíše lidským přičiněním či zásahem jako okrasná rostlina nebo pro své aromatické listy. Máta klasnatá prosperuje v mírném podnebném pásu a daří se jí téměř po celé zeměkouli od Evropy, přes Asii, Afriku, Severní i Jižní Ameriku až po Austrálii včetně Nového Zélandu a přilehlých ostrovů v Oceánii. V novém prostředí se máta klasnatá rychle rozšířila kvůli nepřítomnosti přirozených nepřátel a schopnosti invazivně prorůstat do okolí.
Máta klasnatá vyžaduje vlhkou, hlinitou, spíše hlubokou půdu s mírně kyselým nebo mírně zásaditým pH. Rostlině se daří často okolo vodních toků, na březích rybníků, jezer či močálů a na zavlhlých zahradách, polích, lukách, pastvinách a cestách
Využití
Běžné využití spearmintu v kosmetice, potravinářství nebo farmacii spočívá v dochucování a upravování vůně (nejčastěji bonbóny, ústní voda, zubní pasta). Listy máty klasnaté se využívají k přípravě mnoha léčivých nebo lékových aromatických a chuťově vyhledávaných forem. Odvar z máty klasnaté se již staletí doporučuje při infekcích horních cest dýchacích, zažívacích potížích a také jako přísada do léčivých koupelí při revmatismu a různých kožních infekcích.
V rámci lidové medicíny se máta marocká používá (ve formě léčivého čaje) k léčbě onemocnění jater nebo žlučníku. Bylinné čaje s obsahem máty klasnaté se využívají při nervozitě, k mírnění nervového systému, k redukci bolesti a léčbě žaludečních neuróz a dyspepsií. Lidová léčba vzpomíná na mátu klasnatou při potřebě zlepšení dýchání a funkce dýchací soustavy. Ve formě inhalace nebo aromaterapie se doporučuje při katarech horních cest dýchacích. Pro stejné použití - navíc při psychické labilitě - se osvědčily koupele s obsahem máty klasnaté.
Spearmint je v anglosaské lidové léčbě doporučován na trávicí obtíže související s nadýmáním, špatným trávením (dyspepsie), průjmy, spasmy horního segmentu trávicího traktu, dráždivým tračníkem, žlučníkem, žlučovodem a problémy se žlučovými kameny . Dalšími indikacemi máty klasnaté zmiňované v různých herbářích jsou nachlazení, chřipka, bolest v krku, bolest hlavy nebo zubů a zánětlivá onemocnění pohybového aparátu a dýchacího ústrojí. Někteří léčitelé doporučují mátu klasnatou jako psychický stimulans, antihelmintikum, lokální anestetikum a analgetikum a jako spasmolytikum hladkých svalů. Máta klasnatá nebo její odvar se aplikuje přímo na kůži při arthritidách,místní bolesti svalů, neuropatie, při nepříjemném svědění, kopřivce nebo se v rámci vnějšího užití používá ke kloktání a pročištění ústní dutiny.
V dřívějších dobách se v rámci alternativní medicíny užíval spearmint jako antiemetikum, antiseptikum, diuretikum, tonikum, antispasmodikum, stomachikum, karminativum a stimulans. Bylinný čaj je anglosaskou bylinnou literaturou popisován a doporučován v léčbě horečky, bronchitidě, nachlazení, zimnice, křečí, gastritidy, bolesti hlavy, špatného trávení, ranní nevolnosti, ucpaného nosu, nausey, bolestivé menstruace a dalších drobnějších neduzích. Stonek marocké máty je drcen a ve formě obkladů přikládán při odřeninách. Esenciální olej marocké máty se zdá vhodný ke tření a potírání při svalových křečích, ztuhlosti, bolesti a kloubním revmatismu. Lidová medicína doporučuje veškeré části rostliny v léčbě rakoviny. Obklady k vnějšímu použití jsou doporučovány k léčbě novotvarů. Celá rostlina odpuzuje hmyz, krysy a myši.
V historii se zmiňoval účinek obsahových látek máty klasnaté při hirsutismu, což je prakticky mužský vzor výskytu ochlupení/vousů vyskytující se u žen. Velmi rané studie počátku minulého století považovaly pravidelné užívání - minimálně 1 měsíc - spearmintu 2x denně za výrazný agens vedoucí k významné redukci hladin mužského pohlavního hormonu (testosteronu) a zvýšení hladin ženského pohlavního hormonu (estradiol) právě u žen trpících hirsutismem zejména z důvodu syndromu polycystických ovarií. Moderní klinické studie toto tvrzení nepotvrzují. Další starší studie popisují použití cca 30 kapek přípravků obsahujících látky máty klasnaté (možno v kombinaci s koriandrem) společně s loperamidem anebo psylliem při syndromu dráždivého tračníku.
