Jeřabina pročistí, osvěží a uvolní.
Botanický popis rostliny
Jeřáb ptačí se objevuje morfologicky jako trvalý keř nebo strom vyrůstající do výšky až 15 metrů (rekordy jsou i kolem 20 metrů!). Koruna stromu je volná a oválná nebo nepravidelně tvarovaná a široká, obvykle se vyskytuje s několika kmeny. Kmen je štíhlý a široký max do 40 cm s žlutošedou kůrou, větvemi nasměrovanými vzpřímeně vzhůru. Kořenový systém jeřábu prorůstá do hloubky i šířky. Z něho pak mohou vyrůstat další výhonky a jeřáb je schopen regenerace po prořezání.
Listy jsou kopinaté, cca 20 cm dlouhé, 8-15 cm široké, žilnaté, protistojné a složené po 4-9 párech lístků. Lístky jsou 2-7 cm dlouhé, 1-3 cm široké, mírně chlupaté s hladkými hranami a krátkými řapíky. Jeřáb je jednodomá rostlina mající na jednom "jedinci" květy obou pohlaví. Dosahuje zralosti kolem 10. věku a vytváří květy téměř každý rok. Jeřáb kvete od května do června v chocholících. Květy jsou zeleno-žluto-bílé, 8-10 mm v průměru s trojúhelníkovitými okvětními lístky. Plody se objevují od srpna do října. Jsou to asi 1 cm velké, oválné, zelené malvice
Původ a rozšíření
Jeřáb je strom pocházející zřejmě z většiny Evropy, jihozápadní části Asie a severní Afriky. Dnes je strom rozšířen od Madeiry a Azory přes Island a Faerské ostrovy až po nejvýchodnější cíp ruské Sibiře a severní Číny. Nejsevernější oblast výskytu jeřábu byla v Norsku, na 71. rovnoběžce.
Příbuzné rostliny se rozprostírají takřka po celé severní Asii a v některých částech Severní Ameriky (pozor na záměny!). Jeřáb se vyskytuje na zalesněných plochách všech druhů mezi stromy nebo na popadaných stromech, na okrajích lesů a mezích. Volně se strom může vyskytovat od plání po vysokohorské oblasti. V Alpách jeřáb roste do nadmořských výšek 2000 m.n.m.
Využití
Strom roste vcelku rychle, nedožívá se však velkého stáří (maximálně 80 let) a dřevo jeřábu je flexibilní, elastické a tvrdé, ne však odolné, není moc kvalitní. Jedná se však o dekorativní strom. Tradičně se strom využíval v nábytkářství, stejně jako ke zpevňování svahů v horských oblastech. Dříve se také jeřáb ptačí používal k nalákání a chytání ptactva.
Na území České republiky se jeřáb ptačí začal cíleně pěstovat v roce 1779 na doporučení Marie Terezie. Jedlý kultivar jeřábu ptačího var.dulcis Kraetzl nebo var. edulis Dieck, popřípadě moravica Dippel byla poprvé objevena v roce 1810 nedaleko Ostružné v Hrubém Jeseníku a během 20. století se značně rozšířila po Rakousku-Uhersku a Německu (spolu s cikorkou jako náhražka kávy).
Kůra a odvar z plodu se mohou používat jako adstringens k léčbě průjmů a některým nezávažným vaginálním infekcím. Ukázalo, že některé obsahové látky plodů jeřábu ptačího pomáhají léčit chronické průjmy a přispívá k hojení poškozených cév při vnějších hemoroidech. Adstringentně působící látky mohou přispívat k hojení zánětů dutiny ústní při pravidelném kloktání.
Obsahové látky fenolického původu jeřábu ptačího byly testovány v různých extraktech (vodný, methanolový, ethanolový) na jejich potenciální antioxidační aktivitě pomocí dvou testů (schopnost zhášení různě vytvořených volných radikálů). V plodech byly identifikovány anthokyany, flavonoly, taniny a fenolové kyseliny jako zástupci fenolických látek. Antioxidační schopnost extraktu vyšla v in vivo testech významně a hlavním aktérem efektu se ukázaly deriváty kyseliny kafeoylchinové (obsah koliduje mezi 60-80%).
