Hlíva ústřičná - Pleurotus ostreatus

Český botanický název: Hlíva ústřičná
Běžný název: Hlíva ústřičná, Hiratake, Tamogitake, ping Gu, Bao Ngu
Latinský název: Pleurotus ostreatus
Rozšíření: Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Hlíva ústřičná - Pleurotus ostreatus

Nejznámější a nejvíce skloňovaná léčivá houba na světě!

Botanický popis rostliny

Hlíva ústřičná je jedlá houba s kloboukem barvou a tvarem připomínající ústřice, z čehož vychází její jméno. Klobouky hlívy mohou být až 35 cm široké, jsou vějířovité, v mládí ploché, měkké až masité, hladké a bělavé. Mohou růst v trsech nebo vrstvách nad sebou a dosahovat až několik kilogramů hmotnosti. Třeň hlívy může být 4 cm dlouhý a 3 cm tlustý. Lupeny hlívy ústřičné jsou nízké, husté a zbarveny od bíla do šedé barvy. Dužnina houby je pružná, v mládí měkká, poté spíše tuhá, vláknitá, ve třeni mírně korkovatá, bílá až šedává a šťavnatá, chuť je mírně nasládlá a vůně silně houbovitá, chorošová.

Původ a rozšíření

Hlíva ústřičná se objevuje na živých nebo odumřelých kmenech a pařezech listnatých stromů (převážně na bucích, břízách, topolech, ořešácích,...) nebo výjimečně na jehličnatých stromech v druhotných smíšených lesích, v parcích nebo stromořadí. Hlíva roste v nezvápněných půdách, na chudých a mírně kyselých podkladech takřka po celém světě, nejvíce v mírném pásu nebo v lesích subtropického podnebí. Hlíva ústřičná se vyskytuje v trsech nebo střechovitě nad sebou.

Využití

Hlíva ústřičná je chutná a velmi oblíbená houba nejen u klasických houbařů navštěvujících les několikrát do měsíce. Místem častého využití čerstvé nebo sušené hlívy ústřičné se nachází v kuchyni do hotových jídel, polévek, omáček nebo samostatně. Hlíva ústřičná se může nakládat do octa s dalšími přísadami nebo sušit, udit, nelze ji smažit. Existují recepty s hlívovým gulášem. Ve východní Evropě se hlíva ústřičná nechá zkvasit a podává se jako kysané zelí. V japonské, korejské a čínské kuchyni se hlíva podává jako delikatesa. Bývá součástí omáček spolu se sójovou omáčkou nebo se podává do polévek. Hlíva je velice populární v indické gastronomii, nejvíce se kultivuje a vaří v Kerale. Mnoho omáček a polévek je také populárních v Čechách a na Slovensku.

Hlíva ústřičná má široké terapeutické využití; obsahuje polysacharidický beta-1,3-D-glukan a beta-1,6-D glukan, u kterých se prokázalo příznivé snížení hladiny LDL "zlého" cholesterolu. Někteří autoři přirovnávají obsahovou látku hlívy ústřičné ke klasickým léčivům používaných ke snížení cholesterolu, statinům. U hodnot triglyceridů a celkového cholesterolu bylo dokonce naměřeno snížení o 40%.

Největší pozornost se u hlívy ústřičné a jejím obsahovým látkám věnuje vědecká i široká obec v otázce příznivého ovlivnění imunitního systému. Zdá se, že obsahové látky hlívy jsou schopné modulovat aktivitu složek imunitního systému, stimulují receptory na povrchu imunitních buněk a aktivují jejich činnost. Klinicky se tím projevuje vyšší odolnost vůči patogenním organismům , ale i proti bujení rakovinných buněk. Paradoxní však je, že obsahové látky dokážou v místě zánětu působit protizánětlivě, dokážou i neadekvátní projevy imunitní odezvy tlumit. Obsahové polysacharidy hlívy ústřičné mají nejspíše antioxidační efekt. Nejvíce by měl pozorovatelný v podpoře zpomalení procesu stárnutí a ve zpomalení degenerace fyzické stránky organismu.

Protinádorový efekt obsahových látek hlívy ústřičné byl již zmíněn. V laboratorních podmínkách byly obsahové polysacharidy schopny zastavit bujení některých kmenů rakovinných buněk (rakovina prostaty, prsu, tlustého střeva, sarkomu, leukémii,...) a v následných in vivo experimentech byly tyto hypotézy potvrzeny. Mechanismus betaglukanů vychází zřejmě skrze blokaci buněčného cyklu, spuštění procesu naprogramované buněčné smrti a snižuje buněčnou migraci, schopnost metastáze.

