Chilli a paprika

Český botanický název: Chilli papričky, sladké (nepálivé) papriky
Běžný název: Chilli, čili, chili pepper, chile pepper, chilli pepper, Nahuatl, čili paprička, feferonka, kayenský pepř, Red Savina Habanero, Cayene Gold, Naga Jolokia Bhut, Bird´s Eye
Latinský název: Capsicum
Rozšíření: Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Chilli a paprika

Klasický plod rostliny s pálivou chutí a účinkem proti bolesti, zvýšenému cholesterolu a zhoršenému zažívání.

Botanický popis rostliny

Různé kultivary papriky se liší, mohou se totiž vyskytovat jako vytrvalé, někdy však krátce žijící byliny, které mohou dorůstat až 1 metru délky, obvykle však mají délku zhruba 0,5-0,6 metru.

Květ má bledou, bílou, bílo-zelenou nebo žluto-zelenou korunu, která časem zrání pomalu zčervená a rozmnožují se samoopylením nebo opylením hmyzem. Květy jsou oboupohlavné a kvetou od srpna do září. Plodem je malá bobule, která roste vzpřímeně, má elipsoidní, mírně kopinatý tvar, dosahuje šířky několika milimetrů a délky v průměru 5 milimetrů.

Původ a rozšíření

Chilli papričky byly pěstovány domorodým indiánským obyvatelstvem již dávno v období před příjezdem Kryštofa Kolumba zhruba od 6. tisíciletí před naším letopočtem. Chilli je jedna z původních rostlin, které původní obyvatelstvo v Americe pěstovalo. Dnes se pěstuje převážně v subtropických oblastech Asie (Indie, Japonsko, Vietnam, Čína), Afriky, Severní (Mexiko) a Jižní Ameriky a velké popularity se chilli dočkalo v Maďarsku a některých zemí na Balkáně.

Během období kolonizace Ameriky portugalští obchodníci rozšířili chilli papričky prakticky po celém světě jako cennou obchodní komoditu (koření). Velké obliby se chilli dočkalo v Indii, kde se rychle ujalo v místní pálivé kuchyni. Chilli paprika jako koření se z Indie dále rozšířila přes Osmanskou říši do Maďarska, kde se rozmohla do takové míry, že vytvořily své vlastní koření, mletou papriku.

Využití

Pálivá chuť, která je využívána v kulinářském umění a lidském odvětví, je převážně způsobena látkou kapsaicinem. Zvláštností jsou obsahové látky jako je vitamin C a beta karoten, které v kombinaci s dalšími látkami podporují chuť k jídlu. Zajímavostí je, že obsahové látky chilli papriček v kombinaci vyvolávají příznivý efekt na celkové zdraví trávicí soustavy a podporuje normální zdraví žaludku.

Chilli působí příznivě na trávení (dokonce lépe než samotný pepř). V tradičních kulturách se běžně využívá do jídel ke zlepšení trávení a k lepšímu příjmu těžkých jídel. Navíc je výhodou přimíchat chilli koření do jídel, které může být zkažené (může se využívat v asijské kuchyni), jelikož chilli dokáže příznivě ovlivnit sliznici střevní stěny a dokáže pobíjet bakterie, které mohou způsobit průjem. V tradičním pojetí např. indické kultury se chilli již po několik generací používá jako afrodiziakum.

Další příznivý účinek kapsaicinu zde zatím nebyl řádně popsán, a to je jeho potenciální schopnost likvidovat nekontrolovatelně se množící buňky (nazývají se rakovinné). Některé studie totiž popisují potenciál kapsaicinu v určité koncentraci vůči rozvoji nádorových onemocnění obecně. Musí se však dále specifikovat a definovat léčba určitých nádorových onemocnění zvlášť. Z Kalifornské univerzity pochází publikace, ve které autoři popisují významný efekt kapsaicinu (nedefinovaná koncentrace) jako prevence rakoviny prostaty u myší a lidských diferencovaných buněk.

Kapsaicin se navíc zdá jako významný činitel při hubnutí. Obsahové látky chilli totiž dráždí mnoho nervových zakončení, mohou mírně potlačovat chuť k jídlu (zde se myslí tučné jídlo) a zároveň urychluje metabolismus tuků a sacharidů. Kapsaicin zlepšuje zácpu a stimuluje sekreci sliznice střev. K celkovému efektu přispívá fakt, že cca 10 g koření vykazuje asi 4 kalorie, dále obsahuje velké množství vitaminu C a A. Objevily se informace, že kapsaicin je nejen bezpečný a nezapříčiňuje vznik žaludečních vředů, ale že také předchází jejich vzniku.

Dalším pozoruhodným jevem pozorování kapsaicinu a jeho vlivu na uvolnění endorfinu a nástupu příjemného pocitu "well-being". Z pohledu tradiční medicíny mnoha kultur je chilli využíváno k podpoře krevního oběhu a prokrvení, k léčbě trombóz a křečových žil, ke snížení plasmatického cukru a k léčbě mírného stádia diabetu. Kapsaiciny omezují tvorbu a výskyt plasmatické koncentrace volné glukózy a inzulinu. Zdá se také, že v určité míře snižují tukové depozity v cévách a brání tímto způsobem tvorbu a uvolnění sraženin. Zdá se také, že kapsaicin preventivně pomáhá k předcházení kardiovaskulárních chorob.

