Účinná bylinka s dezinfekčním účinkem proti aftám a zánětům.
Botanický popis rostliny
Černohlávek je bylina, dorůstající průměrné výšky 5-30 cm. Stonek je plazivý, pružný, chlupatý, hranatý a načervenalý, ze kterého vyrůstávají řapíkaté listy. Ty jsou kopinaté, jednoduché, vstřícné, po okrajích zoubkaté, načervenalé na stopce, dlouhé asi 2,5 cm a široké asi 1,5 cm. Každý list má 3-7 žilek, které se dále rozdělí ze středu k okrajům. Stopka černohlávku obecného je obecně krátká, může však dorůst až 5 cm. Květy jsou růžové až bílé nebo modrofialové, černohlávek kvete v různou dobu v závislosti na podmínkách okolního prostředí, většinou však v létě v rozmezí od června do srpna.
Původ a rozšíření
Černohlávek obecný je bylina, která je k nalezení téměř po celé Evropě, Asii a Severní Americe, stejně tak jako v oblastech v teplém klimatu. Zdá se, že původ černohlávku je v oblasti Evropy, nicméně žádné psané indikátory o tom nejsou zaznamenané. Dnes je černohlávek rozšířen po Evropě, Sibiři, východní Asie, severní Afriky, Severní a Jižní Ameriky, Austrálie a Novém Zélandu.
Na území České republiky je výskyt černohlávku obecného velmi hojný od horských oblastí po nížiny. Řidčeji se vyskytuje v zalesněných krajinách. Volně roste na loukách, pastvinách, u lesů, v sadech, také v urbanizovaných lokalitách. Roste přirozeně na neutrálních nebo slabě kyselých půdách. Někdy roste ve vlhkých oblastech, někdy zase na pustinách, travnatých plochách, zalesněných oblastech. Přednost však dává půdám vlhkým, humózním hlinitojílovitým nebo hlinitým.
V evropském měřítku se černohlávek obecný nachází téměř všude včetně Islandu, východně v Asii na Sibiři po Altaj nebo Čínu, dále v severozápadní Africe a lidmi byl zavlečen do severní i jižní Ameriky, Austrálie a Nový Zéland.
Využití
Černohlávek je v rámci lidové medicíny vnitřně užíván jako bylinný čaj ve formě odvaru ze sušené natě a dalších částí při bolesti v krku, chřipce, průjmu, potřebě podpořit funkci jater a při srdečních potížích. Zevně na obklady se černohlávek obecný pokládá na podrážděnou pokožku nebo na hmyzí štípance na kůži. Odvar z černohlávku se dá zevně s celkem dobrou účinností aplikovat na místa zasažená bakteriologickou infekcí nebo na různá poranění jako dezinfekce.
Lidová medicína velmi často vzpomíná na účinky černohlávku a to v mnohém směru. Zdá se, že lidoví léčitelé doporučují černohlávek samostatně nebo v kombinaci u mnoha neduhů, oceňují jeho dermatoprotektivní, tonizační, detoxikační a hepatoprotektivní, diuretický účinek. Lidoví léčitelé popisují v herbářích účinek černohlávku proti zánětlivých bolestech žaludku, hemoroidům a proti bolesti kloubů a svalů ve formě odvarů v koupelí.
V rámci tradiční čínské medicíny se černohlávek používal obecně jako lék proti chronickým onemocněním. Rakouská lidová medicína doporučuje vnitřně odvar z černohlávku obecného při respiračních onemocněních. Lidoví léčitelé ho doporučovali pro jehoposilující účinek při snížené schopnosti imunitního systému fungovat správně, nejlépe při chřipkách a nachlazení, infekcí jater, močového měchýře a plic. Dnes se již ví díky moderním analytickým metodám, že obsahové látky černohlávku v patřičné koncentraci vykazují částečný antibiotický efekt zejména proti kmenům Shigelly, Salmonelly, E.coli, Mycobaktériím, Streptoccocus a Pseudomonádám a efekt vůči běžným virům vykazujících citlivost, proto můžeme další účinek nazvat jako antivirový.
