Prostředek k redukčním dietám, hubnutí a spalování tuků, kterému se aktuálně dostává zvýšená pozornost.
Botanický popis rostliny
Garcinia je trvalý, malý (může být však i středně vysoký), jednodomý vždy zelený strom nebo také keř, který dosahuje v průměru od 5 do 20 metrů výšky, má koulovitou korunu s převislými nebo horizontálně nasměrovanými větvemi. Kůra stromu je tmavá a jemná. Listy jsou protistojné, kopinaté (eliptické až vejčité), tmavězelené, lesklé, zhruba 5-10 cm dlouhé s krátkým řapíkem. Květenství je tvořené chumlem květů po 5-20 kvítcích. Většinou jsou jednotlivé květy červené, mohou být ale i žluté. Samičí květy se vyskytují samostatně nebo ve shlucích po 4. Ani samčí, ani samičí květy neprodukují nektar. Plodem je zelená bobule, mající 5 cm v průměru a 6-8 podélných rýh. Když dozraje, zabarvuje se do žluta nebo červena. Ovoce je dužnaté, masité a velmi chutné.
Původ a rozšíření
Jedná se o tropickou rostlinu, jejímž původem je Indonésie. Pro své ovoce se cíleně pěstuje v jihovýchodní Asii, ve vnitrozemí v Indii a západní až severní části afrického kontinentu.
Garcinia se nejvíce vyskytuje ve vždyzelených nebo polozelených tropických pralesech. Například v Indii se nejvíce vyskytuje v pralesích západních regionů (Ghaty, Karnataka, Kerala). Právě v Indii je garcinie známá pod termínem Malabar tamarind. Může se na trhu vyskytovat i v sušené nebo práškované formě.
Využití
Garcinia je v poslední době populární jako doplněk stravy při podpoře snížení nadváhy a obezity. Obsahové látky garcinie totiž vykazují na tkáňových kulturách inhibici tvorby volných mastných kyselin, dále tlumí chuť k jídlu - vždy je však třeba zdůraznit fakt, že je vhodné kombinovat alespoň s minimální pohybovou aktivitou a redukcí stresu nebo jiného faktoru zvyšující potřebu jíst.
Prozatímní testy obsahových látek garcinie prokázaly snížení plasmatického cukru a navíc také celkového cholesterolu na periferii, i když se zatím nezná přesný mechanismus. Nicméně v plodu garcinie se nachází velmi prospěšná molekula, hydroxycitronová kyselina (HCA) která zvyšuje spalování tuků a snižuje potřebu jíst. S největší pravděpodobností tato obsahová látka garcinie inhibuje enzym známý jako citrátlyása, který způsobuje hromadění volných tukových částeček. Výše zmíněná hydrocitronová kyselina zvyšuje synaptické hladiny serotoninu v mozku, tudíž se z toho usuzuje, že je člověk v tu chvíli blaženější a nepotřebuje se tedy "zajídat", aby se cítil lépe.
Studie rozebírají pohled na garcinii z mnoha pohledů. Na animálních modelech vyšel pozitivní výsledek při ukládání plasmatického cukru. Zdá se, že obsahové látky garcinie příznivě ovlivňují jeho metabolizaci a ukládání v těle. Glukosa je tedy lépe odbourávána při energetickém spalování a zlepšuje se využívání potenciální energie místok ukládání v podobě tuků.
Je však důležité zmínit, že pokud je pacient diabetikem užívající léčiva k léčení této choroby, kombinace s garcinií může vyvolat nepředvídatelné snížení plasmatického cukru až na úroveň hypoglykémie!!!
Další studie popisují bránění tvorby tuků z periferních cukrů formou preference na svalový nebo jaterní glykogen, jiné popisují bránění syntézy tuků a další rychlejší spalování cukrů. Všechny se ale shodují na procesu inhibice glykogenese (jakoukoliv cestou) a snížení cholesterolu, volných mastných kyselin a zvyšené tvorbě tělesného tepla (a tím zvýšenou spotřebou zásob cukru). Jiné studie se zabývaly vlivem obsahových látek garcinie na snížení celkového cholesterolu na periférii. Zdá se, že nejen snižuje vysoké hladiny cholesterolu, ale také snižuje výkyvy těchto hodnot. Články ukazují na možnost zvyšovat HDL cholesterol, který přispívá ukládání cholesterolu z periférie do jater.
Nicméně studie doporučují vysadit garcinii, když jsou pacientovi předepsána léčiva snižující cholesterol kvůli neznámým jevům. Pokud však pacient neužívá léky, je to vhodná alternativa ke snížení "zlého" cholesterolu a volných mastných kyselin.
V tradičním lidovém léčitelství místních kultur se odvar z plodové kůry (po řádném oloupání) používá k tlumení příznaků revmatismu a střevních chorob (vyvolané především prvoky). Po staletí se garcinia v Asii používá jako koření a k navození pocitu sytosti. Mnoho místních kultur doporučuje ovoce z garcinie k podpoře kontroly chuti k jídlu a jako doplněk redukční diety. Dřeň ovoce je sladkokyselá, obsahuje totiž velké množství vitaminu C a vápníku. Odvar z plodu garcinie se v tradičním léčitelství doporučuje také na výplachy úst při aftech a drobných zánětech dutiny ústní.
Účinné látky
Nejúčinnější látkou obsaženou v garcinii (a výše samozřejmě zmíněnou) je hydroxycitronová kyselina nebo její sodné/vápenaté soli ve formě volné (biologicky aktivní) nebo ve formě laktonu. Ve velkém množství se v rostlině nachází vápník a vitamin C. Další složkou je cambogino a cambogin.
Tradiční dávkování
Pokud máte garcinii ve formě tobolek, je vhodné dávkovat 1000 - 1500 mg extraktu z garcinie 3x denně vždy alespoň 30 minut před jídlem po dobu několika měsíců. Pokud máte k dispozici bylinný přípravek obsahující sušený plod nebo mletý plod, je vhodné odměřit jednu čajovou lžičku na 1 šálek nápoje (měrěno na 150 ml). Takto připravená směs se můžu zalít pouze vodou, možno kombinovat s mlékem a doplňovat cukrem nebo medem dle chuti a pít 2-3x denně. Vše však v náležitém režimu jako tobolky nebo jiné formy garcinie. Denní dávka pro kávu z garcinie: 3 šálky během dne půl hodiny před obědem i večeří.