Obsahové látky chilli papriček vykázaly značný potenciál k potlačení a optimální úpravě metabolismu lipidů. Stejným způsobem fungují obsahové látky chilli papriček ohledně snížení koncentrace monosacharidů a efektivní harmonizaci metabolismu sacharidů. Ve společném účinku byl prokázán také vliv snížení energetického potenciálu lidského těla a snížení potřeby přijímat kalorie. Energetický výdej lidského organismu je adekvátně pozměněn termoregulací.

Dále se zjistilo, že obsahové látky (nejen vitaminy C a E) chilli papriček v optimální koncentraci vykazují v laboratorním prostředí antioxidační efekt a zmírňují nežádoucí symptomy zánětů. Zmíněné efekty prošly statisticky významně u laboratorních myší i nemocných dobrovolníku a dnes existuje mnoho léčivých přípravků obsahujících kapsaicin terapeuticky směřovanýchproti bolesti a mírně proti zánětům. Zdá se, že obsahové látky chilli v definované dávce stimulují vlasové kořínky k podpoře růstu vlasů (dokázáno na tkáňových kulturách) a některé léčivé přípravky k podpoře růstu vlasů opravdu obsahují různá množství těchto látek.

Při předávkování chilli se mohou objevit trávicí potíže způsobené drážděním trávicího ústrojí. Tato nepříjemná iritace se může vyskytovat i na pohlavním a vylučovacím systému. V případě přejedení chilli je možné sáhnout pro mléko jako první pomoc, jelikož pálivý kapsaicin je rozpustný v tucích, a proto se tímto prostředkem dá neutralizovat. Pokud je člověk intolerantní vůči mléku, dá se sáhnout pro nápoj obsahující etanol, jelikož kapsaicin je také rozpustný v alkoholu.

Účinné látky

Chilli obsahuje velké množství látek, z nichž terapeuticky nejvíce vyniká alkaloid kapsaicin (nejvíce je obsažen v semenech a žebrech paprik). Jeho významné účinky jsou popsány v sekci "využití". Další významnou látkou je vitamin C, který obsahuje ve veliké míře (dokonce víc než je v citrusových plodech). Neméně důležité a významné jsou také beta karoten (provitamin A), vitaminy skupiny B (obzvláště pak vitamin B6) a dále antioxidant vitamin E. Co se týče obsahu minerálních látek, nesmíme opomenout draslík, hořčík a železo.

Tradiční dávkování

V dávkování neexistují řádně stanovená pravidla, jelikož se jedná o koření, které se člověk nadávkuje sám dle svých potřeb, chutě a preference druhu chilli papričky. Pokud se chilli přidává do jídel k dosažení terapeutického účinku, je vhodné zmínit hlavně pravidelnost konzumace!!! Co se týče např. lokálního přikládání kapsaicinu v náplastech/masti, měla by se dodržet řádná koncentrace kapsaicinového extraktu (obvykle bývá kolem 3%, silnější totiž velice pálí!), který poté účinkuje až deset hodin v kuse.



Pěstování

Existuje velké množství druhů a kultivarů s tím, že se však v míře pěstování tolik neliší. Nezralý pepř jako takový bývá zelený, jiné kultivary jsou červené nebo zelené pokud jsou zralé. I když je původ chilli na jiném kontinentě, dnes je největším producentem, exportrem a konzumentem Indie. Nejvíce chilli se v Indii pěstuje kolem Gunturu ve státě Andhra na jihu Indie s prakticky 30% podílem na vypěstování a skoro 75% podílem na vývozu.

Princip a postup pěstování jsou pro všechny kultivary chilli prakticky stejné, avšak podmínky se dle kultivaru mohou značně lišit. Podle odrůdy, typu chilli, se odlišuje okolní teplota klíčení semínek stejně jako teplota a pravidelnost zalévání dospělé rostliny. V celkovém výsledku se totiž jednotlivé rostliny liší tvarem a velikostí semínek, plodů a je vhodné si nalézt informace, jak právně pěstovat Red Savina Habanero, Cayene Gold, Naga Jolokia Bhut, Bird´s Eye nebo kultivar Cayenský pepř.

V podmínkách České republiky se dají chilli papričky snadno pěstovat při zachování jistých důležitých kroků. Důležitým krokem je správné naklíčení mladých rostlinek na počátku roku a vyčkává se do objevení děložních lístků. Vhodná okolní teplota pro vyklíčení se pohybuje kolem 28°C. Rostlina může klíčit až 2 měsíce. Poté je vhodné rostlinku na delší dobu přesadit do menšího květináče s humózní zeminou, aby zakořenila a přivykla si na nové prostředí.

Na začátku jara (obvykle se doporučuje v únoru a březnu) je již možné rostlinu vysadit na její finální místo ve skleníku nebo venku (mělo by se zvolit datum, po kterém se nepředpokládají ranní mrazíky). Mladá rostlinka papričky vyžaduje adekvátní množství tepla, světla a dostatek pravidelného hnojení, nepotřebuje však tolik vláhy.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>