Obsahové terpeny, nejvíce však pleurotin mají prokázaný částečný antibiotický a antitrombotický efekt. Obsahové polysacharidy extrahované z hlívy ústřičné dokázaly vin vitro pokusech zastavit růst infekčních patogenů, zejména bakterií (stafylokoky, E. coli, klebsiely, enterokoky), plísní (kandidy, dermatofyty jakoTrichophyton,...) a virů ( Herpes simplex virus a HIV).

Několik zvířecích studií ukázalo a deklarovalo snížené plasmatické hladiny cukru po užívání obsahových látek hlívy ústřičné u zvířat s rizikem vzniku diabetu. Výsledky byly pozitivní jak u zvířat, tak ve studiích na lidských účastnících diagnostikovaných a léčených s cukrovkou typu 2. Ukázalo se, že po 3 měsících užívání obsahových látek hlívy ústřičné došlo u pacientů ke stabilizaci hladiny cukru v krvi a ke snížení glykovaného hemoglobinu.

Obsahové látky hlívy ústřičné dokázaly po pravidelném podávání v klinické studii snížit arteriální krevní tlak. U pacientů s vysokým body mass indexem užívajících hlívu ústřičnou bylo pozorováno snížení v průměru o 15 mm rtuťového sloupce systolického a o 10 mm rtuťového sloupce diastolického tlaku.

Má se za to, že obsahové látky podporují tvorbu červených krvinek, zároveň působí proti hemeroidům, ekzémům aproti popáleninám. Hlíva ústřičná chrání a podporuje hojení jaterní tkáně. Snižuje projevy zánětů jaterního parenchymu, urychluje regeneraci tkáně a blokuje efekt toxických látek jejím vychytáváním.

Lidová medicína

V různých léčitelských přístupech nachází hlíva ústřičná využití v boji proti chronickém únavovém syndromu, fyzickému a emocionálnímu stresu, nachlazení, horečce, jaterním chorobám, lymské chorobě, astmatu, ušním infekcím,stárnutí, bolestem svalů,revmatoidní arthritidě, roztroušené skleróze, ulcerózní kolitidě,Crohnově chorobě a symptomům syndromu dráždivého tračníku (plynatost, bolest břicha,...), kožním chorobám, proleženinám, kožním vředům, nemocem z ozáření, proti chemoterapii a mnoha druhům viróz. Užívání hlívy ústřičné má být spojeno s úlevou pooperačních bolestí a dyskomfortu po chirurgickém zákroku na žaludku.

Účinné látky

Hlíva ústřičná obsahuje velké množství vitamínů skupiny B, vitamín C, D a K. Nejvýznamnější obsahové látky a biologicky aktivní látky jsou polysacharidy včetně beta glukanů. Z nich nejvíce vyčnívá pleuran a vláknina. Dalšími zajímavými látkami obsaženými v hlívě ústřičné jsou aminokyseliny, enzymy, fenolické sloučeniny, flavonoidy, terpenoidy, aromatické sloučeniny a polynenasycené mastné kyseliny. Z minerálních látek lze vymezit vápník, fosfor, zinek, selen a železo.

Tradiční dávkování

Podle vědeckých údajů a závěrů z publikací vyplývá průměrná denní dávka dospělého člověka na 7.5 gramů hlívy ústřičné 2x denně nebo 3-10 gramů/den v léčbě nebo prevenci vysokého cholesterolu. Ostatní dávkování se drží buďto zkrátka a vycházejí z příbalových informací nebo z lidové medicíny, která stanovuje dávkování hlívy ústřičné na několik gramů denně. Extrakty hlívy ústřičné se podávají v dávce od 300-1200 mg 1-3x denně podle charakteru potíží.



Pěstování

První umělé pěstování hlívy ústřičné započalo v dvacátých letech minulého století v Německu. V 60. letech se v experimentech ohledně pěstování pokračovalo v Číně, Thajsku, Pákistánu, Nigérii, USA nebo na Filipínách. Zmíněné země jsou také největšími světovými producenty hlívy ústřičné. V tehdejším Československu se hlíva ústřičná začala pěstovat během 60. let. Pěstování nastartovalo po roce 1982, ale po roce 1989 české pěstitelství kvůli konkurenci ze zahraničí začalo stagnovat. Hlíva ústřičná roste zhruba od konce léta/začátku podzimu do zimy. Při mírných zimách je hlíva schopna růst až do jara. Hlíva ústřičná se sbírá volně v přírodě nebo ji lze vypěstovat v domácím prostředí, stejně jako ji nakoupit v obchodě z komerčně pěstovaných podmínek.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>