Rituální rostlina marco s mnohaletou historií a moderními antiparazitickými výsledky.
Botanický popis rostliny
Marco je trvalá bylina nebo keř, která kvete každý rok. Celý rod má velkou rozmanitost ve velikosti, která může být od několika centimetrů až po 4 metry. Nadzemní část může začínat oddenkem, dále přechází ve stonek, který může být poléhavý, popínavý nebo vztyčený. Listy jsou poskládány protistojně nebo volně, čepel listu má mnoho tvarů a může být rozdělen (dlanitě, kopinatě) do složeného celku. Okraje jsou většinou jemné, mohou být zoubkaté, na povrchu se mohou vyskytovat chlupy nebo žlázky.
Rostlina je dvoudomá a květy jedné rostliny nesou jak samičí tak samčí části. Květenství má bodcovitý tvar, samčí květy mají tyčinky obklopené bílými až růžovými okvětními lístky, samičí pestíky mají na vrcholu žlutavou čepičku. Marco je větrosnubná a pyl má mnoho variací. Pyl se může nacházet prakticky všude. Přenášený vzduchem a dost často lidmi se rozmáhá od suchých oblastí až po hory. Pyl marca se dokonce nalezl na lodi 600 km od pobřeží.
Původ a rozšíření
Nacházejí se nejvíce v tropických a subtropických pásmech Severní Ameriky, v menší míře v oblasti Karibiku. Divoké odrůdy marca se aktuálně nacházejí ve státech jako je Argentina, Belize, Bolívie, Brazílie, Chile, Columbie, Ekvádor, Mexiko, Venezuela, Peru, USA a Panama.
Kolébka rodu a odrůd marca je skryta v podmínkách jihozápadní části Spojených Států a severozápadního Mexika. Některé řády byly přivezeny do Evropy a část z nich zde zplaněla. Paleta lokací jejich výskytu je široká počínaje pouštěmi, polopouštěmi, travnatými oblastmi až po urbanizovaná místa.
V Severní Americe má spíše negativní efekt na obyvatele, jelikož pyl tohoto „plevelu“ vyvolává alergické reakce a alergické rhinitidy a je zodpovědný za skoro polovinu hnisavých zánětů nosních dutin v Severní Americe.
Využití
Indiánští kněží Inků používali marco při náboženských rituálech spojených s balzamifikací těl během pohřbů nebo k léčbě rozličných chorob (při cestování). V historii se navíc marco používal při příznacích Parkinsonovy choroby. Poprvé byla ambrosie popsána španělskými dobyvateli cestujících územím dnešního Peru.
Dodnes je v jižní části Peru marco součástí fyzické i duševní očisty v rámci lidové medicíny a očistných rituálů spojených s tamějším kulturním životem. Páry marca se používají jako repelent proti hmyzu k vykuřování místností jako dezinfekce. V místním potravinářském průmyslu se marco přidává do pálenek.
Po separaci byly obsahové látky marca zvlášť testovány k jejich možnému cytotoxickému efektu na celou paletu rakovinných buněk. Zdá se, že obsahové seskviterpeny (plagiochilin A, I a R) a pseudoguaianolidy (damsin a confertin) vyznačují významný cytotoxický efekt, který dokázal in vitro cíleně ničit rakovinné buňky.
U další separaci látek, kdy se extrahoval plagiochilin A, damsin a confertin, se následně zjišťovala cílená in vitro aktivita proti růstu rodů Leishmania amazonensis, Trypanosoma cruzi aMycobacterium tuberculosis, a tedy konkrétně proti onemocněním trypanosomiázy, leishmaniózy a tuberkulóze.
Nedávné informace vědeckých týmů naznačují, že obsahové látky marca vykazují slibné závěry v možném použití v animálních modelech neurodegenerativních chorob, konkrétně u Parkinsonovy choroby, Alzheimerovi nemoci a roztroušené sklerózy.
Tradiční medicína
Tradičně v lidovém léčitelství se marco užívá proti bolestem žaludku, při menstruaci a bolestech kloubů v prvotních stádiích revmatoidní artritidy. Nachází léčebné uplatnění jako prostředek proti neurózám, neklidu, úzkosti, bolestem hlavy a migréně.
Dále se marco používá jako podpůrný prostředek při astmatu a rýmě. Výluhy z byliny se používají na obklady při nachlazení, chřipce, ucpaném nosu a kašli. V tradiční medicíně se může marco aplikovat ke zlepšení respiračních funkcí při bronchitidě a astmatu. Obklady z odvaru jsou vhodné při revmatismu, bolestech hlavy, migrénách, zánětlivých onemocnění pokožky a svalových křečích
V lidové medicíně se připravují sosadas jako zapečené listy nebo speciální mastičky proti zánětům a revma. Pro zklidnění iritované kůže se občas podává šťáva z listů byliny a šťáva marca se může podávat v případech žaludečních potíží nebo se aplikuje na nohy při otoku a na povrch postižené kůže jako antiseptikum.
Omezení
Kontraindikované jsou jiné přípravky obsahující efedrin. Nedoporučuje se užívání u těhotných a kojících žen. Stejné omezení platí pro děti do 3 let věku.
Účinné látky
Etanolová extrakce rostliny ambrosia peruviana vedla k detekci mnoha farmakologicky zajímavým látkám. Byly extrahovány 3 látky secoaromadendrového typu seskviterpenu (plagiochilin A, I a R) a 2 látky charakteru pseudoguaianolidu (damsin a confertin).
Tradiční dávkování
Většinou se užívá zhruba 1 polévková lžíce (5-10 g) sušené byliny na 1 litr vody. Směs se pozvolna vaří na mírném ohni po dobu 5 minut, ihned se cedí a sklenka takového odvaru se pije až 3x denně. Odvar lze užívat i ve formě obkladů nebo jím potírat postižená místa.