Odvar z černohlávku má protizánětlivý účinek, podporuje hojení ran, pomáhá při léčbě zánětů a vředů nejvíce v ústech a hrdle, při zánětech a bolestech hrdla jako kloktadlo při angínách a jiných infekčních chorobách a obecně se doporučuje pro správné provádění ústní hygieny. Pomáhá při léčbě a efektivně oddaluje symptomy zánětů. Obsahové látky černohlávku jsou zaručenými antioxidanty, svým účinkem proti působení volných radikálů přispívají imunitnímu systému v jeho přirozené obranyschopnosti a odolnosti organismu.
Staré recepty zabývající se čištěním ran, dezinfekcí a potlačením tvorby hnisu doporučují buďto použít zásyp prášku z jemně nadrcené a usušené drogy nebo z čerstvých rostlin ve formě obkladů. Další staré bylinkářské knihy zmiňují výhodu použití natě černohlávku v době květu, jelikož obsah tříslovin, hořčin a pryskyřic je v adekvátním složení k podpoře hojení ran. Jako hemostatikum stačí připravit odvar z černohlávku, který se vaří po dobu 2 minut, nálev se užívá při žaludečních problémech a bolestech v krku. Zevně se dá použít na akné nebo na drobné infekce. Slavný bylinkář Mattioli dokonce viděl největší využití černohlávku právě v zevním užití a doporučoval ho nejlépe k výplachům dutiny ústní, při aftách, zánětů dásní, zánětech obličeje a hlavy a k omývání ran. Buďto ho staří bylinkáři doporučovali samostatně nebo v kombinaci s yzopem, heřmánkem nebo šalvějí.
Obsahové látky černohlávku vykazují sice drobné, nicméně statisticky významné změny v redukci plasmatického cukru u zdravých jedinců. Dá se tedy soudit, že tyto látky mírně snižují plasmatický cukr. V literatuře se dočteme, že pokud se užívá pouze léčivá látka nebo léčivá látka s koncentrovaným extraktem z černohlávku, zjistíme, že kombinovaná terapie vykazuje mírně lepší výsledky než samostatná kombinace bez pozorování závažnějších vedlejších účinků.
Účinné látky
Černohlávek obsahuje velké množství chemicky různorodých látek, jako jsou třísloviny (převážně taniny), hořčiny, flavonoidy (cyanidin, turin, delphinidin, hyperosid), silice, flavonoidy, pryskyřice, organické kyseliny (kyselina rozmarýnová, laurová, oleanolová, ursulová a kávová), organické soli, vitamin B1, C, K¨, beta-sitosterol a kaučuk. Dále je obsažena specifická látka zodpovědná za srážlivost krve, nicméně nebyla dosud přesně identifikována.
Tradiční dávkování
Čerstvé listy nebo nať černohlávku se mohou užívat syrové v salátech nebo jako přídavek k zelenině nebo mohou být tepelně upravované, sušené nebo drcené na prach nebo vařené, slazené a postupně chlazené do ledových salátů nebo spařované k přípravě čaje k běžnému popíjení. Jedny zdroje uvádějí vhodnost přípravy odvaru vařením natě rostliny po dobu 2 minut a postupným chlazením k přípravě odvaru k přikládání k zastavení krvácení nebo přesněji použití 2 lžic bylinné drogy zalité 0,5 l horké vody, které se společně nechají vařit cca 15 minut. Takovýto výluh je vhodnější k běžnému popíjení 3x denně před jídlem.
Pokud by pacient chtěl využít nějakou bylinnou směs proti zánětu vaječníků nebo problémů spojených s menopauzou u žen, je možné popíjet směs z natě černohlávku (5 dílů), natě hluchavky (5 dílů), květu heřmánku (4 díly), natě třezalky (2 díly, volitelná část), natě bukvice (2 díly), natě šalvěje (1 díl), natě kontryhelu (5 dílů), natě řebříčku (3 díly). Může být použito i k sedacím koupelím (samozřejmě s převahou kontryhelu) při ženských problémech.