Extrakty z plodů divoce rostoucích i pěstovaných jeřábů ptačích byly analyzovány v dalších testech. Jeden z nich zahrnoval otestování bakteriostatického potenciálu obsahových látek vůči Staphylococcu aureu s celkem zajímavým výsledkem závislým na koncentraci. Pomocí in vitro studií popisujících inhibiční schopnost extraktu jeřábu ptačího vůči DNA polymeráze autoři soudí antibakteriální účinek vůči G- bakteriím, který je nutno dále prokázat a ukazuje novou potenciální cestu k syntéze nových antibiotik.
Menší in vivo studie prokázala menší antineoplastický efekt extraktu z plodů jeřábu ptačího u myší s plicním karcinomem a kožním melanomem v porovnání s cyklofosfamidem a ukázalo možnosti v léčbě některých nádorových onemocnění.
Zmíněné výsledky a závěry z tradičního léčebného pojetí nám schvalují zmínit schválené zdravotní tvrzení, které udělují národní registrační orgány, spojené s osvěžením těla, podporou imunity při stresu a tělesném vypětí po konzumaci jeřábu ptačího. Podpora imunity souvisí s koncentrací vitaminu C a dalších antioxidačních látek fenolického původu a jejich derivátů (anthokyany, taniny, flavonoidy a další). Zmíněné látky by mohly přispět k regeneraci a osvěžení těla při stresovém zatížení organismu.
Lidová medicína
Plody jeřábu se v tradičním pojetí používají jakomočopudný, mírně projímavý,antirevmatický prostředek se schopností vyplavovat žluč,rozbíjet kaménky v močových cestách a uklidňovat záněty horních cest dýchacích. Jeřáb se používá ke koupelím při nezávažných ekzémech a odvary se také popíjí při ženských potížích jako suplementace hormonů při jejich nedostatku.
V rámci lidové medicíny plody jeřábu působí mírně laxativně, zároveň však adstringentně (chuť je trpká, nahořklá), částečně diureticky a v historii se po plody podávaly jako cholagogum a k prevenci kurdějí. Další léčebné využití v rámci lidové léčby východní Evropy zahrnuje "očista" krve, zvýšení metabolismu a podpora zpracování kyseliny močové, čímž se zmírní projevy dny a podobných kloubních zánětů.
V rakouské lidové medicíně se plody jeřábu ptačí používají k přípravě čaje, sirupu nebo likéru k vnitřnímu užití k léčbě onemocnění dýchacího traktu,horečky, infekcí, nachlazení, chřipky, revmatismu a dnavých záchvatů. Další lidové použití v Německu doporučuje odvary z jeřábu ptačího při chronických ledvinných problémech a podávání sirupu při chrapotu.
V lidovém pojetí se podávají květy i plody jeřábu ptačího k podpoře trávení vyplavením žlučových kyselin, odvar z těchto rostlinných částí se popíjí při bolestivé menstruaci, při zácpě a potížích s ledvinami. Některé herbáře popisují pravidelné podávání jeřábu ptačího při nedostatku vitaminu C jako přírodní doplněk stravy.
Omezení
Některé obsahové látky plodů jeřábu ptačího mohou způsobovat mírné bolesti hlavy (záleží samozřejmě na dávce), nicméně povařením nebo sušením se účinek těchto látek odstraní. Lékárník Mannfried Pahlow popsal některé nežádoucí účinky jeřábu objevující se po zkonzumování velkého množství plodů.
Účinné látky
Plody jeřábu ptačího obsahují významné množství karotenoidů (sorbusiny), kyseliny citronové, vinné, jablečné, parasorbinové, sorbové a askorbové. Dále jsou přítomné provitamin A, cukry (sorbitol, sorbóza), třísloviny (taniny), pektiny, anthokyany, silice, hořčin, flavonoidy a glykosidické látky. Některé konkrétní obsahové látky jsou kyselina chlorogenová, kafeoylchinová kyselina, p-kumarinová kyselina, rutin a quercetin-3-O-rutinosid,
Tradiční dávkování
Plody se podávají buďto 2-3 denně v množství 1 sklenice ve formě macerátu (louhování 6 hodin), odvaru (vařit 2 minuty a poté louhovat 10 minut) nebo 3-4 lžičky ve formě sirupu (plody se vylisují, odfiltrují, smísí s cukrem v poměru 1:1 a vaří cca 15 minut).
Z plodů jeřábu lze také vyrobit víno a různé šťávy. Plody by se vždy měly povařit nebo sušit a až poté konzumovat. Silnější odvar z plodů jeřábů lze použít ke koupelím, k oplachům nebo k omývání.