Mnoho vědeckých studií se dlouhodobě zabývalo možným využitím a klinickým zhodnocením (včetně statistického určení) různých koncentrací a dávek na kilogram hmotnosti obsahových látek listů máty klasnaté u buněčných kultur, zvířat a také lidí (zdravých dobrovolníků i nemocných) a jejich vlivem na většinu zdravotních tvrzení, které vyplývají z lidového použití. S příznivými hodnotami vyšly dosud výsledky ohledně možného využití obsahových látek listů máty klasnaté při trávení a ovlivnění trávicího komfortu směrem k uklidnění.
Peprmint byl studován při různých sezeních s odlišnými parametry posuzujíc efekt jeho esenciálního oleje na funkci (případné změny) v centrálním nervovém systému. Cochrane Dementia and Cognitive Improvement Group posoudila inhalaci spearmintového esenciálního oleje (arometerapie) jako prospěšný při hodnocení zlepšení některých aspektů Alzheimerovy demence. Jiná práce popsala pozitivní efekt ethanolového extraktu peprmintového oleje ve snížení citlivosti bolestivých záchvatů migrenózního typu u dospělých osob. Další práce popsala podporu myšlení a lepšího vybavení vzpomínek u starších pacientů s mírně závažnými potížemi.
Je popsáno mnoho prací na téma možného využití obsahových látek menthy spicaty – marocké máty v různém vehikulu a množství proti růstu nádorových buněčných linií (tedy v laboratorních podmínkách) různého původu (např. rakovina prsu, tlustého střeva, glioblastom, plic, leukémie a prostaty). Jedna z nejnovějších studií z Indie (rok 2014) popisuje 70-97% účinnost vodného nebo metanolového extraktu obsahových látek máty marocké v redukci počtu rakovinných buněk, čímž vykazuje jistou cytotoxickou aktivitu, kterou lze v budoucnu potenciálně využít ve vývoji nových léčebných antineoplastických látek.
Jsou známé 2 práce, které popisují možné využití obsahových látek menthy spicaty ve virocidní léčbě HIV, jelikož v ethanolovém roztoku působí na tyto retroviry jako "zabiják" a snižuje tedy počty aktivních virů. In vitro (opět laboratorní prostředí) vykazuje esenciální olej marocké máty antibakteriální účinek v různé míře proti patogenním kmenům Escherichie coli, Helicobacter pylori (pouze inhibičně), methicillin rezistentnímu Styphylococcu aureu, neboli zlatému styfylokokovi, druhu Pseodomádám, Enterobacter aerogenes a Samlonella enteritidis. Antimykotický efekt je prokázán také, ale v menším měřítku.
Z nedostatku informací ohledně užívání marocké máty těhotnými a kojící ženami se nedoporučuje ve zvýšeném množství. Ve zvýšených dávkách je máta marocká hodnocena jako pravděpodobně "nebezpečná" na sliznici dělohy, a proto se nedoporučuje během těhotenství.
Účinné látky
Marocká máta je pěstována po celém světě díky obsahu esenciálních olejů. Nejvýraznějším konstituentem obsaženým v silice je karvon, lépe R-(-)karvon, který vždy obdaruje rostlinu specifickou, typickou vůní. Dalšími významnými obsahovými látkami marocké máty jsou 1,8-cineol, dihydrokarvon, limonen, eugenol, farnesol, geraniol, limonen, pulegon, terpinen-4-ol, borneol, piperiton, alfa-pinen, alfa-terpineol, apigenin, thymol, mentofuran, sabinen a v menším množství jsou obsaženy také menthol a menthon.
Vedle obsahové silice jsou přítomny také flavonoidy, octová kyselina, arginin, benzaldehyd, benzylalkohol, beta-karoten, beta-sitosterol, acetofenon, vápník, hesperidin, diosmin, caryophylen, ethanol, luteolin, methionin, niacin, oleánová kyselina, perillylalkohol, rosmarýnová kyselina, thiamin, tryptofan, ursolová kyselina, hořčiny, třísloviny, různé vitamíny a minerály.
Tradiční dávkování
Léčivou částí rostliny je list, nať a z nich získaný esenciální olej, nicméně některé bylikářské zdroje vzpomínají také na kořen marocké máty. K přípravě čaje se doporučuje vzít cca 5 gramů sušené směsi natě a listu máty marocké, přelít je asi 500 ml horké nebo vroucí vody a nechat louhovat 10 minut nebo méně.
V případě užívání esenciálního oleje marocké máty ke snížení gastrointestinálních potíží se doporučuje množství 450-750 mg oleje v rozdělených dávkách 2-3x denně (vychází asi na 0,1-0,2 ml v jedné dávce).
V případě bolestivých záchvatů se doporučuje aplikovat 10% esenciální olej v tenké vrstvě po 15 nebo 30 minutách na postiženém místě. Stejně tak je možné využít silný výluh z natě/listů marocké máty. Možno popíjet v průběhu celého dne v pravidelných intervalech po 6-12 hodinách. Možno připravit bylinný balzám, mast nebo tinkturu.
