Nejznámější a nejvíce skloňovaná léčivá houba na světě!
Botanický popis rostliny
Hlíva ústřičná je jedlá houba s kloboukem barvou a tvarem připomínající ústřice, z čehož vychází její jméno. Klobouky hlívy mohou být až 35 cm široké, jsou vějířovité, v mládí ploché, měkké až masité, hladké a bělavé. Mohou růst v trsech nebo vrstvách nad sebou a dosahovat až několik kilogramů hmotnosti. Třeň hlívy může být 4 cm dlouhý a 3 cm tlustý. Lupeny hlívy ústřičné jsou nízké, husté a zbarveny od bíla do šedé barvy. Dužnina houby je pružná, v mládí měkká, poté spíše tuhá, vláknitá, ve třeni mírně korkovatá, bílá až šedává a šťavnatá, chuť je mírně nasládlá a vůně silně houbovitá, chorošová.
Původ a rozšíření
Hlíva ústřičná se objevuje na živých nebo odumřelých kmenech a pařezech listnatých stromů (převážně na bucích, břízách, topolech, ořešácích,...) nebo výjimečně na jehličnatých stromech v druhotných smíšených lesích, v parcích nebo stromořadí. Hlíva roste v nezvápněných půdách, na chudých a mírně kyselých podkladech takřka po celém světě, nejvíce v mírném pásu nebo v lesích subtropického podnebí. Hlíva ústřičná se vyskytuje v trsech nebo střechovitě nad sebou.
Využití
Hlíva ústřičná je chutná a velmi oblíbená houba nejen u klasických houbařů navštěvujících les několikrát do měsíce. Místem častého využití čerstvé nebo sušené hlívy ústřičné se nachází v kuchyni do hotových jídel, polévek, omáček nebo samostatně. Hlíva ústřičná se může nakládat do octa s dalšími přísadami nebo sušit, udit, nelze ji smažit. Existují recepty s hlívovým gulášem. Ve východní Evropě se hlíva ústřičná nechá zkvasit a podává se jako kysané zelí. V japonské, korejské a čínské kuchyni se hlíva podává jako delikatesa. Bývá součástí omáček spolu se sójovou omáčkou nebo se podává do polévek. Hlíva je velice populární v indické gastronomii, nejvíce se kultivuje a vaří v Kerale. Mnoho omáček a polévek je také populárních v Čechách a na Slovensku.
Hlíva ústřičná má široké terapeutické využití; obsahuje polysacharidický beta-1,3-D-glukan a beta-1,6-D glukan, u kterých se prokázalo příznivé snížení hladiny LDL "zlého" cholesterolu. Někteří autoři přirovnávají obsahovou látku hlívy ústřičné ke klasickým léčivům používaných ke snížení cholesterolu, statinům. U hodnot triglyceridů a celkového cholesterolu bylo dokonce naměřeno snížení o 40%.
Největší pozornost se u hlívy ústřičné a jejím obsahovým látkám věnuje vědecká i široká obec v otázce příznivého ovlivnění imunitního systému. Zdá se, že obsahové látky hlívy jsou schopné modulovat aktivitu složek imunitního systému, stimulují receptory na povrchu imunitních buněk a aktivují jejich činnost. Klinicky se tím projevuje vyšší odolnost vůči patogenním organismům , ale i proti bujení rakovinných buněk. Paradoxní však je, že obsahové látky dokážou v místě zánětu působit protizánětlivě, dokážou i neadekvátní projevy imunitní odezvy tlumit. Obsahové polysacharidy hlívy ústřičné mají nejspíše antioxidační efekt. Nejvíce by měl pozorovatelný v podpoře zpomalení procesu stárnutí a ve zpomalení degenerace fyzické stránky organismu.
Protinádorový efekt obsahových látek hlívy ústřičné byl již zmíněn. V laboratorních podmínkách byly obsahové polysacharidy schopny zastavit bujení některých kmenů rakovinných buněk (rakovina prostaty, prsu, tlustého střeva, sarkomu, leukémii,...) a v následných in vivo experimentech byly tyto hypotézy potvrzeny. Mechanismus betaglukanů vychází zřejmě skrze blokaci buněčného cyklu, spuštění procesu naprogramované buněčné smrti a snižuje buněčnou migraci, schopnost metastáze.
Obsahové terpeny, nejvíce však pleurotin mají prokázaný částečný antibiotický a antitrombotický efekt. Obsahové polysacharidy extrahované z hlívy ústřičné dokázaly vin vitro pokusech zastavit růst infekčních patogenů, zejména bakterií (stafylokoky, E. coli, klebsiely, enterokoky), plísní (kandidy, dermatofyty jakoTrichophyton,...) a virů ( Herpes simplex virus a HIV).
Několik zvířecích studií ukázalo a deklarovalo snížené plasmatické hladiny cukru po užívání obsahových látek hlívy ústřičné u zvířat s rizikem vzniku diabetu. Výsledky byly pozitivní jak u zvířat, tak ve studiích na lidských účastnících diagnostikovaných a léčených s cukrovkou typu 2. Ukázalo se, že po 3 měsících užívání obsahových látek hlívy ústřičné došlo u pacientů ke stabilizaci hladiny cukru v krvi a ke snížení glykovaného hemoglobinu.
Obsahové látky hlívy ústřičné dokázaly po pravidelném podávání v klinické studii snížit arteriální krevní tlak. U pacientů s vysokým body mass indexem užívajících hlívu ústřičnou bylo pozorováno snížení v průměru o 15 mm rtuťového sloupce systolického a o 10 mm rtuťového sloupce diastolického tlaku.
Má se za to, že obsahové látky podporují tvorbu červených krvinek, zároveň působí proti hemeroidům, ekzémům aproti popáleninám. Hlíva ústřičná chrání a podporuje hojení jaterní tkáně. Snižuje projevy zánětů jaterního parenchymu, urychluje regeneraci tkáně a blokuje efekt toxických látek jejím vychytáváním.
Lidová medicína
V různých léčitelských přístupech nachází hlíva ústřičná využití v boji proti chronickém únavovém syndromu, fyzickému a emocionálnímu stresu, nachlazení, horečce, jaterním chorobám, lymské chorobě, astmatu, ušním infekcím,stárnutí, bolestem svalů,revmatoidní arthritidě, roztroušené skleróze, ulcerózní kolitidě,Crohnově chorobě a symptomům syndromu dráždivého tračníku (plynatost, bolest břicha,...), kožním chorobám, proleženinám, kožním vředům, nemocem z ozáření, proti chemoterapii a mnoha druhům viróz. Užívání hlívy ústřičné má být spojeno s úlevou pooperačních bolestí a dyskomfortu po chirurgickém zákroku na žaludku.
Účinné látky
Hlíva ústřičná obsahuje velké množství vitamínů skupiny B, vitamín C, D a K. Nejvýznamnější obsahové látky a biologicky aktivní látky jsou polysacharidy včetně beta glukanů. Z nich nejvíce vyčnívá pleuran a vláknina. Dalšími zajímavými látkami obsaženými v hlívě ústřičné jsou aminokyseliny, enzymy, fenolické sloučeniny, flavonoidy, terpenoidy, aromatické sloučeniny a polynenasycené mastné kyseliny. Z minerálních látek lze vymezit vápník, fosfor, zinek, selen a železo.
Tradiční dávkování
Podle vědeckých údajů a závěrů z publikací vyplývá průměrná denní dávka dospělého člověka na 7.5 gramů hlívy ústřičné 2x denně nebo 3-10 gramů/den v léčbě nebo prevenci vysokého cholesterolu. Ostatní dávkování se drží buďto zkrátka a vycházejí z příbalových informací nebo z lidové medicíny, která stanovuje dávkování hlívy ústřičné na několik gramů denně. Extrakty hlívy ústřičné se podávají v dávce od 300-1200 mg 1-3x denně podle charakteru potíží.